Diplomová práce se zabývá geografickým vymezením pražského metropolitního areálu, který je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících územních celků v České republice a je tvořen hlavním městem Prahou a jejím širším zázemím. Cílem práce je zhodnotit dynamiku socioekonomického vývoje v jejích jednotlivých částech. Pro vymezení metropolitní oblasti byla užita data o dojížďce do zaměstnání ze SLDB z roku 2011. Pro vymezení uceleného území byla sledována převažující dojížďka do zaměstnání, při zonaci byl zjišťován podíl vyjíždějících do Prahy na celkové vyjížďce. Data pro zhodnocení dynamiky vývoje byla čerpána z veřejně dostupných statistik z ČSÚ a MPSV. Práce došla k závěru, že nejvyšší dynamiku vývoje vykazovala druhá zóna, ve které byly zjištěny velmi příznivé hodnoty, a dá se tak považovat za velmi atraktivní oblast. Naopak za nejméně dynamickou lze považovat pátou zónu, neboť její hodnoty se mnohdy pohybovaly i pod průměrem České republiky.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the geographical delimitation of the Prague metropolitan area, which is one of the most dynamically developing territorial units in the Czech Republic and it consists of the capital city of Prague and its wider background. The aim of the thesis is to evaluate the dynamics of socio-economic development in its individual parts. Commuting data from the 2011 Census were used to define the metropolitan area. For defining a coherent territory was monitored prevailing commute to work and during zoning was detected the share of commuters to Prague in the total commute. Data for evaluating the dynamics of development were drawn from publicly available statistics from the ČSÚ and the MPSV. The thesis concludes that the highest dynamics of development were in the second zone, in which were found very favorable values and can be considered a very attractive area. On the contrary, the fifth zone can be considered the least dynamic, as its values were often below the average of the Czech Republic
Klíčová slova
Pražská aglomerace, Pražská metropolitní oblast, dojížďka za prací, analýza, demografický vývoj, trh práce
Klíčová slova v angličtině
Prague agglomeration, Prague metropolitan area, commuting to job, analysis, demographic development, labour market
Rozsah průvodní práce
68 s. (108 399 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá geografickým vymezením pražského metropolitního areálu, který je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících územních celků v České republice a je tvořen hlavním městem Prahou a jejím širším zázemím. Cílem práce je zhodnotit dynamiku socioekonomického vývoje v jejích jednotlivých částech. Pro vymezení metropolitní oblasti byla užita data o dojížďce do zaměstnání ze SLDB z roku 2011. Pro vymezení uceleného území byla sledována převažující dojížďka do zaměstnání, při zonaci byl zjišťován podíl vyjíždějících do Prahy na celkové vyjížďce. Data pro zhodnocení dynamiky vývoje byla čerpána z veřejně dostupných statistik z ČSÚ a MPSV. Práce došla k závěru, že nejvyšší dynamiku vývoje vykazovala druhá zóna, ve které byly zjištěny velmi příznivé hodnoty, a dá se tak považovat za velmi atraktivní oblast. Naopak za nejméně dynamickou lze považovat pátou zónu, neboť její hodnoty se mnohdy pohybovaly i pod průměrem České republiky.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the geographical delimitation of the Prague metropolitan area, which is one of the most dynamically developing territorial units in the Czech Republic and it consists of the capital city of Prague and its wider background. The aim of the thesis is to evaluate the dynamics of socio-economic development in its individual parts. Commuting data from the 2011 Census were used to define the metropolitan area. For defining a coherent territory was monitored prevailing commute to work and during zoning was detected the share of commuters to Prague in the total commute. Data for evaluating the dynamics of development were drawn from publicly available statistics from the ČSÚ and the MPSV. The thesis concludes that the highest dynamics of development were in the second zone, in which were found very favorable values and can be considered a very attractive area. On the contrary, the fifth zone can be considered the least dynamic, as its values were often below the average of the Czech Republic
Klíčová slova
Pražská aglomerace, Pražská metropolitní oblast, dojížďka za prací, analýza, demografický vývoj, trh práce
Klíčová slova v angličtině
Prague agglomeration, Prague metropolitan area, commuting to job, analysis, demographic development, labour market
Zásady pro vypracování
Hlavním cílem diplomové práce je geografické vymezení pražského metropolitního areálu a zhodnocení dynamiky socioekonomického vývoje v dílčích částech zkoumané oblasti. Pro vymezení pražského metropolitního areálu budou užita data o denní dojížďce do zaměstnání, přičemž významným delimitačním aspektem bude zahrnutí kritéria mikroregionální uzavřenosti. Zjištěný prostorový rozsah vymezeného metropolitního území bude diskutován s již provedeným teoretickým vymezením popsaným v dostupné odborné literatuře i s vymezením užívaným ve veřejné správě na úrovni strategických a koncepčních materiálů.
Analytické kapitoly nabídnou vývoj základních demografických a ekonomických charakteristik území po roce 2000. Komparace socioekonomického vývoje bude probíhat na bázi zonálního členění pražského metropolitního areálu. Zóny budou prostorově definovány podle intenzity recipročních vazeb mezi jádrem a obcemi v zázemí.
Zásady pro vypracování
Hlavním cílem diplomové práce je geografické vymezení pražského metropolitního areálu a zhodnocení dynamiky socioekonomického vývoje v dílčích částech zkoumané oblasti. Pro vymezení pražského metropolitního areálu budou užita data o denní dojížďce do zaměstnání, přičemž významným delimitačním aspektem bude zahrnutí kritéria mikroregionální uzavřenosti. Zjištěný prostorový rozsah vymezeného metropolitního území bude diskutován s již provedeným teoretickým vymezením popsaným v dostupné odborné literatuře i s vymezením užívaným ve veřejné správě na úrovni strategických a koncepčních materiálů.
Analytické kapitoly nabídnou vývoj základních demografických a ekonomických charakteristik území po roce 2000. Komparace socioekonomického vývoje bude probíhat na bázi zonálního členění pražského metropolitního areálu. Zóny budou prostorově definovány podle intenzity recipročních vazeb mezi jádrem a obcemi v zázemí.
Seznam doporučené literatury
Ahrend, R., & Schumann, A. (2014). Approaches to Metropolitan Area Governance: A Country Overview. OECD Regional Development Working Papers, 2014/03, s. 1-21. DOI: 10.1787/5jz5j1q7s128-en
Hampl, M. (2005). Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. (1. vyd.). Praha: DemoArt.
Hampl, M., & Marada, M. (2015). Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120(3), s. 397-421.
Lang, R., E., & Dhavale, D. (2005). Beyond Megalopolis: Exploring America’s New "Megapolitan” Geography. Metropolitan institute census report series, 05(01), s. 1-33.
Ouředníček, M. (2003). Suburbanizace Prahy. Sociologický časopis, 39(2), s. 235-253.
Tonev, P. (2013). Změny v dojížďce za prací v období transformace: komparace lokálních trhů práce. (Disertační práce). Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta.
Seznam doporučené literatury
Ahrend, R., & Schumann, A. (2014). Approaches to Metropolitan Area Governance: A Country Overview. OECD Regional Development Working Papers, 2014/03, s. 1-21. DOI: 10.1787/5jz5j1q7s128-en
Hampl, M. (2005). Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. (1. vyd.). Praha: DemoArt.
Hampl, M., & Marada, M. (2015). Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120(3), s. 397-421.
Lang, R., E., & Dhavale, D. (2005). Beyond Megalopolis: Exploring America’s New "Megapolitan” Geography. Metropolitan institute census report series, 05(01), s. 1-33.
Ouředníček, M. (2003). Suburbanizace Prahy. Sociologický časopis, 39(2), s. 235-253.
Tonev, P. (2013). Změny v dojížďce za prací v období transformace: komparace lokálních trhů práce. (Disertační práce). Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta.