Generál František Moravec byl jedním z mnoha hrdinů, jejichž jméno mělo být v dějinách navždy zapomenuto. Patřil mezi hlavní tvůrce československé rozvědky v období první republiky. Svým odletem do Anglie, den před německým obsazením českých zemí, zachránil možnost úspěšného pokračování své dosavadní činnosti v londýnském exilu. Moravcova podpora Edvarda Beneše výrazně napomohla k vybudování západního exilu. Nikdy se netajil podporou demokratického zřízení. Po osvobození a následném návratu do vlasti s ním již nebylo v novém politickém zřízení počítáno. Nejistota budoucího osudu a hrozba vykonstruovaného procesu provázela Moravce po celou dobu jeho pobytu v osvobozené republice. Přesto věřil ve spravedlnost. Osobní peripetie a komplikovanost období třetí republiky vyústila v nucený a poslední Moravcův exil. Během života v zahraničí bojoval ze všech sil pro obnovu demokratického zřízení v Československu. Cílem kvalifikační práce je zaměřit se na období Moravcova života a politickou situaci od období londýnského exilu do roku 1948, a to za pomoci dostupné odborné literatury a archivních fondů. Práce je studií s doplněním možných chybějících článků v jedné z kapitol československých dějin, které dosud nebyla věnována patřičná pozornost.
Anotace v angličtině
General František Moravec was one of the many heroes whose name was to be forever forgotten in history. He was one of the main founders of Czechoslovak intelligence during the period of the First Republic. By flying to England, the day before the German occupation of the Czech lands, he was able to continue in his previous activities in exile in London. Moravec's support of Edvard Beneš significantly helped to firmly establish the Czechoslovakian exile government in the West. He never kept his support for the democratic establishment a secret. After the liberation and subsequent return to the homeland, he was no longer counted on in the new political establishment. The uncertainty of the future fate and the threat of a fabricated process accompanied Moravec throughout his stay in the liberated republic. Yet he believed in justice. The personal vicissitudes and complications of the period of the Third Republic forced Moravec into exile for the last time. During his life abroad, he continued in his fight for the restoration of the democratic establishment in Czechoslovakia. The aim of the qualification work is to cover the period between 1940 - 1948 with the help of processed professional literature and archival funds, to supplement possible missing articles in one of the lesser-known and explored chapters of Czechoslovakian history.
Klíčová slova
generál František Moravec, Edvard Beneš, legionáři, první republika, armádní zpravodajská služba, okupace 15. března, exilová vláda v Londýně, Reinhard Heydrich, druhá světová válka, osvobození 1945, vládní program, obranné zpravodajství, komunistická strana, volby 1946, únor 1948
Klíčová slova v angličtině
general František Moravec, Edvard Beneš, legionnaires, first republic, army intelligence service, 15th of March invasion, exile government in London, Reinhard Heydrich, World War 2, liberation in 1945, government program, counterintelligence, communist party, 1946 elections, February 1948
Rozsah průvodní práce
133
Jazyk
CZ
Anotace
Generál František Moravec byl jedním z mnoha hrdinů, jejichž jméno mělo být v dějinách navždy zapomenuto. Patřil mezi hlavní tvůrce československé rozvědky v období první republiky. Svým odletem do Anglie, den před německým obsazením českých zemí, zachránil možnost úspěšného pokračování své dosavadní činnosti v londýnském exilu. Moravcova podpora Edvarda Beneše výrazně napomohla k vybudování západního exilu. Nikdy se netajil podporou demokratického zřízení. Po osvobození a následném návratu do vlasti s ním již nebylo v novém politickém zřízení počítáno. Nejistota budoucího osudu a hrozba vykonstruovaného procesu provázela Moravce po celou dobu jeho pobytu v osvobozené republice. Přesto věřil ve spravedlnost. Osobní peripetie a komplikovanost období třetí republiky vyústila v nucený a poslední Moravcův exil. Během života v zahraničí bojoval ze všech sil pro obnovu demokratického zřízení v Československu. Cílem kvalifikační práce je zaměřit se na období Moravcova života a politickou situaci od období londýnského exilu do roku 1948, a to za pomoci dostupné odborné literatury a archivních fondů. Práce je studií s doplněním možných chybějících článků v jedné z kapitol československých dějin, které dosud nebyla věnována patřičná pozornost.
Anotace v angličtině
General František Moravec was one of the many heroes whose name was to be forever forgotten in history. He was one of the main founders of Czechoslovak intelligence during the period of the First Republic. By flying to England, the day before the German occupation of the Czech lands, he was able to continue in his previous activities in exile in London. Moravec's support of Edvard Beneš significantly helped to firmly establish the Czechoslovakian exile government in the West. He never kept his support for the democratic establishment a secret. After the liberation and subsequent return to the homeland, he was no longer counted on in the new political establishment. The uncertainty of the future fate and the threat of a fabricated process accompanied Moravec throughout his stay in the liberated republic. Yet he believed in justice. The personal vicissitudes and complications of the period of the Third Republic forced Moravec into exile for the last time. During his life abroad, he continued in his fight for the restoration of the democratic establishment in Czechoslovakia. The aim of the qualification work is to cover the period between 1940 - 1948 with the help of processed professional literature and archival funds, to supplement possible missing articles in one of the lesser-known and explored chapters of Czechoslovakian history.
Klíčová slova
generál František Moravec, Edvard Beneš, legionáři, první republika, armádní zpravodajská služba, okupace 15. března, exilová vláda v Londýně, Reinhard Heydrich, druhá světová válka, osvobození 1945, vládní program, obranné zpravodajství, komunistická strana, volby 1946, únor 1948
Klíčová slova v angličtině
general František Moravec, Edvard Beneš, legionnaires, first republic, army intelligence service, 15th of March invasion, exile government in London, Reinhard Heydrich, World War 2, liberation in 1945, government program, counterintelligence, communist party, 1946 elections, February 1948
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Generál František Moravec byl jedním z mnoha hrdinů, jehož jméno mělo být v dějinách navždy zapomenuto. Patřil mezi hlavní tvůrce československé rozvědky v období první republiky. Svým odletem do Anglie, den před německým obsazením českých zemí, zachránil možnost úspěšného pokračování své dosavadní činnosti v londýnském exilu. Moravcova podpora Edvarda Beneše výrazně napomohla k vybudování západního exilu. Nikdy se netajil podporou demokratického zřízení. Po osvobození a následném návratu do vlasti s ním již nebylo v novém politickém zřízení počítáno. Nejistota budoucího osudu a hrozba vykonstruovaného procesu provázela Moravce po celou dobu jeho pobytu v osvobozené republice. Přesto věřil ve spravedlnost. Osobní peripetie a komplikovanost období třetí republiky vyústila v nucený a poslední Moravcův exil. Během života v zahraničí bojoval ze všech sil pro obnovu demokratického zřízení v Československu. Cílem kvalifikační práce je postihnout období mezi léty 1945-1948. Za pomoci zpracované odborné literatury a archivních fondů, tak doplnit možné chybějící články v jedné z kapitol československých dějin.
Časová osa:
Zpracování základní bibliografie-knižní produkce, články a studie z odborných historických časopisů, tisku.
březen-duben 2021
Studium odborné literatury a dokumentů ke zvolenému tématu a svědectví pamětníků.
květen-červen 2021
Studium archivních pramenů a dokumentů ke zvolenému tématu.
červenec-září 2021
Shrnutí výzkumu, utřídění sebraného materiálu a jeho kritické zhodnocení, osnova práce a její rozdělení do kapitol.
říjen-listopad 2021
Zpracování jednotlivých kapitol diplomové práce.
prosinec-březen 2022
Vyhotovení čistopisu, redakční úpravy, korektury a odevzdání diplomové práce.
duben 2022
Rámcová osnova práce:
František Moravec a exil na sklonku druhé světové války
Stav armády po osvobození a její postupné ovládnutí OBZ.
Možnosti a limity působení Františka Moravce za třetí republiky.
Vztah Moravce a Beneše
Archivní prameny
NÁRODNÍ ARCHIV: f. Hubert Ripka, f. Ministerstvo zahraničí v Londýně, f. Odbor pro politické zpravodajství a bezpečnost
VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV: f. PO-Pozůstalost generála Františka Moravce
VOJENSKÝ HISTORICKÝ ARCHIV: f. Vojenská kancelář prezidenta republiky, f. Kárný výbor MNO, Moravec-seznam spisů
ARCHIV AKADEMIE VĚD A MASARYKŮV ÚSTAV: f. Edvard Beneš (1945-1948)
ARCHIV NÁRODNÍHO MUZEA: f. Edvard Beneš
ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK: f. Bezpečnostní spisy po roce 1945, f. Zpravodajská správa Generálního štábu Československé, f. Ústředna Státní bezpečnosti Praha, f. Kabinet státně bezpečnostních materiálů. f. Odbor politického zpravodajství ministerstva vnitra
ARCHIV KANCELÁŘE PREZIDENTA REPUBLIKY: f. Jaromír Smutný, f. Londýnský archiv (1940-1945), f. Protokol T(tajné) 1945-1949
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Generál František Moravec byl jedním z mnoha hrdinů, jehož jméno mělo být v dějinách navždy zapomenuto. Patřil mezi hlavní tvůrce československé rozvědky v období první republiky. Svým odletem do Anglie, den před německým obsazením českých zemí, zachránil možnost úspěšného pokračování své dosavadní činnosti v londýnském exilu. Moravcova podpora Edvarda Beneše výrazně napomohla k vybudování západního exilu. Nikdy se netajil podporou demokratického zřízení. Po osvobození a následném návratu do vlasti s ním již nebylo v novém politickém zřízení počítáno. Nejistota budoucího osudu a hrozba vykonstruovaného procesu provázela Moravce po celou dobu jeho pobytu v osvobozené republice. Přesto věřil ve spravedlnost. Osobní peripetie a komplikovanost období třetí republiky vyústila v nucený a poslední Moravcův exil. Během života v zahraničí bojoval ze všech sil pro obnovu demokratického zřízení v Československu. Cílem kvalifikační práce je postihnout období mezi léty 1945-1948. Za pomoci zpracované odborné literatury a archivních fondů, tak doplnit možné chybějící články v jedné z kapitol československých dějin.
Časová osa:
Zpracování základní bibliografie-knižní produkce, články a studie z odborných historických časopisů, tisku.
březen-duben 2021
Studium odborné literatury a dokumentů ke zvolenému tématu a svědectví pamětníků.
květen-červen 2021
Studium archivních pramenů a dokumentů ke zvolenému tématu.
červenec-září 2021
Shrnutí výzkumu, utřídění sebraného materiálu a jeho kritické zhodnocení, osnova práce a její rozdělení do kapitol.
říjen-listopad 2021
Zpracování jednotlivých kapitol diplomové práce.
prosinec-březen 2022
Vyhotovení čistopisu, redakční úpravy, korektury a odevzdání diplomové práce.
duben 2022
Rámcová osnova práce:
František Moravec a exil na sklonku druhé světové války
Stav armády po osvobození a její postupné ovládnutí OBZ.
Možnosti a limity působení Františka Moravce za třetí republiky.
Vztah Moravce a Beneše
Archivní prameny
NÁRODNÍ ARCHIV: f. Hubert Ripka, f. Ministerstvo zahraničí v Londýně, f. Odbor pro politické zpravodajství a bezpečnost
VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV: f. PO-Pozůstalost generála Františka Moravce
VOJENSKÝ HISTORICKÝ ARCHIV: f. Vojenská kancelář prezidenta republiky, f. Kárný výbor MNO, Moravec-seznam spisů
ARCHIV AKADEMIE VĚD A MASARYKŮV ÚSTAV: f. Edvard Beneš (1945-1948)
ARCHIV NÁRODNÍHO MUZEA: f. Edvard Beneš
ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK: f. Bezpečnostní spisy po roce 1945, f. Zpravodajská správa Generálního štábu Československé, f. Ústředna Státní bezpečnosti Praha, f. Kabinet státně bezpečnostních materiálů. f. Odbor politického zpravodajství ministerstva vnitra
ARCHIV KANCELÁŘE PREZIDENTA REPUBLIKY: f. Jaromír Smutný, f. Londýnský archiv (1940-1945), f. Protokol T(tajné) 1945-1949
Seznam doporučené literatury
Seznam literatury
BROD, Toman – ČEJKA, Eduard, Na západní frontě, Praha 1965.
ČEJKA, Eduard, Československý odboj na Západě (1939–1945), Praha 1997.
ČVANČARA, Jaroslav, Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc 1939–1941, Praha 2002.
DEJMEK, Jindřich, Edvard Beneš-Politická biografie českého demokrata II., Praha 2015.
DRTINA, Prokop, Československo můj osud. I.-II., Praha 1991.
FEIERABEND, Ladislav, Karel, Politické vzpomínky. I.- II.-III., Brno 1994-1996.
GEBHART, Jan – KOUTEK, Jaroslav – KUKLÍK, Jan, Na frontách tajné války. Kapitoly z boje československého zpravodajství proti nacismu v letech 1938–1941, Praha 1989.
HANZLÍK, František, Bez milosti a slitování. B. Reicin – fanatik rudého teroru, Praha 2011.
JELÍNEK, Zdeněk, Operace Silver A., Praha 1992.
KOKOŠKA, Stanislav, Ve službách prezidenta. Generál František Moravec ve světle archívních dokumentů. Moravcova zpravodajská služba bez legend?, Historie a vojenství 43,1994, č. 6, s. 171-178.
KOKOŠKA, Stanislav-MALÍŘ, Jaroslav, Londýnská zpravodajská skupina plk. Moravce v předvečer Druhé světové války, Historie a vojenství 38, 1989, č.4, s. 68-89.
KOKOŠKOVÁ, Zdeňka-KOCIÁN, Jiří-KOKOŠKA, Stanislav (eds.), Československo na rozhraní dvou epoch nesvobody: sborník z konference k 60. výročí konce druhé světové války, Praha 2005.
LÁNÍK, Jaroslav, Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945, Praha 2005.
LUKEŠ, Igor, Československo nad propastí: selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948, Praha 2014.
MORAVEC, František, Špion, jemuž nevěřili, Praha 2002.
NOVOTNÝ, Vlastislav, Řády a vyznamenání Československa 1918-1948, Slovenské republiky 1939-1945, Hodonín 2011.
PACNER, Karel, Československo ve zvláštních službách. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989. Díl I.-IV. 1939-1945, Praha, 2002.
SMUTNÝ, Jaromír, Svědectví prezidentova kancléře, Praha 1996.
SKOPAL, Jaroslav, Generál František Moravec-jeho boj, rodina, vzpomínky, Praha 2018.
STEHLÍK, Eduard, Dum Spiro Spero - 601. skupina speciálních sil generála Moravce, Praha 2010.
STEHLÍK, Eduard, Jan Kubiš-Nezastaví mne ani to nejhorší..., Praha 2017.
STRAKA, Karel-TOMEK Prokop-BANDŽUCH, Tomáš, Ve službách republiky - 100 let od založení československého vojenského zpravodajství, Praha 2018.
ŠOLC, Jiří, Ve službách prezidenta: generál František Moravec ve světle archívních dokumentů, Praha 1994.
TICHÝ, Oldřich, Z pamětí zpravodajce. Poznámky k činnosti 2. oddělení a ke knize gen. Františka Moravce, Historie a vojenství 39, 1990, č. 4, s. 119–131.
TICHÝ, Oldřich, Z pamětí zpravodajce. Poznámky k činnosti 2. oddělení a ke knize gen. Františka Moravce II., Historie a vojenství 40, 1991, č. 1, s. 122–140.
TOMEK, Prokop, Na frontě studené války – Československo 1948–1956, Praha 2009.
VALIŠ Zdeněk, Z (ne)známé korespondence.Dopisy Františka Moravce a Dr. Edvarda Beneše z let 1939–1945, Paměť a dějiny 8, 2014, č.4, s. 63-75.
ZEMAN, Zbyněk, Edvard Beneš-politický životopis, Praha 2009.
ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica, Zapomenutá elita. Českoslovenští vojenští diplomaté v letech 1938-1945, Praha, 2011.
Seznam doporučené literatury
Seznam literatury
BROD, Toman – ČEJKA, Eduard, Na západní frontě, Praha 1965.
ČEJKA, Eduard, Československý odboj na Západě (1939–1945), Praha 1997.
ČVANČARA, Jaroslav, Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc 1939–1941, Praha 2002.
DEJMEK, Jindřich, Edvard Beneš-Politická biografie českého demokrata II., Praha 2015.
DRTINA, Prokop, Československo můj osud. I.-II., Praha 1991.
FEIERABEND, Ladislav, Karel, Politické vzpomínky. I.- II.-III., Brno 1994-1996.
GEBHART, Jan – KOUTEK, Jaroslav – KUKLÍK, Jan, Na frontách tajné války. Kapitoly z boje československého zpravodajství proti nacismu v letech 1938–1941, Praha 1989.
HANZLÍK, František, Bez milosti a slitování. B. Reicin – fanatik rudého teroru, Praha 2011.
JELÍNEK, Zdeněk, Operace Silver A., Praha 1992.
KOKOŠKA, Stanislav, Ve službách prezidenta. Generál František Moravec ve světle archívních dokumentů. Moravcova zpravodajská služba bez legend?, Historie a vojenství 43,1994, č. 6, s. 171-178.
KOKOŠKA, Stanislav-MALÍŘ, Jaroslav, Londýnská zpravodajská skupina plk. Moravce v předvečer Druhé světové války, Historie a vojenství 38, 1989, č.4, s. 68-89.
KOKOŠKOVÁ, Zdeňka-KOCIÁN, Jiří-KOKOŠKA, Stanislav (eds.), Československo na rozhraní dvou epoch nesvobody: sborník z konference k 60. výročí konce druhé světové války, Praha 2005.
LÁNÍK, Jaroslav, Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945, Praha 2005.
LUKEŠ, Igor, Československo nad propastí: selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948, Praha 2014.
MORAVEC, František, Špion, jemuž nevěřili, Praha 2002.
NOVOTNÝ, Vlastislav, Řády a vyznamenání Československa 1918-1948, Slovenské republiky 1939-1945, Hodonín 2011.
PACNER, Karel, Československo ve zvláštních službách. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989. Díl I.-IV. 1939-1945, Praha, 2002.
SMUTNÝ, Jaromír, Svědectví prezidentova kancléře, Praha 1996.
SKOPAL, Jaroslav, Generál František Moravec-jeho boj, rodina, vzpomínky, Praha 2018.
STEHLÍK, Eduard, Dum Spiro Spero - 601. skupina speciálních sil generála Moravce, Praha 2010.
STEHLÍK, Eduard, Jan Kubiš-Nezastaví mne ani to nejhorší..., Praha 2017.
STRAKA, Karel-TOMEK Prokop-BANDŽUCH, Tomáš, Ve službách republiky - 100 let od založení československého vojenského zpravodajství, Praha 2018.
ŠOLC, Jiří, Ve službách prezidenta: generál František Moravec ve světle archívních dokumentů, Praha 1994.
TICHÝ, Oldřich, Z pamětí zpravodajce. Poznámky k činnosti 2. oddělení a ke knize gen. Františka Moravce, Historie a vojenství 39, 1990, č. 4, s. 119–131.
TICHÝ, Oldřich, Z pamětí zpravodajce. Poznámky k činnosti 2. oddělení a ke knize gen. Františka Moravce II., Historie a vojenství 40, 1991, č. 1, s. 122–140.
TOMEK, Prokop, Na frontě studené války – Československo 1948–1956, Praha 2009.
VALIŠ Zdeněk, Z (ne)známé korespondence.Dopisy Františka Moravce a Dr. Edvarda Beneše z let 1939–1945, Paměť a dějiny 8, 2014, č.4, s. 63-75.
ZEMAN, Zbyněk, Edvard Beneš-politický životopis, Praha 2009.
ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica, Zapomenutá elita. Českoslovenští vojenští diplomaté v letech 1938-1945, Praha, 2011.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomant nejprve představil téma své práce, hlavní položené otázky, metodiku práce. Poté představil strukturu práce a její hlavní výsledky. Poté byl přednesen posudek vedoucího práce. V něm bylo konstatováno, že se diplomant pokusil využít širokou pramennou základnu. Stejně tak pochválil práci s odbornou literaturou. Stěžejní výhrada spočívá v tom, že se jedná o popis bez výraznějšího přínosu k novému poznání. Práce je poněkud nepropracovaná. V rámci resumé oponentského posudku zaznělo kladné hodnocení bez výraznějších výtek. V další části obhajoby potom diplomant reagoval na oba posudky. Následovala všeobecná rozprava. Obhajoba tím byla ukončena.