Diplomová práce se zaměřuje na analýzu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 v zemích tzv. Viségrádské čtyřky (V4). Hlavní výzkumnou otázkou práce je odpovědět na to, zda byl úspěch nových a populistických politických stran ve volbách do Evropského parlamentu (jako příkladu druhořadých voleb) ovlivněn významem, jež tyto strany ve své programatice a volební kampani věnovali tématu migrace. Druhořadé volby jsou obecně charakteristické několika specifiky (nižší míra participace voličů, vyšší úspěšnost neparlamentních a radikálních stran, vyšší úspěšnost nevládních stran apod.) a právě tato specifika mohou, spolu s odlišným mobilizačním apelem, stát za vyšší úspěšností nových a populistických stran v evropských volbách. Mimo analýzy voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 bude součástí práce analýza předchozích parlamentních voleb v zemích V4 s cílem identifikovat odlišnou míru úspěšnosti nových a populistických politických stran mezi národními (prvořadými) a evropskými (druhořadými volbami) s cílem prokázat možný vliv migrace a dalších témat na výsledky voleb.
Anotace v angličtině
The thesis concerns an analysis of the elections to the European Parliament in 2019 in the Visegrad Group (V4). The main research question is to answer whether the success of new, populist and radical parties in the European elections (as an example of Second Order elections) was influenced by the importance that these parties dealt with the issue of migration in their programmes and election campaign. Secondary elections are generally characterised by several specifics (lower voter turnout, higher success of non-parliamentary and radical parties, higher success of non- governmental parties, etc.) and these specifics may, together with a different mobilisation appeal, be behind the higher success of these parties in European elections. Whether these expectations associated with the theory of the Second-order elections have been confirmed is the second stated aim of the work. In addition to the analysis of the European Parliament elections in 2019, the work will include an analysis of previous parliamentary elections in the V4 countries to identify the different success rates of new and populist political parties between national (primary) and European (secondary) elections to demonstrate the potential impact of migration and other issues on the election results.
Klíčová slova
Evropský parlament, Visegrádská čtyřka, druhořadé volby, volební výsledky, volební kampaň, migrace
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 v zemích tzv. Viségrádské čtyřky (V4). Hlavní výzkumnou otázkou práce je odpovědět na to, zda byl úspěch nových a populistických politických stran ve volbách do Evropského parlamentu (jako příkladu druhořadých voleb) ovlivněn významem, jež tyto strany ve své programatice a volební kampani věnovali tématu migrace. Druhořadé volby jsou obecně charakteristické několika specifiky (nižší míra participace voličů, vyšší úspěšnost neparlamentních a radikálních stran, vyšší úspěšnost nevládních stran apod.) a právě tato specifika mohou, spolu s odlišným mobilizačním apelem, stát za vyšší úspěšností nových a populistických stran v evropských volbách. Mimo analýzy voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 bude součástí práce analýza předchozích parlamentních voleb v zemích V4 s cílem identifikovat odlišnou míru úspěšnosti nových a populistických politických stran mezi národními (prvořadými) a evropskými (druhořadými volbami) s cílem prokázat možný vliv migrace a dalších témat na výsledky voleb.
Anotace v angličtině
The thesis concerns an analysis of the elections to the European Parliament in 2019 in the Visegrad Group (V4). The main research question is to answer whether the success of new, populist and radical parties in the European elections (as an example of Second Order elections) was influenced by the importance that these parties dealt with the issue of migration in their programmes and election campaign. Secondary elections are generally characterised by several specifics (lower voter turnout, higher success of non-parliamentary and radical parties, higher success of non- governmental parties, etc.) and these specifics may, together with a different mobilisation appeal, be behind the higher success of these parties in European elections. Whether these expectations associated with the theory of the Second-order elections have been confirmed is the second stated aim of the work. In addition to the analysis of the European Parliament elections in 2019, the work will include an analysis of previous parliamentary elections in the V4 countries to identify the different success rates of new and populist political parties between national (primary) and European (secondary) elections to demonstrate the potential impact of migration and other issues on the election results.
Klíčová slova
Evropský parlament, Visegrádská čtyřka, druhořadé volby, volební výsledky, volební kampaň, migrace
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 v zemích tzv. Viségrádské čtyřky (V4). Hlavní výzkumnou otázkou práce je odpovědět na to, zda byl úspěch nových a populistických politických stran ve volbách do Evropského parlamentu (jako příkladu druhořadých voleb) ovlivněn významem, jež tyto strany ve své programatice a volební kampani věnovali tématu migrace. Druhořadé volby jsou obecně charakteristické několika specifiky (nižší míra participace voličů, vyšší úspěšnost neparlamentních a radikálních stran, vyšší úspěšnost nevládních stran apod.) a právě tato specifika mohou, spolu s odlišným mobilizačním apelem, stát za vyšší úspěšností nových a populistických stran v evropských volbách. Mimo analýzy voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 bude součástí práce analýza předchozích parlamentních voleb v zemích V4 s cílem identifikovat odlišnou míru úspěšnosti nových a populistických politických stran mezi národními (prvořadými) a evropskými (druhořadými volbami) s cílem prokázat možný vliv migrace a dalších témat na výsledky voleb.
OBSAH:
Úvod
Teoretická a metodologická část
2.1 Teorie voleb druhého řádu
2.2 Vymezení nových a populistických stran v zemích V4
2.3 Téma migrace ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4
3. Analytická část
3.1 Výsledky voleb do EP
3.2 Analýzy volebních kampaní
3.3 Analýza programatiky
3.4 Komparace národních a evropských voleb na území států V4
4. Závěr
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 v zemích tzv. Viségrádské čtyřky (V4). Hlavní výzkumnou otázkou práce je odpovědět na to, zda byl úspěch nových a populistických politických stran ve volbách do Evropského parlamentu (jako příkladu druhořadých voleb) ovlivněn významem, jež tyto strany ve své programatice a volební kampani věnovali tématu migrace. Druhořadé volby jsou obecně charakteristické několika specifiky (nižší míra participace voličů, vyšší úspěšnost neparlamentních a radikálních stran, vyšší úspěšnost nevládních stran apod.) a právě tato specifika mohou, spolu s odlišným mobilizačním apelem, stát za vyšší úspěšností nových a populistických stran v evropských volbách. Mimo analýzy voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 bude součástí práce analýza předchozích parlamentních voleb v zemích V4 s cílem identifikovat odlišnou míru úspěšnosti nových a populistických politických stran mezi národními (prvořadými) a evropskými (druhořadými volbami) s cílem prokázat možný vliv migrace a dalších témat na výsledky voleb.
OBSAH:
Úvod
Teoretická a metodologická část
2.1 Teorie voleb druhého řádu
2.2 Vymezení nových a populistických stran v zemích V4
2.3 Téma migrace ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4
3. Analytická část
3.1 Výsledky voleb do EP
3.2 Analýzy volebních kampaní
3.3 Analýza programatiky
3.4 Komparace národních a evropských voleb na území států V4
4. Závěr
Seznam doporučené literatury
Šaradín, P. (2008). Teorie voleb druhého řádu a možnosti jejich aplikace v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého
Reif, K., Schmitt, H. (1980). Nine second-order national elections - A conceptual framework for the analysis of European election results. European Journal of Political Research, Vol. 8, No. 1, pp. 3-44.
Reif, K. (1997). European elections as member state second-order elections revisited. European Journal of Political Research, Vol. 31, No. 1-2, pp. 115-124.
Marsh, M. (1998). Testing the Second-Order Election Model after Four European Elections. British Journal of Political Science, Vol. 28, No. 4, pp. 591-607.
Mudde, Cas. 2007. Populist radical right parties in Europe. Cambridge, UK New York: Cambridge University Press.
Mudde, Cas a Kaltwasser, Cristóbal Rovira. 2012. Populism in Europe and the Americas. Threat or Corrective for Democracy. Cambridge: Cambridge University Press.
Hynčica, Pavel; Maškarinec, Pavel a Novotný, Lukáš. 2016. Euroskepticismus ve střední Evropě. Praha: Academia.
Kubát, Michal; Mejstřík, Martin a Kocián, Jiří (eds.). 2016. Populismus v časech krize. Praha: Karolinum.
Ferrara, F., Weishaupt, J. T. (2004). Get your Act Together: Party Performance in European Parliament Elections. European Union Politics, Vol. 5, No. 3, pp. 283-306.
Hix, S., Marsh, M. (2007). Punishment or Protest? Understanding European Parliament Elections. The Journal of Politics, Vol. 69, No. 2, pp. 495-510.
Hobolt, S. B., Spoon, J.-J., Tilley, J. (2009). A Vote Against Europe? Explaining Defection at the 1999 and 2004 European Parliament Elections. British Journal of Political Science, Vol 39, No. 1, pp. 93-115.
Seznam doporučené literatury
Šaradín, P. (2008). Teorie voleb druhého řádu a možnosti jejich aplikace v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého
Reif, K., Schmitt, H. (1980). Nine second-order national elections - A conceptual framework for the analysis of European election results. European Journal of Political Research, Vol. 8, No. 1, pp. 3-44.
Reif, K. (1997). European elections as member state second-order elections revisited. European Journal of Political Research, Vol. 31, No. 1-2, pp. 115-124.
Marsh, M. (1998). Testing the Second-Order Election Model after Four European Elections. British Journal of Political Science, Vol. 28, No. 4, pp. 591-607.
Mudde, Cas. 2007. Populist radical right parties in Europe. Cambridge, UK New York: Cambridge University Press.
Mudde, Cas a Kaltwasser, Cristóbal Rovira. 2012. Populism in Europe and the Americas. Threat or Corrective for Democracy. Cambridge: Cambridge University Press.
Hynčica, Pavel; Maškarinec, Pavel a Novotný, Lukáš. 2016. Euroskepticismus ve střední Evropě. Praha: Academia.
Kubát, Michal; Mejstřík, Martin a Kocián, Jiří (eds.). 2016. Populismus v časech krize. Praha: Karolinum.
Ferrara, F., Weishaupt, J. T. (2004). Get your Act Together: Party Performance in European Parliament Elections. European Union Politics, Vol. 5, No. 3, pp. 283-306.
Hix, S., Marsh, M. (2007). Punishment or Protest? Understanding European Parliament Elections. The Journal of Politics, Vol. 69, No. 2, pp. 495-510.
Hobolt, S. B., Spoon, J.-J., Tilley, J. (2009). A Vote Against Europe? Explaining Defection at the 1999 and 2004 European Parliament Elections. British Journal of Political Science, Vol 39, No. 1, pp. 93-115.