Cíl:
Mým cílem je porovnat efekt využití Vojtovy metody u pacientů po CMP oproti klasickým terapeutickým postupům, které se užívají. Dále jsem chtěla zjistit, zda zařazení reflexní lokomoce dle Vojty do terapie po delší časový úsek (4 týdny) bude mít stále efekt nebo zda tento efekt odezní například po pár dnech.
Metodika:
Metodou je případová studie na dvou konkrétních pacientech, které jsem si vybrala ve dvou obdobích během svých praxí v chomutovské nemocnici na oddělení neurologie. Ti poté měsíc na základě vstupního kineziologického rozboru každodenně podstupovali fyzioterapeutickou intervenci a to dvakrát denně a prováděli autoterapii. U obou pacientů jsem aplikovala klasické fyzioterapeutické postupy jako cévní a dechová gymnastika, míčkování, PNF, prvky z Bobath konceptu atd. U druhého pacienta jsem navíc doplnila terapii o Vojtovu reflexní lokomoci. Na závěr jsem porovnala výsledky výstupních kineziologických rozborů a zhodnotila je.
Výsledky:
Zjištěním je, že hybnost u pacienta s Vojtovou metodou se zlepšovala velmi výrazně oproti druhé pacientce a vždy po Vojtově terapii byla vidět aktivní samovolná hybnost, která byla o mnoho lepší než před terapií, zlepšení bylo pozorovatelné hlavně u extenze zápěstí a prstů a také u dorzální flexe, zaktivizovalo se brániční dýchání a aktivoval trup. V závěru lze říci, že zařazení Vojtovy metody u dospělých pacientů, ještě více u pacientů po CMP, má svůj potenciál a opodstatnění, které lze podtrhnout rychlejší vertikalizací, zlepšením hybnosti HK i DK a aktivací HSSp.
Anotace v angličtině
Purpose:
My goal is to compare the effect of using Vojta method by the patients after stroke compared to classical therapies that are used. I also wanted to find out whether the inclusion of Vojta reflex locomotion into therapy for a longer period of time (4 weeks) would still have an effect or whether this effect would disappear after a few days, f.e.
Methodology:
The method is a case study by two specific patienst, which I chose between two periods during my internship at the Chomutov hospital in the department of neurology. Then they underwent a daily physiotherapeutic intervention on the basis of the initial kinesiological analysis twice a day and performed autotherapy. I applied by both patients classical physiotherapeutic procedures such as vascular and respiratory gymnastics, balling (massage by soft ball), PNF, elements from the Bobath concept etc. By the second patient I also supplemented the therapy with Vojta´s reflex locomotion. Finally, I compared the results of the output kinesiological analysis and evaluated them.
Results:
The finding is that the movement by the patient with Vojta method (compared to the second patient) was improved very significantly and always after Vojta therapy was seen active spontaneous movement, which was much better than before therapy, improvement was observed mainly in the extension of wrists and fingers left arm and also in dorsal flexion left leg, then activated diaphragm breathing and activated the trunk. In conclusion, the inclusion of the Vojta method by adult patients, even more by patients after stroke, has its potential and justification, which can be underlined by faster verticalization, improved mobility of upper and lower limb and activation of DSSS.
Klíčová slova
Cévní mozková příhoda, reflexní lokomoce dle Vojty, terapie Vojtovou metodou, fyzioterapie po CMP
Klíčová slova v angličtině
Stroke, reflex locomotion according to Vojta method, therapy by Vojta method, physiotherapy after stroke
Rozsah průvodní práce
123 s. + 6 s. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Cíl:
Mým cílem je porovnat efekt využití Vojtovy metody u pacientů po CMP oproti klasickým terapeutickým postupům, které se užívají. Dále jsem chtěla zjistit, zda zařazení reflexní lokomoce dle Vojty do terapie po delší časový úsek (4 týdny) bude mít stále efekt nebo zda tento efekt odezní například po pár dnech.
Metodika:
Metodou je případová studie na dvou konkrétních pacientech, které jsem si vybrala ve dvou obdobích během svých praxí v chomutovské nemocnici na oddělení neurologie. Ti poté měsíc na základě vstupního kineziologického rozboru každodenně podstupovali fyzioterapeutickou intervenci a to dvakrát denně a prováděli autoterapii. U obou pacientů jsem aplikovala klasické fyzioterapeutické postupy jako cévní a dechová gymnastika, míčkování, PNF, prvky z Bobath konceptu atd. U druhého pacienta jsem navíc doplnila terapii o Vojtovu reflexní lokomoci. Na závěr jsem porovnala výsledky výstupních kineziologických rozborů a zhodnotila je.
Výsledky:
Zjištěním je, že hybnost u pacienta s Vojtovou metodou se zlepšovala velmi výrazně oproti druhé pacientce a vždy po Vojtově terapii byla vidět aktivní samovolná hybnost, která byla o mnoho lepší než před terapií, zlepšení bylo pozorovatelné hlavně u extenze zápěstí a prstů a také u dorzální flexe, zaktivizovalo se brániční dýchání a aktivoval trup. V závěru lze říci, že zařazení Vojtovy metody u dospělých pacientů, ještě více u pacientů po CMP, má svůj potenciál a opodstatnění, které lze podtrhnout rychlejší vertikalizací, zlepšením hybnosti HK i DK a aktivací HSSp.
Anotace v angličtině
Purpose:
My goal is to compare the effect of using Vojta method by the patients after stroke compared to classical therapies that are used. I also wanted to find out whether the inclusion of Vojta reflex locomotion into therapy for a longer period of time (4 weeks) would still have an effect or whether this effect would disappear after a few days, f.e.
Methodology:
The method is a case study by two specific patienst, which I chose between two periods during my internship at the Chomutov hospital in the department of neurology. Then they underwent a daily physiotherapeutic intervention on the basis of the initial kinesiological analysis twice a day and performed autotherapy. I applied by both patients classical physiotherapeutic procedures such as vascular and respiratory gymnastics, balling (massage by soft ball), PNF, elements from the Bobath concept etc. By the second patient I also supplemented the therapy with Vojta´s reflex locomotion. Finally, I compared the results of the output kinesiological analysis and evaluated them.
Results:
The finding is that the movement by the patient with Vojta method (compared to the second patient) was improved very significantly and always after Vojta therapy was seen active spontaneous movement, which was much better than before therapy, improvement was observed mainly in the extension of wrists and fingers left arm and also in dorsal flexion left leg, then activated diaphragm breathing and activated the trunk. In conclusion, the inclusion of the Vojta method by adult patients, even more by patients after stroke, has its potential and justification, which can be underlined by faster verticalization, improved mobility of upper and lower limb and activation of DSSS.
Klíčová slova
Cévní mozková příhoda, reflexní lokomoce dle Vojty, terapie Vojtovou metodou, fyzioterapie po CMP
Klíčová slova v angličtině
Stroke, reflex locomotion according to Vojta method, therapy by Vojta method, physiotherapy after stroke
Zásady pro vypracování
- teoretická analýza odborné literatury, která se vztahuje k dané problematice
- literární rešerše
- provedení vstupního kineziologického rozboru po CMP při příjmu, antropometrie, goniometrie, zkrácené struktury, pohybové stereotypy dle Jandy, neurologické vyšetření (dle stavu pacienta)
- zpracování krátkodobého fyzioterapeutického plánu a výběr metod- provedení krátkodobého rehabilitačního plánu, vybrat vhodné metody, techniky a postupy (pasivní pohyby, senzomotorika, overball, Thera band, míčková facilitace, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, dynamická neuromuskulární stabilizace, Brunkow...) + u druhého pacienta doplnění o Vojtovu metodu
- popis realizace fyzioterapeutického plánu
- doporučení dlouhodobého fyzioterapeutického plánu
- zhodnocení a porovnání výsledků na základě vstupního a výstupního hodnocení
Zásady pro vypracování
- teoretická analýza odborné literatury, která se vztahuje k dané problematice
- literární rešerše
- provedení vstupního kineziologického rozboru po CMP při příjmu, antropometrie, goniometrie, zkrácené struktury, pohybové stereotypy dle Jandy, neurologické vyšetření (dle stavu pacienta)
- zpracování krátkodobého fyzioterapeutického plánu a výběr metod- provedení krátkodobého rehabilitačního plánu, vybrat vhodné metody, techniky a postupy (pasivní pohyby, senzomotorika, overball, Thera band, míčková facilitace, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, dynamická neuromuskulární stabilizace, Brunkow...) + u druhého pacienta doplnění o Vojtovu metodu
- popis realizace fyzioterapeutického plánu
- doporučení dlouhodobého fyzioterapeutického plánu
- zhodnocení a porovnání výsledků na základě vstupního a výstupního hodnocení
Seznam doporučené literatury
Čihák R.,Anatomie, Avicenum 2006, ISBN 80-7169-970-5
Kolář, P. "Rehabilitace v klinické praxi", Praha: Galén, 2009, ISBN 978-80-7262-657-1
Herzig, R. "Ischemické cévní mozkové příhody: průvodce ošetřujícího lékaře", Praha: Maxdorf, 2014, ISBN 978-80- 7345-373-2
WHO, "Rehabilitace po cévní mozkové příhodě: průvodce nejen pro rehabilitační pracovníky", Praha: Grada, 2004, ISBN 80-247-0592-3
Lippertová-Grünerová, M."Neurorehabilitace", Praha: Galén, 2005, ISBN 80-7262-317-6
Seznam doporučené literatury
Čihák R.,Anatomie, Avicenum 2006, ISBN 80-7169-970-5
Kolář, P. "Rehabilitace v klinické praxi", Praha: Galén, 2009, ISBN 978-80-7262-657-1
Herzig, R. "Ischemické cévní mozkové příhody: průvodce ošetřujícího lékaře", Praha: Maxdorf, 2014, ISBN 978-80- 7345-373-2
WHO, "Rehabilitace po cévní mozkové příhodě: průvodce nejen pro rehabilitační pracovníky", Praha: Grada, 2004, ISBN 80-247-0592-3
Lippertová-Grünerová, M."Neurorehabilitace", Praha: Galén, 2005, ISBN 80-7262-317-6
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka prezentovala bakalářskou práci, jejímž tématem bylo: "Porovnání efektu fyzioterapie s a bez využití Vojtovy terapie u pacientů po CMP". Během prezentace seznámila členy komise pro Státní zkoušky s teoretickými východisky, cílem, úkoly, výsledky práce a vyjádřila se ke splnění cíle a úkolů práce. Vedoucí práce nevznesl žádné dotazy. Oponent práce nevznesl žádné dotazy. Členové komise nevznesli doplňující dotazy. Návrh klasifikace vedoucího práce byla známka 1 a návrh klasifikace oponenta práce byla známka 1. Členové komise navrhli klasifikovat obhajobu závěrečné práce studentky známkami: 1, 1, 1. Členové komise hlasovali o návrhu klasifikace 1 (3 hlasy pro, 0 hlasů proti). Členové komise klasifikovali obhajobu bakalářské práce studentky známkou: 1.