Tato diplomová práce popisuje výjimečný stav v Polské lidové republice v letech 1981-1983. Polští komunisté v čele s generálem Wojciechem Jaruzelským se tehdy rozhodli potlačit opoziční odborové hnutí Solidarita, a proto vyslali ozbrojené síly a milice, aby neutichající stávky násilně zastavili a jejich iniciátory pozatýkali. Práce se tedy nejvíce zaměřuje na vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 a následujících střetů vojska a milice s dělníky v továrnách, dolech, hutích a loděnicích, především v Horním Slezsku. Také se věnuje ekonomické situaci, mezinárodním vztahům a kulturním záležitostem v Polsku během výjimečného stavu. Nicméně je nejprve důležité popsat příčiny a historický vývoj Polské lidové republiky od jejího vzniku do roku 1981. Těmto událostem jsou věnovány první kapitoly, ve kterých je zmíněno například povstání v Poznani roku 1956, Gomułkova éra, okupace Československa, protesty v letech 1968 a 1970, Gierkova éra, vliv osobnosti Jana Pavla II. na polskou společnost, vznik hnutí Solidarita nebo hrozba invaze států Varšavské smlouvy do Polska v roce 1980. Také je naopak důležité popsat důsledky výjimečného stavu a jeho vliv na pozdější pád komunistického režimu v Polsku. V neposlední řadě práce zachycuje oficiální i opoziční postoje v Československé socialistické republice na výjimečný stav v Polské lidové republice.
Anotace v angličtině
This master thesis describes a time of martial law in the Polish People's Republic between the years 1981-1983. Polish communists, led by general Wojciech Jaruzelski at that time, intended to suppress dissent labour union Solidarity. Polish armed forces and militia were sent to put an end to the Solidarity strikes via force and to arrest those responsible for organizing such events. This thesis is focuses mainly on the declaration of martial law in December of 1981 and the events that ensued, such as the clashes between the army and militiamen against workers in factories, mines, steelworks and shipyards, particularly in Upper Silesia. This thesis will also describe the economical situation, international relations and cultural elements of Poland during this time of martial law. However, before beginning, it is necessary to review the causes and evolution of the Polish People's Republic from the time of its inception to the year 1981. The first chapters of this thesis will describe events such as the Poznań protests of 1956, Gomułka's era, the Warsaw Pact Invasion of Czechoslovakia, the protests of 1968 and 1970, Gierek's era, the influence of Pope John Paul II on Polish society, the establishment of Solidarity and the threat of the Warsaw Pact Invasion to Poland in 1980. It is also important to describe the consequences of the martial law and its influence on the later fall of the Communist regime in Poland. Lastly, this thesis will show official and dissent attitudes in the Czechoslovak Socialist Republic of the martial law imposed in Poland and the ensuing events brought on as a result of it.
Klíčová slova
Výjimečný stav v Polsku, PZPR, Solidarita, 1981-1983, dělnické stávky, Wojciech Jaruzelski, Lech Wałęsa, Jan Pavel II., Gdaňsk, Wujek, Slezsko, Polská lidová republika, Československo
Klíčová slova v angličtině
Martial law in Poland, PZPR, Solidarity, 1981-1983, workmen strike, Wojciech Jaruzelski, Lech Wałęsa, John Paul II, Gdańsk, Wujek, Silesia, Polish People's Republic, Czechoslovakia
Rozsah průvodní práce
100 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce popisuje výjimečný stav v Polské lidové republice v letech 1981-1983. Polští komunisté v čele s generálem Wojciechem Jaruzelským se tehdy rozhodli potlačit opoziční odborové hnutí Solidarita, a proto vyslali ozbrojené síly a milice, aby neutichající stávky násilně zastavili a jejich iniciátory pozatýkali. Práce se tedy nejvíce zaměřuje na vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 a následujících střetů vojska a milice s dělníky v továrnách, dolech, hutích a loděnicích, především v Horním Slezsku. Také se věnuje ekonomické situaci, mezinárodním vztahům a kulturním záležitostem v Polsku během výjimečného stavu. Nicméně je nejprve důležité popsat příčiny a historický vývoj Polské lidové republiky od jejího vzniku do roku 1981. Těmto událostem jsou věnovány první kapitoly, ve kterých je zmíněno například povstání v Poznani roku 1956, Gomułkova éra, okupace Československa, protesty v letech 1968 a 1970, Gierkova éra, vliv osobnosti Jana Pavla II. na polskou společnost, vznik hnutí Solidarita nebo hrozba invaze států Varšavské smlouvy do Polska v roce 1980. Také je naopak důležité popsat důsledky výjimečného stavu a jeho vliv na pozdější pád komunistického režimu v Polsku. V neposlední řadě práce zachycuje oficiální i opoziční postoje v Československé socialistické republice na výjimečný stav v Polské lidové republice.
Anotace v angličtině
This master thesis describes a time of martial law in the Polish People's Republic between the years 1981-1983. Polish communists, led by general Wojciech Jaruzelski at that time, intended to suppress dissent labour union Solidarity. Polish armed forces and militia were sent to put an end to the Solidarity strikes via force and to arrest those responsible for organizing such events. This thesis is focuses mainly on the declaration of martial law in December of 1981 and the events that ensued, such as the clashes between the army and militiamen against workers in factories, mines, steelworks and shipyards, particularly in Upper Silesia. This thesis will also describe the economical situation, international relations and cultural elements of Poland during this time of martial law. However, before beginning, it is necessary to review the causes and evolution of the Polish People's Republic from the time of its inception to the year 1981. The first chapters of this thesis will describe events such as the Poznań protests of 1956, Gomułka's era, the Warsaw Pact Invasion of Czechoslovakia, the protests of 1968 and 1970, Gierek's era, the influence of Pope John Paul II on Polish society, the establishment of Solidarity and the threat of the Warsaw Pact Invasion to Poland in 1980. It is also important to describe the consequences of the martial law and its influence on the later fall of the Communist regime in Poland. Lastly, this thesis will show official and dissent attitudes in the Czechoslovak Socialist Republic of the martial law imposed in Poland and the ensuing events brought on as a result of it.
Klíčová slova
Výjimečný stav v Polsku, PZPR, Solidarita, 1981-1983, dělnické stávky, Wojciech Jaruzelski, Lech Wałęsa, Jan Pavel II., Gdaňsk, Wujek, Slezsko, Polská lidová republika, Československo
Klíčová slova v angličtině
Martial law in Poland, PZPR, Solidarity, 1981-1983, workmen strike, Wojciech Jaruzelski, Lech Wałęsa, John Paul II, Gdańsk, Wujek, Silesia, Polish People's Republic, Czechoslovakia
Zásady pro vypracování
Anotace
Tato diplomová práce popisuje výjimečný stav v Polské lidové republice v letech 1981-1983. Polští komunisté v čele s generálem Wojciechem Jaruzelskim se tehdy rozhodli potlačit opoziční odborové hnutí Solidarita a proto vyslali ozbrojené síly i milice, aby neutichající stávky násilně zastavili a jejich iniciátory pozatýkali. Práce se tedy zaměřuje na vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 a následného střetu vojska a milice s dělníky v továrnách, dolech, hutích a loděnicích, především v Horním Slezsku. Nicméně je nejprve důležité popsat příčiny a historický vývoj Polské lidové republiky od jejího vzniku do roku 1981. Těmto událostem jsou věnovány první kapitoly, ve kterých je zmíněno na příklad povstání v Poznani, působnost sovětské armády na polském území, okupace Československa, protesty v letech 1968 a 1970, vliv osobnosti Jana Pawła II. na polskou společnost, vznik hnutí Solidarita nebo hrozba intervence států Varšavské smlouvy v roce 1980. Také je naopak důležité popsat důsledky výjimečného stavu a jeho vliv na pád komunistického režimu v Polsku. V neposlední řadě práce zachycuje oficiální i opoziční postoje v Československé socialistické republice na výjimečný stav v Polské lidové republice.
Předběžná osnova
Úvod
Historické pozadí (1944-1981)
1. Vývoj Polské lidové republiky do roku 1980
2. Vznik hnutí Solidarita
3. Prohlubování společenské krize
4. Hrozba intervence států Varšavské smlouvy
Výjimečný stav v Polsku (1981-1983)
1. Vyhlášení výjimečného stavu
2. Pacifikace úhelného dolu "Wujek"
3. Pacifikace "Huty Katowice"
4. Potlačení protestů v loděnicích ve Štetíně a Gdaňsku
5. Následný vývoj výjimečného stavu v letech 1982 a 1983
6. Oficiální a opoziční postoje v Československu
7. Důsledky výjimečného stavu do roku 1989
Závěr
Harmonogram
1. Heuristika (duben - červen 2018)
2. Studium odborné literatury (červenec - srpen 2018)
3. Studium archivních pramenů (září - listopad 2018)
4. Shrnutí a kritické zhodnocení výzkumu (prosinec 2018)
5. Zpracování jednotlivých kapitol (leden - březen 2019)
6. Vyhotovení čistopisu, případné korekce (duben 2019)
Zásady pro vypracování
Anotace
Tato diplomová práce popisuje výjimečný stav v Polské lidové republice v letech 1981-1983. Polští komunisté v čele s generálem Wojciechem Jaruzelskim se tehdy rozhodli potlačit opoziční odborové hnutí Solidarita a proto vyslali ozbrojené síly i milice, aby neutichající stávky násilně zastavili a jejich iniciátory pozatýkali. Práce se tedy zaměřuje na vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 a následného střetu vojska a milice s dělníky v továrnách, dolech, hutích a loděnicích, především v Horním Slezsku. Nicméně je nejprve důležité popsat příčiny a historický vývoj Polské lidové republiky od jejího vzniku do roku 1981. Těmto událostem jsou věnovány první kapitoly, ve kterých je zmíněno na příklad povstání v Poznani, působnost sovětské armády na polském území, okupace Československa, protesty v letech 1968 a 1970, vliv osobnosti Jana Pawła II. na polskou společnost, vznik hnutí Solidarita nebo hrozba intervence států Varšavské smlouvy v roce 1980. Také je naopak důležité popsat důsledky výjimečného stavu a jeho vliv na pád komunistického režimu v Polsku. V neposlední řadě práce zachycuje oficiální i opoziční postoje v Československé socialistické republice na výjimečný stav v Polské lidové republice.
Předběžná osnova
Úvod
Historické pozadí (1944-1981)
1. Vývoj Polské lidové republiky do roku 1980
2. Vznik hnutí Solidarita
3. Prohlubování společenské krize
4. Hrozba intervence států Varšavské smlouvy
Výjimečný stav v Polsku (1981-1983)
1. Vyhlášení výjimečného stavu
2. Pacifikace úhelného dolu "Wujek"
3. Pacifikace "Huty Katowice"
4. Potlačení protestů v loděnicích ve Štetíně a Gdaňsku
5. Následný vývoj výjimečného stavu v letech 1982 a 1983
6. Oficiální a opoziční postoje v Československu
7. Důsledky výjimečného stavu do roku 1989
Závěr
Harmonogram
1. Heuristika (duben - červen 2018)
2. Studium odborné literatury (červenec - srpen 2018)
3. Studium archivních pramenů (září - listopad 2018)
4. Shrnutí a kritické zhodnocení výzkumu (prosinec 2018)
5. Zpracování jednotlivých kapitol (leden - březen 2019)
6. Vyhotovení čistopisu, případné korekce (duben 2019)
Seznam doporučené literatury
Prameny a deníky
Národní archiv
Archiv bezpečnostních složek
Archiwum Państwowe we Wrocławiu
Archiwum Państwowe w Katowicach
Muzeum - Izba Pamięci Kopalni Wujek w Katowicach
Konstytucja Polskiej Rzeczypospolitej Ludowej
Trybuna Robotnicza
Tygodnik Solidarność
Rudé právo
Edice
Blažek P. (ed.), Akce "Sever": Státní bezpečnost a krize Polské lidové republiky 1980-1984, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017.
Literatura
Jaruzelski W., Stan wojenny dlaczego..., Warszawa: Polska Oficyna Wydawnicza BGW, 1992.
Kubaj A., Miedziński P., Stan wojenny w Szczecinie, Warszawa: Instytut Pamięci Narodowej, 2012.
Nowara T., Kopalnia Wujek 13-16 grudnia 1981 roku, Katowice: Społeczny Komitet Pamięci Poległych, 2011.
Ciupa R., Muzeum Izba Pamięci KWK "Wujek", Katowice: Śląskie Centrum Wolności i Solidarności, 2014.
Kamiński Ł., Waligóra G., NSZZ "Solidarność" 1980-1989, Warszawa: Instytut Pamięci Narodowej, 2010.
Iwanow N., Komunizm po polsku, Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2017.
Terlecki R., Polska w niewoli 1945-1989. Historia sowieckiej kolonii, Kraków: Wydawnictwo AA, 2015.
Kowal P., Cieślik M., Jaruzelski: Życie paradoksalne, Kraków: Znak Litera Nova, 2015.
Geremek B., Lech Wałęsa, Gdańsk: Wydawnictwo Morskie, 1990.
Moskwa J., Jan Paweł II, Warszawa: Świat Książki - Bertelsmann Media, 2005.
Gajdziński P., Gierek - człowiek z węgla, Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 2014.
Kovács I., Piłsudski... Katyň... Solidarita...: Klíčové pojmy polských dějin 20. století, Brno: Barrister & Principal, 2010.
Řezník M., Friedl J., Wihoda M., Jurek T., Dějiny Polska, Praha: Lidové noviny, 2017.
Řezník M., Dějiny Polska v datech, Praha: Libri, 2010.
Řezník M., Stručná historie státu Polsko, Praha: Libri: 2002.
Kubát M., Demokracie v Polsku: Politický systém Polské republiky (1989-2005), Praha: Slon, 2005.
Vykoukal J., Litera B., Tejchman M., Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989, Praha: Libri, 2004.
Sebestyen V., 1989 - Pád východního bloku, Brno: CPress, 2011.
Gędek M., Wojny polsko-rosyjskie od XVIII do XX wieku, Warszawa: Bellona, 2016.
Szczerbicki T., Pojazdy Ludowego Wojska Polskiego, Poznań: Wydawnictwo Vesper, 2014.
Dębska A., Rok 1968: środek Peerelu, Warszawa: Ośrodek Karta, 2008.
Vedraško V., Invaze: Československo 1968: svědectví velitele, Praha: Mladá fronta, 2015.
Hejdánek L., Dopisy příteli, Praha: Oikoymenh, 1993.
Macháček M., Gustáv Husák, Praha: Vyšehrad, 2017.
Kováč D., Dějiny Slovenska, Praha: Lidové noviny, 2011.
Rychlík J., Dějiny Bulharska, Praha: Lidové noviny, 2016.
Šiška J. F., Bojiště Afghánistán: sovětsko-afghánský válečný konflikt 1979-1989, Cheb: Svět křídel, 2015.
Sirůček P. a kol., Hospodářské dějiny a ekonomické teorie, Praha: Melandrium, 2012.
Seznam doporučené literatury
Prameny a deníky
Národní archiv
Archiv bezpečnostních složek
Archiwum Państwowe we Wrocławiu
Archiwum Państwowe w Katowicach
Muzeum - Izba Pamięci Kopalni Wujek w Katowicach
Konstytucja Polskiej Rzeczypospolitej Ludowej
Trybuna Robotnicza
Tygodnik Solidarność
Rudé právo
Edice
Blažek P. (ed.), Akce "Sever": Státní bezpečnost a krize Polské lidové republiky 1980-1984, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017.
Literatura
Jaruzelski W., Stan wojenny dlaczego..., Warszawa: Polska Oficyna Wydawnicza BGW, 1992.
Kubaj A., Miedziński P., Stan wojenny w Szczecinie, Warszawa: Instytut Pamięci Narodowej, 2012.
Nowara T., Kopalnia Wujek 13-16 grudnia 1981 roku, Katowice: Społeczny Komitet Pamięci Poległych, 2011.
Ciupa R., Muzeum Izba Pamięci KWK "Wujek", Katowice: Śląskie Centrum Wolności i Solidarności, 2014.
Kamiński Ł., Waligóra G., NSZZ "Solidarność" 1980-1989, Warszawa: Instytut Pamięci Narodowej, 2010.
Iwanow N., Komunizm po polsku, Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2017.
Terlecki R., Polska w niewoli 1945-1989. Historia sowieckiej kolonii, Kraków: Wydawnictwo AA, 2015.
Kowal P., Cieślik M., Jaruzelski: Życie paradoksalne, Kraków: Znak Litera Nova, 2015.
Geremek B., Lech Wałęsa, Gdańsk: Wydawnictwo Morskie, 1990.
Moskwa J., Jan Paweł II, Warszawa: Świat Książki - Bertelsmann Media, 2005.
Gajdziński P., Gierek - człowiek z węgla, Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 2014.
Kovács I., Piłsudski... Katyň... Solidarita...: Klíčové pojmy polských dějin 20. století, Brno: Barrister & Principal, 2010.
Řezník M., Friedl J., Wihoda M., Jurek T., Dějiny Polska, Praha: Lidové noviny, 2017.
Řezník M., Dějiny Polska v datech, Praha: Libri, 2010.
Řezník M., Stručná historie státu Polsko, Praha: Libri: 2002.
Kubát M., Demokracie v Polsku: Politický systém Polské republiky (1989-2005), Praha: Slon, 2005.
Vykoukal J., Litera B., Tejchman M., Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989, Praha: Libri, 2004.
Sebestyen V., 1989 - Pád východního bloku, Brno: CPress, 2011.
Gędek M., Wojny polsko-rosyjskie od XVIII do XX wieku, Warszawa: Bellona, 2016.
Szczerbicki T., Pojazdy Ludowego Wojska Polskiego, Poznań: Wydawnictwo Vesper, 2014.
Dębska A., Rok 1968: środek Peerelu, Warszawa: Ośrodek Karta, 2008.
Vedraško V., Invaze: Československo 1968: svědectví velitele, Praha: Mladá fronta, 2015.
Hejdánek L., Dopisy příteli, Praha: Oikoymenh, 1993.
Macháček M., Gustáv Husák, Praha: Vyšehrad, 2017.
Kováč D., Dějiny Slovenska, Praha: Lidové noviny, 2011.
Rychlík J., Dějiny Bulharska, Praha: Lidové noviny, 2016.
Šiška J. F., Bojiště Afghánistán: sovětsko-afghánský válečný konflikt 1979-1989, Cheb: Svět křídel, 2015.
Sirůček P. a kol., Hospodářské dějiny a ekonomické teorie, Praha: Melandrium, 2012.