Diplomová práce se zabývá dopadem případného zavedení spotřební daně na zdraví škodlivé potraviny v tuzemsku na spotřebitelské preference obyvatel. Kromě zdanění jsou sledovány další, nyní již neekonomické nástroje vlády, u kterých je rovněž zkoumán jejich vliv na spotřebitelské preference. Pro naplnění cíle práce byl uskutečněn primární sběr dat formou dotazníkového šetření, kdy základní soubor tvořili spotřebitelé v České republice starší 15 let. Výběrový soubor byl získán na základě kvótního výběru. Analýza dat ukázala, že v případě zavedení spotřební daně na zdraví škodlivé potraviny v tuzemsku, která by způsobila 20% zvýšení cen těchto potravin, by došlo ke změně spotřebitelských preferencí, které by vedly ke snížení spotřeby zdraví škodlivých potravin, u 41 až 52 % spotřebitelů ve sledované populaci. Zároveň by se až u 83 % z nich jednalo o dlouhodobou změnu. K nejvýznamnějšímu ovlivnění spotřebitelských preferencí by došlo u potravin s vyšším obsahem cukru, naopak k nejmenšímu u potravin s vyšším obsahem tuku.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the impact of the possible introduction of excise duty on harmful food in the Czech Republic on the consumer preferences of the population. Besides taxing, the thesis follows up other uneconomical instruments of government and their influence on consumer preferences. In order to meet the objective of the thesis, the primary data collection was carried out in the form of a questionnaire survey, where the basic set consisted of consumers in the Czech Republic over 15 years of age. The sample was obtained on the basis of a quota selection. The data analysis showed that if an excise duty was introduced on harmful food in the country, which would cause a 20% increase in the prices of these foods, consumer preferences would change, leading to a reduction in the consumption of harmful food, for 41 to 52% of consumers in the observed population. At the same time, this would be a long-term change for up to 83% of them. The most significant influence on consumer preferences would be for foods with a higher sugar content, on the contrary, the smallest for foods with a higher fat content.
Diplomová práce se zabývá dopadem případného zavedení spotřební daně na zdraví škodlivé potraviny v tuzemsku na spotřebitelské preference obyvatel. Kromě zdanění jsou sledovány další, nyní již neekonomické nástroje vlády, u kterých je rovněž zkoumán jejich vliv na spotřebitelské preference. Pro naplnění cíle práce byl uskutečněn primární sběr dat formou dotazníkového šetření, kdy základní soubor tvořili spotřebitelé v České republice starší 15 let. Výběrový soubor byl získán na základě kvótního výběru. Analýza dat ukázala, že v případě zavedení spotřební daně na zdraví škodlivé potraviny v tuzemsku, která by způsobila 20% zvýšení cen těchto potravin, by došlo ke změně spotřebitelských preferencí, které by vedly ke snížení spotřeby zdraví škodlivých potravin, u 41 až 52 % spotřebitelů ve sledované populaci. Zároveň by se až u 83 % z nich jednalo o dlouhodobou změnu. K nejvýznamnějšímu ovlivnění spotřebitelských preferencí by došlo u potravin s vyšším obsahem cukru, naopak k nejmenšímu u potravin s vyšším obsahem tuku.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the impact of the possible introduction of excise duty on harmful food in the Czech Republic on the consumer preferences of the population. Besides taxing, the thesis follows up other uneconomical instruments of government and their influence on consumer preferences. In order to meet the objective of the thesis, the primary data collection was carried out in the form of a questionnaire survey, where the basic set consisted of consumers in the Czech Republic over 15 years of age. The sample was obtained on the basis of a quota selection. The data analysis showed that if an excise duty was introduced on harmful food in the country, which would cause a 20% increase in the prices of these foods, consumer preferences would change, leading to a reduction in the consumption of harmful food, for 41 to 52% of consumers in the observed population. At the same time, this would be a long-term change for up to 83% of them. The most significant influence on consumer preferences would be for foods with a higher sugar content, on the contrary, the smallest for foods with a higher fat content.
Diplomová práce zkoumá faktory, které by mohly ovlivnit spotřebu zdraví škodlivých potravin v České republice. Práce vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, která zdanění těchto potravin považuje za vhodný nástroj v boji proti nadváze, obezitě, cukrovce a dalším civilizačním chorobám. V zahraničí se zdanění zdraví škodlivých potravin prokázalo jako účinné ve vztahu ke snižování spotřeby těchto potravin. Cílem práce je zjistit, jaký dopad by mohlo mít zavedení spotřební daně na zdraví škodlivé potraviny v tuzemsku na spotřebitelské preference obyvatel, a to za předpokladu, že dojde k plnému přesunu daně do ceny těchto potravin. Zdraví škodlivými potravinami jsou myšleny potraviny s vyšším obsahem cukru, jako jsou např. slazené sycené nápoje, a vyšším obsahem tuku, jako jsou např. uzeniny. Dopadem na spotřebitelské preference je myšleno, zda by spotřebitel změnil svoji spotřebu, případně zda by začal nakupovat zdravější alternativy. Pro naplnění cíle práce bude uskutečněn primární sběr dat metodou dotazníkového šetření, kdy základním souborem budou spotřebitelé starší 15 let v České republice, a výběrový soubor bude získán na základě kvótního výběru. Data budou vyhodnocena prostřednictvím analýzy závislosti, v případě prokázání závislosti mezi proměnnými bude vyhodnocena i síla této závislosti. Jelikož se doposud žádná česká studie danému tématu komplexně nevěnovala, mohou být výsledky práce využity v rámci odborných diskuzí nad zavedením zdanění potravin, které jsou z pohledu výživových odborníků škodlivé. Dále mohou být výsledky nabídnuty České diabetologické společnosti, která je iniciátorem a garantem Národního diabetologického programu.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce zkoumá faktory, které by mohly ovlivnit spotřebu zdraví škodlivých potravin v České republice. Práce vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, která zdanění těchto potravin považuje za vhodný nástroj v boji proti nadváze, obezitě, cukrovce a dalším civilizačním chorobám. V zahraničí se zdanění zdraví škodlivých potravin prokázalo jako účinné ve vztahu ke snižování spotřeby těchto potravin. Cílem práce je zjistit, jaký dopad by mohlo mít zavedení spotřební daně na zdraví škodlivé potraviny v tuzemsku na spotřebitelské preference obyvatel, a to za předpokladu, že dojde k plnému přesunu daně do ceny těchto potravin. Zdraví škodlivými potravinami jsou myšleny potraviny s vyšším obsahem cukru, jako jsou např. slazené sycené nápoje, a vyšším obsahem tuku, jako jsou např. uzeniny. Dopadem na spotřebitelské preference je myšleno, zda by spotřebitel změnil svoji spotřebu, případně zda by začal nakupovat zdravější alternativy. Pro naplnění cíle práce bude uskutečněn primární sběr dat metodou dotazníkového šetření, kdy základním souborem budou spotřebitelé starší 15 let v České republice, a výběrový soubor bude získán na základě kvótního výběru. Data budou vyhodnocena prostřednictvím analýzy závislosti, v případě prokázání závislosti mezi proměnnými bude vyhodnocena i síla této závislosti. Jelikož se doposud žádná česká studie danému tématu komplexně nevěnovala, mohou být výsledky práce využity v rámci odborných diskuzí nad zavedením zdanění potravin, které jsou z pohledu výživových odborníků škodlivé. Dále mohou být výsledky nabídnuty České diabetologické společnosti, která je iniciátorem a garantem Národního diabetologického programu.
Seznam doporučené literatury
Andreyeva, T., Chaloupka, F. J., & Brownell, K. D. (2011). Estimating the potential of taxes on sugar-sweetened beverages to reduce consumption and generate revenue [Online]. Preventive Medicine, 52(6), 413-416. https://doi.org/10.1016/j.ypmed.2011.03.013
Bíró, A. (2015). Did the junk food tax make the Hungarians eat healthier? [Online]. Food Policy, 54, 107-115. https://doi.org/10.1016/j.foodpol.2015.05.003
Cabrera Escobar, M. A., Tollman, S. M., Bertram, M. Y., Hofman, K. J., & Veerman, J. L. (2013). Evidence that a tax on sugar sweetened beverages reduces the obesity rate: A meta-analysis [Online]. Bmc Public Health, 13(1). https://doi.org/10.1186/1471-2458-13-1072
Cornelsen, L., Mazzocchi, M., & Smith, R. D. (2019). Fat tax or thin subsidy? How price increases and decreases affect the energy and nutrient content of food and beverage purchases in Great Britain [Online]. Social Science, 230, 318-327. https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2019.04.003
Gustavsen, G. W., & Rickertsen, K. (2013). Adjusting VAT rates to promote healthier diets in Norway: A censored quantile regression approach [Online]. Food Policy, 42, 88-95. https://doi.org/10.1016/j.foodpol.2013.07.001
Jensen, J. D., & Smed, S. (2013). The Danish tax on saturated fat \textendash Short run effects on consumption, substitution patterns and consumer prices of fats [Online]. Food Policy, 42, 18\textendash31. https://doi.org/10.1016/j.foodpol.2013.06.004
Reynolds, J. P., Archer, S., Pilling, M., Kenny, M., Hollands, G. J., & Marteau, T. M. (2019). Public acceptability of nudging and taxing to reduce consumption of alcohol, tobacco, and food: A population-based survey experiment [Online]. Social Science And Medicine, 236. https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2019.112395
Rivard, C., Smith, D., Mccann, S. E., & Hyland, A. (2012). Taxing sugar-sweetened beverages: a survey of knowledge, attitudes and behaviours. Public Health Nutrition, 15(8), 1355-61. https://doi.org/10.1017/S1368980011002898
Smed, S., Jensen, J. D., & Denver, S. (2007). Socio-economic characteristics and the effect of taxation as a health policy instrument [Online]. Food Policy, 32(5-6), 624-639. https://doi.org/10.1016/j.foodpol.2007.03.002
Vall Castelló, J., & Lopez Casasnovas, G. (2020). Impact of SSB taxes on sales [Online]. Economics And Human Biology, 36. https://doi.org/10.1016/j.ehb.2019.100821
Seznam doporučené literatury
Andreyeva, T., Chaloupka, F. J., & Brownell, K. D. (2011). Estimating the potential of taxes on sugar-sweetened beverages to reduce consumption and generate revenue [Online]. Preventive Medicine, 52(6), 413-416. https://doi.org/10.1016/j.ypmed.2011.03.013
Bíró, A. (2015). Did the junk food tax make the Hungarians eat healthier? [Online]. Food Policy, 54, 107-115. https://doi.org/10.1016/j.foodpol.2015.05.003
Cabrera Escobar, M. A., Tollman, S. M., Bertram, M. Y., Hofman, K. J., & Veerman, J. L. (2013). Evidence that a tax on sugar sweetened beverages reduces the obesity rate: A meta-analysis [Online]. Bmc Public Health, 13(1). https://doi.org/10.1186/1471-2458-13-1072
Cornelsen, L., Mazzocchi, M., & Smith, R. D. (2019). Fat tax or thin subsidy? How price increases and decreases affect the energy and nutrient content of food and beverage purchases in Great Britain [Online]. Social Science, 230, 318-327. https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2019.04.003
Gustavsen, G. W., & Rickertsen, K. (2013). Adjusting VAT rates to promote healthier diets in Norway: A censored quantile regression approach [Online]. Food Policy, 42, 88-95. https://doi.org/10.1016/j.foodpol.2013.07.001
Jensen, J. D., & Smed, S. (2013). The Danish tax on saturated fat \textendash Short run effects on consumption, substitution patterns and consumer prices of fats [Online]. Food Policy, 42, 18\textendash31. https://doi.org/10.1016/j.foodpol.2013.06.004
Reynolds, J. P., Archer, S., Pilling, M., Kenny, M., Hollands, G. J., & Marteau, T. M. (2019). Public acceptability of nudging and taxing to reduce consumption of alcohol, tobacco, and food: A population-based survey experiment [Online]. Social Science And Medicine, 236. https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2019.112395
Rivard, C., Smith, D., Mccann, S. E., & Hyland, A. (2012). Taxing sugar-sweetened beverages: a survey of knowledge, attitudes and behaviours. Public Health Nutrition, 15(8), 1355-61. https://doi.org/10.1017/S1368980011002898
Smed, S., Jensen, J. D., & Denver, S. (2007). Socio-economic characteristics and the effect of taxation as a health policy instrument [Online]. Food Policy, 32(5-6), 624-639. https://doi.org/10.1016/j.foodpol.2007.03.002
Vall Castelló, J., & Lopez Casasnovas, G. (2020). Impact of SSB taxes on sales [Online]. Economics And Human Biology, 36. https://doi.org/10.1016/j.ehb.2019.100821