Základním tématem této práce je fenomén slova domov. Toto slovo nelze jednoduše definovat, v různých kontextech může mít jak pozitivní, tak negativní konotace. Jeho významové zvláštnosti chci objasnit na příkladu dvou výstav o českoněmeckém soužití "Wo ist meine Heimat?" z roku 1999 a "Böhmen ist mein Heimatland" z roku 2018, které mají slovo domov zakomponováno ve svém názvu a s tímto pojmem pracují. Pojem "Heimat" představuji jako polysémantický, mnohoznačný konstrukt, jehož význam se podle daného společenského vývoje v čase mění. O domově lze uvažovat v různých rovinách, které se navzájem propojují, na základě vztahu k času, prostoru a k sociálním a kulturním vazbám. Aplikuji tyto různé aspekty domova na obě výstavy a zkoumám, jaké aspekty domova jsou ve výstavách zobrazeny. Konkretizací domova se stalo toponymum "Sudety", které má stejně jako pojem "Heimat" proměnlivou sémantiku. Má práce má vést k hlubšímu zamyšlení nad problematikou domova ve vztahu k českému pohraničí a dát čtenáři teoretickou základnu pro pochopení toho, jak se konstrukt domova v obou výstavách uplatňuje.
Anotace v angličtině
The theme of this paper is the concept of the home. This concept is not easy to define and can have positive as well as negative connotations. In this paper I examine the concept of home by analysing two exhibitions about the Czech-German coexistence: "Wo its meine Heimat" from 1999 and "Böhmen its mein Heimatland" from 2018. Both exhibitions incorporate the word 'Heimat' (Home) in their title and explore the concept through the art exhibited. This paper presents the term 'Heimat' as polysemantic - a term whose meaning can change with time and context. The concept of a home can be understood on a variety of levels. It can relate to time, space or to cultural and social features. I apply these relational aspects of the home to the two exhibitions and examine which aspects of the concept are exhibited in them. A concretisation of the home is the toponym 'Sudetenland', which, much like 'Heimat' has a variable semantic meaning. The paper aims to provoke critical reflections on the concept of home, especially in relation to the Czech lands bordering with Germany. It purports to give the reader a basic understanding of the construct of the home, portrayed in both exhibitions.
Základním tématem této práce je fenomén slova domov. Toto slovo nelze jednoduše definovat, v různých kontextech může mít jak pozitivní, tak negativní konotace. Jeho významové zvláštnosti chci objasnit na příkladu dvou výstav o českoněmeckém soužití "Wo ist meine Heimat?" z roku 1999 a "Böhmen ist mein Heimatland" z roku 2018, které mají slovo domov zakomponováno ve svém názvu a s tímto pojmem pracují. Pojem "Heimat" představuji jako polysémantický, mnohoznačný konstrukt, jehož význam se podle daného společenského vývoje v čase mění. O domově lze uvažovat v různých rovinách, které se navzájem propojují, na základě vztahu k času, prostoru a k sociálním a kulturním vazbám. Aplikuji tyto různé aspekty domova na obě výstavy a zkoumám, jaké aspekty domova jsou ve výstavách zobrazeny. Konkretizací domova se stalo toponymum "Sudety", které má stejně jako pojem "Heimat" proměnlivou sémantiku. Má práce má vést k hlubšímu zamyšlení nad problematikou domova ve vztahu k českému pohraničí a dát čtenáři teoretickou základnu pro pochopení toho, jak se konstrukt domova v obou výstavách uplatňuje.
Anotace v angličtině
The theme of this paper is the concept of the home. This concept is not easy to define and can have positive as well as negative connotations. In this paper I examine the concept of home by analysing two exhibitions about the Czech-German coexistence: "Wo its meine Heimat" from 1999 and "Böhmen its mein Heimatland" from 2018. Both exhibitions incorporate the word 'Heimat' (Home) in their title and explore the concept through the art exhibited. This paper presents the term 'Heimat' as polysemantic - a term whose meaning can change with time and context. The concept of a home can be understood on a variety of levels. It can relate to time, space or to cultural and social features. I apply these relational aspects of the home to the two exhibitions and examine which aspects of the concept are exhibited in them. A concretisation of the home is the toponym 'Sudetenland', which, much like 'Heimat' has a variable semantic meaning. The paper aims to provoke critical reflections on the concept of home, especially in relation to the Czech lands bordering with Germany. It purports to give the reader a basic understanding of the construct of the home, portrayed in both exhibitions.
Má práce srovnává dvě výstavy o českoněmeckém soužití "Wo ist meine Heimat?" z roku 1999 a "Böhmen ist mein Heimatland!" z roku 2018 a zabývá se těmito otázkami:
Jakou roli má centrální slovo Heimat a jak se konstruuje v obou výstavách? Jaké emoce zprostředkovává? Mluví příběhem? Jaký je narativ výstav? Jaký je výběr hrdinů a artefaktů, jaký dojem se tak chce vytvořit a za jakým cílem? Jaká je dynamika posunu výstav ve dvacetileté perspektivě? Jaké je hodnocení faktografických údajů? Práce bude psaná v německém jazyce.
Zásady pro vypracování
Má práce srovnává dvě výstavy o českoněmeckém soužití "Wo ist meine Heimat?" z roku 1999 a "Böhmen ist mein Heimatland!" z roku 2018 a zabývá se těmito otázkami:
Jakou roli má centrální slovo Heimat a jak se konstruuje v obou výstavách? Jaké emoce zprostředkovává? Mluví příběhem? Jaký je narativ výstav? Jaký je výběr hrdinů a artefaktů, jaký dojem se tak chce vytvořit a za jakým cílem? Jaká je dynamika posunu výstav ve dvacetileté perspektivě? Jaké je hodnocení faktografických údajů? Práce bude psaná v německém jazyce.
Seznam doporučené literatury
Primární literatura:
DONATH, Matthias., et.al.: Böhmen ist mein Heimatland! Deutsche und Tschechen in Nordböhmen 1918-1945 - Země česká, domov můj! Němci a Češi v severních Čechách 1918-1945. Königsbrück: Via Regia Verlag, 2018. ISBN978-3-944104-26-3.
KRAFT, Daniel: Kde domov můj? Stopy německo-české vzájemnosti v 19. a 20. století - Wo ist meine Heimat? Spuren tschechisch-deutscher Gemeinsamkeiten im 19. und 20. Jahrhundert. Dresden: Brücke/Most-Stiftung, 1999.
ISBN 3-925008-07-1.
Sekundární literatura:
KAISEROVÁ, Kristina: Kde domov můj? - Wo ist meine Heimat? In: Dějiny a současnost 6/1999, S. 54-55. ISSN 0418-5129.
Konfliktní společenství, katastrofa, uvolnění: Náčrt výkladu německo-českých dějin od 19. století. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1996. ISBN 80-85864-22-3.
KRYSTLÍK, Tomáš: Zamlčené dějiny. Praha: Beta Books, 2008. ISBN 978-80-87197-06-6.
KURAL, Václav: Konflikt místo společenství?: Češi a Němci v československém státě (1918-1938). Praha: Nakladatelství R, 1993. ISBN 80-901431-3-X.
OSTERLOH, Jörg: Nacionálněsocialistické pronásledování Židů v říšské župě Sudety v letech 1938-1945. Praha: Argo, 2010. Historické myšlení, sv. 43. ISBN 978-80-257-0213-0.
SEIBT, Ferdinand: Deutschland und die Tschechen: Geschichte einer Nachbarschaft in der Mitte Europas. 2. Aufl. München: Piper, 1995. ISBN 3-492-11632-9.
Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. Díl I., Češi a Němci do roku 1945: úvod k edici. Editor Adrian von ARBURG, editor Tomáš STANĚK. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. ISBN 978-80-86057-67-5.
Seznam doporučené literatury
Primární literatura:
DONATH, Matthias., et.al.: Böhmen ist mein Heimatland! Deutsche und Tschechen in Nordböhmen 1918-1945 - Země česká, domov můj! Němci a Češi v severních Čechách 1918-1945. Königsbrück: Via Regia Verlag, 2018. ISBN978-3-944104-26-3.
KRAFT, Daniel: Kde domov můj? Stopy německo-české vzájemnosti v 19. a 20. století - Wo ist meine Heimat? Spuren tschechisch-deutscher Gemeinsamkeiten im 19. und 20. Jahrhundert. Dresden: Brücke/Most-Stiftung, 1999.
ISBN 3-925008-07-1.
Sekundární literatura:
KAISEROVÁ, Kristina: Kde domov můj? - Wo ist meine Heimat? In: Dějiny a současnost 6/1999, S. 54-55. ISSN 0418-5129.
Konfliktní společenství, katastrofa, uvolnění: Náčrt výkladu německo-českých dějin od 19. století. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1996. ISBN 80-85864-22-3.
KRYSTLÍK, Tomáš: Zamlčené dějiny. Praha: Beta Books, 2008. ISBN 978-80-87197-06-6.
KURAL, Václav: Konflikt místo společenství?: Češi a Němci v československém státě (1918-1938). Praha: Nakladatelství R, 1993. ISBN 80-901431-3-X.
OSTERLOH, Jörg: Nacionálněsocialistické pronásledování Židů v říšské župě Sudety v letech 1938-1945. Praha: Argo, 2010. Historické myšlení, sv. 43. ISBN 978-80-257-0213-0.
SEIBT, Ferdinand: Deutschland und die Tschechen: Geschichte einer Nachbarschaft in der Mitte Europas. 2. Aufl. München: Piper, 1995. ISBN 3-492-11632-9.
Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. Díl I., Češi a Němci do roku 1945: úvod k edici. Editor Adrian von ARBURG, editor Tomáš STANĚK. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. ISBN 978-80-86057-67-5.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Kandidátka seznámila komisi s cílem a strukturou své práce a částečně i s výsledky BP. Komise se seznámila s oběma posudky a navrhovanými známkami. V diskusi reagovala kandidátka na dotaz ohledně pojmu "sudety" ve vztahu k pojmu "Heimat", nicméně nepodařilo se jí zcela přesvědčivě rozdíly a také konstrukci tohoto pojmu v koncepci obou výstav zformulovat (rozdíl räumlicher a territorialer Aspekt). Komise proto hodnotí práci a její obhajobu celkově výsledkem velmi dobře.