Punková subkultura u nás prošla díky uzavřenosti před západním světem, informačnímu embargu a represím jedinečným vývojem. Restrikce a zákazy hrály klíčovou roli ve formování české alternativní scény. Staly se pojítkem všech zakázaných kulturních činností a zároveň zakonzervovaly rozdíly mezí jednotlivými subkulturami. Tyto rozdíly pak následně vygradovaly po pádu režimu do celé řady konfliktů. Nástupem mnoha směrů se punková scéna ještě více rozdělila. I přesto se však povětšinou udržely jednotné názory, postoje a vzorce chování, které byly pro punk typické i před revolucí. Z výzkumu vyplývá, že nejvýraznější rozkol v názorové rovině českých punkerů po revoluci zaznamenaly postoje a vztahy vně subkulturu. Největší problém způsobil nejednotný pohled na migrační politiku státu. Tyto neshody se následně promítají i do vnitřních vztahů v subkultuře, takže již nejsou 100% konzistentní. Samotná solidárnost a přátelskost punkových konzumentů přetrvala do dnešních dnů bez vážnějších problémů. Být punkerem se stalo do jisté míry populárním i v majoritní společnosti, což přineslo vzájemnou toleranci. Ta následně vyústila ve vzájemné pozitivní vztahy, které z výzkumu vyplývají.
Anotace v angličtině
The punk subculture in our country has undergone a unique development, thanks to its closure to the Western world, information embargo and repression. Restrictions and bans played a key role in shaping the Czech alternative scene. Restrictions and bans became the link of all banned cultural activities and at the same time preserved the differences between the individual subcultures. After the fall of the regime these differences brought a number of conflicts. With the creation of many subgenres, the punk scene became even more divided. Nevertheless, the common views, attitudes and patterns of behavior that were typical for punk were mostly maintained even before the revolution. The research shows that after the revolution the biggest divide in the opinion of Czech punks were attitudes and relations outside the subculture, where the biggest dispute was the view of the migration policy of the state. These discrepancies are subsequently reflected in internal relations of the subculture, which were also no longer 100% consistent. The very solidarity and friendliness of punk consumers has survived to this day without any serious problems. Being a punk became somewhat popular in the majority society, which brought mutual tolerance. This subsequently resulted in mutually positive relationships which is resulting from the research.
Klíčová slova
punk, StB, VB, komunismus, skinheads, migrace, rasismus, sociální interakce
Klíčová slova v angličtině
punk, StB, VB, communism, skinheads, migration, racism, social interaction
Rozsah průvodní práce
73 s. (142 715 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Punková subkultura u nás prošla díky uzavřenosti před západním světem, informačnímu embargu a represím jedinečným vývojem. Restrikce a zákazy hrály klíčovou roli ve formování české alternativní scény. Staly se pojítkem všech zakázaných kulturních činností a zároveň zakonzervovaly rozdíly mezí jednotlivými subkulturami. Tyto rozdíly pak následně vygradovaly po pádu režimu do celé řady konfliktů. Nástupem mnoha směrů se punková scéna ještě více rozdělila. I přesto se však povětšinou udržely jednotné názory, postoje a vzorce chování, které byly pro punk typické i před revolucí. Z výzkumu vyplývá, že nejvýraznější rozkol v názorové rovině českých punkerů po revoluci zaznamenaly postoje a vztahy vně subkulturu. Největší problém způsobil nejednotný pohled na migrační politiku státu. Tyto neshody se následně promítají i do vnitřních vztahů v subkultuře, takže již nejsou 100% konzistentní. Samotná solidárnost a přátelskost punkových konzumentů přetrvala do dnešních dnů bez vážnějších problémů. Být punkerem se stalo do jisté míry populárním i v majoritní společnosti, což přineslo vzájemnou toleranci. Ta následně vyústila ve vzájemné pozitivní vztahy, které z výzkumu vyplývají.
Anotace v angličtině
The punk subculture in our country has undergone a unique development, thanks to its closure to the Western world, information embargo and repression. Restrictions and bans played a key role in shaping the Czech alternative scene. Restrictions and bans became the link of all banned cultural activities and at the same time preserved the differences between the individual subcultures. After the fall of the regime these differences brought a number of conflicts. With the creation of many subgenres, the punk scene became even more divided. Nevertheless, the common views, attitudes and patterns of behavior that were typical for punk were mostly maintained even before the revolution. The research shows that after the revolution the biggest divide in the opinion of Czech punks were attitudes and relations outside the subculture, where the biggest dispute was the view of the migration policy of the state. These discrepancies are subsequently reflected in internal relations of the subculture, which were also no longer 100% consistent. The very solidarity and friendliness of punk consumers has survived to this day without any serious problems. Being a punk became somewhat popular in the majority society, which brought mutual tolerance. This subsequently resulted in mutually positive relationships which is resulting from the research.
Klíčová slova
punk, StB, VB, komunismus, skinheads, migrace, rasismus, sociální interakce
Klíčová slova v angličtině
punk, StB, VB, communism, skinheads, migration, racism, social interaction
Zásady pro vypracování
1. Literární rešerše tématu sledující vývoj subkultury punk na území Československa a později České republiky od vzniku subkultury v 70. letech 20. století.
2. Cílem diplomové práce je porovnat postoj příslušníků subkultury punk k jiným etnikům a sobě samým v kontextu společenského environmentu v 70. - 80. letech minulého století s postoji příslušníků této subkultury v současnosti.
3. Vymezení a charakteristika výzkumného pole.
4. Výzkumný design, určení výzkumného problému, jeho typu, výzkumných otázek, cílů výzkumu a výzkumných hypotéz.
5. Specifikace a příprava konkrétních výzkumných metod a výzkumných nástrojů. Použita bude obsahová analýza historických dokumentů a dobové literatury (texty písní, dobový tisk, historické audiozáznamy rozhovorů, sekundární literatura) pro zjištění postojů příslušníků subkultury punk především k Romům, Vietnamcům a migrantům v širším hledisku. Pro analýzu postojů současných příslušníků subkultury punk bude využito přímé zúčastněné pozorování a rozhovory.
6. Zpracování získaných dat pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování.
7. Diskuse a interpretace získaných dat, jejich konfrontace s literárními údaji, formulace příslušné teorie.
8. Formulace závěrů, výstupů a doporučení pro teorii a praxi oboru sociální pedagogika v souladu s profilem absolventa.
Zásady pro vypracování
1. Literární rešerše tématu sledující vývoj subkultury punk na území Československa a později České republiky od vzniku subkultury v 70. letech 20. století.
2. Cílem diplomové práce je porovnat postoj příslušníků subkultury punk k jiným etnikům a sobě samým v kontextu společenského environmentu v 70. - 80. letech minulého století s postoji příslušníků této subkultury v současnosti.
3. Vymezení a charakteristika výzkumného pole.
4. Výzkumný design, určení výzkumného problému, jeho typu, výzkumných otázek, cílů výzkumu a výzkumných hypotéz.
5. Specifikace a příprava konkrétních výzkumných metod a výzkumných nástrojů. Použita bude obsahová analýza historických dokumentů a dobové literatury (texty písní, dobový tisk, historické audiozáznamy rozhovorů, sekundární literatura) pro zjištění postojů příslušníků subkultury punk především k Romům, Vietnamcům a migrantům v širším hledisku. Pro analýzu postojů současných příslušníků subkultury punk bude využito přímé zúčastněné pozorování a rozhovory.
6. Zpracování získaných dat pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování.
7. Diskuse a interpretace získaných dat, jejich konfrontace s literárními údaji, formulace příslušné teorie.
8. Formulace závěrů, výstupů a doporučení pro teorii a praxi oboru sociální pedagogika v souladu s profilem absolventa.
Seznam doporučené literatury
Primární literatura:
BARKER, CH.: Slovník kulturálních studií, Praha 2006.
HEBDIGE, D.: Subkultura a styl, Praha 2012. HLAVÁČKOVÁ, K.: "Kytky
v popelnici", Praha 2007.
KOLÁŘOVÁ, M.: Revolta stylem: Hudební subkultury mládeţe v České republice,
Praha 2011.
MAREŠ, M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Praha 2003.
POTTER, A a HEATH, J.: Kup si svou revoltu, Praha 2012
Sekundární literatura:
DUCHÁČEK, T.: Garáţ, Praha 2004.
FUCHS, F.: Kytary a řev aneb co bylo za zdí, Papagájův Hlasatel, Praha 2002.
LINDAUR, V. aj..: Excentrici v přízemí, Praha 1989.
SVÍTIVÝ, E.: Punk not dead, Praha 1991.
VLADIMÍR 518 a kol.: Kmeny 0, Praha 2013.
VLČEK, J.: Rock na levém křídle, Jazzová sekce, Praha 1983.
VLADIMÍR 518, VESELÝ, K. a SOUČEK, T.: Kmeny, Praha 2012.
Dále budou využívány dobové materiály a dokumenty textového i videozáznamového typu
Seznam doporučené literatury
Primární literatura:
BARKER, CH.: Slovník kulturálních studií, Praha 2006.
HEBDIGE, D.: Subkultura a styl, Praha 2012. HLAVÁČKOVÁ, K.: "Kytky
v popelnici", Praha 2007.
KOLÁŘOVÁ, M.: Revolta stylem: Hudební subkultury mládeţe v České republice,
Praha 2011.
MAREŠ, M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Praha 2003.
POTTER, A a HEATH, J.: Kup si svou revoltu, Praha 2012
Sekundární literatura:
DUCHÁČEK, T.: Garáţ, Praha 2004.
FUCHS, F.: Kytary a řev aneb co bylo za zdí, Papagájův Hlasatel, Praha 2002.
LINDAUR, V. aj..: Excentrici v přízemí, Praha 1989.
SVÍTIVÝ, E.: Punk not dead, Praha 1991.
VLADIMÍR 518 a kol.: Kmeny 0, Praha 2013.
VLČEK, J.: Rock na levém křídle, Jazzová sekce, Praha 1983.
VLADIMÍR 518, VESELÝ, K. a SOUČEK, T.: Kmeny, Praha 2012.
Dále budou využívány dobové materiály a dokumenty textového i videozáznamového typu