Práce se věnuje míře návratnosti investic do vysokoškolského vzdělání. Jejím cílem je vzájemná komparace jednotlivých tříd CZ - ISCO na úrovni středoškolského i vysokoškolského vzdělání, přičemž se snaží zjistit individuální míru návratnosti investic do vysokoškolského vzdělání a ověřit, jak je tato investice výnosná. Návratnost investic do vysokoškolského vzdělání závisí na mnoha faktorech, které výrazně odlišují výsledky z dosavadních studií. V práci jsou použita sekundární data získaná z ČSÚ, MŠMT a ČNB za rok 2019. K naplnění cíle je využita zkrácená metoda výnosnosti investic do vysokoškolského vzdělání, která je doplněna o výpočet čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. Výsledky ukazují, že studenti by se v případě dalšího studia po úspěšně složené maturitní zkoušce měli rozhodnout pro získání magisterského titulu. Ukončení studia vysoké školy na bakalářské úrovni není studentům kvůli nízké čisté současné hodnotě doporučeno.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the rate of return on investment on tertiary education. Its aim is to compare the individual CZ - ISCO classes at the level of secondary and tertiary education, while trying to determine the individual rate of return on investment on tertiary education and verify how profitable the investment is. The return of investment on tertiary education depends on many factors that significantly differentiate the results of previous studies. The thesis uses secondary data obtained from the CZSO, MEYS and CNB for the year 2019. To achieve the goal, the abbreviated method of return on investment on tertiary education is used, which is supplemented by the calculation of net present value and internal rate of return. The results show that in the case of further study after successfully passing the school-leaving examination, students should decide to obtain a master's degree. Graduation of university studies at the bachelor's level is not recommended to students due to the low net present value.
Klíčová slova
návratnost investic, lidský kapitál, průměrná mzda, střední vzdělání s maturitou, bakalářské vzdělání, magisterské vzdělání
Klíčová slova v angličtině
return on investment, human capital, average wage, secondary education with graduation, bachelor education, master's degree
Rozsah průvodní práce
53 s. (78 738 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se věnuje míře návratnosti investic do vysokoškolského vzdělání. Jejím cílem je vzájemná komparace jednotlivých tříd CZ - ISCO na úrovni středoškolského i vysokoškolského vzdělání, přičemž se snaží zjistit individuální míru návratnosti investic do vysokoškolského vzdělání a ověřit, jak je tato investice výnosná. Návratnost investic do vysokoškolského vzdělání závisí na mnoha faktorech, které výrazně odlišují výsledky z dosavadních studií. V práci jsou použita sekundární data získaná z ČSÚ, MŠMT a ČNB za rok 2019. K naplnění cíle je využita zkrácená metoda výnosnosti investic do vysokoškolského vzdělání, která je doplněna o výpočet čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. Výsledky ukazují, že studenti by se v případě dalšího studia po úspěšně složené maturitní zkoušce měli rozhodnout pro získání magisterského titulu. Ukončení studia vysoké školy na bakalářské úrovni není studentům kvůli nízké čisté současné hodnotě doporučeno.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the rate of return on investment on tertiary education. Its aim is to compare the individual CZ - ISCO classes at the level of secondary and tertiary education, while trying to determine the individual rate of return on investment on tertiary education and verify how profitable the investment is. The return of investment on tertiary education depends on many factors that significantly differentiate the results of previous studies. The thesis uses secondary data obtained from the CZSO, MEYS and CNB for the year 2019. To achieve the goal, the abbreviated method of return on investment on tertiary education is used, which is supplemented by the calculation of net present value and internal rate of return. The results show that in the case of further study after successfully passing the school-leaving examination, students should decide to obtain a master's degree. Graduation of university studies at the bachelor's level is not recommended to students due to the low net present value.
Klíčová slova
návratnost investic, lidský kapitál, průměrná mzda, střední vzdělání s maturitou, bakalářské vzdělání, magisterské vzdělání
Klíčová slova v angličtině
return on investment, human capital, average wage, secondary education with graduation, bachelor education, master's degree
Zásady pro vypracování
Práce se věnuje míře návratnosti investic do vysokoškolského vzdělání. Jejím cílem je vzájemná komparace jednotlivých tříd CZ \textendash ISCO na úrovni středoškolského i vysokoškolského vzdělání, přičemž se snaží zjistit individuální míru návratnosti investic do vysokoškolského vzdělání a ověřit, jak je tato investice výnosná. Tento cíl byl stanoven z důvodu rozdílu výše mezd, který je nejvíce patrný mezi lidmi se středním vzděláním s maturitou a lidmi s vysokoškolským vzděláním. Návratnost investic do vysokoškolského vzdělání závisí na mnoha faktorech, které výsledky výrazně odlišují. Uvádí se, že s každým dalším rokem studia se zvyšuje soukromá návratnost investic do vysokoškolského vzdělávání. V práci jsou použita sekundární data získána z ČSÚ, MŠMT a ČNB za rok 2018. Mezi ně patří níže specifikované průměrné mzdy jedince, náklady na studium, míra inflace a diskontní sazba. K naplnění cíle je využita zkrácená metoda výnosnosti investic do vysokoškolského vzdělání, která je doplněna o výpočet čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. Tyto výpočty zahrnují průměrnou mzdu jedince v jednotlivých třídách CZ-ISCO při určitém typu vzdělání a dobu studia při standartní délce 5 let. V práci je dále kalkulováno s očekávanými budoucími výnosy v jednotlivých letech, které jsou pomocí diskontování vypočteny ze zmíněných průměrných mezd. Jsou zde zohledněny také náklady na studium, které se člení do 2 kategorií. Na jedné straně jsou to přímé náklady, kam se řadí například výdaje za pomůcky, doporučenou literaturu nebo dopravu. A na straně druhé jsou to nepřímé náklady, které tvoří náklady obětované příležitosti. Jedincům se středoškolským vzděláním budou poskytnuty informace, které jim pomohou v rozhodnutí, zda se jim po jejich ukončeném vzdělání vyplatí dále studovat vysokou školu nebo by naopak měli nastoupit do práce. Zároveň budou vědět, v jaké hlavní třídě zaměstnání se jim vysoká škola vyplatí více či méně.
Zásady pro vypracování
Práce se věnuje míře návratnosti investic do vysokoškolského vzdělání. Jejím cílem je vzájemná komparace jednotlivých tříd CZ \textendash ISCO na úrovni středoškolského i vysokoškolského vzdělání, přičemž se snaží zjistit individuální míru návratnosti investic do vysokoškolského vzdělání a ověřit, jak je tato investice výnosná. Tento cíl byl stanoven z důvodu rozdílu výše mezd, který je nejvíce patrný mezi lidmi se středním vzděláním s maturitou a lidmi s vysokoškolským vzděláním. Návratnost investic do vysokoškolského vzdělání závisí na mnoha faktorech, které výsledky výrazně odlišují. Uvádí se, že s každým dalším rokem studia se zvyšuje soukromá návratnost investic do vysokoškolského vzdělávání. V práci jsou použita sekundární data získána z ČSÚ, MŠMT a ČNB za rok 2018. Mezi ně patří níže specifikované průměrné mzdy jedince, náklady na studium, míra inflace a diskontní sazba. K naplnění cíle je využita zkrácená metoda výnosnosti investic do vysokoškolského vzdělání, která je doplněna o výpočet čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. Tyto výpočty zahrnují průměrnou mzdu jedince v jednotlivých třídách CZ-ISCO při určitém typu vzdělání a dobu studia při standartní délce 5 let. V práci je dále kalkulováno s očekávanými budoucími výnosy v jednotlivých letech, které jsou pomocí diskontování vypočteny ze zmíněných průměrných mezd. Jsou zde zohledněny také náklady na studium, které se člení do 2 kategorií. Na jedné straně jsou to přímé náklady, kam se řadí například výdaje za pomůcky, doporučenou literaturu nebo dopravu. A na straně druhé jsou to nepřímé náklady, které tvoří náklady obětované příležitosti. Jedincům se středoškolským vzděláním budou poskytnuty informace, které jim pomohou v rozhodnutí, zda se jim po jejich ukončeném vzdělání vyplatí dále studovat vysokou školu nebo by naopak měli nastoupit do práce. Zároveň budou vědět, v jaké hlavní třídě zaměstnání se jim vysoká škola vyplatí více či méně.
Seznam doporučené literatury
Blundell, R. a kol. (2000). The Returns to Higher Education in Britain: Evidence from a British Cohort. The Economic Journal, 110(461), F82 \textendash F89.
Brožová, D. (2012). Kapitoly z ekonomie trhů práce (1. vydání). Praha: Oeconomica.
Fairley, W., & Jacoby, D. H. (1975). Investment Analysis Using the Probability Distribution of the Internal Rate of Return. Management Science, 21(12), 1428 \textendash 1437.
Finardi, S. (2013). Návratnost investice do vysokoškolského vzdělání (doktorská disertační práce). Vysoká škola ekonomická. Praha. Dostupné z https://isis.vse.cz/lide/clovek.pl?id=59572;zalozka=7;lang=cz
Krček, T. & Smetanková, D. (2019). Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik: Inflace. Eurozóna + č. 22/2019. Retrieved April, 21, 2020, from https://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=12
Malinová, K. (2009). Propočet výnosnosti investic do vzdělání v ČR (diplomová práce). Vysoká škola ekonomická. Praha. Dostupné z https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=13333
Maršíková, K. (2016). Investice do lidského kapitálu z pohledu podniku a jednotlivce (habilitační práce). Dostupné z https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/21313/Habilitacni_prace_Marsikova_2017_final.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Mincer, J. (1958). Investments i human capital and personal income distribution. The Journal of Political economy, 66(4), 281 \textendash 302.
Poteliene, S., & Tamasauskiene, Z. (2013). Human Capital Investment: Measuring Returns to Education. Social Research,33(4), 56 \textendash 65.
Psacharopoulos, G. (1995). The profitability of investment in education: concepts and methods. New York: World Bank.
Selz, M., & Thélot, S. (2004). The Returns to Education and Experience: Trends in France over the Last Thirty-Five Years. Population, 59(1), 9 \textendash 47. doi: 10.2307/3654927
Tománková, M. (2015). Analýza vlivu vzdělání na výši mzdy v české republice (diplomová práce). Vysoká škola ekonomická. Praha. Dostupné z https://insis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=52704
Urbánek, V. (2007). Financování vysoké školství (1. vydání). Praha: Oeconomica.
Seznam doporučené literatury
Blundell, R. a kol. (2000). The Returns to Higher Education in Britain: Evidence from a British Cohort. The Economic Journal, 110(461), F82 \textendash F89.
Brožová, D. (2012). Kapitoly z ekonomie trhů práce (1. vydání). Praha: Oeconomica.
Fairley, W., & Jacoby, D. H. (1975). Investment Analysis Using the Probability Distribution of the Internal Rate of Return. Management Science, 21(12), 1428 \textendash 1437.
Finardi, S. (2013). Návratnost investice do vysokoškolského vzdělání (doktorská disertační práce). Vysoká škola ekonomická. Praha. Dostupné z https://isis.vse.cz/lide/clovek.pl?id=59572;zalozka=7;lang=cz
Krček, T. & Smetanková, D. (2019). Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik: Inflace. Eurozóna + č. 22/2019. Retrieved April, 21, 2020, from https://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=12
Malinová, K. (2009). Propočet výnosnosti investic do vzdělání v ČR (diplomová práce). Vysoká škola ekonomická. Praha. Dostupné z https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=13333
Maršíková, K. (2016). Investice do lidského kapitálu z pohledu podniku a jednotlivce (habilitační práce). Dostupné z https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/21313/Habilitacni_prace_Marsikova_2017_final.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Mincer, J. (1958). Investments i human capital and personal income distribution. The Journal of Political economy, 66(4), 281 \textendash 302.
Poteliene, S., & Tamasauskiene, Z. (2013). Human Capital Investment: Measuring Returns to Education. Social Research,33(4), 56 \textendash 65.
Psacharopoulos, G. (1995). The profitability of investment in education: concepts and methods. New York: World Bank.
Selz, M., & Thélot, S. (2004). The Returns to Education and Experience: Trends in France over the Last Thirty-Five Years. Population, 59(1), 9 \textendash 47. doi: 10.2307/3654927
Tománková, M. (2015). Analýza vlivu vzdělání na výši mzdy v české republice (diplomová práce). Vysoká škola ekonomická. Praha. Dostupné z https://insis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=52704
Urbánek, V. (2007). Financování vysoké školství (1. vydání). Praha: Oeconomica.