Práce se zabývá hornictvím v okolí města Přebuzi. Řeší šest témat, kterými jsou nejstarší
osídlení v regionu, které patrně sahá až do 14. století, vodohospodářský systém, který
představoval od 16. do 19. století jediný zdroj energie pro stoupy a rudné mlýny. Představuje
příběh sklárny, která byla vázaná na montánní provoz, využívající jako palivo sušenou rašelinu.
Práce přestavuje kontinuitu hornických postupů na příkladu šachty Segen Gottes. Další část
prezentuje výsledky archeologického výzkumu sídelního odpadu, na základě kterých je možné
srovnávat sociální hierarchizaci jednotlivých komunit válečných zajatců a civilních důlních
specialistů žijících během druhé světové války na dole Sauersack. Poslední téma představují
moderní úpravárenské provozy na dole Sauersack a Otto jakožto předmět stavebně-historického
průzkumu.
Anotace v angličtině
This master theses deals with historical mining in the surroundings of the city of Přebuz,
Sokolov district, western Bohemia. Six topics are addressed, among them the oldest settlements
in the region, which probably dates back to the 14th century, the water management system
from the early modern period (16th to the 19th century), the only source of energy for mines
and ore mills at this times. Afterwards, the story of a glassworks that was tied to a mining
activities, using dried peat as fuel, is recounted. The study presents also the long-time continuity
of mining processes on the case study of the Segen Gottes shaft. The next chapter shows the
results of archaeological research of the landfills of the settlement waste, produced by
communities settled on the mining and processing plant Sauersack during the second world
war. In this case study are demonstrated the possibilities of comparison of the social hierarchy
of individual groups of prisoners of war as well as civilian mining specialists based on the
research of the aspects of the materiality. The last study addresses the modern processing plants
at the mines and processing facilities in Sauersack and Přebuz ("Otto") as a subject of building
archaeological research.
ore mining, ore processing, Ore Mountains, City of Přebuz, Village of Sauersack,
Village of Hirschenstand, Village of Neuhaus
Rozsah průvodní práce
93 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se zabývá hornictvím v okolí města Přebuzi. Řeší šest témat, kterými jsou nejstarší
osídlení v regionu, které patrně sahá až do 14. století, vodohospodářský systém, který
představoval od 16. do 19. století jediný zdroj energie pro stoupy a rudné mlýny. Představuje
příběh sklárny, která byla vázaná na montánní provoz, využívající jako palivo sušenou rašelinu.
Práce přestavuje kontinuitu hornických postupů na příkladu šachty Segen Gottes. Další část
prezentuje výsledky archeologického výzkumu sídelního odpadu, na základě kterých je možné
srovnávat sociální hierarchizaci jednotlivých komunit válečných zajatců a civilních důlních
specialistů žijících během druhé světové války na dole Sauersack. Poslední téma představují
moderní úpravárenské provozy na dole Sauersack a Otto jakožto předmět stavebně-historického
průzkumu.
Anotace v angličtině
This master theses deals with historical mining in the surroundings of the city of Přebuz,
Sokolov district, western Bohemia. Six topics are addressed, among them the oldest settlements
in the region, which probably dates back to the 14th century, the water management system
from the early modern period (16th to the 19th century), the only source of energy for mines
and ore mills at this times. Afterwards, the story of a glassworks that was tied to a mining
activities, using dried peat as fuel, is recounted. The study presents also the long-time continuity
of mining processes on the case study of the Segen Gottes shaft. The next chapter shows the
results of archaeological research of the landfills of the settlement waste, produced by
communities settled on the mining and processing plant Sauersack during the second world
war. In this case study are demonstrated the possibilities of comparison of the social hierarchy
of individual groups of prisoners of war as well as civilian mining specialists based on the
research of the aspects of the materiality. The last study addresses the modern processing plants
at the mines and processing facilities in Sauersack and Přebuz ("Otto") as a subject of building
archaeological research.
ore mining, ore processing, Ore Mountains, City of Přebuz, Village of Sauersack,
Village of Hirschenstand, Village of Neuhaus
Zásady pro vypracování
Cílem práce bude analýza reliktů historické těžby v okolí zaniklých vsí Sauersack/Rolava, Neuhaus/Chaloupky, Hirchenstand/Jelení a města Přebuz v okrese Sokolov. Cílem práce je lokalizovat, popsat a interpretovat těžební areály v určeném prostoru. Předmětem výzkumu budou tedy pozůstatky po rýžování cínové rudy, pinkoviště a povrchové dobývky, štoly a šachty, ale také pozůstatky po činnostech, které s hornictvím úzce souvisí, tedy konkrétně zpracování rud, s ním související vodohospodářský systém, ale také případné relikty milířů nebo sklářských provozů. Práce si také klade za cíl popsat vzájemný vztah hornické činnosti a sídelních struktur sledovaného mikroregionu. Výsledkem práce pak budou odpovědi na badatelské otázky: Jak se ve sledovaném prostoru měnila technologie těžby od středověku do dvacátého století? Jak vypadal vodní management a jak se vyvíjel? Jaký byl vztah mezi montánní činností a sídelními strukturami?
Předběžná osnova práce (rámcové názvy kapitol)
Úvod
1.Přehled regionálních dějin
2. Rýžování
3. Povrchová těžba
4. Dobývání v raném novověku
5. Novověká těžba
6. Hornictví dvacátého století
7. Vodohospodářský systém
8. Vliv hornické činnosti na sídelní strukturu
Závěr
Časový rozvrh:
březen-duben 2019: heuristická část
květen- srpen 2019: terénní výzkum
září-říjen 2019: tvorba mapových příloh
listopad- prosinec 2019: tvorba textové části práce
leden 2020: korektury
Zásady pro vypracování
Cílem práce bude analýza reliktů historické těžby v okolí zaniklých vsí Sauersack/Rolava, Neuhaus/Chaloupky, Hirchenstand/Jelení a města Přebuz v okrese Sokolov. Cílem práce je lokalizovat, popsat a interpretovat těžební areály v určeném prostoru. Předmětem výzkumu budou tedy pozůstatky po rýžování cínové rudy, pinkoviště a povrchové dobývky, štoly a šachty, ale také pozůstatky po činnostech, které s hornictvím úzce souvisí, tedy konkrétně zpracování rud, s ním související vodohospodářský systém, ale také případné relikty milířů nebo sklářských provozů. Práce si také klade za cíl popsat vzájemný vztah hornické činnosti a sídelních struktur sledovaného mikroregionu. Výsledkem práce pak budou odpovědi na badatelské otázky: Jak se ve sledovaném prostoru měnila technologie těžby od středověku do dvacátého století? Jak vypadal vodní management a jak se vyvíjel? Jaký byl vztah mezi montánní činností a sídelními strukturami?
Předběžná osnova práce (rámcové názvy kapitol)
Úvod
1.Přehled regionálních dějin
2. Rýžování
3. Povrchová těžba
4. Dobývání v raném novověku
5. Novověká těžba
6. Hornictví dvacátého století
7. Vodohospodářský systém
8. Vliv hornické činnosti na sídelní strukturu
Závěr
Časový rozvrh:
březen-duben 2019: heuristická část
květen- srpen 2019: terénní výzkum
září-říjen 2019: tvorba mapových příloh
listopad- prosinec 2019: tvorba textové části práce
leden 2020: korektury
Seznam doporučené literatury
HRUBÁ Michaela - OTTOVÁ Michaela - ROYT Jan, Ars Montana. Umělecký a kulturní
transfer v otevřeném prostroru česko-saského Krušnohoří na prahu raného novověku, Praha
2016
JANGL, Ladislav, České horní právo a báňská historie, metodika báňsko-historického výzkumu, Praha 2010
KOŘAN Jan, Sláva a pád starého českého rudného hornictví, Příbram 1988
KRATOCHVÍLOVÁ Alžběta, KAREL Tomáš (ed.): Proměny montánní krajiny. Historické
sídelní a montánní struktury Krušnohoří, Loket 2013
KRATOCHVÍLOVÁ Alžběta (ed.), Bohatství historického stavebního vývoje Krušnohoří, Loket 2011
SIEBER Siegfried, Der Böhmische Zinnbergbau in seinen Beziehungen zum sächsischen
Zinnbergbau, Bohemia 5, 1964
ČERNÁ Eva, Středověké sklárny v severozápadch Čechách, Most 2016
SMOLIK Regina (ed.), Stříbrná horečka a volání hor, Archeologie středověkého hornictví v Sasku a v Čechách, Dippoldiswalde 2015
PODROUŽEK Kamil, Člověk a pískovec, Ústí nad Labem 2018
VELÍMSKÝ Tomáš- KAISEROVÁ Kristina (ed.), Region na hranici, Ústí nad Labem 2015
BROŽ Tomáš (ed.), Péče o historická důlní díla vzniklá do konce 19. století, Ústí nad Labem 2012
MALINA Ondřej, SCCHNEIDERWINKLOVÁ Pavlína, AUGUSTÝNOVÁ Markéta, ČERNÝ David, ArcheMontan 2018 v západním Krušnohoří. Využití dat leteckého laserového skenování a archeologický průzkum montánních reliktů v revíru Horní Blatná, in: Archenti Fodina 2017
LISSEK Petr (ed.), ArcheoMontan 2013, Krušná krajina Erz(gebigs)landschaft-Ore Landscape, Drážďany 2013
KUBENZ Susanne, ArcheoMontan 2014, Ergebnisse und Prespektiven, Drážďany 2014
SOKOL Petr (ed.), Metodika terénní prostorové identifikace, dokumentace a popisu nemovitých archeologických památek, Praha 2017
KUNA Martin, Nedestruktivní archeologie, Praha 2004
GOJDA Martin, Archeologirajiny, Praha 2000
ROJÍK Petr, Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří: kouzlo hornické Přebuzi, Nejdku a okolí, Sokolov 2000
WAGENBRETH Otfried, WÄCHTLER Eberhard, Bergbau im Erzgebirge, Technische Denkmale und Geschichte, Lipsko 2013
SCHWABENICKY Wolfgang, Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge unter besonderer Berücksichtigung der Ausgrabungen in der wüsten Bergstadt Bleiberg bei Frankenberg, Chemnitz 2009
MALINA Ondřej, LIDAR a hornická krajina. Terénní památky v novém světle, in: Zprávy památkové péče 74/2, 2014, s. 124 - 132
HRUBÝ, Petr, Stříbrorudné hornictví ve 13. století: k modelu struktury krajiny a infrastruktury. in: ArchaeoMontan 2012: Erkunden, Erfassen, Erforschen: internationale Fachtagung, Dippoldiswalde 2012, s. 263 - 277
Seznam doporučené literatury
HRUBÁ Michaela - OTTOVÁ Michaela - ROYT Jan, Ars Montana. Umělecký a kulturní
transfer v otevřeném prostroru česko-saského Krušnohoří na prahu raného novověku, Praha
2016
JANGL, Ladislav, České horní právo a báňská historie, metodika báňsko-historického výzkumu, Praha 2010
KOŘAN Jan, Sláva a pád starého českého rudného hornictví, Příbram 1988
KRATOCHVÍLOVÁ Alžběta, KAREL Tomáš (ed.): Proměny montánní krajiny. Historické
sídelní a montánní struktury Krušnohoří, Loket 2013
KRATOCHVÍLOVÁ Alžběta (ed.), Bohatství historického stavebního vývoje Krušnohoří, Loket 2011
SIEBER Siegfried, Der Böhmische Zinnbergbau in seinen Beziehungen zum sächsischen
Zinnbergbau, Bohemia 5, 1964
ČERNÁ Eva, Středověké sklárny v severozápadch Čechách, Most 2016
SMOLIK Regina (ed.), Stříbrná horečka a volání hor, Archeologie středověkého hornictví v Sasku a v Čechách, Dippoldiswalde 2015
PODROUŽEK Kamil, Člověk a pískovec, Ústí nad Labem 2018
VELÍMSKÝ Tomáš- KAISEROVÁ Kristina (ed.), Region na hranici, Ústí nad Labem 2015
BROŽ Tomáš (ed.), Péče o historická důlní díla vzniklá do konce 19. století, Ústí nad Labem 2012
MALINA Ondřej, SCCHNEIDERWINKLOVÁ Pavlína, AUGUSTÝNOVÁ Markéta, ČERNÝ David, ArcheMontan 2018 v západním Krušnohoří. Využití dat leteckého laserového skenování a archeologický průzkum montánních reliktů v revíru Horní Blatná, in: Archenti Fodina 2017
LISSEK Petr (ed.), ArcheoMontan 2013, Krušná krajina Erz(gebigs)landschaft-Ore Landscape, Drážďany 2013
KUBENZ Susanne, ArcheoMontan 2014, Ergebnisse und Prespektiven, Drážďany 2014
SOKOL Petr (ed.), Metodika terénní prostorové identifikace, dokumentace a popisu nemovitých archeologických památek, Praha 2017
KUNA Martin, Nedestruktivní archeologie, Praha 2004
GOJDA Martin, Archeologirajiny, Praha 2000
ROJÍK Petr, Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří: kouzlo hornické Přebuzi, Nejdku a okolí, Sokolov 2000
WAGENBRETH Otfried, WÄCHTLER Eberhard, Bergbau im Erzgebirge, Technische Denkmale und Geschichte, Lipsko 2013
SCHWABENICKY Wolfgang, Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge unter besonderer Berücksichtigung der Ausgrabungen in der wüsten Bergstadt Bleiberg bei Frankenberg, Chemnitz 2009
MALINA Ondřej, LIDAR a hornická krajina. Terénní památky v novém světle, in: Zprávy památkové péče 74/2, 2014, s. 124 - 132
HRUBÝ, Petr, Stříbrorudné hornictví ve 13. století: k modelu struktury krajiny a infrastruktury. in: ArchaeoMontan 2012: Erkunden, Erfassen, Erforschen: internationale Fachtagung, Dippoldiswalde 2012, s. 263 - 277
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student představil výsledky zpracování kvalifikační práce prostřednictvím elektronické prezentace. Nejprve vysvětlil geografické vymezení práce a v kontextu s tím sledované objekty a relikty báňské činnosti. Následně autor práce charakterizoval rámec metodologického postupu ? pro starší období zevrubně specifikoval archeologické doklady a jejich začlenění, posléze přistoupil k dílčí charakteristice moderních opravárenských provozů. V rámci představení vlastních výsledků práce vyšel z chronologického aspektu ? poukázal k nejstarším antropogenním aktivitám ve sledované lokalitě ve vztahu k postupům dobývání rudy, vysvětlil cestu k jejich identifikaci a uvedl i konkrétní lokality (zde od konkrétní prospekce po využití geofyzikálních metod). Na závěr byly představeny doklady vývoje dolu Sauersack v moderní době (prezentovány byly hmotné a archivní doklady využívaných technologických zařízení a příklad možnosti jejich studia).
Následně zrekapitulovala posudek vedoucí práce prof. Hrubá. Uvedla, že autor promítl do práce výsledky rozsáhlých terénních výzkumů, zdůraznila specifičnost a význam zkoumané lokality. Charakterizovala dále metody, které byly realizovány ve značně širokém a pestrém rámci. Ocenila celkový rozsah práce, která i přes roztříštěnost přináší velmi podstatné výsledky a podněty k dalšímu poznávání lokality i tématu dějin dolování. Vytčeny byly některé formální nedostatky. Práci navrhuje k obhajobě a doporučuje hodnotit stupněm velmi dobře.
Posudek oponenta dr. Maliny shrnul přítomný člen komise dr. Podroužek. Uvedl, že jde o pestrý a různorodý badatelský postup, který je ve výsledku značně smysluplný a funkční a směřuje k celistvým výsledkům při poznávání problematiky a lokality. Následně vytkl dva hlavní podněty plynoucí z posudku práce. Práci navrhuje k obhajobě a doporučuje hodnotit výborně.
Autor práce následně reagoval na podněty, vysvětlil některé terminologické nejasnosti a zodpověděl dotaz na možnosti využití stabilního katastru.