Úvod: Téma syndrom vyhoření je mezi zaměstnanci známým termínem, nicméně detekce a diagnostika je velmi složitou psychologickou metodou. V České Republice není běžné, že by se zaměstnavatel zabýval touto problematikou u svých podřízených. Tato práce může sloužit manažerům Krajské zdravotní nemocnici jako pilotní analýza psychického stavu jejich zaměstnanců.
Cíl práce: Hlavním cílem bylo analyzovat vyhoření u zdravotnických nelékařských pracovníků v Masarykové nemocnici v Ústí nad Labem. Dílčím cílem je navrhnout opatření v předcházení vývoje syndromu vyhoření u těchto pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo vypracovat teoretickou část, aby obsahově mohla sloužit jako mustr k včasnému rozpoznání syndromu vyhoření jak pro jednotlivce, tak pro vedoucí pracovníky.
Metodika: Využitím standardizovaného dotazníku Maslach Burnout Inventory byla analyzována míra vyhoření u souboru 96 respondentů Krajské zdravotní nemocnice Ústí nad Labem. Respondenti vyplnili dotazník online formou, kvůli pandemické situaci Covid-19.
Výsledky: Na základě analýzy bylo zjištěno, že nelékařští zdravotní personál vykazovat vyhoření v oblasti emocionálního vyčerpání. Vzhledem k pandemické situaci, lze přepokládat, že tato oblast byla ovlivněna přísnými vládními opatřeními.
Závěr: Zájmem zaměstnavatele je minimalizace fluktuace a následného nedostatku nelékařského zdravotnického personálu, proto je třeba klást důraz na prevenci syndromu vyhoření a dodržovat navržená opatření.
Úvod: Téma syndrom vyhoření je mezi zaměstnanci známým termínem, nicméně detekce a diagnostika je velmi složitou psychologickou metodou. V České Republice není běžné, že by se zaměstnavatel zabýval touto problematikou u svých podřízených. Tato práce může sloužit manažerům Krajské zdravotní nemocnici jako pilotní analýza psychického stavu jejich zaměstnanců.
Cíl práce: Hlavním cílem bylo analyzovat vyhoření u zdravotnických nelékařských pracovníků v Masarykové nemocnici v Ústí nad Labem. Dílčím cílem je navrhnout opatření v předcházení vývoje syndromu vyhoření u těchto pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo vypracovat teoretickou část, aby obsahově mohla sloužit jako mustr k včasnému rozpoznání syndromu vyhoření jak pro jednotlivce, tak pro vedoucí pracovníky.
Metodika: Využitím standardizovaného dotazníku Maslach Burnout Inventory byla analyzována míra vyhoření u souboru 96 respondentů Krajské zdravotní nemocnice Ústí nad Labem. Respondenti vyplnili dotazník online formou, kvůli pandemické situaci Covid-19.
Výsledky: Na základě analýzy bylo zjištěno, že nelékařští zdravotní personál vykazovat vyhoření v oblasti emocionálního vyčerpání. Vzhledem k pandemické situaci, lze přepokládat, že tato oblast byla ovlivněna přísnými vládními opatřeními.
Závěr: Zájmem zaměstnavatele je minimalizace fluktuace a následného nedostatku nelékařského zdravotnického personálu, proto je třeba klást důraz na prevenci syndromu vyhoření a dodržovat navržená opatření.
Anotace v angličtině
Introduction: The topic of analyze burnout of nonmedical helath profesisonals, however, detection and diagnosis is a very complex psychological method. It is not common in the Czech Republic for an employer to address this issue with his subordinates. This work can serve the managers of the Regional Health Hospital as a pilot analysis of the mental state of their employees.
Objective: The main objective was to analyze burnout in non-medical health professionals at Masaryk Hospital in Ústí nad Labem. The partial goal was to propose measures to prevent the development of burnout syndrome in these workers. Another partial goal was to develop a theoretical part so that the content can serve as a pattern for early recognition of the burnout syndrome for both individuals and managers.
Methodology: Using the standardized questionnaire Maslach Burnout Inventory, the burnout rate of a group of 96 respondents of the Regional Health Hospital Ústí nad Labem was analyzed. Respondents completed the questionnaire online, due to the Covid-19 pandemic situation.
Results: Based on the analysis, it was found that non-medical health personnel showed burnout in the area of emotional exhaustion. Due to the pandemic situation, it can be assumed that this area has been affected by strict government measures.
Conclusion: The employer is interested in minimizing fluctuations and the consequent shortage of non-medical medical staff, therefore it is necessary to emphasize the prevention of burnout syndrome and follow the proposed measures.
Maslach Burnout inventory, Non-medical medical staff, Standardized questionnaire, Burnout syndrome
Rozsah průvodní práce
59s. + 7s.příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Úvod: Téma syndrom vyhoření je mezi zaměstnanci známým termínem, nicméně detekce a diagnostika je velmi složitou psychologickou metodou. V České Republice není běžné, že by se zaměstnavatel zabýval touto problematikou u svých podřízených. Tato práce může sloužit manažerům Krajské zdravotní nemocnici jako pilotní analýza psychického stavu jejich zaměstnanců.
Cíl práce: Hlavním cílem bylo analyzovat vyhoření u zdravotnických nelékařských pracovníků v Masarykové nemocnici v Ústí nad Labem. Dílčím cílem je navrhnout opatření v předcházení vývoje syndromu vyhoření u těchto pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo vypracovat teoretickou část, aby obsahově mohla sloužit jako mustr k včasnému rozpoznání syndromu vyhoření jak pro jednotlivce, tak pro vedoucí pracovníky.
Metodika: Využitím standardizovaného dotazníku Maslach Burnout Inventory byla analyzována míra vyhoření u souboru 96 respondentů Krajské zdravotní nemocnice Ústí nad Labem. Respondenti vyplnili dotazník online formou, kvůli pandemické situaci Covid-19.
Výsledky: Na základě analýzy bylo zjištěno, že nelékařští zdravotní personál vykazovat vyhoření v oblasti emocionálního vyčerpání. Vzhledem k pandemické situaci, lze přepokládat, že tato oblast byla ovlivněna přísnými vládními opatřeními.
Závěr: Zájmem zaměstnavatele je minimalizace fluktuace a následného nedostatku nelékařského zdravotnického personálu, proto je třeba klást důraz na prevenci syndromu vyhoření a dodržovat navržená opatření.
Úvod: Téma syndrom vyhoření je mezi zaměstnanci známým termínem, nicméně detekce a diagnostika je velmi složitou psychologickou metodou. V České Republice není běžné, že by se zaměstnavatel zabýval touto problematikou u svých podřízených. Tato práce může sloužit manažerům Krajské zdravotní nemocnici jako pilotní analýza psychického stavu jejich zaměstnanců.
Cíl práce: Hlavním cílem bylo analyzovat vyhoření u zdravotnických nelékařských pracovníků v Masarykové nemocnici v Ústí nad Labem. Dílčím cílem je navrhnout opatření v předcházení vývoje syndromu vyhoření u těchto pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo vypracovat teoretickou část, aby obsahově mohla sloužit jako mustr k včasnému rozpoznání syndromu vyhoření jak pro jednotlivce, tak pro vedoucí pracovníky.
Metodika: Využitím standardizovaného dotazníku Maslach Burnout Inventory byla analyzována míra vyhoření u souboru 96 respondentů Krajské zdravotní nemocnice Ústí nad Labem. Respondenti vyplnili dotazník online formou, kvůli pandemické situaci Covid-19.
Výsledky: Na základě analýzy bylo zjištěno, že nelékařští zdravotní personál vykazovat vyhoření v oblasti emocionálního vyčerpání. Vzhledem k pandemické situaci, lze přepokládat, že tato oblast byla ovlivněna přísnými vládními opatřeními.
Závěr: Zájmem zaměstnavatele je minimalizace fluktuace a následného nedostatku nelékařského zdravotnického personálu, proto je třeba klást důraz na prevenci syndromu vyhoření a dodržovat navržená opatření.
Anotace v angličtině
Introduction: The topic of analyze burnout of nonmedical helath profesisonals, however, detection and diagnosis is a very complex psychological method. It is not common in the Czech Republic for an employer to address this issue with his subordinates. This work can serve the managers of the Regional Health Hospital as a pilot analysis of the mental state of their employees.
Objective: The main objective was to analyze burnout in non-medical health professionals at Masaryk Hospital in Ústí nad Labem. The partial goal was to propose measures to prevent the development of burnout syndrome in these workers. Another partial goal was to develop a theoretical part so that the content can serve as a pattern for early recognition of the burnout syndrome for both individuals and managers.
Methodology: Using the standardized questionnaire Maslach Burnout Inventory, the burnout rate of a group of 96 respondents of the Regional Health Hospital Ústí nad Labem was analyzed. Respondents completed the questionnaire online, due to the Covid-19 pandemic situation.
Results: Based on the analysis, it was found that non-medical health personnel showed burnout in the area of emotional exhaustion. Due to the pandemic situation, it can be assumed that this area has been affected by strict government measures.
Conclusion: The employer is interested in minimizing fluctuations and the consequent shortage of non-medical medical staff, therefore it is necessary to emphasize the prevention of burnout syndrome and follow the proposed measures.
Maslach Burnout inventory, Non-medical medical staff, Standardized questionnaire, Burnout syndrome
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce bude zjistit syndrom vyhoření u nékařskcýh pracovníků. Teoretická část bude věnována popisu syndromu vyhoření, deperzonalizace, emocíonálnímu vyčerpání a jaké změny mohou nastat v osobním životě v inteakci s burnout syndromem. V praktické části bude statisticky vyhodnocena data respondentů, které získám pomocí standardizovaného dotazníku Dr. Christine Maslach. Dotazník MBI - Maslach Burout Inventory je zaměřený na tyto části:
EE emocionální vyčerpání (emotional exhaustion) emocionální vyčerpání, ztráta chuti k životu, nedostatek sil k jakékoliv činnosti a nulová motivace k nějaké činnosti jsou považovány za základní příznaky burnout syndromu. Emocionální vyčerpání je nejsměrodatnějším ukazatelem přítomnosti vyhoření. DP depersonalizace (depersonalisation) ztráta úcty k druhým lidem jako k lidským bytostem. Depersonalizace jako projev psychického vyčerpání se zřetelně projevuje u lidí, kteří mají potřebu reciprocity, tj. kladné odezvy (odpovědi) od těch, kterým se věnují. Když se jim této kladné odezvy nedostává, zahořknou a staví se k druhým lidem cynicky. Přestávají v nich vidět lidské osobnosti, ztrácejí k nim povinný respekt a bezpodmínečnou úctu. V extrémním případě s nimi jednají jako s neživými předměty. PA osobní výkonnost (personal accomplishment) oba předchozí faktory se následně spojují a ovlivňují výkonnost pracovníka. Snížený pracovní výkon se vyskytuje především u osob s nízkou mírou zdravé sebedůvěry. Tím, že si sami sebe příliš necení, nemají dostatek energie ke zvládání stresových situací (Křivohlavý 2012).
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce bude zjistit syndrom vyhoření u nékařskcýh pracovníků. Teoretická část bude věnována popisu syndromu vyhoření, deperzonalizace, emocíonálnímu vyčerpání a jaké změny mohou nastat v osobním životě v inteakci s burnout syndromem. V praktické části bude statisticky vyhodnocena data respondentů, které získám pomocí standardizovaného dotazníku Dr. Christine Maslach. Dotazník MBI - Maslach Burout Inventory je zaměřený na tyto části:
EE emocionální vyčerpání (emotional exhaustion) emocionální vyčerpání, ztráta chuti k životu, nedostatek sil k jakékoliv činnosti a nulová motivace k nějaké činnosti jsou považovány za základní příznaky burnout syndromu. Emocionální vyčerpání je nejsměrodatnějším ukazatelem přítomnosti vyhoření. DP depersonalizace (depersonalisation) ztráta úcty k druhým lidem jako k lidským bytostem. Depersonalizace jako projev psychického vyčerpání se zřetelně projevuje u lidí, kteří mají potřebu reciprocity, tj. kladné odezvy (odpovědi) od těch, kterým se věnují. Když se jim této kladné odezvy nedostává, zahořknou a staví se k druhým lidem cynicky. Přestávají v nich vidět lidské osobnosti, ztrácejí k nim povinný respekt a bezpodmínečnou úctu. V extrémním případě s nimi jednají jako s neživými předměty. PA osobní výkonnost (personal accomplishment) oba předchozí faktory se následně spojují a ovlivňují výkonnost pracovníka. Snížený pracovní výkon se vyskytuje především u osob s nízkou mírou zdravé sebedůvěry. Tím, že si sami sebe příliš necení, nemají dostatek energie ke zvládání stresových situací (Křivohlavý 2012).
Seznam doporučené literatury
WHITE, Elizabeth M .; AIKEN, Linda H .; MCHUGH, Matthew D. Registrován syndrom vyhoření sestry, nespokojenost s prací a chybějící péče v domovech s pečovatelskou službou. Journal of American Geriatrics Society , 2019, 67.10: 2065- 2071.
VENGLÁŘOVÁ, Martina, 2011. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3174-2.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Hořet, ale nevyhořet. 2., přeprac. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012, 175 s. ISBN 978-807-1955-733.
DYRBYE, Liselotte N., et al. Vyhoření a spokojenost s integrací pracovního a osobního života u sester. Journal of pracovní a environmentální medicíny , 2019, 61,8: 689-698.
ŠAFAŘÍKOVÁ, Bc. Lucie, 2019. Syndrom vyhoření a jeho vliv na sexualitu nelékařských zdravotnických pracovníků ženského pohlaví na pracovišti neodkladné péče v nefakultních nemocnicích. Praha. Diplomová práce. Univerzita Karlova.
Seznam doporučené literatury
WHITE, Elizabeth M .; AIKEN, Linda H .; MCHUGH, Matthew D. Registrován syndrom vyhoření sestry, nespokojenost s prací a chybějící péče v domovech s pečovatelskou službou. Journal of American Geriatrics Society , 2019, 67.10: 2065- 2071.
VENGLÁŘOVÁ, Martina, 2011. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3174-2.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Hořet, ale nevyhořet. 2., přeprac. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012, 175 s. ISBN 978-807-1955-733.
DYRBYE, Liselotte N., et al. Vyhoření a spokojenost s integrací pracovního a osobního života u sester. Journal of pracovní a environmentální medicíny , 2019, 61,8: 689-698.
ŠAFAŘÍKOVÁ, Bc. Lucie, 2019. Syndrom vyhoření a jeho vliv na sexualitu nelékařských zdravotnických pracovníků ženského pohlaví na pracovišti neodkladné péče v nefakultních nemocnicích. Praha. Diplomová práce. Univerzita Karlova.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Téma syndrom vyhoření je mezi zaměstnanci známým termínem, nicméně detekce a diagnostika je velmi složitou psychologickou metodou. V České Republice není běžné, že by se zaměstnavatel zabýval touto problematikou u svých podřízených. Tato práce může sloužit manažerům Krajské zdravotní nemocnici jako pilotní analýza psychického stavu jejich zaměstnanců.
Hlavním cílem bylo analyzovat vyhoření u zdravotnických nelékařských pracovníků v Masarykové nemocnici v Ústí nad Labem. Dílčím cílem je navrhnout opatření v předcházení vývoje syndromu vyhoření u těchto pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo vypracovat teoretickou část, aby obsahově mohla sloužit jako mustr k včasnému rozpoznání syndromu vyhoření jak pro jednotlivce, tak pro vedoucí pracovníky.
Využitím standardizovaného dotazníku Maslach Burnout Inventory byla analyzována míra vyhoření u souboru 96 respondentů Krajské zdravotní nemocnice Ústí nad Labem. Respondenti vyplnili dotazník online formou, kvůli pandemické situaci Covid-19.
Na základě analýzy bylo zjištěno, že nelékařští zdravotní personál vykazovat vyhoření v oblasti emocionálního vyčerpání. Vzhledem k pandemické situaci, lze přepokládat, že tato oblast byla ovlivněna přísnými vládními opatřeními.
Zájmem zaměstnavatele je minimalizace fluktuace a následného nedostatku nelékařského zdravotnického personálu, proto je třeba klást důraz na prevenci syndromu vyhoření a dodržovat navržená opatření.
Autorka představila komisi dílčí části diplomové práce. Komise se zaměřila především na praktickou část. Autorka představila standardizovaný dotazník, jeho výsledky znázornila v tabulkách. Diskuze - porovnání s výsledky jiných autorů zabývajících se stejnou tématikou. Popis závěru dotazníkového šetření. Na závěr autorka představila doporučení pro praxi: zaměření managementu lidských zdrojů na psychické zdraví zaměstnanců, včasná analýza burnout syndromu, motivovat zaměstnance, komunikovat, zajistit bezpečí zaměstnanců, nastavit rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.
Studentka zodpověděla erudovaně všechny dotazy komise.
Diplomová práce je celkově ohodnocena klasifikací: výborně.