Předmětem této bakalářské práce je analýza románu "Kornblumen und roter Mohn" a připomenutí takřka zapomenutého německy píšícího autora Fridolina Aichnera, který ve svých dílech tematizoval subjektivní prožitky spojené se ztrátou domova. Přínos této bakalářské práce je založen na rozklíčování příběhu tohoto sudetského Němce a jeho vzpomínek na Československo z jiné, individuální perspektivy. Práce se zabývá otázkou česko-německého "smíření" ze sudetoněmeckého pohledu. Analýza ukazuje, jak může být osud člověka provázán faktory, jako jsou politické a historické události, ztráta vlasti, láska, odpuštění a smíření a jakým způsobem může člověk po prožití tolika negativních událostí tohoto smíření docílit.
Anotace v angličtině
The subject of this bachelor thesis is the analysis of the novel "Kornblumen und roter Mohn" and a reminder of the almost forgotten German author Fridolin Aichner, who in his works themed the subjective experiencesassociated with the loss of home. The contribution of this bachelor thesis is based on deciphering the story of this Sudeten German and his memories of Czechoslowakia from a different, individual perspective. The bachelor thesis deals with the issue of Czech-German "reconciliation" from the Sudeten German point of view. The analysis shows how one's destiny can be intertwined with factors such as political and historical events, loss of country, love, forgiveness and reconciliation, and how one can achieve this reconciliation after experiencing so many negative events.
Klíčová slova
smíření, generační konflikt, ztráta vlasti, vzpomínkové strategie
Klíčová slova v angličtině
reconciliation, generational conflict, loss of homeland, remembrance strategies
Rozsah průvodní práce
35 S. 65 000 znaků
Jazyk
NE
Anotace
Předmětem této bakalářské práce je analýza románu "Kornblumen und roter Mohn" a připomenutí takřka zapomenutého německy píšícího autora Fridolina Aichnera, který ve svých dílech tematizoval subjektivní prožitky spojené se ztrátou domova. Přínos této bakalářské práce je založen na rozklíčování příběhu tohoto sudetského Němce a jeho vzpomínek na Československo z jiné, individuální perspektivy. Práce se zabývá otázkou česko-německého "smíření" ze sudetoněmeckého pohledu. Analýza ukazuje, jak může být osud člověka provázán faktory, jako jsou politické a historické události, ztráta vlasti, láska, odpuštění a smíření a jakým způsobem může člověk po prožití tolika negativních událostí tohoto smíření docílit.
Anotace v angličtině
The subject of this bachelor thesis is the analysis of the novel "Kornblumen und roter Mohn" and a reminder of the almost forgotten German author Fridolin Aichner, who in his works themed the subjective experiencesassociated with the loss of home. The contribution of this bachelor thesis is based on deciphering the story of this Sudeten German and his memories of Czechoslowakia from a different, individual perspective. The bachelor thesis deals with the issue of Czech-German "reconciliation" from the Sudeten German point of view. The analysis shows how one's destiny can be intertwined with factors such as political and historical events, loss of country, love, forgiveness and reconciliation, and how one can achieve this reconciliation after experiencing so many negative events.
Klíčová slova
smíření, generační konflikt, ztráta vlasti, vzpomínkové strategie
Klíčová slova v angličtině
reconciliation, generational conflict, loss of homeland, remembrance strategies
Zásady pro vypracování
Přínos práce spočívá v analýze románu "Kornblumen und roter Mohn" a připomenutí již takřka zapomenutého německy píšícího autora Fridolina Aichnera, vlastním jménem Irmfrieda Benesche (1912- 1987), který pochází ze severomoravského Horního Sukolomu u Uničova (Aichen) a který zemřel v Gochu (Severní Porýní-Vestfálsko). Ve svých dílech Aichner tematizoval subjektivní prožitky spojené se ztrátou domova. Tím se zapojil do politického kontextu konstruování sudetoněmecké identity v rámci spolkové činnosti různých organizací vyhnanců v 60. a 70. letech 20. století. Za svou literární činnost obdržel mnohá ocenění svých vysídlených krajanů. Na straně druhé naznačují titul analyzovaného románu ,,Kornblumen und roter Mohn" a jeho téma, literární reflexe Pražského jara 1968, i určitou empatii vůči původní vlasti a tedy otázku česko-německého ,,smíření" ze sudetoněmecké perspektivy. Projevený zájem o aktuální politické události v Československu narušuje pro sudetoněmeckou literaturu jinak typickou nostalgii ze ztráty domova a tím napomáhá přehodnotit vnímání oběti. Cílem práce bude zařadit autora na základě kategorizace Václava Smyčky do konceptu tzv. ,,Vertriebenenliteratur". Centrální otázka zní, jakou roli hraje tento dosud vědecky neanalyzovaný román v kulturněpolitickém diskurzu česko-(sudetsko)německých vztahů. Bakalářská práce bude vypracována v německém jazyce.
Zásady pro vypracování
Přínos práce spočívá v analýze románu "Kornblumen und roter Mohn" a připomenutí již takřka zapomenutého německy píšícího autora Fridolina Aichnera, vlastním jménem Irmfrieda Benesche (1912- 1987), který pochází ze severomoravského Horního Sukolomu u Uničova (Aichen) a který zemřel v Gochu (Severní Porýní-Vestfálsko). Ve svých dílech Aichner tematizoval subjektivní prožitky spojené se ztrátou domova. Tím se zapojil do politického kontextu konstruování sudetoněmecké identity v rámci spolkové činnosti různých organizací vyhnanců v 60. a 70. letech 20. století. Za svou literární činnost obdržel mnohá ocenění svých vysídlených krajanů. Na straně druhé naznačují titul analyzovaného románu ,,Kornblumen und roter Mohn" a jeho téma, literární reflexe Pražského jara 1968, i určitou empatii vůči původní vlasti a tedy otázku česko-německého ,,smíření" ze sudetoněmecké perspektivy. Projevený zájem o aktuální politické události v Československu narušuje pro sudetoněmeckou literaturu jinak typickou nostalgii ze ztráty domova a tím napomáhá přehodnotit vnímání oběti. Cílem práce bude zařadit autora na základě kategorizace Václava Smyčky do konceptu tzv. ,,Vertriebenenliteratur". Centrální otázka zní, jakou roli hraje tento dosud vědecky neanalyzovaný román v kulturněpolitickém diskurzu česko-(sudetsko)německých vztahů. Bakalářská práce bude vypracována v německém jazyce.
Seznam doporučené literatury
Primární literatura:
Irmfried BENESCH, Kornblumen und roter Mohn, München 1972.
Irmfried BENESCH, Die Welt war voller Wunder, Heilbronn 1967.
Sekundární literatura:
Aleida ASSMANN, Geschichte im Gedächtnis, Von der individuellen Erfahrung zur öffentlichen Inszenierung, München 2014.
Aleida ASSMANN, Erinnerungsräume, Formen und Wandlungen des kulturellen Gedächtnisses, München 1999.
Jan ASSMANN, Kollektives Gedächtnis und kulturelle Identität, Frankfurt 1988.
Katarina, BRECHENSBAUER, Heimatbücher, Umsiedlung, Flucht und Vertreibung in literarischen Texten nach 1945, Hannover 2020.
Louis Ferdinand HELBIG, Der ungeheure Verlust. Flucht und Vertreibung in der deutschsprachigen Belletristik der Nachkriegszeit, Wiesbaden 1988.
Michaela PEROUTKOVÁ, Vyhnání, jeho obraz v české a německé literatuře a ve vzpomínkách, Praha 2008.
Štěpánka KUŘÍKOVÁ, Fridolin Aichner. In: Lexikon deutschmährischer Autoren, hrgb. von Ingeborg Fiala-Fürst, Olomouc 2002, bez paginace.
Pawel ZIMNIAK, Gruppe als Gedächtnismedium \textendash Zum sudetendeutschen Erinnerungsprinzip in Emma Braslavkys Aus dem Sinn 2007. In: Das ,,Prinzip Erinnerung" in der deutschsprachigen Gegenwartsliteratur nach 1989, hrgb. von Carsten Cansel und Pawel Zimniak, Göttingen 2010, S. 377-390.
Václav SMYČKA, Das Gedächtnis der Vertreibung: interkulturelle Perspektiven auf deutsche und tschechische Gegenwartsliteratur und Erinnerungskulturen, Bielefeld 2019.
Seznam doporučené literatury
Primární literatura:
Irmfried BENESCH, Kornblumen und roter Mohn, München 1972.
Irmfried BENESCH, Die Welt war voller Wunder, Heilbronn 1967.
Sekundární literatura:
Aleida ASSMANN, Geschichte im Gedächtnis, Von der individuellen Erfahrung zur öffentlichen Inszenierung, München 2014.
Aleida ASSMANN, Erinnerungsräume, Formen und Wandlungen des kulturellen Gedächtnisses, München 1999.
Jan ASSMANN, Kollektives Gedächtnis und kulturelle Identität, Frankfurt 1988.
Katarina, BRECHENSBAUER, Heimatbücher, Umsiedlung, Flucht und Vertreibung in literarischen Texten nach 1945, Hannover 2020.
Louis Ferdinand HELBIG, Der ungeheure Verlust. Flucht und Vertreibung in der deutschsprachigen Belletristik der Nachkriegszeit, Wiesbaden 1988.
Michaela PEROUTKOVÁ, Vyhnání, jeho obraz v české a německé literatuře a ve vzpomínkách, Praha 2008.
Štěpánka KUŘÍKOVÁ, Fridolin Aichner. In: Lexikon deutschmährischer Autoren, hrgb. von Ingeborg Fiala-Fürst, Olomouc 2002, bez paginace.
Pawel ZIMNIAK, Gruppe als Gedächtnismedium \textendash Zum sudetendeutschen Erinnerungsprinzip in Emma Braslavkys Aus dem Sinn 2007. In: Das ,,Prinzip Erinnerung" in der deutschsprachigen Gegenwartsliteratur nach 1989, hrgb. von Carsten Cansel und Pawel Zimniak, Göttingen 2010, S. 377-390.
Václav SMYČKA, Das Gedächtnis der Vertreibung: interkulturelle Perspektiven auf deutsche und tschechische Gegenwartsliteratur und Erinnerungskulturen, Bielefeld 2019.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Kandidátka seznámila komisi s cíly a výsledky své bakalářské práce.
Komise se seznámila s oběma posudky, hodnotícími práci jako velmi dobrou.
Kandidátka reagovala na dotazy vznesené v posudku oponentky, nicméně odpovědi nebyly vyčerpávající.
Komise hodnotí celkově práci a její obhajovu známkou "velmi dobře."