Pectinatella magnifica (Leidy, 1851) byla poprvé nalezena v okolí Filadelfie (USA) a popsána jako Cristatella magnifica. Do Evropy se pravděpodobně dostala lodní dopravou. V roce 1833 ji objevil německý přírodovědec Karl Kraeplin v řece Bille u Hamburku. Ve 30. letech 20. století byl výskyt Pectinatella magnifica zaznamenán v Labi a ve Vltavě na území bývalého Československa. Současné geografické rozšíření tohoto druhu není v České republice ani v Evropě známo. Každoročně jsou však nalézány další lokality, na nichž se Pectinatella magnifica vyskytuje. Tato bakalářská má rešeršní charakter. Cílem této práce je sumarizovat aktuální stav znalostí o Pectinatella magnifica, její biologii a rozšíření v České republice. Úvodní kapitoly se zaměřují na podrobnou charakteristiku kmene Bryozoa. Pozornost je zde věnována především obecné biologii a výskytu Pectinatella magnifica nejen na území České republiky, ale i v dalších evropských státech. Práce se dále zabývá sekundárními metabolity mechovek a možnými negativními jevy, které expanze mechovek přináší.
Anotace v angličtině
Pectinatella magnifica (Leidy, 1851) was first found around Philadelphia (USA) and described as Cristatella magnifica. It got to Europe likely by shipping. In 1833 a german scientist Karl Kraeplin found Pectinatella magnifica in the river Bille near Hamburg. In the 1930s Pectinatella magnifica was recorded in the Elbe and Vltava river in former Czechoslovakia. The current geographical spread of the species in Czechia or Europe is not known yet. Every year there are found new localities with occurrence of this species. This bachelor thesis is a recherche. The aim of this thesis is a summary of actual knowledge of biology and spread of Pectinatella magnifica in Czechia. Opening chapters are focused on general characteristics of bryozoan species. The main focus is primary on general biology and occurrence of Pectinatella magnifica not just in Czechia, but also in other European countries. The thesis also contains secondary metabolites of bryozoan and possible negative effects linked to the spread of the species.
Klíčová slova
Pectinatella magnifica, sladkovodní mechovka, ekologie, toxicita, rozšíření, Česká republika, biologicky aktivní látky
Pectinatella magnifica (Leidy, 1851) byla poprvé nalezena v okolí Filadelfie (USA) a popsána jako Cristatella magnifica. Do Evropy se pravděpodobně dostala lodní dopravou. V roce 1833 ji objevil německý přírodovědec Karl Kraeplin v řece Bille u Hamburku. Ve 30. letech 20. století byl výskyt Pectinatella magnifica zaznamenán v Labi a ve Vltavě na území bývalého Československa. Současné geografické rozšíření tohoto druhu není v České republice ani v Evropě známo. Každoročně jsou však nalézány další lokality, na nichž se Pectinatella magnifica vyskytuje. Tato bakalářská má rešeršní charakter. Cílem této práce je sumarizovat aktuální stav znalostí o Pectinatella magnifica, její biologii a rozšíření v České republice. Úvodní kapitoly se zaměřují na podrobnou charakteristiku kmene Bryozoa. Pozornost je zde věnována především obecné biologii a výskytu Pectinatella magnifica nejen na území České republiky, ale i v dalších evropských státech. Práce se dále zabývá sekundárními metabolity mechovek a možnými negativními jevy, které expanze mechovek přináší.
Anotace v angličtině
Pectinatella magnifica (Leidy, 1851) was first found around Philadelphia (USA) and described as Cristatella magnifica. It got to Europe likely by shipping. In 1833 a german scientist Karl Kraeplin found Pectinatella magnifica in the river Bille near Hamburg. In the 1930s Pectinatella magnifica was recorded in the Elbe and Vltava river in former Czechoslovakia. The current geographical spread of the species in Czechia or Europe is not known yet. Every year there are found new localities with occurrence of this species. This bachelor thesis is a recherche. The aim of this thesis is a summary of actual knowledge of biology and spread of Pectinatella magnifica in Czechia. Opening chapters are focused on general characteristics of bryozoan species. The main focus is primary on general biology and occurrence of Pectinatella magnifica not just in Czechia, but also in other European countries. The thesis also contains secondary metabolites of bryozoan and possible negative effects linked to the spread of the species.
Klíčová slova
Pectinatella magnifica, sladkovodní mechovka, ekologie, toxicita, rozšíření, Česká republika, biologicky aktivní látky
Bakalářská práce má rešeršní charakter a bude zaměřená na následující cíle:
Shrnutí současného stavu znalostí biologie tohoto druhu
Vyhodnocení možných negativních jevů (např. toxicity), které expanze mechovek přináší
Shrnutí informací o současním rozšíření mechovek na území ČR
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce má rešeršní charakter a bude zaměřená na následující cíle:
Shrnutí současného stavu znalostí biologie tohoto druhu
Vyhodnocení možných negativních jevů (např. toxicity), které expanze mechovek přináší
Shrnutí informací o současním rozšíření mechovek na území ČR
Seznam doporučené literatury
Balounová, Z., Rajchard, J., Švehla, J., Šmahel, L. 2011: The onset of invasion of bryozoan Pectinatella magnifica in South Bohemia (Czech Republic) Biologia 66/6: 1091—1096, Section Zoology DOI: 10.2478/s11756-011-0118-y
Balounová, Z. et al. 2013: World-wide distribution of the Bryozoan Pectinatellamagnifica (Leidy 1851) European Journal of Environmental Sciences, Vol. 3, No. 2, pp. 96–100
Bilton DT, Freeland JR, Okamura B (2001) Dispersal in freshwater invertebrates. Annu Rev Ecol Evol Syst 32:159–181
Ingold, J. L., Mundahl, N. D., Weigt, L. A., & Guttman, S. I. 1984: Ecology and population genetics of the freshwater bryozoan, Pectinatella magnifica Leidy. Journal of Freshwater Ecology, 2(5): 499–508.https://oi.org/10.1080/02705060.1984.9664630
Ko, EJ., Do, Y., Kim, H. et al. 2021: Effective detection methods forPectinatella magnifica Leidy 1851 colony distribution using statoblasts. Biol Invasions 23, 981–987
Kollar, P., Šmejkal, K., Salmonová, H., Vlková, E., Lepšová-Skácelová, O., Balounová, Z., Rajchard, J., Cvačka, J., Jaša, L., Babica, P., Pazourek, J. 2016: Assessment of Chemical Impact of Invasive Bryozoan Pectinatella magnifica on the Environment: Cytotoxicity and Antimicrobial Activity of P. Magnifica Extracts. Molecules , 21, 1476. https://doi.org/10.3390/molecules21111476
Massard, J.A., Geimer, G. 2008: Global diversity of bryozoans (Bryozoa or Ectoprocta) in freshwater. Hydrobiologia 595, 93. https://doi.org/10.1007/s10750-007-9007-3
Šubrtová Salmonová, H., Marchi, M., Doskočil, I., Kodešová, T., Vlková, E. 2020: Pathogenic profile and cytotoxic activity of Aeromonas spp. isolated from Pectinatella magnifica and surrounding water in the South Bohemian aquaculture region. Journal of Fish Disease. 43:1213–1227. https:// doi.org/10.1111/jfd.13223
Wood, T.S. 2009. Bryozoa. In Encyclopedia of Inland Waters. https://www.sciencedirect.com/topics/agricultural-and-biological-sciences/bryozoa
Seznam doporučené literatury
Balounová, Z., Rajchard, J., Švehla, J., Šmahel, L. 2011: The onset of invasion of bryozoan Pectinatella magnifica in South Bohemia (Czech Republic) Biologia 66/6: 1091—1096, Section Zoology DOI: 10.2478/s11756-011-0118-y
Balounová, Z. et al. 2013: World-wide distribution of the Bryozoan Pectinatellamagnifica (Leidy 1851) European Journal of Environmental Sciences, Vol. 3, No. 2, pp. 96–100
Bilton DT, Freeland JR, Okamura B (2001) Dispersal in freshwater invertebrates. Annu Rev Ecol Evol Syst 32:159–181
Ingold, J. L., Mundahl, N. D., Weigt, L. A., & Guttman, S. I. 1984: Ecology and population genetics of the freshwater bryozoan, Pectinatella magnifica Leidy. Journal of Freshwater Ecology, 2(5): 499–508.https://oi.org/10.1080/02705060.1984.9664630
Ko, EJ., Do, Y., Kim, H. et al. 2021: Effective detection methods forPectinatella magnifica Leidy 1851 colony distribution using statoblasts. Biol Invasions 23, 981–987
Kollar, P., Šmejkal, K., Salmonová, H., Vlková, E., Lepšová-Skácelová, O., Balounová, Z., Rajchard, J., Cvačka, J., Jaša, L., Babica, P., Pazourek, J. 2016: Assessment of Chemical Impact of Invasive Bryozoan Pectinatella magnifica on the Environment: Cytotoxicity and Antimicrobial Activity of P. Magnifica Extracts. Molecules , 21, 1476. https://doi.org/10.3390/molecules21111476
Massard, J.A., Geimer, G. 2008: Global diversity of bryozoans (Bryozoa or Ectoprocta) in freshwater. Hydrobiologia 595, 93. https://doi.org/10.1007/s10750-007-9007-3
Šubrtová Salmonová, H., Marchi, M., Doskočil, I., Kodešová, T., Vlková, E. 2020: Pathogenic profile and cytotoxic activity of Aeromonas spp. isolated from Pectinatella magnifica and surrounding water in the South Bohemian aquaculture region. Journal of Fish Disease. 43:1213–1227. https:// doi.org/10.1111/jfd.13223
Wood, T.S. 2009. Bryozoa. In Encyclopedia of Inland Waters. https://www.sciencedirect.com/topics/agricultural-and-biological-sciences/bryozoa