Tato diplomová práce se zabývá analýzou česky psaných předbělohorských cestopisů se zřetelem na odkazy reflektující bohatství a chudobu Orientu ve smyslu Blízkého východu. Blízký východ zahrnoval místa spjatá se starozákonní historií ale především s životem a smrtí Ježíše Krista. Skvěl se městy jako Jeruzalém, Káhira či Alexandrie a v návštěvnících vyvolával veliká očekávání. V důsledku islámské expanze se obraz Orientu mění, v polovině 15. století pohlcuje Konstantinopol, velkoměsto na Bosporu, jeho pevnou součástí se stávají také dobytá území na evropském kontinentu. Charakteristickým znakem je pro něj především odlišné monoteistické náboženství. Na základě cestopisných svědectví osobností, jež Blízký východ navštívili, je pozornost této práce soustředěna na Orient ve středověké a raně novověké imaginaci, vnímané projevy bohatství a chudoby a islámský systém sociální pomoci.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the analysis of Czech written pre-White Mountain travelogues with regard to references reflecting the wealth and poverty of the Orient in the sense of the Middle East. The Middle East included places connected with Old Testament history, but above all with the life and death of Jesus Christ. Famous for cities like Jerusalem, Cairo or Alexandria, which held great expectations of the visitors. As a result of Islamic expansion, the image of the Orient is changing, in the middle of 15th century Constantinople, the city on the Bosphorus, is absorbed by the conquered territory on the European continent. A distinctive feature is primarily a different monotheistic religion. Based on the travel testimonies of figures who visited the Middle East, this work is focused on the Orient in the medieval and early modern imagination, perceptions of wealth and poverty, and the Islamic system of social assistance.
Tato diplomová práce se zabývá analýzou česky psaných předbělohorských cestopisů se zřetelem na odkazy reflektující bohatství a chudobu Orientu ve smyslu Blízkého východu. Blízký východ zahrnoval místa spjatá se starozákonní historií ale především s životem a smrtí Ježíše Krista. Skvěl se městy jako Jeruzalém, Káhira či Alexandrie a v návštěvnících vyvolával veliká očekávání. V důsledku islámské expanze se obraz Orientu mění, v polovině 15. století pohlcuje Konstantinopol, velkoměsto na Bosporu, jeho pevnou součástí se stávají také dobytá území na evropském kontinentu. Charakteristickým znakem je pro něj především odlišné monoteistické náboženství. Na základě cestopisných svědectví osobností, jež Blízký východ navštívili, je pozornost této práce soustředěna na Orient ve středověké a raně novověké imaginaci, vnímané projevy bohatství a chudoby a islámský systém sociální pomoci.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the analysis of Czech written pre-White Mountain travelogues with regard to references reflecting the wealth and poverty of the Orient in the sense of the Middle East. The Middle East included places connected with Old Testament history, but above all with the life and death of Jesus Christ. Famous for cities like Jerusalem, Cairo or Alexandria, which held great expectations of the visitors. As a result of Islamic expansion, the image of the Orient is changing, in the middle of 15th century Constantinople, the city on the Bosphorus, is absorbed by the conquered territory on the European continent. A distinctive feature is primarily a different monotheistic religion. Based on the travel testimonies of figures who visited the Middle East, this work is focused on the Orient in the medieval and early modern imagination, perceptions of wealth and poverty, and the Islamic system of social assistance.
Cíle práce:
Orient ve smyslu Blízkého Východu, si po dlouhá staletí zachovával v evropské imaginaci výsostné postavení. Zahrnoval místa, kde působil a obětoval se Ježíš Kristus, ale též oblasti spojené s dějinným putováním Vyvoleného národa. Skvěl se městy jako Jeruzalém, Damašek, Káhira či Alexandrie a u návštěvníků vyvolával veliká očekávání. V 7. století se z důvodu islámské expanze obraz orientu mění, v druhé polovině 15. století se jeho geografické vymezení rozšíří a zahrne i zbývající oblast bývalé Východořímské říše, včetně Konstantinopole-Istanbulu. I velkoměsto na Bosporu se stává a zůstává součástí Orientu, tj. prostoru, pro nějž je charakteristickým znakem především odlišné monoteistické náboženství. Cílem diplomové práce je rozbor narativních pramenů popisujících svět Orientu (Antialkorán, Kosmografie česká) a především cestopisných svědectví osobností, jež Blízký Východ navštívili. Pozornost bude soustředěna především na sociální stratigrafii lidí žijících v blízkovýchodních sídelních lokalitách, zejména velkých měst. Autorka se zaměří na prameny reflektované projevy bohatství i chudoby a v poslední kapitole též na islámský systém pomoci osobám ze sociálně slabých vrstev.
Harmonogram práce:
1. Studium odborné literatury k tématu a pramenná heuristika (září 2018).
2. Kritická četba a interpretace pramenů (prosinec 2018).
3. Vyhotovení textu práce podle rámcové osnovy (březen 2019).
4. Korektury a odevzdání práce (duben 2019).
Rámcová osnova:
Úvod
1. Blízký východ jako krajina bohatství ve středověké a raně novověké imaginaci.
2. Lesk a bída orientálních měst ve světle studovaných pramenů.
3. Bohatí a mocní, chudí a bezmocní navštíveného Orientu.
4. Umma a systém sociální pomoci v líčení křesťanských poutníků.
Závěr
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
Orient ve smyslu Blízkého Východu, si po dlouhá staletí zachovával v evropské imaginaci výsostné postavení. Zahrnoval místa, kde působil a obětoval se Ježíš Kristus, ale též oblasti spojené s dějinným putováním Vyvoleného národa. Skvěl se městy jako Jeruzalém, Damašek, Káhira či Alexandrie a u návštěvníků vyvolával veliká očekávání. V 7. století se z důvodu islámské expanze obraz orientu mění, v druhé polovině 15. století se jeho geografické vymezení rozšíří a zahrne i zbývající oblast bývalé Východořímské říše, včetně Konstantinopole-Istanbulu. I velkoměsto na Bosporu se stává a zůstává součástí Orientu, tj. prostoru, pro nějž je charakteristickým znakem především odlišné monoteistické náboženství. Cílem diplomové práce je rozbor narativních pramenů popisujících svět Orientu (Antialkorán, Kosmografie česká) a především cestopisných svědectví osobností, jež Blízký Východ navštívili. Pozornost bude soustředěna především na sociální stratigrafii lidí žijících v blízkovýchodních sídelních lokalitách, zejména velkých měst. Autorka se zaměří na prameny reflektované projevy bohatství i chudoby a v poslední kapitole též na islámský systém pomoci osobám ze sociálně slabých vrstev.
Harmonogram práce:
1. Studium odborné literatury k tématu a pramenná heuristika (září 2018).
2. Kritická četba a interpretace pramenů (prosinec 2018).
3. Vyhotovení textu práce podle rámcové osnovy (březen 2019).
4. Korektury a odevzdání práce (duben 2019).
Rámcová osnova:
Úvod
1. Blízký východ jako krajina bohatství ve středověké a raně novověké imaginaci.
2. Lesk a bída orientálních měst ve světle studovaných pramenů.
3. Bohatí a mocní, chudí a bezmocní navštíveného Orientu.
4. Umma a systém sociální pomoci v líčení křesťanských poutníků.
Závěr
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Václav BUDOVEC z Budova, Antialkorán, ed. Noemi Rejchrtová, Praha 1989.
Kryštof HARANT z Polžic a Bezdružic, Putování aneb cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Jůdské a dále do Egypta a velikého města Kairu I, II, ed. Hana Bočková, Praha Brno 2017.
Jan HASIŠTEJNSKÝ z Lobkovic, Putování k svatému hrobu, ed. Ferdinand Strejček, Praha 1902
Oldřich PREFÁT z Vlkanova, Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny, ed. Hana Bočková, Praha 2007.
Zikmund MLADŠÍ Z PŮCHOVA, Kosmografia česká. To jest vypsání o položení krajin neb zemí i obyčejích národuov všeho světa, Praha 1554.
Václav Vratislav Z MITROVIC, Příhody, ed. Milada Nedvědová, Praha 1976
Literatura:
Zdeněk BENEŠ, Cesta do Svaté země Kryštofa Haranta jako kosmografický obraz světa, in: Cesty a cestování v životě společnosti, edd. Lenka Bobková Michela Neudertová, Ústí nad Labem 1997, s. 137-149.
Michael BOROVIČKA, Velké dějiny zemí Koruny české tematická řada. Cestovatelství, Praha Litomyšl 2010.
Richard van DÜLMEN, Kultura a každodenní život v raném novověku I-III, Praha 1999-2006.
Josef DOSTÁL, Cesty do Svaté země, Praha 1948.
Bronislav GEREMEK, Slitování a šibenice, Praha 1999.
Frédéric HITZEL, Osmanská říše 15. 18. století. Praha 2004.
Josef JANÁČEK, Rudolf II. a jeho doba, Praha 1987.
Luďa KLUSÁKOVÁ, Cestou do Cařihradu: Osmanská města v 16. století viděná křesťanskýma očima, Praha 1994.
Marie KOLDÍNSKÁ, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Cesta intelektuála k popravišti, Praha 2001.
Luboš KROPÁČEK, Islám a Západ: Historická paměť a současná krize, Praha 2002.
Jacques Le GOFF, Kultura středověké Evropy, Praha 2005.
Norbert OHLER, Cestování ve středověku, Praha 2003.
Norbert OHLER, Náboženské poutě ve středověku, Praha 2002.
Jaroslav PÁNEK, Čeští cestovatelé v renesanční Evropě, Český časopis historický 88, 1990, s. 661-682.
Jaroslav PÁNEK, Cestování jako modernizační činitel středověké a raně novověké společnosti (Problémy a úkoly českého výzkumu), in: Cesty a cestování v životě společnosti, edd. Lenka Bobková Michela Neudertová, Ústí nad Labem 1997, s. 9-22.
Jaroslav PÁNEK, Cestování na prahu novověku mezi mýtem a realitou, Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 3, 2010, s. 25-32.
Jaroslav PÁNEK, Turecké nebezpečí a předbělohorská česká společnost, Studia Comeniana et historica 11, 1972, s. 53-72.
Eduard PETRŮ, Vzrušující skutečnost. Fakta a fantazie ve středověké a humanistické literatuře, Praha 1984.
Karel POSPÍCHAL, Typologické srovnání cestopisů Václava Vratislava z Mitrovic a Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, in: Cesty a cestování v jazyce a literatuře, edd. Dobrava Moldanová a kol., Ústí nad Labem 1995, s. 84-87.
Tomáš RATAJ, České země ve stínu půlměsíce. Obraz Turka v rané novověké literatuře z českých zemí, Praha 2002
Felix TAUER, Svět islámu, Praha 2006.
Zdeňka TICHÁ, Jak staří Čechové poznávali svět, Praha 1984.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Václav BUDOVEC z Budova, Antialkorán, ed. Noemi Rejchrtová, Praha 1989.
Kryštof HARANT z Polžic a Bezdružic, Putování aneb cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Jůdské a dále do Egypta a velikého města Kairu I, II, ed. Hana Bočková, Praha Brno 2017.
Jan HASIŠTEJNSKÝ z Lobkovic, Putování k svatému hrobu, ed. Ferdinand Strejček, Praha 1902
Oldřich PREFÁT z Vlkanova, Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny, ed. Hana Bočková, Praha 2007.
Zikmund MLADŠÍ Z PŮCHOVA, Kosmografia česká. To jest vypsání o položení krajin neb zemí i obyčejích národuov všeho světa, Praha 1554.
Václav Vratislav Z MITROVIC, Příhody, ed. Milada Nedvědová, Praha 1976
Literatura:
Zdeněk BENEŠ, Cesta do Svaté země Kryštofa Haranta jako kosmografický obraz světa, in: Cesty a cestování v životě společnosti, edd. Lenka Bobková Michela Neudertová, Ústí nad Labem 1997, s. 137-149.
Michael BOROVIČKA, Velké dějiny zemí Koruny české tematická řada. Cestovatelství, Praha Litomyšl 2010.
Richard van DÜLMEN, Kultura a každodenní život v raném novověku I-III, Praha 1999-2006.
Josef DOSTÁL, Cesty do Svaté země, Praha 1948.
Bronislav GEREMEK, Slitování a šibenice, Praha 1999.
Frédéric HITZEL, Osmanská říše 15. 18. století. Praha 2004.
Josef JANÁČEK, Rudolf II. a jeho doba, Praha 1987.
Luďa KLUSÁKOVÁ, Cestou do Cařihradu: Osmanská města v 16. století viděná křesťanskýma očima, Praha 1994.
Marie KOLDÍNSKÁ, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Cesta intelektuála k popravišti, Praha 2001.
Luboš KROPÁČEK, Islám a Západ: Historická paměť a současná krize, Praha 2002.
Jacques Le GOFF, Kultura středověké Evropy, Praha 2005.
Norbert OHLER, Cestování ve středověku, Praha 2003.
Norbert OHLER, Náboženské poutě ve středověku, Praha 2002.
Jaroslav PÁNEK, Čeští cestovatelé v renesanční Evropě, Český časopis historický 88, 1990, s. 661-682.
Jaroslav PÁNEK, Cestování jako modernizační činitel středověké a raně novověké společnosti (Problémy a úkoly českého výzkumu), in: Cesty a cestování v životě společnosti, edd. Lenka Bobková Michela Neudertová, Ústí nad Labem 1997, s. 9-22.
Jaroslav PÁNEK, Cestování na prahu novověku mezi mýtem a realitou, Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 3, 2010, s. 25-32.
Jaroslav PÁNEK, Turecké nebezpečí a předbělohorská česká společnost, Studia Comeniana et historica 11, 1972, s. 53-72.
Eduard PETRŮ, Vzrušující skutečnost. Fakta a fantazie ve středověké a humanistické literatuře, Praha 1984.
Karel POSPÍCHAL, Typologické srovnání cestopisů Václava Vratislava z Mitrovic a Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, in: Cesty a cestování v jazyce a literatuře, edd. Dobrava Moldanová a kol., Ústí nad Labem 1995, s. 84-87.
Tomáš RATAJ, České země ve stínu půlměsíce. Obraz Turka v rané novověké literatuře z českých zemí, Praha 2002
Felix TAUER, Svět islámu, Praha 2006.
Zdeňka TICHÁ, Jak staří Čechové poznávali svět, Praha 1984.