Kriminalita a pocit bezpečí v nemalé míře zatěžují společnost a lidé tak staví svůj pocit bezpečí na druhé místo v žebříčku svých hodnot. Cílem této bakalářské práce je proto zjistit, jak silný je vztah mezi pocitem bezpečí obyvatel města Bílina a tím, zda se stali obětí trestného činu či přestupku. K dosažení cíle jsou využita primární data, která jsou získána pomocí dotazníkového šetření mezi obyvateli města Bílina. Následně jsou data zpracována statistickými metodami (Pearsonův korelační koeficient, Mann-Whitneyův U test, Friedmanův test, Wilcoxonův test a interval spolehlivosti pro střední hodnotu). Výsledky průzkumu ukazují, že v některých městských částech Bíliny mají obyvatelé menší pocit bezpečí kvůli tomu, že se stali obětí přestupky či trestného činu. A dále že ženy mají stejný pocit bezpečí jako muži ve městě Bílina jako celku, ale mohou mít menší pocit bezpečí než muži v jednotlivých částech města. Obyvatelé také mají větší strach z těch trestných činů, které byly v roce 2019 nejčastěji páchány. Pro snížení kriminality a zvýšení pocitu bezpečí obyvatel, jsou navržena tři vybraná preventivní opatření, pro která jsou orientačně vyčísleny náklady na jejich zavedení a provoz. Na základě pocitu bezpečí obyvatel je poté vytvořena pocitová mapa, kterou může využít Městská policie Bílina a pro zástupce Bíliny to může být podnět pro zpracování pocitové mapy za pomoci geografického informačního systému, jež by dále mohli využít ke zlepšení strategických plánů rozvoje města.
Anotace v angličtině
Crime and the feeling of safety place a considerable burden on society and in the ranking of their values people put their feeling of safety in second place. The aim of this bachelor's thesis is to find out how strong the relationship between the feeling of safety of the inhabitants of Bílina and whether they have been the victim of a crime or misdemeanor. To achieve the aim, primary data are used, which are obtained through a questionnaire survey among the inhabitants of Bílina. Subsequently, the data are processed by statistical methods (Pearson correlation coefficient, Mann-Whitney U test, Friedman test, Wilcoxon test and confidence interval for the mean value). The results of the survey show that in some parts of Bílina, inhabitants have a lower feeling of safety due to the fact that they have been the victim of a misdemeanor or crime. Furthermore, women have the same feeling of safety as men in Bílina as a whole, but may have a lesser feeling of safety than men in different parts of the city. Residents are also more afraid of the crimes that were most often committed in 2019. To reduce crime and increase the feeling of safety of the inhabitants, three selected crime preventive measures are proposed, for which the costs of their implementation and operation are calculated. Based on the feeling of safety of the inhabitants, a feeling map is thus created, which can be used by the Bílina Municipal Police. For Bílina representatives, it can be an incentive to develop a feeling map by using a geographic information system, which could be used to improve strategic development plans.
feeling of safety, crime prevention, feeling map, victimization, Bílina
Rozsah průvodní práce
68 s. (82 454 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Kriminalita a pocit bezpečí v nemalé míře zatěžují společnost a lidé tak staví svůj pocit bezpečí na druhé místo v žebříčku svých hodnot. Cílem této bakalářské práce je proto zjistit, jak silný je vztah mezi pocitem bezpečí obyvatel města Bílina a tím, zda se stali obětí trestného činu či přestupku. K dosažení cíle jsou využita primární data, která jsou získána pomocí dotazníkového šetření mezi obyvateli města Bílina. Následně jsou data zpracována statistickými metodami (Pearsonův korelační koeficient, Mann-Whitneyův U test, Friedmanův test, Wilcoxonův test a interval spolehlivosti pro střední hodnotu). Výsledky průzkumu ukazují, že v některých městských částech Bíliny mají obyvatelé menší pocit bezpečí kvůli tomu, že se stali obětí přestupky či trestného činu. A dále že ženy mají stejný pocit bezpečí jako muži ve městě Bílina jako celku, ale mohou mít menší pocit bezpečí než muži v jednotlivých částech města. Obyvatelé také mají větší strach z těch trestných činů, které byly v roce 2019 nejčastěji páchány. Pro snížení kriminality a zvýšení pocitu bezpečí obyvatel, jsou navržena tři vybraná preventivní opatření, pro která jsou orientačně vyčísleny náklady na jejich zavedení a provoz. Na základě pocitu bezpečí obyvatel je poté vytvořena pocitová mapa, kterou může využít Městská policie Bílina a pro zástupce Bíliny to může být podnět pro zpracování pocitové mapy za pomoci geografického informačního systému, jež by dále mohli využít ke zlepšení strategických plánů rozvoje města.
Anotace v angličtině
Crime and the feeling of safety place a considerable burden on society and in the ranking of their values people put their feeling of safety in second place. The aim of this bachelor's thesis is to find out how strong the relationship between the feeling of safety of the inhabitants of Bílina and whether they have been the victim of a crime or misdemeanor. To achieve the aim, primary data are used, which are obtained through a questionnaire survey among the inhabitants of Bílina. Subsequently, the data are processed by statistical methods (Pearson correlation coefficient, Mann-Whitney U test, Friedman test, Wilcoxon test and confidence interval for the mean value). The results of the survey show that in some parts of Bílina, inhabitants have a lower feeling of safety due to the fact that they have been the victim of a misdemeanor or crime. Furthermore, women have the same feeling of safety as men in Bílina as a whole, but may have a lesser feeling of safety than men in different parts of the city. Residents are also more afraid of the crimes that were most often committed in 2019. To reduce crime and increase the feeling of safety of the inhabitants, three selected crime preventive measures are proposed, for which the costs of their implementation and operation are calculated. Based on the feeling of safety of the inhabitants, a feeling map is thus created, which can be used by the Bílina Municipal Police. For Bílina representatives, it can be an incentive to develop a feeling map by using a geographic information system, which could be used to improve strategic development plans.
feeling of safety, crime prevention, feeling map, victimization, Bílina
Zásady pro vypracování
Kriminalita a pocit bezpečí v nemalé míře zatěžují společnost a lidé tak staví svůj pocit bezpečí na druhé místo v žebříčku svých hodnot. Z rešerše literatury pak vyplývá, že ženy mají obecně větší strach ze zločinu než muži a dále, že viktimizace má vliv na pocit bezpečí obyvatel. Cílem této práce je proto zjistit, jak silný je vztah mezi pocitem bezpečí obyvatel města Bílina a tím, zda se stali obětí trestného činu či přestupku. Bude porovnávána míra pocitu bezpečí mezi pohlavími respondentů, konkrétně tedy to zda ženy mají menší pocit bezpečí než muži. Dále se výzkum zaměří na to, jestli respondenti mají větší strach v té části města Bílina, ve které se stali obětí trestného činu nebo přestupku, výsledkem výzkumu pak bude pocitová mapa, na jejímž základě se bude uvažovat o třech vybraných preventivních opatření a to i spolu s kalkulací nákladů na jejich zavedení. Opatření budou navržena ve spolupráci s Městskou policií Bílina. K řešení problému bude využito dotazníkové šetření mezi obyvateli města Bílina. Dotazník budou moci vyplnit jen ti respondenti, kteří na území města Bílina žijí déle než jeden rok, kvůli zvýšení pravděpodobnosti viktimizace. V dotazníku budou především škálové otázky s Likertovou škálou a k ověření hypotéz bude využito statistických metod, jako je F-test, t-test, chí kvadrát a Pearsonův kontingenční koeficient. Tato práce bude po celkovém zpracování zaslána Městské policii Bílina, která může využít pocitové mapy a do kritických oblastí zavést preventivní opatření, pro která budou spočítány náklady na jejich zavedení.
Zásady pro vypracování
Kriminalita a pocit bezpečí v nemalé míře zatěžují společnost a lidé tak staví svůj pocit bezpečí na druhé místo v žebříčku svých hodnot. Z rešerše literatury pak vyplývá, že ženy mají obecně větší strach ze zločinu než muži a dále, že viktimizace má vliv na pocit bezpečí obyvatel. Cílem této práce je proto zjistit, jak silný je vztah mezi pocitem bezpečí obyvatel města Bílina a tím, zda se stali obětí trestného činu či přestupku. Bude porovnávána míra pocitu bezpečí mezi pohlavími respondentů, konkrétně tedy to zda ženy mají menší pocit bezpečí než muži. Dále se výzkum zaměří na to, jestli respondenti mají větší strach v té části města Bílina, ve které se stali obětí trestného činu nebo přestupku, výsledkem výzkumu pak bude pocitová mapa, na jejímž základě se bude uvažovat o třech vybraných preventivních opatření a to i spolu s kalkulací nákladů na jejich zavedení. Opatření budou navržena ve spolupráci s Městskou policií Bílina. K řešení problému bude využito dotazníkové šetření mezi obyvateli města Bílina. Dotazník budou moci vyplnit jen ti respondenti, kteří na území města Bílina žijí déle než jeden rok, kvůli zvýšení pravděpodobnosti viktimizace. V dotazníku budou především škálové otázky s Likertovou škálou a k ověření hypotéz bude využito statistických metod, jako je F-test, t-test, chí kvadrát a Pearsonův kontingenční koeficient. Tato práce bude po celkovém zpracování zaslána Městské policii Bílina, která může využít pocitové mapy a do kritických oblastí zavést preventivní opatření, pro která budou spočítány náklady na jejich zavedení.
Seznam doporučené literatury
Bílina. (2016). Koncepce prevence kriminality města Bíliny na období 2017 \textendash 2019. Dostupné 4. dubna 2020 z: https://www.bilina.cz/filemanager/files/364604-cs.pdf
Ceccato, V., a Lukyte, N. (2011). Safety and sustainability in a city in transition: The case of Vilnius, Lithuania. Cities, 28(1), 83\textendash94. DOI: 10.1016/j.cities.2010.10.001
Fox, K. A., Nobles, M. R., a Piquero, A. R. (2009). Gender, crime victimization and fear of crime. Security Journal, 22(1), 24. DOI: 10.1057/sj.2008.13
Jackson, J. (2004). EXPERIENCE AND EXPRESSION: Social and Cultural Significance in the Fear of Crime. The British Journal of Criminology, 44(6), 946. DOI: 10.1093/bjc/azh048
Jennings, W., Gover, A., a Pudrzynska, D. (2007). Are Institutions of Higher Learning Safe? A Descriptive Study of Campus Safety Issues and Self-Reported Campus Victimization among Male and Female College Students. Journal of Criminal Justice Education, 18(2), 191. DOI: 10.1080/10511250701383327
Krištof, R. (2012). Příručka pro obce. Praha: Úřad vlády ČR - Agentura pro sociální začleňování.
MacDonald, J., Fagan, J., a Geller, A. (2016). The Effects of Local Police Surges on Crime and Arrests in New York City. PLoS ONE, 11(6), 1\textendash13. DOI: 10.1371/journal.pone.0157223
Policie ČR. (2019). Oznámení trestného činu. Dostupné 4. dubna 2020 z: https://www.policie.cz/clanek/oznameni-trestneho-cinu.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
Schmid, C. F. (1960). Urban Crime Areas: Part I. American Sociological Review, 25(4), 527. DOI: 10.2307/2092937
Tandogan, O., a Ilhan, B. S. (2016). Fear of Crime in Public Spaces: From the View of Women Living in Cities. Procedia Engineering, 161, 2011\textendash2018. DOI: 10.1016/j.proeng.2016.08.795
Toušek, L. a Calvas, F. (2008). Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě. Plzeň: Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu (CAAT). Dostupné 30. března 2020 z: https://www.mvcr.cz/webpm/soubor/plzensky-kraj-pdf.aspx
Seznam doporučené literatury
Bílina. (2016). Koncepce prevence kriminality města Bíliny na období 2017 \textendash 2019. Dostupné 4. dubna 2020 z: https://www.bilina.cz/filemanager/files/364604-cs.pdf
Ceccato, V., a Lukyte, N. (2011). Safety and sustainability in a city in transition: The case of Vilnius, Lithuania. Cities, 28(1), 83\textendash94. DOI: 10.1016/j.cities.2010.10.001
Fox, K. A., Nobles, M. R., a Piquero, A. R. (2009). Gender, crime victimization and fear of crime. Security Journal, 22(1), 24. DOI: 10.1057/sj.2008.13
Jackson, J. (2004). EXPERIENCE AND EXPRESSION: Social and Cultural Significance in the Fear of Crime. The British Journal of Criminology, 44(6), 946. DOI: 10.1093/bjc/azh048
Jennings, W., Gover, A., a Pudrzynska, D. (2007). Are Institutions of Higher Learning Safe? A Descriptive Study of Campus Safety Issues and Self-Reported Campus Victimization among Male and Female College Students. Journal of Criminal Justice Education, 18(2), 191. DOI: 10.1080/10511250701383327
Krištof, R. (2012). Příručka pro obce. Praha: Úřad vlády ČR - Agentura pro sociální začleňování.
MacDonald, J., Fagan, J., a Geller, A. (2016). The Effects of Local Police Surges on Crime and Arrests in New York City. PLoS ONE, 11(6), 1\textendash13. DOI: 10.1371/journal.pone.0157223
Policie ČR. (2019). Oznámení trestného činu. Dostupné 4. dubna 2020 z: https://www.policie.cz/clanek/oznameni-trestneho-cinu.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
Schmid, C. F. (1960). Urban Crime Areas: Part I. American Sociological Review, 25(4), 527. DOI: 10.2307/2092937
Tandogan, O., a Ilhan, B. S. (2016). Fear of Crime in Public Spaces: From the View of Women Living in Cities. Procedia Engineering, 161, 2011\textendash2018. DOI: 10.1016/j.proeng.2016.08.795
Toušek, L. a Calvas, F. (2008). Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě. Plzeň: Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu (CAAT). Dostupné 30. března 2020 z: https://www.mvcr.cz/webpm/soubor/plzensky-kraj-pdf.aspx