Předložená bakalářská práce se zabývá významem liblické konference z roku 1963 pro recepci díla Franze Kafky Československu v témž roce. Konference v Liblicích je
představena jako pokus o rehabilitaci německy psané literatury v tehdejším Československu, především Kafkova díla. Její cíle jsou zasazeny do kulturně historických souvislostí a závěrem vyhodnoceny v kontextu současného bádání o německy psané literatuře na území Čech. Vychází se z teze, že literatura z konce 19. a počátku 20. století - psaná německy a především autory židovského původu - byla v 50. a 60. letech 20. století vnímána jako překážka k homogenizaci československé kultury po 2. světové válce. Z této perspektivy je pak nahlíženo úsilí organizátorů konference o začlenění Kafky do komunistického literárního kánonu a dopad na dobové přijetí jeho díla. Pozornost bude proto věnována jednotlivým příspěvkům z liblické konference a analýze postojů přispěvatelů ke Goldstückerově tezi o "uzemnění" Kafky,
tedy o integraci jeho díla do pražského prostředí s přihlédnutím ke Kafkově židovství. Cílem práce je kritické zhodnocení role etnického prvku v přijímání Kafkova díla v tomto období. Přínos práce pak spočívá v kontextualizaci etnicity během liblické konference a v recepci Kafky v roce 1963.
Anotace v angličtině
The presented bachelor thesis deals with the significance of the Liblice conference in 1963 for the reception of Franz Kafka's work in Czechoslovakia in the same year. The conference in Liblice is presented as an attempt to rehabilitate German-language literature in what was then Czechoslovakia, especially Kafka's work. Its goals are set in cultural and historical contexts and then evaluated in the context of current research on German literature in Bohemia. It is based on the thesis that literature from the late 19th and early 20th centuries - written in German and especially by authors of Jewish origin - was perceived in the 1950s and 1960s as an obstacle to the homogenization of Czechoslovak culture after World War II. From this perspective, the efforts of the conference organizers to integrate Kafka into the communist literary canon and the impact on the contemporary acceptance of his work are viewed. Attention will therefore be paid to individual contributions from the Liblice conference and to the analysis of contributors' attitudes to Goldstücker's thesis on the "grounding" of Kafka, ie the integration of his work into the Prague environment, taking into account Kafka's Jewishness. The aim of the work is a critical evaluation of the role of the ethnic element in accepting Kafka's work in this period. The contribution of the work lies in the contextualization of ethnicity during the Liblice conference and in the reception of Kafka in 1963.
Klíčová slova
Franz Kafka, konference v Liblicích, ideologie, židovství, recepce, ideologie, marxismus, Československo, němčina
Klíčová slova v angličtině
Franz Kafka,Normalization,The Kafka conference, reception,ideology,marxism,Czechoslovakia
Rozsah průvodní práce
46 s.
Jazyk
NE
Anotace
Předložená bakalářská práce se zabývá významem liblické konference z roku 1963 pro recepci díla Franze Kafky Československu v témž roce. Konference v Liblicích je
představena jako pokus o rehabilitaci německy psané literatury v tehdejším Československu, především Kafkova díla. Její cíle jsou zasazeny do kulturně historických souvislostí a závěrem vyhodnoceny v kontextu současného bádání o německy psané literatuře na území Čech. Vychází se z teze, že literatura z konce 19. a počátku 20. století - psaná německy a především autory židovského původu - byla v 50. a 60. letech 20. století vnímána jako překážka k homogenizaci československé kultury po 2. světové válce. Z této perspektivy je pak nahlíženo úsilí organizátorů konference o začlenění Kafky do komunistického literárního kánonu a dopad na dobové přijetí jeho díla. Pozornost bude proto věnována jednotlivým příspěvkům z liblické konference a analýze postojů přispěvatelů ke Goldstückerově tezi o "uzemnění" Kafky,
tedy o integraci jeho díla do pražského prostředí s přihlédnutím ke Kafkově židovství. Cílem práce je kritické zhodnocení role etnického prvku v přijímání Kafkova díla v tomto období. Přínos práce pak spočívá v kontextualizaci etnicity během liblické konference a v recepci Kafky v roce 1963.
Anotace v angličtině
The presented bachelor thesis deals with the significance of the Liblice conference in 1963 for the reception of Franz Kafka's work in Czechoslovakia in the same year. The conference in Liblice is presented as an attempt to rehabilitate German-language literature in what was then Czechoslovakia, especially Kafka's work. Its goals are set in cultural and historical contexts and then evaluated in the context of current research on German literature in Bohemia. It is based on the thesis that literature from the late 19th and early 20th centuries - written in German and especially by authors of Jewish origin - was perceived in the 1950s and 1960s as an obstacle to the homogenization of Czechoslovak culture after World War II. From this perspective, the efforts of the conference organizers to integrate Kafka into the communist literary canon and the impact on the contemporary acceptance of his work are viewed. Attention will therefore be paid to individual contributions from the Liblice conference and to the analysis of contributors' attitudes to Goldstücker's thesis on the "grounding" of Kafka, ie the integration of his work into the Prague environment, taking into account Kafka's Jewishness. The aim of the work is a critical evaluation of the role of the ethnic element in accepting Kafka's work in this period. The contribution of the work lies in the contextualization of ethnicity during the Liblice conference and in the reception of Kafka in 1963.
Klíčová slova
Franz Kafka, konference v Liblicích, ideologie, židovství, recepce, ideologie, marxismus, Československo, němčina
Klíčová slova v angličtině
Franz Kafka,Normalization,The Kafka conference, reception,ideology,marxism,Czechoslovakia
Zásady pro vypracování
Předložená bakalářská práce se zabývá významem liblické konference z roku 1963 pro recepci díla Franze Kafky Československu v témž roce. Konference v Liblicích je představena jako pokus o rehabilitaci německy psané literatury v tehdejším Československu, především Kafkova díla. Její cíle jsou zasazeny do kulturně historických souvislostí a závěrem vyhodnoceny v kontextu současného bádání o německy psané literatuře na území Čech. Vychází se z teze, že literatura z konce 19. a počátku 20. století \textendash psaná německy a především autory židovského původu \textendash byla v 50. a 60. letech 20. století vnímána jako překážka k homogenizaci československé kultury po 2. světové válce. Z této perspektivy je pak nahlíženo úsilí organizátorů konference o začlenění Kafky do komunistického literárního kánonu a dopad na dobové přijetí jeho díla. Pozornost bude proto věnována jednotlivým příspěvkům z liblické konference a analýze postojů přispěvatelů ke Goldstückerově tezi o "uzemnění” Kafky, tedy o integraci jeho díla do pražského prostředí s přihlédnutím ke Kafkově židovství. Cílem práce je kritické zhodnocení role etnického prvku v přijímání Kafkova díla v tomto období. Přínos práce pak spočívá v kontextualizaci etnicity během liblické konference a v recepci Kafky v roce 1963.
Zásady pro vypracování
Předložená bakalářská práce se zabývá významem liblické konference z roku 1963 pro recepci díla Franze Kafky Československu v témž roce. Konference v Liblicích je představena jako pokus o rehabilitaci německy psané literatury v tehdejším Československu, především Kafkova díla. Její cíle jsou zasazeny do kulturně historických souvislostí a závěrem vyhodnoceny v kontextu současného bádání o německy psané literatuře na území Čech. Vychází se z teze, že literatura z konce 19. a počátku 20. století \textendash psaná německy a především autory židovského původu \textendash byla v 50. a 60. letech 20. století vnímána jako překážka k homogenizaci československé kultury po 2. světové válce. Z této perspektivy je pak nahlíženo úsilí organizátorů konference o začlenění Kafky do komunistického literárního kánonu a dopad na dobové přijetí jeho díla. Pozornost bude proto věnována jednotlivým příspěvkům z liblické konference a analýze postojů přispěvatelů ke Goldstückerově tezi o "uzemnění” Kafky, tedy o integraci jeho díla do pražského prostředí s přihlédnutím ke Kafkově židovství. Cílem práce je kritické zhodnocení role etnického prvku v přijímání Kafkova díla v tomto období. Přínos práce pak spočívá v kontextualizaci etnicity během liblické konference a v recepci Kafky v roce 1963.
Seznam doporučené literatury
GERBER, Jan: Klasse und Ethnie. Franz Kafkas Rückkehr nach Prag. In: Arndt Engelhardt, Susanne Zepp (Hrsg.): Sprache, Erkenntnis und Bedeutung. Deutsch in der jüdischen Wissenskultur. Leipzig: 2015, S. 221\textendash243. GROSSMAN, Jan: Analýzy. Praha: Československý spisovatel, 1991. GOLDSTÜCKER, Eduard: Vzpomínky. Praha: G plus G, 2003-2005. KAFKA, Franz: Schriften, Tagebücher, Briefe. Kritische Ausgabe. Hg. v. Jürgen Born / Gerhard Neumann / Malcolm Pasley / Jost Schillemeit. Frankfurt/Main: Fischer, 1982ff.Sekundární literatura BECHER, Peter / HÖHNE, Steffen / NEKULA, Marek (Hgg.): Kafka und Prag: literatur-, kultur-, sozial- und sprachhistorische Kontexte. Köln: Böhlau, 2012. ČERMÁK, Josef u. a. (Hgg.): "I do daleka vede cesta...": vybrané studie z literární komparatistiky a moderní německé literatury. Praha: UK FF, 2017. ENGEL, Manfred / AUEROCHS, Bernd (Hgg.): Kafka-Handbuch: Leben, Werk, Wirkung. Stuttgart: Metzler, 2010. GOLDSTÜCKER, Eduard (Hg.): Franz Kafka: Liblická konference 1963. Praha: Československá akademie věd, 1963. GOLDSTÜCKER, Eduard (Hg.): Weltfreunde: Konferenz über die Prager deutsche Literatur. Praha: Academia, 1967. GOLDSTÜCKER, Eduard: Na téma Franz Kafka: články a studie. Praha: Československý spisovatel, 1964. HÖHNE, Steffen / UDOLPH, Ludger (Hgg.): Franz Kafka: Wirkung und Wirkungsverhinderung. Köln: Böhlau, 2014. KOSATÍK, Pavel: Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy. Doplněné a rozšířené vydání. Praha: Knižní klub, 2017. KROLOP, Kurt: Studien zur Prager deutschen Literatur. Eine Festschrift für Kurt Krolop zum 75. Geburtstag. Hg. v. Klaas-Hinrich Ehlers / Steffen Höhne / Marek Nekula. Wien: Praesens, 2005. KUSÁK, Alexej: Tanec kolem Kafky: liblická konference 1963 vzpomínky a dokumenty po 40 letech. Praha: Akropolis, 2003. TUCKEROVÁ, Veronika: Reading Kafka, Writing Vita: The Trials of the Kafka Scholar Eduard Goldstücker. In: New German Critique Jg. 2015/42, Nr. 142, S. 129-162. WINKLER, Norbert / KRAUS, Wolfgang (Hgg.): Franz Kafka in der kommunistischen Welt. Wien: Böhlau, 1993.
Seznam doporučené literatury
GERBER, Jan: Klasse und Ethnie. Franz Kafkas Rückkehr nach Prag. In: Arndt Engelhardt, Susanne Zepp (Hrsg.): Sprache, Erkenntnis und Bedeutung. Deutsch in der jüdischen Wissenskultur. Leipzig: 2015, S. 221\textendash243. GROSSMAN, Jan: Analýzy. Praha: Československý spisovatel, 1991. GOLDSTÜCKER, Eduard: Vzpomínky. Praha: G plus G, 2003-2005. KAFKA, Franz: Schriften, Tagebücher, Briefe. Kritische Ausgabe. Hg. v. Jürgen Born / Gerhard Neumann / Malcolm Pasley / Jost Schillemeit. Frankfurt/Main: Fischer, 1982ff.Sekundární literatura BECHER, Peter / HÖHNE, Steffen / NEKULA, Marek (Hgg.): Kafka und Prag: literatur-, kultur-, sozial- und sprachhistorische Kontexte. Köln: Böhlau, 2012. ČERMÁK, Josef u. a. (Hgg.): "I do daleka vede cesta...": vybrané studie z literární komparatistiky a moderní německé literatury. Praha: UK FF, 2017. ENGEL, Manfred / AUEROCHS, Bernd (Hgg.): Kafka-Handbuch: Leben, Werk, Wirkung. Stuttgart: Metzler, 2010. GOLDSTÜCKER, Eduard (Hg.): Franz Kafka: Liblická konference 1963. Praha: Československá akademie věd, 1963. GOLDSTÜCKER, Eduard (Hg.): Weltfreunde: Konferenz über die Prager deutsche Literatur. Praha: Academia, 1967. GOLDSTÜCKER, Eduard: Na téma Franz Kafka: články a studie. Praha: Československý spisovatel, 1964. HÖHNE, Steffen / UDOLPH, Ludger (Hgg.): Franz Kafka: Wirkung und Wirkungsverhinderung. Köln: Böhlau, 2014. KOSATÍK, Pavel: Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy. Doplněné a rozšířené vydání. Praha: Knižní klub, 2017. KROLOP, Kurt: Studien zur Prager deutschen Literatur. Eine Festschrift für Kurt Krolop zum 75. Geburtstag. Hg. v. Klaas-Hinrich Ehlers / Steffen Höhne / Marek Nekula. Wien: Praesens, 2005. KUSÁK, Alexej: Tanec kolem Kafky: liblická konference 1963 vzpomínky a dokumenty po 40 letech. Praha: Akropolis, 2003. TUCKEROVÁ, Veronika: Reading Kafka, Writing Vita: The Trials of the Kafka Scholar Eduard Goldstücker. In: New German Critique Jg. 2015/42, Nr. 142, S. 129-162. WINKLER, Norbert / KRAUS, Wolfgang (Hgg.): Franz Kafka in der kommunistischen Welt. Wien: Böhlau, 1993.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Kandidát představil stručně cíle a výsledky své práce.
Komise se seznámila s hodnocením obou posudků.
Kandidát uspokojivě zodpovědel otázky, zformulované v obou posudcích a osvětlil blíže recepci Kafky ve studiích Černého a Kosíka. Také jazykový projev byl na velmi dobré úrovni. Komise proto hodnotí práci a její obhajobu celkově známkou "velmi dobře".