Ve spotřebě životního a neživotního pojištění existují výrazné rozdíly na úrovni států, což má velký dopad na výnosy pojišťoven. Proto je důležitou otázkou, které determinanty ovlivňují spotřebu pojištění. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv mají kulturní determinanty na spotřebu životního a neživotního pojištění v porovnání s vlivem demografických, ekonomických a institucionálních determinantů. Data pro práci byla čerpána převážně z databází The World Bank, Swiss Re Institute, The Heritage Foundation a Hofstede Insights. Ke zjištění vlivu ekonomických, demografických, institucionálních a kulturních determinantů na spotřebu životního a neživotního pojištění byly tyto nezávisle proměnné zkoumány ve vztahu ke čtyřem závisle proměnným, a to k hustotě životního pojištění, penetraci životního pojištění, hustotě neživotního pojištění a penetraci neživotního pojištění. Vliv determinantů byl zkoumán pomocí metody nejmenších čtverců s průřezovými daty 68 zemí světa. Z výsledků práce vyplývá, že statisticky nejvýznamnější vliv na spotřebu životního i neživotního pojištění mají ekonomické a institucionální determinanty. Vliv kulturních determinantů na spotřebu životního pojištění je v porovnání s ostatními determinanty nejmenší, zato u neživotního pojištění mají kulturní determinanty větší vliv než determinanty demografické. Kulturní determinanty tedy mají větší význam v případě spotřeby neživotního než životního pojištění. Výsledky této práce mohou sloužit pojišťovnám, zvláště pokud plánují expandovat na nové trhy. Pokud se vybrané trhy liší v ekonomických, demografických a institucionálních determinantech pouze minimálně, mohou pojišťovnám v rozhodování pomoci právě hodnoty kulturních determinantů.
Anotace v angličtině
There are significant differences in the consumption of life and non-life insurance at national level, which has a major impact on insurance companies' returns. Therefore, it is an important question which determinants affect insurance consumption. The aim of the diploma thesis was to find out what influence cultural determinants have on life and non-life insurance consumption in comparison with the influence of demographic, economic and institutional determinants. The data for the work were drawn mainly from the databases of The World Bank, Swiss Re Institute, The Heritage Foundation and Hofstede Insights. To determine the influence of economic, demographic, institutional and cultural determinants on life and non-life insurance consumption, these independent variables were examined in relation to four dependent variables, namely life insurance density, life insurance penetration, non-life insurance density and non-life insurance penetration. The influence of determinants was investigated using the method of least squares with cross-sectional data of 68 countries of the world. The results of this work show that statistically the most significant influence on the consumption of life and non-life insurance have economic and institutional determinants. The influence of cultural determinants on life insurance consumption is the smallest in comparison with other determinants, but in non-life insurance consumption cultural determinants have a greater influence than demographic determinants. Cultural determinants are therefore more important in the case of non-life insurance consumption than life insurance consumption. The results of this work can serve insurance companies, especially if they plan to expand into new markets. If the selected markets differ only minimally in economic, demographic and institutional determinants, the value of cultural determinants can help insurance companies in their decision making.
Klíčová slova
životní pojištění, neživotní pojištění, hustota pojištění, penetrace pojištění, kulturní determinanty
Klíčová slova v angličtině
life insurance, non-life insurance, insurance density, insurance penetration, cultural determinants
Rozsah průvodní práce
70 s. (120 982 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Ve spotřebě životního a neživotního pojištění existují výrazné rozdíly na úrovni států, což má velký dopad na výnosy pojišťoven. Proto je důležitou otázkou, které determinanty ovlivňují spotřebu pojištění. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv mají kulturní determinanty na spotřebu životního a neživotního pojištění v porovnání s vlivem demografických, ekonomických a institucionálních determinantů. Data pro práci byla čerpána převážně z databází The World Bank, Swiss Re Institute, The Heritage Foundation a Hofstede Insights. Ke zjištění vlivu ekonomických, demografických, institucionálních a kulturních determinantů na spotřebu životního a neživotního pojištění byly tyto nezávisle proměnné zkoumány ve vztahu ke čtyřem závisle proměnným, a to k hustotě životního pojištění, penetraci životního pojištění, hustotě neživotního pojištění a penetraci neživotního pojištění. Vliv determinantů byl zkoumán pomocí metody nejmenších čtverců s průřezovými daty 68 zemí světa. Z výsledků práce vyplývá, že statisticky nejvýznamnější vliv na spotřebu životního i neživotního pojištění mají ekonomické a institucionální determinanty. Vliv kulturních determinantů na spotřebu životního pojištění je v porovnání s ostatními determinanty nejmenší, zato u neživotního pojištění mají kulturní determinanty větší vliv než determinanty demografické. Kulturní determinanty tedy mají větší význam v případě spotřeby neživotního než životního pojištění. Výsledky této práce mohou sloužit pojišťovnám, zvláště pokud plánují expandovat na nové trhy. Pokud se vybrané trhy liší v ekonomických, demografických a institucionálních determinantech pouze minimálně, mohou pojišťovnám v rozhodování pomoci právě hodnoty kulturních determinantů.
Anotace v angličtině
There are significant differences in the consumption of life and non-life insurance at national level, which has a major impact on insurance companies' returns. Therefore, it is an important question which determinants affect insurance consumption. The aim of the diploma thesis was to find out what influence cultural determinants have on life and non-life insurance consumption in comparison with the influence of demographic, economic and institutional determinants. The data for the work were drawn mainly from the databases of The World Bank, Swiss Re Institute, The Heritage Foundation and Hofstede Insights. To determine the influence of economic, demographic, institutional and cultural determinants on life and non-life insurance consumption, these independent variables were examined in relation to four dependent variables, namely life insurance density, life insurance penetration, non-life insurance density and non-life insurance penetration. The influence of determinants was investigated using the method of least squares with cross-sectional data of 68 countries of the world. The results of this work show that statistically the most significant influence on the consumption of life and non-life insurance have economic and institutional determinants. The influence of cultural determinants on life insurance consumption is the smallest in comparison with other determinants, but in non-life insurance consumption cultural determinants have a greater influence than demographic determinants. Cultural determinants are therefore more important in the case of non-life insurance consumption than life insurance consumption. The results of this work can serve insurance companies, especially if they plan to expand into new markets. If the selected markets differ only minimally in economic, demographic and institutional determinants, the value of cultural determinants can help insurance companies in their decision making.
Klíčová slova
životní pojištění, neživotní pojištění, hustota pojištění, penetrace pojištění, kulturní determinanty
Klíčová slova v angličtině
life insurance, non-life insurance, insurance density, insurance penetration, cultural determinants
Zásady pro vypracování
Na úrovni států existují výrazné rozdíly ve spotřebě životního a neživotního pojištění, proto je důležitou otázkou, které determinanty ovlivňují spotřebu pojištění.
Většina autorů předchozích studií se shoduje na plošném pozitivním vlivu příjmu na spotřebu životního pojištění. Na druhou stranu z hlediska úspor autoři zjistili, že bohatší domácnosti, specifikované jako domácnosti, které mají naspořeno alespoň desetinásobek jejich měsíčního příjmu, mají nižší poptávku po životním pojištění. V případě některých determinantů, jako je například vzdělání, se však výsledky studií liší. Předchozí výzkumy zkoumaly vliv demografických, ekonomických a institucionálních determinantů na spotřebu životního a neživotního pojištění na úrovni států. Autoři naráží na fakt, že z důvodu nedostupnosti údajů chybí studie, které by zkoumaly i vliv kulturních determinantů.
Cílem diplomové práce je zjistit, jaký vliv mají kulturní determinanty na spotřebu životního a neživotního pojištění v porovnání s vlivem demografických, ekonomických a institucionálních determinantů.
Ke zjištění vlivu demografických (věk dožití, počet závislých osob, vzdělání), ekonomických (HDP na obyvatele, inflace a GINI index), institucionálních (pravidla práva, efektivnost vlády, regulační účinnost, otevřenost trhu) a kulturních (vzdálenost moci, individualismus, maskulinita, vyhýbání se nejistotě, dlouhodobá orientace, požitek) determinantů na spotřebu životního a neživotního pojištění budou tyto nezávisle proměnné zkoumány ve vztahu ke čtyřem závisle proměnným: hustota životního pojištění, hustota neživotního pojištění, míra růstu životního pojištění a míra růstu neživotního pojištění. Determinanty budou zkoumány pomocí regresních modelů panelových dat za období 1997 ? 2017 na vzorku 68 zemí. Data využitá pro práci budou získána z databáze Světové banky, Sigma, The Heritage Foundation a Hofstede Insights.
Zásady pro vypracování
Na úrovni států existují výrazné rozdíly ve spotřebě životního a neživotního pojištění, proto je důležitou otázkou, které determinanty ovlivňují spotřebu pojištění.
Většina autorů předchozích studií se shoduje na plošném pozitivním vlivu příjmu na spotřebu životního pojištění. Na druhou stranu z hlediska úspor autoři zjistili, že bohatší domácnosti, specifikované jako domácnosti, které mají naspořeno alespoň desetinásobek jejich měsíčního příjmu, mají nižší poptávku po životním pojištění. V případě některých determinantů, jako je například vzdělání, se však výsledky studií liší. Předchozí výzkumy zkoumaly vliv demografických, ekonomických a institucionálních determinantů na spotřebu životního a neživotního pojištění na úrovni států. Autoři naráží na fakt, že z důvodu nedostupnosti údajů chybí studie, které by zkoumaly i vliv kulturních determinantů.
Cílem diplomové práce je zjistit, jaký vliv mají kulturní determinanty na spotřebu životního a neživotního pojištění v porovnání s vlivem demografických, ekonomických a institucionálních determinantů.
Ke zjištění vlivu demografických (věk dožití, počet závislých osob, vzdělání), ekonomických (HDP na obyvatele, inflace a GINI index), institucionálních (pravidla práva, efektivnost vlády, regulační účinnost, otevřenost trhu) a kulturních (vzdálenost moci, individualismus, maskulinita, vyhýbání se nejistotě, dlouhodobá orientace, požitek) determinantů na spotřebu životního a neživotního pojištění budou tyto nezávisle proměnné zkoumány ve vztahu ke čtyřem závisle proměnným: hustota životního pojištění, hustota neživotního pojištění, míra růstu životního pojištění a míra růstu neživotního pojištění. Determinanty budou zkoumány pomocí regresních modelů panelových dat za období 1997 ? 2017 na vzorku 68 zemí. Data využitá pro práci budou získána z databáze Světové banky, Sigma, The Heritage Foundation a Hofstede Insights.
Seznam doporučené literatury
Beck, T., Webb, I. (2003). Economic, Demographic, and Institutional Determinants of Life Insurance Consumption across Countries. The World Bank Economic Review, 17(1), 51-88.
Dragos, S. L. (2014). Life and non-life insurance demand: The different effects of influence factors in emerging countries from Europe and Asia. Economic Research-Ekonomska Istrazivanja, 27(1), 169?180. doi 10.1080/1331677X.2014.952112
Elango, B., Jones, J. (2011). Drivers of insurance demand in emerging markets. Journal of Service Science Research, 3(2), 185- 204. doi 10.1007/s12927-011-0008-4
Feyen, E., Lester, R., Rocha, R. (2011). What drives the development of the insurance sector? An empirical analysis based on a panel of developed and developing countries. The World Bank. doi 10.1596/1813-9450-5572
Kjosevski, J. (2012). The determinants of life insurance demand in Central and Southeastern Europe. International Journal of Economics and Finance, 4(3), 237?247. doi 10.5539/ijef.v4n3p237
Ward, D., Zurbruegg, R. (2002). Law, Politics and Life Insurance Consumption in Asia. The Geneva Papers on Risk and Insurance. Issues and Practice, 27(3), 395-412.
Seznam doporučené literatury
Beck, T., Webb, I. (2003). Economic, Demographic, and Institutional Determinants of Life Insurance Consumption across Countries. The World Bank Economic Review, 17(1), 51-88.
Dragos, S. L. (2014). Life and non-life insurance demand: The different effects of influence factors in emerging countries from Europe and Asia. Economic Research-Ekonomska Istrazivanja, 27(1), 169?180. doi 10.1080/1331677X.2014.952112
Elango, B., Jones, J. (2011). Drivers of insurance demand in emerging markets. Journal of Service Science Research, 3(2), 185- 204. doi 10.1007/s12927-011-0008-4
Feyen, E., Lester, R., Rocha, R. (2011). What drives the development of the insurance sector? An empirical analysis based on a panel of developed and developing countries. The World Bank. doi 10.1596/1813-9450-5572
Kjosevski, J. (2012). The determinants of life insurance demand in Central and Southeastern Europe. International Journal of Economics and Finance, 4(3), 237?247. doi 10.5539/ijef.v4n3p237
Ward, D., Zurbruegg, R. (2002). Law, Politics and Life Insurance Consumption in Asia. The Geneva Papers on Risk and Insurance. Issues and Practice, 27(3), 395-412.