Cílem práce bylo vymezit druhové složení střevlíkovitých v lesních porostech revíru Tisá (LS Děčín). Zvolené území charakterizuje shodná nadmořská výška (600 m) a v ní bylo systematicky sledováno 26 lokalit zahrnujících dřeviny: smrk ztepilý, buk lesní, modřín opadavý, borovice lesní, bříza bílá, smrk pichlavý, dub červený, olše lepkavá, zařazena byla holina a rašeliniště. V rámci každé dřeviny byly vyčleněny porosty s rozlišným věkem, zabuřeněním a prosvětlením. Zkoumána byla závislost výskytu střevlíkovitých na těchto faktorech. Ke sběru materiálu byly užity formalinové zemní pasti instalované ve vegetačním období 2018. Na každé lokalitě bylo umístěno liniově 5 pastí s odstupem 10 m. Celkem bylo zachyceno 11689 střevlíkovitých 50 druhů. Závislost střevlíkovitých brouků na stáří dřevin se podařilo prokázat u smrku, buku a borovice. U buku střevlíkovití preferují mladý porost, zatímco u smrku a borovice starší porost. Byla prokázána preference střevlíkovitých na vysokou pokryvnost bylinného patra v souvislosti se světlostními poměry. Druhy Carabus hortensis, Carabus violaceus a Pterostichus niger se vyskytovaly na všech lokalitách a jsou pro tuto oblast obecně rozšířenými zástupci.
Anotace v angličtině
The aim of the study was to define the species composition of Carabidae in the Tisá territory (FD Děčín). The selected area is characterized by the same altitude (600 m). 26 stands included different types of tree species were systematically monitored: Norway spruce, European beech, European larch, Pine, White birch, Blue spruce, Red oak and Alder sticky, stands without tree and peat were included. Stands with different age, level of weed and light conditions were set aside for each type of tree. The dependence of Carabidae on these factors was researched. Formaline soil trap installed for growing season 2018 were used as collecting method. At each locality 5 soil traps were placed at distance of 10 m in a line. A total of 11 689 pieces of Carabidae were caught in 50 species. The dependence of Carabidae on the age was proven in spruce, beech and pine forest. For beech Carabidae preferred younger stands, while for spruce and pine older. We proved, that Carabidae preferred high level of weed in connection with light conditions. Carabus hortensis, Carabus violaceus and Pterostichus niger have been found in all stands. They are a widespread for this area.
Klíčová slova
Carabidae, střevlíkovití, lesní ekosystémy, zemní pasti, dominance, bioindikace, revír Tisá, LS Děčín, k.ú. Jílové Sněžník
Klíčová slova v angličtině
Carabidae, forest ecosystem, soil trap, dominance, bioindication, Tisá territory, FD Děčín, c. a. Jílové Sněžník
Rozsah průvodní práce
63
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce bylo vymezit druhové složení střevlíkovitých v lesních porostech revíru Tisá (LS Děčín). Zvolené území charakterizuje shodná nadmořská výška (600 m) a v ní bylo systematicky sledováno 26 lokalit zahrnujících dřeviny: smrk ztepilý, buk lesní, modřín opadavý, borovice lesní, bříza bílá, smrk pichlavý, dub červený, olše lepkavá, zařazena byla holina a rašeliniště. V rámci každé dřeviny byly vyčleněny porosty s rozlišným věkem, zabuřeněním a prosvětlením. Zkoumána byla závislost výskytu střevlíkovitých na těchto faktorech. Ke sběru materiálu byly užity formalinové zemní pasti instalované ve vegetačním období 2018. Na každé lokalitě bylo umístěno liniově 5 pastí s odstupem 10 m. Celkem bylo zachyceno 11689 střevlíkovitých 50 druhů. Závislost střevlíkovitých brouků na stáří dřevin se podařilo prokázat u smrku, buku a borovice. U buku střevlíkovití preferují mladý porost, zatímco u smrku a borovice starší porost. Byla prokázána preference střevlíkovitých na vysokou pokryvnost bylinného patra v souvislosti se světlostními poměry. Druhy Carabus hortensis, Carabus violaceus a Pterostichus niger se vyskytovaly na všech lokalitách a jsou pro tuto oblast obecně rozšířenými zástupci.
Anotace v angličtině
The aim of the study was to define the species composition of Carabidae in the Tisá territory (FD Děčín). The selected area is characterized by the same altitude (600 m). 26 stands included different types of tree species were systematically monitored: Norway spruce, European beech, European larch, Pine, White birch, Blue spruce, Red oak and Alder sticky, stands without tree and peat were included. Stands with different age, level of weed and light conditions were set aside for each type of tree. The dependence of Carabidae on these factors was researched. Formaline soil trap installed for growing season 2018 were used as collecting method. At each locality 5 soil traps were placed at distance of 10 m in a line. A total of 11 689 pieces of Carabidae were caught in 50 species. The dependence of Carabidae on the age was proven in spruce, beech and pine forest. For beech Carabidae preferred younger stands, while for spruce and pine older. We proved, that Carabidae preferred high level of weed in connection with light conditions. Carabus hortensis, Carabus violaceus and Pterostichus niger have been found in all stands. They are a widespread for this area.
Klíčová slova
Carabidae, střevlíkovití, lesní ekosystémy, zemní pasti, dominance, bioindikace, revír Tisá, LS Děčín, k.ú. Jílové Sněžník
Klíčová slova v angličtině
Carabidae, forest ecosystem, soil trap, dominance, bioindication, Tisá territory, FD Děčín, c. a. Jílové Sněžník
Zásady pro vypracování
Střevlíkovití představují nejen významnou nespecifickou predační složku epigeické fauny, ale současně se řadí mezi bezobratlé indikátory stanovištních podmínek. Výskyt a druhové složení je závislé na porostním zápoji a s tím spojenými světlostními podmínkami, pokryvností bylinným podrostem, potravní nabídkou, nadmořskou výškou etc.
Hypotéza: V poloze vymezené shodnou nadmořskou výškou a mezoklimatem se v rostoucích porostech různých lesních dřevin budou lišit cenózy střevlíkovitých v důsledku stanovištních podmínek vytvářených konkrétním porostem.
Cíl: Ve 26 lesních porostech s druhově a věkově odlišnými dřevinami vyšetřete druhové složení střevlíkovitých a stanovte diference mezi porosty. Výsledky odchytu za roky 2016-2019 analyzujte z hlediska meziročních změn a zastoupení dle indikačních skupin.
Oblast řešení: Porosty (26) revíru Tisá v poloze 600 m n.m. vymezené Novou a Oborskou lesní cestou (na ploše 1,5 x 2,5 km).
Metodika: Formalinové zemní pasti liniově uspořádané (5ks/porost) v monokulturách 9 lesních dřevin (borovice lesní, smrk ztepilý, smrk pichlavý, modřín opadavý, dub červený, bříza bílá, buk lesní, olše lepkavá), ve věku do 20 let a nad 60 let vždy ve dvou opakování. Kontrola zemních pastí v měsíčním intervalu po celé vegetační období (1.4.-30.10.).
Zpracování: Zachycenou faunu konzervujte v 75% etanolu a následně roztřiďte dle řádů a čeledí bezobratlé s navazující determinací střevlíkovitých.
Výstupy z determinace vyhodnoťte s užitím odpovídajících indexů (podobnost, diverzita, ekvitabilita, dominance etc.) a vývojové změny za období 2016-2019.
Zásady pro vypracování
Střevlíkovití představují nejen významnou nespecifickou predační složku epigeické fauny, ale současně se řadí mezi bezobratlé indikátory stanovištních podmínek. Výskyt a druhové složení je závislé na porostním zápoji a s tím spojenými světlostními podmínkami, pokryvností bylinným podrostem, potravní nabídkou, nadmořskou výškou etc.
Hypotéza: V poloze vymezené shodnou nadmořskou výškou a mezoklimatem se v rostoucích porostech různých lesních dřevin budou lišit cenózy střevlíkovitých v důsledku stanovištních podmínek vytvářených konkrétním porostem.
Cíl: Ve 26 lesních porostech s druhově a věkově odlišnými dřevinami vyšetřete druhové složení střevlíkovitých a stanovte diference mezi porosty. Výsledky odchytu za roky 2016-2019 analyzujte z hlediska meziročních změn a zastoupení dle indikačních skupin.
Oblast řešení: Porosty (26) revíru Tisá v poloze 600 m n.m. vymezené Novou a Oborskou lesní cestou (na ploše 1,5 x 2,5 km).
Metodika: Formalinové zemní pasti liniově uspořádané (5ks/porost) v monokulturách 9 lesních dřevin (borovice lesní, smrk ztepilý, smrk pichlavý, modřín opadavý, dub červený, bříza bílá, buk lesní, olše lepkavá), ve věku do 20 let a nad 60 let vždy ve dvou opakování. Kontrola zemních pastí v měsíčním intervalu po celé vegetační období (1.4.-30.10.).
Zpracování: Zachycenou faunu konzervujte v 75% etanolu a následně roztřiďte dle řádů a čeledí bezobratlé s navazující determinací střevlíkovitých.
Výstupy z determinace vyhodnoťte s užitím odpovídajících indexů (podobnost, diverzita, ekvitabilita, dominance etc.) a vývojové změny za období 2016-2019.
Seznam doporučené literatury
1. Nolte, D., Schuldt, A., Gossner, M.M., Ulrich, W., Assmann, T. 2017: Functional traits drive ground beetle community structures in Central European forests: Implications for conservation. Biological Conservation, 213: 5-12.
2. Calatayud, J., Hortal, J., Medina, N.G., Turin, H., Bernard, R., Casale, A., Ortuňo, V.M., Penev, L., Rodriguez, M.A. 2016: Glaciations, deciduous forests, water availability and current geographical patterns in the diversity of European Carabus species. Journal of Biogeography, 43 (12): 2343-2353.
3. Hristovski, S., Cvetkovska-Gjorgievska, A. Mitev, T. 2016: Microhabitats and fragmentation effects on a ground beetle community (Coleoptera: Carabidae) in a mountainous beech forest landscape. Turkish Journal of Zoology, 40 (3): 402-410.
4. Lange, m., Türke, M., Pašalic, E., Boch, S., Hessenmöller, D., Müller, J., Prati, D., Socher, S.A., Fischer, M., Weisser, W.W., Gossner, M.M. 2014: Effects of forest management on ground-dwelling beetles (Coleoptera; Carabidae, Staphylinidae) in Central Europe are mainly mediated by changes in forest structure. Forest Ecology and Management, 329: 166-176.
5. Bezděk, A., 2001: Význam střevlíků (Carabidae) jako indikátorů ekologických změn. Aktuality Šumavského výzkumu IV/2001, s. 176-177.
6. Hůrka, K., 1992: Střevlíkovití (Carabidae) I., Academia, Praha, 196 s.
7. Laštůvka, Z., Krejčová, P., 2000: Ekologie, Brno, Konvoj, 185 s.
8. Nenadál, S., 1989: Abundance aktivity střevlíkovitých (Carabidae) v návaznosti na primární trofické úrovně v rozdílných lesních geobiocenózách Žďárských vrchů. Vlastivědný sborník Vysočiny - Oddíl věd přírodních IX/1989: 177-257.
9. Podrázský, V., Remeš, J., Farkač, J., 2010: Složení společenstev střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) v lesních porostech s různou druhovou strukturou a systémem hospodaření. Zprávy lesnického výzkumu. 55: 10-14.
10. Pulpán, J., Reška, M., 1971: Vertikální a územní rozšíření brouků čeledi Carabidae (Coleoptera) v Československu. Acta musei Reginaehradecensis, Sci. naturales, XII: 85-104.
11. Kula E. 1992: Střevlíkovití (Carabidae) v porostech břízy (Betula verrucosa Ehrh.) imisní oblasti. Acta. univ. agric., 1-4: 17-30.
12. Kula, E. 1997: Biomonitoring stanovištních změn v náhradních porostech břízy imisní oblasti - I. Střevlíkovití. Lesnictví- Forestry, 43(10): 453-464.
13. Šustek Z. 1992: Changes in the representation of carabid life forms along an urbanization gradient (Coleoptera, Carabidae). Biológia (Bratislava), 47: 417-430.
14. Rainio J., Niemelä J. 2003: Ground beetles (Coleoptera: Carabidae) as bioindicators. Biodiversity and Conservation, 12: 487-506.
15. Lövei G.L., Sunderland K.D. 1996: Ecology and behaviour of ground beetles (Coleoptera: Carabidae). Annual Revue of Entomology, 41: 231-256.
16. Purchart L. 2006: Možnosti využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k monitorování stupně narušení přírodního prostředí. Dizertační práce, MZLU Brno, 190 s.
Seznam doporučené literatury
1. Nolte, D., Schuldt, A., Gossner, M.M., Ulrich, W., Assmann, T. 2017: Functional traits drive ground beetle community structures in Central European forests: Implications for conservation. Biological Conservation, 213: 5-12.
2. Calatayud, J., Hortal, J., Medina, N.G., Turin, H., Bernard, R., Casale, A., Ortuňo, V.M., Penev, L., Rodriguez, M.A. 2016: Glaciations, deciduous forests, water availability and current geographical patterns in the diversity of European Carabus species. Journal of Biogeography, 43 (12): 2343-2353.
3. Hristovski, S., Cvetkovska-Gjorgievska, A. Mitev, T. 2016: Microhabitats and fragmentation effects on a ground beetle community (Coleoptera: Carabidae) in a mountainous beech forest landscape. Turkish Journal of Zoology, 40 (3): 402-410.
4. Lange, m., Türke, M., Pašalic, E., Boch, S., Hessenmöller, D., Müller, J., Prati, D., Socher, S.A., Fischer, M., Weisser, W.W., Gossner, M.M. 2014: Effects of forest management on ground-dwelling beetles (Coleoptera; Carabidae, Staphylinidae) in Central Europe are mainly mediated by changes in forest structure. Forest Ecology and Management, 329: 166-176.
5. Bezděk, A., 2001: Význam střevlíků (Carabidae) jako indikátorů ekologických změn. Aktuality Šumavského výzkumu IV/2001, s. 176-177.
6. Hůrka, K., 1992: Střevlíkovití (Carabidae) I., Academia, Praha, 196 s.
7. Laštůvka, Z., Krejčová, P., 2000: Ekologie, Brno, Konvoj, 185 s.
8. Nenadál, S., 1989: Abundance aktivity střevlíkovitých (Carabidae) v návaznosti na primární trofické úrovně v rozdílných lesních geobiocenózách Žďárských vrchů. Vlastivědný sborník Vysočiny - Oddíl věd přírodních IX/1989: 177-257.
9. Podrázský, V., Remeš, J., Farkač, J., 2010: Složení společenstev střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) v lesních porostech s různou druhovou strukturou a systémem hospodaření. Zprávy lesnického výzkumu. 55: 10-14.
10. Pulpán, J., Reška, M., 1971: Vertikální a územní rozšíření brouků čeledi Carabidae (Coleoptera) v Československu. Acta musei Reginaehradecensis, Sci. naturales, XII: 85-104.
11. Kula E. 1992: Střevlíkovití (Carabidae) v porostech břízy (Betula verrucosa Ehrh.) imisní oblasti. Acta. univ. agric., 1-4: 17-30.
12. Kula, E. 1997: Biomonitoring stanovištních změn v náhradních porostech břízy imisní oblasti - I. Střevlíkovití. Lesnictví- Forestry, 43(10): 453-464.
13. Šustek Z. 1992: Changes in the representation of carabid life forms along an urbanization gradient (Coleoptera, Carabidae). Biológia (Bratislava), 47: 417-430.
14. Rainio J., Niemelä J. 2003: Ground beetles (Coleoptera: Carabidae) as bioindicators. Biodiversity and Conservation, 12: 487-506.
15. Lövei G.L., Sunderland K.D. 1996: Ecology and behaviour of ground beetles (Coleoptera: Carabidae). Annual Revue of Entomology, 41: 231-256.
16. Purchart L. 2006: Možnosti využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k monitorování stupně narušení přírodního prostředí. Dizertační práce, MZLU Brno, 190 s.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V rámci obhajoby své bakalářské práce studentka přednesla prezentaci, kde představila metodiku, výsledky a závěry své práce koncipované formou tabulek a fotodokumentace. U obhajoby byl přítomen vedoucí práce prof. Ing. Emanuel Kula, CSc., který se vyjádřil ke svému posudku. Posudek oponenta přečetl předseda komise Mgr. Michal Holec, Ph.D.
V diskuzi byly vzneseny následující dotazy a připomínky:
Ing. Jakub Vosátka, Ph.D.: Jaký je praktický přínos práce? Popište vlastními slovy závěr práce.
Ing. Miroslav Richter, Ph.D., EUR ING: V oblasti Sněžníku je mladá struktura z důvodu velké imisní zátěže v minulosti. Jak se zkoumanému druhu a smrkovému porostu daří v těchto místech.
Ing. Tomáš Lank: Můžeme populace střevlíkovitých použit jako bioindikátor těžkých kovů? Jsou k dispozici historická data?
Mgr. Michal Holec, Ph.D.: Připomínky ke struktuře práce.