Uvedení do problematiky: Zvyšování zdravotní gramotnosti veřejnosti je jedním z poslání zdravotnických pracovníků, hlavním úkolem zdravotníků je motivovat pacienty k zájmu o vlastní zdraví a rozvíjet zdravotní gramotnost tak, aby byl pacient rovnocenným partnerem v péči o své vlastní zdraví. Nízká zdravotní gramotnost vede k celkově horšímu zdravotnímu stavu celé společnosti a z tohoto důvodu i ke zvýšení výdajů na zdravotní péči. V našem výzkumném šetření jsme se snažili zhodnotit míru zdravotní gramotnosti zdravotnických pracovníků na všech úrovních péče o pacienta v lůžkovém zařízení.
Metodologie: V naší vlastní studii je jako metodologie použit kvantitativní výzkum, k získání dat jsme použili validizovaný dotazník v českém jazyce HLS-EU-Q47. Respondenty byly osoby poskytující zdravotní péči na všech úrovních vzdělání starší 18 let. Dotazníky respondenti vyplňovali zcela dobrovolně a anonymně. Hodnoceno bylo 47 otázek týkající se zdravotní gramotnosti a nadstavbové otázky, které nám umožnily jednotlivé skupiny respondentů hodnotit. Výzkumu se zúčastnilo 220 respondentů ze dvou zdravotnických zařízení, hodnoceno bylo 208 dotazníků.
Výsledky: Mezi respondenty celkem bylo 86 mužů, žen bylo celkem 122. Na základě námi získaných údajů můžeme s jistotou říci, že míra vzdělání má vliv na míru zdravotní gramotnosti. Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci ve zdravotnictví mají nejvyšší míru zdravotní gramotnosti ze všech zúčastněných. Zdravotničtí pracovníci, kteří nemají maturitu a jsou pouze vyučeni, tam jsou rozdíly ve výsledných analýzách proti ostatním skupinám respondentů markantní. Ve všech oblastech zdravotní gramotnosti mají nižší zdravotničtí pracovníci sníženou nebo nedostatečnou zdravotní gramotnost, zejména v oblasti podpory zdraví. Mezi poskytovateli na úrovni města nebo kraje jsme nezaznamenali zásadní rozdíly ve zdravotní gramotnosti.
Závěr a doporučení: Z našeho výzkumného šetření ovšem vyplývá, že je zcela zásadní zvýšit zdravotní gramotnost všech zdravotnických pracovníků, kteří již pracují, ale i u těch, kteří se na své povolání teprve připravují. Je potřebné zavést do praxe nástroj, pomocí kterého by zdravotničtí pracovníci byli schopni v několika jednoduchých krocích posoudit zdravotní gramotnost pacienta a přizpůsobit tak poskytování důležitých informací pacientům.
Anotace v angličtině
Introduction: Increasing public health literacy is one of the missions of health professionals, the main task of health professionals to motivate patients to take an interest in their own health and develop health literacy so that the patient is an equal partner in caring for their own health. Low health literacy leads to an overall worse health status of the whole society and, for this reason, to an increase in health care expenditures. In our research, we sought to assess the level of health literacy of healthcare professionals at all levels of inpatient care.
Methodology: In our own study, quantitative research is used as a methodology, to obtain data we used a validated questionnaire in the Czech language HLS-EU-Q47. The respondents were persons providing health care at all levels of education older than 18 years. Respondents filled in the questionnaires completely voluntarily and anonymously. 47 questions concerning health literacy and additional questions were evaluated, which enabled us to evaluate individual groups of respondents. The survey involved 220 respondents from two medical facilities, 208 questionnaires were evaluated.
Results: There were a total of 86 men among the respondents and a total of 122 women. Based on the data we obtained, we can say with certainty that the level of education has an effect on the level of health literacy. University-educated health workers have the highest health literacy rate of all involved. Healthcare professionals who do not have a high school diploma and are only trained, there are marked differences in the resulting analyzes compared to other groups of respondents. In all areas of health literacy, lower health workers have reduced or insufficient health literacy, especially in the area of health promotion. We did not notice any significant differences in health literacy between providers at the city or regional level.
Conclusion and recommendations: However, our research survey shows that it is crucial to increase the health literacy of all health professionals who are already working, but also for those who are just preparing for their profession. There is a need to put in place a tool that allows healthcare professionals to assess a patient's health literacy in a few simple steps and thus adapt the provision of important information to patients.
Klíčová slova
ošetřovatelství, prevence, sestra, zdraví, zdravotní gramotnost
Klíčová slova v angličtině
health, health literacy, nurse, nursing, prevention
Rozsah průvodní práce
92 s. + 7 s. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Uvedení do problematiky: Zvyšování zdravotní gramotnosti veřejnosti je jedním z poslání zdravotnických pracovníků, hlavním úkolem zdravotníků je motivovat pacienty k zájmu o vlastní zdraví a rozvíjet zdravotní gramotnost tak, aby byl pacient rovnocenným partnerem v péči o své vlastní zdraví. Nízká zdravotní gramotnost vede k celkově horšímu zdravotnímu stavu celé společnosti a z tohoto důvodu i ke zvýšení výdajů na zdravotní péči. V našem výzkumném šetření jsme se snažili zhodnotit míru zdravotní gramotnosti zdravotnických pracovníků na všech úrovních péče o pacienta v lůžkovém zařízení.
Metodologie: V naší vlastní studii je jako metodologie použit kvantitativní výzkum, k získání dat jsme použili validizovaný dotazník v českém jazyce HLS-EU-Q47. Respondenty byly osoby poskytující zdravotní péči na všech úrovních vzdělání starší 18 let. Dotazníky respondenti vyplňovali zcela dobrovolně a anonymně. Hodnoceno bylo 47 otázek týkající se zdravotní gramotnosti a nadstavbové otázky, které nám umožnily jednotlivé skupiny respondentů hodnotit. Výzkumu se zúčastnilo 220 respondentů ze dvou zdravotnických zařízení, hodnoceno bylo 208 dotazníků.
Výsledky: Mezi respondenty celkem bylo 86 mužů, žen bylo celkem 122. Na základě námi získaných údajů můžeme s jistotou říci, že míra vzdělání má vliv na míru zdravotní gramotnosti. Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci ve zdravotnictví mají nejvyšší míru zdravotní gramotnosti ze všech zúčastněných. Zdravotničtí pracovníci, kteří nemají maturitu a jsou pouze vyučeni, tam jsou rozdíly ve výsledných analýzách proti ostatním skupinám respondentů markantní. Ve všech oblastech zdravotní gramotnosti mají nižší zdravotničtí pracovníci sníženou nebo nedostatečnou zdravotní gramotnost, zejména v oblasti podpory zdraví. Mezi poskytovateli na úrovni města nebo kraje jsme nezaznamenali zásadní rozdíly ve zdravotní gramotnosti.
Závěr a doporučení: Z našeho výzkumného šetření ovšem vyplývá, že je zcela zásadní zvýšit zdravotní gramotnost všech zdravotnických pracovníků, kteří již pracují, ale i u těch, kteří se na své povolání teprve připravují. Je potřebné zavést do praxe nástroj, pomocí kterého by zdravotničtí pracovníci byli schopni v několika jednoduchých krocích posoudit zdravotní gramotnost pacienta a přizpůsobit tak poskytování důležitých informací pacientům.
Anotace v angličtině
Introduction: Increasing public health literacy is one of the missions of health professionals, the main task of health professionals to motivate patients to take an interest in their own health and develop health literacy so that the patient is an equal partner in caring for their own health. Low health literacy leads to an overall worse health status of the whole society and, for this reason, to an increase in health care expenditures. In our research, we sought to assess the level of health literacy of healthcare professionals at all levels of inpatient care.
Methodology: In our own study, quantitative research is used as a methodology, to obtain data we used a validated questionnaire in the Czech language HLS-EU-Q47. The respondents were persons providing health care at all levels of education older than 18 years. Respondents filled in the questionnaires completely voluntarily and anonymously. 47 questions concerning health literacy and additional questions were evaluated, which enabled us to evaluate individual groups of respondents. The survey involved 220 respondents from two medical facilities, 208 questionnaires were evaluated.
Results: There were a total of 86 men among the respondents and a total of 122 women. Based on the data we obtained, we can say with certainty that the level of education has an effect on the level of health literacy. University-educated health workers have the highest health literacy rate of all involved. Healthcare professionals who do not have a high school diploma and are only trained, there are marked differences in the resulting analyzes compared to other groups of respondents. In all areas of health literacy, lower health workers have reduced or insufficient health literacy, especially in the area of health promotion. We did not notice any significant differences in health literacy between providers at the city or regional level.
Conclusion and recommendations: However, our research survey shows that it is crucial to increase the health literacy of all health professionals who are already working, but also for those who are just preparing for their profession. There is a need to put in place a tool that allows healthcare professionals to assess a patient's health literacy in a few simple steps and thus adapt the provision of important information to patients.
Klíčová slova
ošetřovatelství, prevence, sestra, zdraví, zdravotní gramotnost
Klíčová slova v angličtině
health, health literacy, nurse, nursing, prevention
Zásady pro vypracování
Zdravotní gramotnost je definována jako schopnost člověka jednat na základě informací o zdraví a tyto informace účinně využívat ke zlepšování svého zdraví. Všeobecné sestry, lékaři a jiní poskytovatelé zdravotní péče a členové ošetřovatelského týmu představují početnou skupinu lidí, jejichž vliv v oblasti zdravotní gramotnosti může být silný a výrazně pozitivní. Ve zdravotnictví je edukace velmi účinný nástroj, prostřednictvím kterého mohou sestry a lékaři pomoci laické veřejnosti efektivněji pečovat o své zdraví a zlepšit tak její celkový zdravotní stav. Prevence je základním předpokladem pozitivního zdraví, zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a v neposlední řadě má ekonomický dopad na zdravotnictví v ČR. V populaci zdravotnických pracovníků je velký potenciál realizovat změny v systému zdravotní péče a zlepšovat kvalitu edukace v péči o zdraví.
Práce s relevantními zdroji informací, literatura (primární zdroje), odborné vědecké publikace, práce s databázemi Ebsco, Web of Science, Medline, NLK, Google Scholar, ProQuest a jiné.
Analýza získaných informací ? vypracování rešerše, zhodnocení stavu dané problematiky v ČR a zahraničí.
Vymezení cílů práce.
Aktivní zpracování praktické části práce pomocí validizovaného dotazníku.
Tvorba teoretické části DP.
Analýza a zpracování získaných dat z dotazníků.
Komparace výsledků, diskuze, závěr.
Doporučení pro praxi
Zásady pro vypracování
Zdravotní gramotnost je definována jako schopnost člověka jednat na základě informací o zdraví a tyto informace účinně využívat ke zlepšování svého zdraví. Všeobecné sestry, lékaři a jiní poskytovatelé zdravotní péče a členové ošetřovatelského týmu představují početnou skupinu lidí, jejichž vliv v oblasti zdravotní gramotnosti může být silný a výrazně pozitivní. Ve zdravotnictví je edukace velmi účinný nástroj, prostřednictvím kterého mohou sestry a lékaři pomoci laické veřejnosti efektivněji pečovat o své zdraví a zlepšit tak její celkový zdravotní stav. Prevence je základním předpokladem pozitivního zdraví, zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a v neposlední řadě má ekonomický dopad na zdravotnictví v ČR. V populaci zdravotnických pracovníků je velký potenciál realizovat změny v systému zdravotní péče a zlepšovat kvalitu edukace v péči o zdraví.
Práce s relevantními zdroji informací, literatura (primární zdroje), odborné vědecké publikace, práce s databázemi Ebsco, Web of Science, Medline, NLK, Google Scholar, ProQuest a jiné.
Analýza získaných informací ? vypracování rešerše, zhodnocení stavu dané problematiky v ČR a zahraničí.
Vymezení cílů práce.
Aktivní zpracování praktické části práce pomocí validizovaného dotazníku.
Tvorba teoretické části DP.
Analýza a zpracování získaných dat z dotazníků.
Komparace výsledků, diskuze, závěr.
Doporučení pro praxi
Seznam doporučené literatury
Akční plán rozvoje zdravotní gramotnosti (AP č. 12). In: Zdraví 2020 ? Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Pracovní skupina č. 12. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2014. ISBN 978-80-85047-47-9.
HOLČÍK, Jan. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. Škola a zdraví pro 21. století. ISBN 978-80-210-5239-0.
KAAS, Jiří, Věra STASKOVÁ a Radka ŠULISTOVÁ. The concept of health literacy in contemporary nursing. KONTAKT [online]. 2016, 18(4), e219 [cit. 2019-11-05]. DOI: 10.1016/j.kontakt.2016.10.001. ISSN 12124117.
KUČERA, Zdeněk, Jiirgen PELIKÁN a Alena ŠTEFLOVÁ. Zdravotní gramotnost obyvatel ČR - výsledky komparativního reprezentativního šetření. Journal of Czech Physicians / Casopis Lekaru Ceskych [online]. 2016, 155(5), 233-241 [cit. 2019-11-05]. ISSN 00087335.
MACABASCO-O'CONNELL, Aurelia a Eileenk. FRY-BOWERS. Knowledge and Perceptions of Health Literacy Among Nursing Professionals.Journal of Health Communication [online]. 2011, 16, 295-307 [cit. 2019-11-05]. DOI: 10.1080/10810730.2011.604389. ISSN 10810730.
PELIKAN, Jürgen M. Health-literate healthcare organisations. INTERNATIONAL HANDBOOK OF HEALTH LITERACY, 2019, 539.
ROLOVÁ, Gabriela, et al. Health literacy in people undergoing treatment for alcohol abuse?A pilot study. Kontakt, 2018, 20.4: e394-e400.
SAUNDERS, Carla; PALESY, Debra; LEWIS, Joanne. Systematic review and conceptual framework for health literacy training in health professions education.Health Professions Education, 2019, 5.1: 13-29.
Zdraví 2020 ? Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2014. ISBN 978-80-85047-47-9.
Seznam doporučené literatury
Akční plán rozvoje zdravotní gramotnosti (AP č. 12). In: Zdraví 2020 ? Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Pracovní skupina č. 12. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2014. ISBN 978-80-85047-47-9.
HOLČÍK, Jan. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. Škola a zdraví pro 21. století. ISBN 978-80-210-5239-0.
KAAS, Jiří, Věra STASKOVÁ a Radka ŠULISTOVÁ. The concept of health literacy in contemporary nursing. KONTAKT [online]. 2016, 18(4), e219 [cit. 2019-11-05]. DOI: 10.1016/j.kontakt.2016.10.001. ISSN 12124117.
KUČERA, Zdeněk, Jiirgen PELIKÁN a Alena ŠTEFLOVÁ. Zdravotní gramotnost obyvatel ČR - výsledky komparativního reprezentativního šetření. Journal of Czech Physicians / Casopis Lekaru Ceskych [online]. 2016, 155(5), 233-241 [cit. 2019-11-05]. ISSN 00087335.
MACABASCO-O'CONNELL, Aurelia a Eileenk. FRY-BOWERS. Knowledge and Perceptions of Health Literacy Among Nursing Professionals.Journal of Health Communication [online]. 2011, 16, 295-307 [cit. 2019-11-05]. DOI: 10.1080/10810730.2011.604389. ISSN 10810730.
PELIKAN, Jürgen M. Health-literate healthcare organisations. INTERNATIONAL HANDBOOK OF HEALTH LITERACY, 2019, 539.
ROLOVÁ, Gabriela, et al. Health literacy in people undergoing treatment for alcohol abuse?A pilot study. Kontakt, 2018, 20.4: e394-e400.
SAUNDERS, Carla; PALESY, Debra; LEWIS, Joanne. Systematic review and conceptual framework for health literacy training in health professions education.Health Professions Education, 2019, 5.1: 13-29.
Zdraví 2020 ? Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2014. ISBN 978-80-85047-47-9.
Přílohy volně vložené
1 dotazník zdravotní gramotnosti, 1 dotazník sociodemografická data, 3 souhlasy s výzkumným šetřením
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Zvyšování zdravotní gramotnosti veřejnosti je jedním z poslání zdravotnických pracovníků, hlavním úkolem zdravotníků je motivovat pacienty k zájmu o vlastní zdraví a rozvíjet zdravotní gramotnost tak, aby byl pacient rovnocenným partnerem v péči o své vlastní zdraví. Nízká zdravotní gramotnost vede k celkově horšímu zdravotnímu stavu celé společnosti a z tohoto důvodu i ke zvýšení výdajů na zdravotní péči. V našem výzkumném šetření jsme se snažili zhodnotit míru zdravotní gramotnosti zdravotnických pracovníků na všech úrovních péče o pacienta v lůžkovém zařízení.
Ve vlastní studii je jako metodologie použit kvantitativní výzkum, k získání dat jsme použili validizovaný dotazník v českém jazyce HLS-EU-Q47. Respondenty byly osoby poskytující zdravotní péči na všech úrovních vzdělání starší 18 let. Dotazníky respondenti vyplňovali zcela dobrovolně a anonymně. Hodnoceno bylo 47 otázek týkající se zdravotní gramotnosti a nadstavbové otázky, které nám umožnily jednotlivé skupiny respondentů hodnotit. Výzkumu se zúčastnilo 220 respondentů ze dvou zdravotnických zařízení, hodnoceno bylo 208 dotazníků.
Mezi respondenty celkem bylo 86 mužů, žen bylo celkem 122. Na základě námi získaných údajů můžeme s jistotou říci, že míra vzdělání má vliv na míru zdravotní gramotnosti. Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci ve zdravotnictví mají nejvyšší míru zdravotní gramotnosti ze všech zúčastněných. Zdravotničtí pracovníci, kteří nemají maturitu a jsou pouze vyučeni, tam jsou rozdíly ve výsledných analýzách proti ostatním skupinám respondentů markantní. Ve všech oblastech zdravotní gramotnosti mají nižší zdravotničtí pracovníci sníženou nebo nedostatečnou zdravotní gramotnost, zejména v oblasti podpory zdraví. Mezi poskytovateli na úrovni města nebo kraje jsme nezaznamenali zásadní rozdíly ve zdravotní gramotnosti.
Z výzkumného šetření ovšem vyplývá, že je zcela zásadní zvýšit zdravotní gramotnost všech zdravotnických pracovníků, kteří již pracují, ale i u těch, kteří se na své povolání teprve připravují. Je potřebné zavést do praxe nástroj, pomocí kterého by zdravotničtí pracovníci byli schopni v několika jednoduchých krocích posoudit zdravotní gramotnost pacienta a přizpůsobit tak poskytování důležitých informací pacientům.
Autorka představila teoretickou a praktickou část své diplomové práce. Zaměřila se především na výsledky dotazníkového šetření a následně se pustila do diskuze se členy komise. Dále autorka prezentovala aplikaci výsledků do praxe.
Dotaz vedoucího diplomové práce:
Co pro Vás bylo v rámci získaných výsledků překvapivé?
Jak lze výsledky práce uplatnit ve Vaší praxi?
Dotaz oponenta diplomové práce:
Jak souvisí zdravotní gramotnost zdravotnických pracovníků s postoji k očkování proti COVID-19?
Jakou intervencí v oblasti zdravotní gramotnosti je možné změnit odmítavé postoje některých zdravotnických pracovníků k očkování.
Studentka erudovaně zodpověděla všechny dotazy členů komise.
Studentka zodpověděla všechny dotazy komise. Diplomová práce je celkově ohodnocena klasifikací: výborně.