V mé bakalářské práci je zpracována případová studie mladé ženy (17,5 roku) s cervikokraniálním syndromem. Na základě vstupního kineziologického rozboru byl stanoven krátkodobý fyzioterapeutický plán. Ten byl realizován během 3 měsíců formu 10 návštěv a individuálních úkolů (cvičení doma, volnočasová aktivita, ergonomie pohybu a ergonomická úprava pracoviště, automobilizace).
V terapii byly využity fyzioterapeutické metody a koncepty - techniky měkkých tkání, mobilizační techniky, postizometrická relaxace, postfacilitační strečink, reciproční inhibice, kinesiotaping, aktivizace hlubokého stabilizačního systému, automobilizace, presura, ACT (Akrální koaktivační terapie), PNF (Proprioreceptivní neuromusculární facilitace). V terapii byla využita elektroterapie (biolampa).
Pacientka byla instruována k domácí autoterapii a správnému provádění každodenních činností, zvláště při práci s počítačem.
Po skončení terapie jsem provedla u pacientky výstupní kineziologické vyšetření, na jehož základě byl stanoven dlouhodobý fyzioterapeutický plán
Anotace v angličtině
In my bachelor thesis there is elaborated a case study of a young woman (17.5 years old) with cervicocranial syndrome. Based on the input kinesiological analysis, a short-term physiotherapeutic plan was established. It was carried out within 3 months in the form of 10 visits and individual tasks (exercise at home, leisure activity, ergonomics of movement and ergonomic adjustment of the workplace, automation).
Physiotherapeutic methods and concepts - soft tissue techniques, mobilization techniques, postisometric relaxation, post- facilitation stretching, reciprocal inhibition, kinesiotaping, activation of deep stabilization system, automation, pressure, ACT (Acral Coactivation Therapy), PNF (Proprioreceptive Neuromuscular Facilitation) were used. An electrotherapy (a biolamp) was used in the therapy.
The patient was instructed for home autotherapy and to carry out proper daily activities, especially when working with a computer.
After the end of the therapy, I performed an outcome kinesiological examination on the basis of which a long-term physiotherapeutic plan was established.
Klíčová slova
cervikokraniální syndrom, bolesti hlavy, mobilizace, kinesiotaping, akrální koaktivační terapie, hluboký stabilizační systém
V mé bakalářské práci je zpracována případová studie mladé ženy (17,5 roku) s cervikokraniálním syndromem. Na základě vstupního kineziologického rozboru byl stanoven krátkodobý fyzioterapeutický plán. Ten byl realizován během 3 měsíců formu 10 návštěv a individuálních úkolů (cvičení doma, volnočasová aktivita, ergonomie pohybu a ergonomická úprava pracoviště, automobilizace).
V terapii byly využity fyzioterapeutické metody a koncepty - techniky měkkých tkání, mobilizační techniky, postizometrická relaxace, postfacilitační strečink, reciproční inhibice, kinesiotaping, aktivizace hlubokého stabilizačního systému, automobilizace, presura, ACT (Akrální koaktivační terapie), PNF (Proprioreceptivní neuromusculární facilitace). V terapii byla využita elektroterapie (biolampa).
Pacientka byla instruována k domácí autoterapii a správnému provádění každodenních činností, zvláště při práci s počítačem.
Po skončení terapie jsem provedla u pacientky výstupní kineziologické vyšetření, na jehož základě byl stanoven dlouhodobý fyzioterapeutický plán
Anotace v angličtině
In my bachelor thesis there is elaborated a case study of a young woman (17.5 years old) with cervicocranial syndrome. Based on the input kinesiological analysis, a short-term physiotherapeutic plan was established. It was carried out within 3 months in the form of 10 visits and individual tasks (exercise at home, leisure activity, ergonomics of movement and ergonomic adjustment of the workplace, automation).
Physiotherapeutic methods and concepts - soft tissue techniques, mobilization techniques, postisometric relaxation, post- facilitation stretching, reciprocal inhibition, kinesiotaping, activation of deep stabilization system, automation, pressure, ACT (Acral Coactivation Therapy), PNF (Proprioreceptive Neuromuscular Facilitation) were used. An electrotherapy (a biolamp) was used in the therapy.
The patient was instructed for home autotherapy and to carry out proper daily activities, especially when working with a computer.
After the end of the therapy, I performed an outcome kinesiological examination on the basis of which a long-term physiotherapeutic plan was established.
Klíčová slova
cervikokraniální syndrom, bolesti hlavy, mobilizace, kinesiotaping, akrální koaktivační terapie, hluboký stabilizační systém
a)Teoretická analýza odborné literatury shrnující problematiku cervikokraniálního syndromu.
b)Kineziologický rozbor (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření pohybového systému, pohybový stereotyp, neurologické vyšetření) před a po ukončení fyzioterapeutické intervence, kontrolní hodnocení zjištěných parametrů v průběhu fyzioterapie
c)Porovnání vyšetřených hodnot (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření pohybového systému, pohybový stereotyp, neurologické vyšetření)
d)Stanovení krátkodobého a dlouhodobého plánu fyzioterapie na základě výsledků vstupního a výstupního kineziologického rozboru
Zásady pro vypracování
a)Teoretická analýza odborné literatury shrnující problematiku cervikokraniálního syndromu.
b)Kineziologický rozbor (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření pohybového systému, pohybový stereotyp, neurologické vyšetření) před a po ukončení fyzioterapeutické intervence, kontrolní hodnocení zjištěných parametrů v průběhu fyzioterapie
c)Porovnání vyšetřených hodnot (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření pohybového systému, pohybový stereotyp, neurologické vyšetření)
d)Stanovení krátkodobého a dlouhodobého plánu fyzioterapie na základě výsledků vstupního a výstupního kineziologického rozboru
Seznam doporučené literatury
KOLÁŘ, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 713s. ISNB 978-807262-657-1.
LEWIT, K. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. 5. přepracované vyd. Praha: Sdělovací technika, 2003. 411 s. ISNB 80-86645-04-5.
ČIHÁK, R. Anatomie 1. Druhé, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada, 2001. 516s. ISNB 80-7169-970-5.
HNÍZDIL, J. a kol. Léčebné rehabilitační postupy Ludmily Mojžíšové. 1. vyd. Praha: Grada, 1996. 213s. ISNB 80-7169-187-9.
SMÍŠEK, R. Zdravá záda. 6. vyd. Praha: MUDr. Richard Smíšek, 2015. 978-80-87568-70-5.
Seznam doporučené literatury
KOLÁŘ, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 713s. ISNB 978-807262-657-1.
LEWIT, K. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. 5. přepracované vyd. Praha: Sdělovací technika, 2003. 411 s. ISNB 80-86645-04-5.
ČIHÁK, R. Anatomie 1. Druhé, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada, 2001. 516s. ISNB 80-7169-970-5.
HNÍZDIL, J. a kol. Léčebné rehabilitační postupy Ludmily Mojžíšové. 1. vyd. Praha: Grada, 1996. 213s. ISNB 80-7169-187-9.
SMÍŠEK, R. Zdravá záda. 6. vyd. Praha: MUDr. Richard Smíšek, 2015. 978-80-87568-70-5.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, portréty, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka prezentovala bakalářskou práci, jejímž tématem bylo: "Fyzioterapeutické postupy u cervikokraniálního syndromu". Během prezentace seznámila členy komise pro Státní zkoušky s teoretickými východisky, cílem, úkoly, výsledky práce a vyjádřila se ke splnění cíle a úkolů práce. Vedoucí práce nevznesl žádné dotazy. Studentka následně zodpověděla dva dotazy oponenta práce: "Co je myšleno rozpětím loketní opěrky u pracovní židle? (str. 43)", "Na str. 45 máte jako kompenzační cvičení protažení ramenních svalů a posilování ramenních svalů. Jaké svaly myslíte? Jak odůvodníte protahování (zřejmě zkrácené) a posilování týchž svalů? Jak se dělá masáž meziobratlových plotének?". Dr. Buchtelová vznesla doplňující dotaz: "Jak jste změřila rozsah pohybu v krční páteři v sagitální rovině?". Dr. Tichá vznesla doplňující dotaz: "Jak budete dělat terapii na hypertrofické svaly". Návrh klasifikace vedoucího práce byla známka 2 a návrh klasifikace oponenta práce byla známka 3. Členové komise navrhli klasifikovat obhajobu závěrečné práce studentky známkami: 3, 3, 3, 3. Členové komise hlasovali o návrhu klasifikace 3 (4 hlasy pro, 0 hlasů proti). Členové komise klasifikovali obhajobu bakalářské práce studentky známkou: 3.