Cíl: Cílem mé bakalářské práce je informovat o možnostech využití senzorické integrace v rámci ergoterapie u dětí s parézou plexus brachialis. Dalším cílem je zmapovat a ukázat tyto možné širší souvislosti ve smyslovém zpracování u dětí s parézou brachiálního plexu a navrhnout ergoterapeutické možnosti a strategie pro zlepšení. U kazuistiky je zaznamenáno kompletní vyšetření, stanovení terapie i její výsledky a následná doporučení ve formě dlouhodobého rehabilitačního plánu.
Metodika: Hlavním úkolem této části práce bylo vypracování kazuistiky pacienta a otestování vzorku pacientů testem SIPT s parézou plexus brachialis. Na testování docházeli vhodně zvolení pacienti ambulantně, v námi zvoleném termínu. Celkem bylo otestováno 8 dětí. Testování probíhalo v různých hodinách a dnech po dobu zhruba 6090 minut. Přístup k pacientům byl individuální vzhledem k jejich povaze a postižení. Pro vypracování kazuistiky jsem při prvním setkání získala anamnézu rozhovorem se zákonnými zástupci a vstupní ergoterapeutické vyšetření na základě kterého jsem si stanovila krátkodobý ergoterapeutický plán a provedla terapie pomocí vhodně zvolených ergoterapeutických metod. Poslední den terapie jsem provedla výstupní ergoterapeutické vyšetření s dlouhodobým ergoterapeutickým plánem, kterého by se měl pacient dále držet při rehabilitaci.
Výsledky: Na základě všech zjištěných údajů, klinického pozorování a testování testem SIPT bylo možné zhodnotit smyslové vnímání, kde se objevily určité poruchy, převážně v oblasti propriocepce, vestibulárního a taktilního čití a také v oblasti hmatového, sluchového a zrakového vnímání.
Závěr: Test SIPT odhalil poruchu senzorického zpracování u všech 8 respondentů, tím se prokazuje jeho využitelnost pro ergoterapeuty. Vidím v rozvíjejícím se přístupu senzorické integrace nové možnosti, které nám poskytují příležitost dívat se na jedince a jeho poruchy jiným pohledem a z jiného úhlu pohledu tyto problémy i řešit. Cíl práce byl tedy splněn.
Anotace v angličtině
Aims: The aim of my bachelor thesis is to inform about the possibility of using sensory integration in the framework of ergotherapy in children with plexus brachialis paresis. Another aspect is to map and show these possible broader connections in sensory processing in children with cerebral plexus and suggest ergotherapeutic options and strategies for improvement. The case report requires a complete examination, determination of the therapy and its results and subsequent recommendations in your long-term rehabilitation plan.
Methods: Collection with plexus brachialis paresis. Appropriately chosen persons were outpatient at the time chosen by us. A total of 8 children were tested. Testing awaits on different days and waits 60-90 minutes after the stay. The approach to patients was an individual view of their nature and disability. To elaborate the case report I am in my meeting with the medical history of the interview with legal representatives and when submitting ergotherapy examinations, based on, evaluation and evaluation of the ergotherapy plan and proven therapy using appropriately obtained ergotherapy methods. On the last day of therapy, I gave an ergotherapy examination with a long-term ergotherapy plan that the patient should continue to hold during rehabilitation.
Results: Based on all available data, clinical observation and test testing, where errors occurred in the areas of proprioception, vestibular and tactile sensation and in the field of tactile, auditory and visual perception.
Conclusion: The SIPT test revealed a sensory disorder in all 8 respondents, proving its usability for occupational therapists. We see how to look at sensory integrations of new possibilities that help us to look at one of them and its failures from the point of view, or from the point of view of these problems and solve them. The aim of the work was thus fulfilled.
Klíčová slova
ergoterapie v pediatrii, periferní paréza, plexus brachialis, poruchy senzorického zpracování, standardizované hodnocení, test SIPT
Cíl: Cílem mé bakalářské práce je informovat o možnostech využití senzorické integrace v rámci ergoterapie u dětí s parézou plexus brachialis. Dalším cílem je zmapovat a ukázat tyto možné širší souvislosti ve smyslovém zpracování u dětí s parézou brachiálního plexu a navrhnout ergoterapeutické možnosti a strategie pro zlepšení. U kazuistiky je zaznamenáno kompletní vyšetření, stanovení terapie i její výsledky a následná doporučení ve formě dlouhodobého rehabilitačního plánu.
Metodika: Hlavním úkolem této části práce bylo vypracování kazuistiky pacienta a otestování vzorku pacientů testem SIPT s parézou plexus brachialis. Na testování docházeli vhodně zvolení pacienti ambulantně, v námi zvoleném termínu. Celkem bylo otestováno 8 dětí. Testování probíhalo v různých hodinách a dnech po dobu zhruba 6090 minut. Přístup k pacientům byl individuální vzhledem k jejich povaze a postižení. Pro vypracování kazuistiky jsem při prvním setkání získala anamnézu rozhovorem se zákonnými zástupci a vstupní ergoterapeutické vyšetření na základě kterého jsem si stanovila krátkodobý ergoterapeutický plán a provedla terapie pomocí vhodně zvolených ergoterapeutických metod. Poslední den terapie jsem provedla výstupní ergoterapeutické vyšetření s dlouhodobým ergoterapeutickým plánem, kterého by se měl pacient dále držet při rehabilitaci.
Výsledky: Na základě všech zjištěných údajů, klinického pozorování a testování testem SIPT bylo možné zhodnotit smyslové vnímání, kde se objevily určité poruchy, převážně v oblasti propriocepce, vestibulárního a taktilního čití a také v oblasti hmatového, sluchového a zrakového vnímání.
Závěr: Test SIPT odhalil poruchu senzorického zpracování u všech 8 respondentů, tím se prokazuje jeho využitelnost pro ergoterapeuty. Vidím v rozvíjejícím se přístupu senzorické integrace nové možnosti, které nám poskytují příležitost dívat se na jedince a jeho poruchy jiným pohledem a z jiného úhlu pohledu tyto problémy i řešit. Cíl práce byl tedy splněn.
Anotace v angličtině
Aims: The aim of my bachelor thesis is to inform about the possibility of using sensory integration in the framework of ergotherapy in children with plexus brachialis paresis. Another aspect is to map and show these possible broader connections in sensory processing in children with cerebral plexus and suggest ergotherapeutic options and strategies for improvement. The case report requires a complete examination, determination of the therapy and its results and subsequent recommendations in your long-term rehabilitation plan.
Methods: Collection with plexus brachialis paresis. Appropriately chosen persons were outpatient at the time chosen by us. A total of 8 children were tested. Testing awaits on different days and waits 60-90 minutes after the stay. The approach to patients was an individual view of their nature and disability. To elaborate the case report I am in my meeting with the medical history of the interview with legal representatives and when submitting ergotherapy examinations, based on, evaluation and evaluation of the ergotherapy plan and proven therapy using appropriately obtained ergotherapy methods. On the last day of therapy, I gave an ergotherapy examination with a long-term ergotherapy plan that the patient should continue to hold during rehabilitation.
Results: Based on all available data, clinical observation and test testing, where errors occurred in the areas of proprioception, vestibular and tactile sensation and in the field of tactile, auditory and visual perception.
Conclusion: The SIPT test revealed a sensory disorder in all 8 respondents, proving its usability for occupational therapists. We see how to look at sensory integrations of new possibilities that help us to look at one of them and its failures from the point of view, or from the point of view of these problems and solve them. The aim of the work was thus fulfilled.
Klíčová slova
ergoterapie v pediatrii, periferní paréza, plexus brachialis, poruchy senzorického zpracování, standardizované hodnocení, test SIPT
Teoretická analýza odborné literatury. (10-9/2019)
Stanovení cíle a úkolů práce. (25-10/2019)
Zpracování teoretické části práce (základy neuroanatomie a fyziologie, příčiny vzniku parézy plexus brachialis, diagnostika, senzorické poruchy a jejich definice, standardizované hodnocení, role ergoterapeuta). (20-12/2019)
Metodologie práce (kvalitativní předvýzkum- pozorování, test SIPT). (31-1/2020)
Práce s klienty (kazuistika-vstupní ergoterapeutické vyšetření, ergoterapeutická intervence, výstupní ergoterapeutické vyšetření, kvalitativní předvýzkum- test SIPT následné ergoterapeutické intervence). (20-2/2020)
Zpracování získaných dat, ověření hypotézy, zhodnocení efektu ergoterapie a závěr práce. (15-3/2020)
Zásady pro vypracování
Teoretická analýza odborné literatury. (10-9/2019)
Stanovení cíle a úkolů práce. (25-10/2019)
Zpracování teoretické části práce (základy neuroanatomie a fyziologie, příčiny vzniku parézy plexus brachialis, diagnostika, senzorické poruchy a jejich definice, standardizované hodnocení, role ergoterapeuta). (20-12/2019)
Metodologie práce (kvalitativní předvýzkum- pozorování, test SIPT). (31-1/2020)
Práce s klienty (kazuistika-vstupní ergoterapeutické vyšetření, ergoterapeutická intervence, výstupní ergoterapeutické vyšetření, kvalitativní předvýzkum- test SIPT následné ergoterapeutické intervence). (20-2/2020)
Zpracování získaných dat, ověření hypotézy, zhodnocení efektu ergoterapie a závěr práce. (15-3/2020)
Seznam doporučené literatury
AYRES, A. J. a J. ROBBINS, 2005. Sensory integration and the child: understanding hidden sensory challenges. 25th anniversary ed., rev. and updated / by Pediatric Therapy Network; Los Angeles, CA: WPS. ISBN 978-0874244373.
ČIHÁK, R., 2016. Anatomie. Třetí, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3817-8.
DYLEVSKÝ, I., 2009. Funkční anatomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3240.4.
HENDL, J., 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0982-.
KOLÁŘ, P., 2009. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1.
Seznam doporučené literatury
AYRES, A. J. a J. ROBBINS, 2005. Sensory integration and the child: understanding hidden sensory challenges. 25th anniversary ed., rev. and updated / by Pediatric Therapy Network; Los Angeles, CA: WPS. ISBN 978-0874244373.
ČIHÁK, R., 2016. Anatomie. Třetí, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3817-8.
DYLEVSKÝ, I., 2009. Funkční anatomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3240.4.
HENDL, J., 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0982-.
KOLÁŘ, P., 2009. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka obhajovala bakalářskou práci na téma "Děti s parézou plexus brachialis z pohledu ergoterapie". Cílem studentky bylo informovat o možnostech využití senzorické integrace v rámci ergoterapie u dětí s parézou plexus brachialis. Dále chtěla studentka zmapovat a ukázat možné širší souvislosti ve smyslovém zpracování u dětí s parézou brachiálního plexu a navrhnout ergoterapeutické možnosti a strategii pro zlepšení. V praktické části zpracovala studentka kazuistiku pacienta a otestovala vzorek pacientů testem SIPT a parézou plexus brachialis u celkem 8 dětí. Studentka využila metodu rozhovoru se zákonnými zástupci a provedla vstupní vyšetření, na základě kterého stanovila krátkodobý ergoterapeutický plán a provedla terapii pomocí vhodně zvolených ergoterapeutických metod. V závěru své práce popsala studentka výsledky své práce a navrhla pro klienta dlouhodobý ergoterapeutický plán, kterého by se měl pacient držet při rehabilitaci.
+ otázky vedoucího práce:
1.Uveďte, na základě jakých parametrů bylo vybráno 8 ze 17 subtestů.
2.Uvádíte, že využití testu SIPT je podmíněno získáním licence. Máte informaci, zda je v současné době možno získat tuto licenci v ČR?
+ otázky oponenta:
1.Jaké prvky senzorické integrace byste použila v rámci ergoterapeutické intervence u pacienta zmiňovaného v kazuistice?
2.Vysvětlete, za jakých kritérií bylo vybráno 8 subtestů použitých ve výzkumu z původních 17?
Studentka odpověděla na všechny otázky vedoucího práce i oponenta velmi dobře. Komise se shodla na závěrečném hodnocení obhajoby bakalářské práce známkou velmi dobře.