Prvním cílem předložené práce bylo vybrat a představit z oficiálních strategií a dokumentů vydaných příslušnými institucemi 3-5 přírodě blízkých opatření z pohledu jejich efektů a poté provést analýzu jejich skutečného využití ve třech vybraných obcích. Pro splnění tohoto cíle byla provedena analýza oficiálních adaptačních strategií a strategických dokumentů, terénní průzkum a analýza ortofoto snímků území vybraných obcí. Dalším cílem bylo zjistit bariéry
a motivace, které zemědělci vnímají v procesu implementace. K získání výsledků byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru se zástupci 15 zemědělských subjektů, které ve vybraných obcích hospodaří. Výsledky rozhovorů odhalily 58 konkrétních bariér a 14 motivací, které zemědělci v procesu implementace přírodě blízkých opatření na zemědělské půdě vnímají. Upozorňují také na komplikovanost implementace, nízkou informovanost zemědělců o efektech přírodě blízkých opatření a jejich nedůvěru v pověřené orgány státní správy. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro orgány státní správy k nastavení efektivnějších adaptačních strategií.
Anotace v angličtině
The first aim of this thesis was to select and present 3-5 nature-based measures issued by the relevant institutions from the perspective of their effects and then analyze its real usage in three selected villages. To accomplish this target an analysis of relevant adaptation strategies and strategic documents was performed as well as field survey and analysis of photo images of the territory of selected municipalities was done. Another aim was to find out the barriers and motivations perceived by farmers in the implementation process. To obtain the results semi-structured interview method with 15 representatives of agricultural subjects farming in selected municipalities was used. The results had revealed 58 specific barriers and 14 motivations which have been perceived by farmers in the implementation process of nature-based measures on agricultural land. It also refers about complexity of implementation, the low level of farmer's awareness about the effects of nature-based measures and their lack of trust in authorized state government institutions. The results of this thesis can serve as the basis for state government institutions to set up more effective adaptation strategies.
Klíčová slova
globální klimatická změna, adaptace na klimatickou změnu, přírodě blízká opatření, implementace, bariéry, motivace
Klíčová slova v angličtině
global climate change, adaptation to climate change, nature-based solutions, implementation, barriers, motivations
Rozsah průvodní práce
92
Jazyk
CZ
Anotace
Prvním cílem předložené práce bylo vybrat a představit z oficiálních strategií a dokumentů vydaných příslušnými institucemi 3-5 přírodě blízkých opatření z pohledu jejich efektů a poté provést analýzu jejich skutečného využití ve třech vybraných obcích. Pro splnění tohoto cíle byla provedena analýza oficiálních adaptačních strategií a strategických dokumentů, terénní průzkum a analýza ortofoto snímků území vybraných obcí. Dalším cílem bylo zjistit bariéry
a motivace, které zemědělci vnímají v procesu implementace. K získání výsledků byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru se zástupci 15 zemědělských subjektů, které ve vybraných obcích hospodaří. Výsledky rozhovorů odhalily 58 konkrétních bariér a 14 motivací, které zemědělci v procesu implementace přírodě blízkých opatření na zemědělské půdě vnímají. Upozorňují také na komplikovanost implementace, nízkou informovanost zemědělců o efektech přírodě blízkých opatření a jejich nedůvěru v pověřené orgány státní správy. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro orgány státní správy k nastavení efektivnějších adaptačních strategií.
Anotace v angličtině
The first aim of this thesis was to select and present 3-5 nature-based measures issued by the relevant institutions from the perspective of their effects and then analyze its real usage in three selected villages. To accomplish this target an analysis of relevant adaptation strategies and strategic documents was performed as well as field survey and analysis of photo images of the territory of selected municipalities was done. Another aim was to find out the barriers and motivations perceived by farmers in the implementation process. To obtain the results semi-structured interview method with 15 representatives of agricultural subjects farming in selected municipalities was used. The results had revealed 58 specific barriers and 14 motivations which have been perceived by farmers in the implementation process of nature-based measures on agricultural land. It also refers about complexity of implementation, the low level of farmer's awareness about the effects of nature-based measures and their lack of trust in authorized state government institutions. The results of this thesis can serve as the basis for state government institutions to set up more effective adaptation strategies.
Klíčová slova
globální klimatická změna, adaptace na klimatickou změnu, přírodě blízká opatření, implementace, bariéry, motivace
Klíčová slova v angličtině
global climate change, adaptation to climate change, nature-based solutions, implementation, barriers, motivations
Zásady pro vypracování
Práce se věnuje přírodě blízkým adaptačním opatřením na zemědělské půdě (s důrazem na trvalé travní porosty), jejichž účelem je zvýšení retence vody v krajině jakožto integrujícího přístupu k snížení dopadů extrémních hydrometeorologických situací (zejména sucha i povodní).
Cílem práce bude představení těchto opatření z pohledu hydrologických
efektů a následně analýza jejich využití na případových lokalitách v severních Čechách. Tato analýza bude zaměřena na (a) oficiální adaptační strategie z pohledu zdůvodnění významu těchto opatření (obsahová analýza dokumentů), (b) průzkum rozsahu cílených i necílených opatření na modelových lokalitách (terénní průzkum a GIS), (c) zjištění motivací vlastníků pozemků k využití těchto opatření a (d) identifikaci institucionálních limitů, které vlastníci při zavádění/udržení těchto opatření vnímají (polostrukturované rozhovory).
Zásady pro vypracování
Práce se věnuje přírodě blízkým adaptačním opatřením na zemědělské půdě (s důrazem na trvalé travní porosty), jejichž účelem je zvýšení retence vody v krajině jakožto integrujícího přístupu k snížení dopadů extrémních hydrometeorologických situací (zejména sucha i povodní).
Cílem práce bude představení těchto opatření z pohledu hydrologických
efektů a následně analýza jejich využití na případových lokalitách v severních Čechách. Tato analýza bude zaměřena na (a) oficiální adaptační strategie z pohledu zdůvodnění významu těchto opatření (obsahová analýza dokumentů), (b) průzkum rozsahu cílených i necílených opatření na modelových lokalitách (terénní průzkum a GIS), (c) zjištění motivací vlastníků pozemků k využití těchto opatření a (d) identifikaci institucionálních limitů, které vlastníci při zavádění/udržení těchto opatření vnímají (polostrukturované rozhovory).
Seznam doporučené literatury
EGGERS, M., KAYSER, M., ISSELSTEIN, J. 2015. Grassland farmers' attitudes
toward climate change in the North German Plain. In: Regional Environmental Change. Roč. 15, č. 4, s. 607-617.
ERGON, ?. et al. 2018. How can forage production in Nordic and Mediterranean
Europe adapt to the challenges and opportunities arising from climate change?. In: European Journal of Agronomy. Roč. 92, s. 97-106.
HOPKINS, A., DEL PRADO, A. 2007. Implications of climate change for grassland in Europe: impacts, adaptations and mitigation options: a review. In: Grass and Forage Science. Roč. 62, č. 2, s. 118-126
Brázdil, R., Trnka, M. a kolektiv (2015): Historie počasí a podnebí v českých zemích XI: Sucho v českých zemích: minulost, současnost a budoucnost. Centrum výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v.v.i., Brno, 402 s. ISBN 978-80-87902-11-0. - ke stažení volně na https://www.intersucho.cz/cz/o-suchu/kniha-sucho-v-ceskychzemich/
P. Raška, P. Dostál, T. Siwek, T. Aubrechtová, J. D. Bláha, L. Jelen, M. Kopáček, L. Slavíková, M. Stehlíková (2018) Zmírňování povodňových rizik jako společenská praxe. Wolters-Kluver, Praha.
Seznam doporučené literatury
EGGERS, M., KAYSER, M., ISSELSTEIN, J. 2015. Grassland farmers' attitudes
toward climate change in the North German Plain. In: Regional Environmental Change. Roč. 15, č. 4, s. 607-617.
ERGON, ?. et al. 2018. How can forage production in Nordic and Mediterranean
Europe adapt to the challenges and opportunities arising from climate change?. In: European Journal of Agronomy. Roč. 92, s. 97-106.
HOPKINS, A., DEL PRADO, A. 2007. Implications of climate change for grassland in Europe: impacts, adaptations and mitigation options: a review. In: Grass and Forage Science. Roč. 62, č. 2, s. 118-126
Brázdil, R., Trnka, M. a kolektiv (2015): Historie počasí a podnebí v českých zemích XI: Sucho v českých zemích: minulost, současnost a budoucnost. Centrum výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v.v.i., Brno, 402 s. ISBN 978-80-87902-11-0. - ke stažení volně na https://www.intersucho.cz/cz/o-suchu/kniha-sucho-v-ceskychzemich/
P. Raška, P. Dostál, T. Siwek, T. Aubrechtová, J. D. Bláha, L. Jelen, M. Kopáček, L. Slavíková, M. Stehlíková (2018) Zmírňování povodňových rizik jako společenská praxe. Wolters-Kluver, Praha.