Zájem o městskou zeleň roste ze strany měst i jejich obyvatel. Součástí městské zeleně jsou také komunitní zahrady. V současné době popularita těchto komunitních zahrad v České republice stoupá, jsou možným řešením pro adaptaci měst na změnu klimatu a rozšíření městské zeleně. Dosavadní výzkumy se věnují především názorům obyvatel vůči velkým městským zeleným plochám, jako jsou městské parky, či jiné relaxační zóny. Dále je věnována pozornost názorům členů komunitních zahrad, nikoliv však nečlenů, tedy obyvatelům, kteří bydlí v okolí těchto zahrad. Práce se zabývá názory obyvatel Severní Terasy vůči komunitní zahradě Žížala v Ústí nad Labem. Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku, jak lidé tuto komunitní zahradu vnímají a zdali se jejich názory liší dle demografických kategorií. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že komunitní zahrada Žížala není mezi obyvateli Severní Terasy příliš známá, proto převládá neutrální názor. I přes nízké povědomí je většina respondentů pro zachování komunitní zahrady Žížala. Ženy projevily o zahradu obecně větší zájem. Starší lidé pak obecně více vnímají městskou zeleň jako důležitou. Velká část respondentů by také podpořila vznik dalších komunitních zahrad. Pro jejich další rozvoj je ale nutné o jejich existenci více informovat místní obyvatele, což může vést i k zvětšení počtu členů.
Anotace v angličtině
Interest of cities and its residents about urban vegetation is growing. Part of urban vegetation are also community gardens. Popularity of these community gardens is currently growing in Czech Republic, as they are potential way of city adaptation to climate change and spread of urban vegetation. Existing researches are mostly dedicated to residents opinions about large city greenfields, like parks and other relaxation zones. Furthermore, focus is placed onto opinion of community garden members, not residents living around without membership in such community gardens. Thesis deals with opinions of Severní Terasa residents about community garden Žížala. The aim of thesis is to answer research question, how do those residents perceive community garden and if their opinions are differentiated based on demographical category. The questionnaire survey showed that community garden Žížala is not well known among residents of Severní Terasa, and due to that mostly neutral opinion prevails. Despite the low awareness, most of the respondents is for conservation of community garden Žížala. Women do show overall higher interest in community garden. Generally elderly people do perceive urban vegetation as important. Large part of respondents would also support creation of further community gardens. However, for further development of community gardens, it is necessary to inform local residents more, which could also increase the amount of members.
Klíčová slova
Komunitní zahrada; městská zeleň; ekosystémové služby; názor obyvatel
Klíčová slova v angličtině
Community garden; urban vegetation; ecosystem services; residents opinion
Rozsah průvodní práce
68 s. (113 335 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Zájem o městskou zeleň roste ze strany měst i jejich obyvatel. Součástí městské zeleně jsou také komunitní zahrady. V současné době popularita těchto komunitních zahrad v České republice stoupá, jsou možným řešením pro adaptaci měst na změnu klimatu a rozšíření městské zeleně. Dosavadní výzkumy se věnují především názorům obyvatel vůči velkým městským zeleným plochám, jako jsou městské parky, či jiné relaxační zóny. Dále je věnována pozornost názorům členů komunitních zahrad, nikoliv však nečlenů, tedy obyvatelům, kteří bydlí v okolí těchto zahrad. Práce se zabývá názory obyvatel Severní Terasy vůči komunitní zahradě Žížala v Ústí nad Labem. Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku, jak lidé tuto komunitní zahradu vnímají a zdali se jejich názory liší dle demografických kategorií. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že komunitní zahrada Žížala není mezi obyvateli Severní Terasy příliš známá, proto převládá neutrální názor. I přes nízké povědomí je většina respondentů pro zachování komunitní zahrady Žížala. Ženy projevily o zahradu obecně větší zájem. Starší lidé pak obecně více vnímají městskou zeleň jako důležitou. Velká část respondentů by také podpořila vznik dalších komunitních zahrad. Pro jejich další rozvoj je ale nutné o jejich existenci více informovat místní obyvatele, což může vést i k zvětšení počtu členů.
Anotace v angličtině
Interest of cities and its residents about urban vegetation is growing. Part of urban vegetation are also community gardens. Popularity of these community gardens is currently growing in Czech Republic, as they are potential way of city adaptation to climate change and spread of urban vegetation. Existing researches are mostly dedicated to residents opinions about large city greenfields, like parks and other relaxation zones. Furthermore, focus is placed onto opinion of community garden members, not residents living around without membership in such community gardens. Thesis deals with opinions of Severní Terasa residents about community garden Žížala. The aim of thesis is to answer research question, how do those residents perceive community garden and if their opinions are differentiated based on demographical category. The questionnaire survey showed that community garden Žížala is not well known among residents of Severní Terasa, and due to that mostly neutral opinion prevails. Despite the low awareness, most of the respondents is for conservation of community garden Žížala. Women do show overall higher interest in community garden. Generally elderly people do perceive urban vegetation as important. Large part of respondents would also support creation of further community gardens. However, for further development of community gardens, it is necessary to inform local residents more, which could also increase the amount of members.
Klíčová slova
Komunitní zahrada; městská zeleň; ekosystémové služby; názor obyvatel
Klíčová slova v angličtině
Community garden; urban vegetation; ecosystem services; residents opinion
Zásady pro vypracování
Zájem o městskou zeleň roste ze strany měst i jejich obyvatel. Součástí městské zeleně jsou také komunitní zahrady, jejichž popularita v současné době stoupá a jsou možným řešením pro adaptaci měst na změnu klimatu a rozšíření městské zeleně. Dosavadní výzkumy se věnují především postoji obyvatel vůči velkým městským zeleným plochám, jako jsou městské parky, či jiné relaxační zóny. Dále je věnována pozornost postoji členů komunitních zahrad, nikoliv však nečlenů, tedy obyvatelům, kteří bydlí v okolí těchto zahrad. Práce se bude zabývat postoji obyvatel Severní Terasy vůči komunitní zahradě Žížala v Ústí nad Labem. Cílem práce bude zodpovědět výzkumnou otázku, jak lidé tuto komunitní zahradu vnímají a zdali se jejich postoje liší dle demografických kategorií. Součástí práce je také zjištění, jaké aspekty komunitní zahrady obyvatelé považují za nejpřínosnější a kde naopak dochází k významným střetům s jejich jinými zájmy. Zpočátku byly komunitní zahrady zakládány zejména kvůli produkční funkci. Vzhledem k tomu, že jsou také často zaměňovány se zahrádkářskými koloniemi, práce vychází z předpokladu, že obyvatelé budou vidět smysl komunitní zahrady a motivaci členů zejména v produkci potravin. Práce bude tento předpoklad ověřovat. Vzhledem k neexistenci sekundárních dat, budou použita primární data získána pomocí dotazníkového šetření, která budou následně vyhodnocena pomocí statistických metod. Výsledky budou použitelné pro podporu při rozhodování o vybudování dalších zahrad.
Zásady pro vypracování
Zájem o městskou zeleň roste ze strany měst i jejich obyvatel. Součástí městské zeleně jsou také komunitní zahrady, jejichž popularita v současné době stoupá a jsou možným řešením pro adaptaci měst na změnu klimatu a rozšíření městské zeleně. Dosavadní výzkumy se věnují především postoji obyvatel vůči velkým městským zeleným plochám, jako jsou městské parky, či jiné relaxační zóny. Dále je věnována pozornost postoji členů komunitních zahrad, nikoliv však nečlenů, tedy obyvatelům, kteří bydlí v okolí těchto zahrad. Práce se bude zabývat postoji obyvatel Severní Terasy vůči komunitní zahradě Žížala v Ústí nad Labem. Cílem práce bude zodpovědět výzkumnou otázku, jak lidé tuto komunitní zahradu vnímají a zdali se jejich postoje liší dle demografických kategorií. Součástí práce je také zjištění, jaké aspekty komunitní zahrady obyvatelé považují za nejpřínosnější a kde naopak dochází k významným střetům s jejich jinými zájmy. Zpočátku byly komunitní zahrady zakládány zejména kvůli produkční funkci. Vzhledem k tomu, že jsou také často zaměňovány se zahrádkářskými koloniemi, práce vychází z předpokladu, že obyvatelé budou vidět smysl komunitní zahrady a motivaci členů zejména v produkci potravin. Práce bude tento předpoklad ověřovat. Vzhledem k neexistenci sekundárních dat, budou použita primární data získána pomocí dotazníkového šetření, která budou následně vyhodnocena pomocí statistických metod. Výsledky budou použitelné pro podporu při rozhodování o vybudování dalších zahrad.
Seznam doporučené literatury
Aubin, G., Hachey, R. a Mercier, C. (2009). Meaning of daily activities and subjective quality of life in people with severe mental illness. Scandinavian Journal of Occupational Therapy. 6, 53\textendash62. DOI: 10.1080/110381299443744
Drake, L. a Lawson, L. J. (2014). Results of a US and Canada community garden survey: shared challenges in garden management amid diverse geographical and organizational contexts. Agriculture and Human Values, 32(2), 241\textendash254. DOI: 10.1007/s10460-014-9558-7
Firth, C., Maye, D. a Pearson, D. (2011). Developing "community” in community gardens. Local Environ. 16, 555\textendash568. DOI: 10.1080/13549839.2011.586025
Ginn, F. (2012). Dig for Victory! New histories of wartime gardening in Britain. Journal of Historical Geography, 38(3), 294\textendash305. DOI: 10.1016/j.jhg.2012.02.001
Guitart, D., Pickering, C. a Byrne, J. (2012). Past results and future directions in urban community gardens research. Urban Forestry and Urban Greening. 11, 364\textendash373. DOI: 10.1016/j.ufug.2012.06.007.
Jim, C. Y. a Chen, W. Y. (2006). Perception and Attitude of Residents Toward Urban Green Spaces in Guangzhou (China). Environmental Management, 38(3), 338\textendash349. DOI: 10.1007/s00267-005-0166-6
Kim, M., Rupprecht, C. a Furuya, K. (2018). Residents’ Perception of Informal Green Space\textemdashA Case Study of Ichikawa City, Japan. Land, 7(3), 102. DOI: 10.3390/land7030102
Lo, A. Y. H. a Jim, C. Y. (2012). Citizen attitude and expectation towards greenspace provision in compact urban milieu. Land Use Policy, 29(3), 577\textendash586. DOI: 10.1016/j.landusepol.2011.09.011
Mathey, J., Arndt, T., Banse, J. a Rink, D. (2018). Public perception of spontaneous vegetation on brownfields in urban areas\textemdashResults from surveys in Dresden and Leipzig (Germany). Urban Forestry and Urban Greening, 29, 384\textendash392. DOI: 10.1016/j.ufug.2016.10.007
Millenium Ecosystem Assessment (MEA) (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Washington DC: Island Press.
Ong, M., Baker, A., Aguilar, A. a Stanley, M. (2019). The meanings attributed to community gardening: A qualitative study. Health and Place, 59, 102190. DOI: 10.1016/j.healthplace.2019.102190
Pincetl, S., Wolch, J., Wilson, J. a Longcore, T. (2003). Toward A Sustainable Los Angeles: A Nature´s Services Approach. Dostupné brezen, 19, 2020, z https://www.researchgate.net/publication/248123612_Toward_A_Sustainable_Los_Angeles_A_Nature''s_Services_Approach
Todorova, A., Asakawa, S. a Aikoh, T. (2004). Preferences for and attitudes towards street flowers and trees in Sapporo, Japan. Landscape and Urban Planning, 69(4), 403\textendash416. DOI: 10.1016/j.landurbplan.2003.11.001
Voicu, I. a Been, V. (2008). The Effect of Community Gardens on Neighboring Property Values. Real Estate Economics, 36(2), 241\textendash283. DOI:10.1111/j.1540-6229.2008.00213.x
Wan, C. a Shen, G. Q. (2015). Encouraging the use of urban green space: The mediating role of attitude, perceived usefulness and perceived behavioural control. Habitat International, 50, 130\textendash139. DOI:10.1016/j.habitatint.2015.08.010
Ward Thompson, C. (2011). Linking landscape and health: The recurring theme. Landscape and Urban Planning, 99(3-4), 187\textendash195. DOI:10.1016/j.landurbplan.2010.10.006
Seznam doporučené literatury
Aubin, G., Hachey, R. a Mercier, C. (2009). Meaning of daily activities and subjective quality of life in people with severe mental illness. Scandinavian Journal of Occupational Therapy. 6, 53\textendash62. DOI: 10.1080/110381299443744
Drake, L. a Lawson, L. J. (2014). Results of a US and Canada community garden survey: shared challenges in garden management amid diverse geographical and organizational contexts. Agriculture and Human Values, 32(2), 241\textendash254. DOI: 10.1007/s10460-014-9558-7
Firth, C., Maye, D. a Pearson, D. (2011). Developing "community” in community gardens. Local Environ. 16, 555\textendash568. DOI: 10.1080/13549839.2011.586025
Ginn, F. (2012). Dig for Victory! New histories of wartime gardening in Britain. Journal of Historical Geography, 38(3), 294\textendash305. DOI: 10.1016/j.jhg.2012.02.001
Guitart, D., Pickering, C. a Byrne, J. (2012). Past results and future directions in urban community gardens research. Urban Forestry and Urban Greening. 11, 364\textendash373. DOI: 10.1016/j.ufug.2012.06.007.
Jim, C. Y. a Chen, W. Y. (2006). Perception and Attitude of Residents Toward Urban Green Spaces in Guangzhou (China). Environmental Management, 38(3), 338\textendash349. DOI: 10.1007/s00267-005-0166-6
Kim, M., Rupprecht, C. a Furuya, K. (2018). Residents’ Perception of Informal Green Space\textemdashA Case Study of Ichikawa City, Japan. Land, 7(3), 102. DOI: 10.3390/land7030102
Lo, A. Y. H. a Jim, C. Y. (2012). Citizen attitude and expectation towards greenspace provision in compact urban milieu. Land Use Policy, 29(3), 577\textendash586. DOI: 10.1016/j.landusepol.2011.09.011
Mathey, J., Arndt, T., Banse, J. a Rink, D. (2018). Public perception of spontaneous vegetation on brownfields in urban areas\textemdashResults from surveys in Dresden and Leipzig (Germany). Urban Forestry and Urban Greening, 29, 384\textendash392. DOI: 10.1016/j.ufug.2016.10.007
Millenium Ecosystem Assessment (MEA) (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Washington DC: Island Press.
Ong, M., Baker, A., Aguilar, A. a Stanley, M. (2019). The meanings attributed to community gardening: A qualitative study. Health and Place, 59, 102190. DOI: 10.1016/j.healthplace.2019.102190
Pincetl, S., Wolch, J., Wilson, J. a Longcore, T. (2003). Toward A Sustainable Los Angeles: A Nature´s Services Approach. Dostupné brezen, 19, 2020, z https://www.researchgate.net/publication/248123612_Toward_A_Sustainable_Los_Angeles_A_Nature''s_Services_Approach
Todorova, A., Asakawa, S. a Aikoh, T. (2004). Preferences for and attitudes towards street flowers and trees in Sapporo, Japan. Landscape and Urban Planning, 69(4), 403\textendash416. DOI: 10.1016/j.landurbplan.2003.11.001
Voicu, I. a Been, V. (2008). The Effect of Community Gardens on Neighboring Property Values. Real Estate Economics, 36(2), 241\textendash283. DOI:10.1111/j.1540-6229.2008.00213.x
Wan, C. a Shen, G. Q. (2015). Encouraging the use of urban green space: The mediating role of attitude, perceived usefulness and perceived behavioural control. Habitat International, 50, 130\textendash139. DOI:10.1016/j.habitatint.2015.08.010
Ward Thompson, C. (2011). Linking landscape and health: The recurring theme. Landscape and Urban Planning, 99(3-4), 187\textendash195. DOI:10.1016/j.landurbplan.2010.10.006