Název: Fyzioterapie po plastice LCA.
Cíl: Cílem práce je přispět k řešení problematiky volby optimálních fyzioterapeutických
postupů, konceptů a metod u vybraného klienta po rekonstrukčním zákroku v oblasti
kolenního kloubu.
Metodika: Zpracovala jsem kazuistiku 20letého pacienta s diagnózou stav po plastice LCA.
Je zaznamenána fyzioterapeutická intervence v pooperačním období v délce čtyř a půl měsíce.
Je zpracován vstupní kineziologický rozbor a na jeho podkladě stanoven krátkodobý plán.
Popisuji ošetření v průběhu šesti týdenní ambulantní fyzioterapie, kdy jsem sledovala
parametry rozsah pohybu, svalová síla a stabilita kolenního kloubu. V terapii jsem v začátku
použila prostředky jako polohování, kryoterapie, cévní gymnastika, techniky měkkých tkání,
Míčková facilitace dle Zdeny Jebavé, cvičení v uzavřeném kinematickém řetězci a PFS. Dále
jsem pokračovala v aktivním cvičení v otevřených kinematických řetězcích, PNF, cvičení
s overballem a therabandem a dalšími pomůckami pro senzomotorické cvičení. V rámci
poslední ambulantní terapeutické intervence jsem provedla výstupní vyšetření, na jehož
podkladě byl stanoven dlouhodobý fyzioterapeutický plán a doporučena režimová opatření,
spolu s doporučením optimální sportovní zátěže. Ve své práci jsem dále monitorovala funkční
stav kolenního kloubu ještě tři měsíce. Bylo provedeno kontrolní vyšetření zaměřené na
rozsah pohybu a svalovou sílu. Došlo k porovnání parametrů v tomto časovém odstupu a
s pacientem byla konzultována sportovní zátěž.
Výsledky: Na základě fyzioterapeutické intervence v rámci krátkodobého plánu došlo
k obnově rozsahu pohybu, zvýšení svalové síly a úpravě stereotypu chůze. V rámci
dlouhodobého fyzioterapeutického plánu a režimovým opatřením došlo k stabilizaci kolene,
zlepšení celkového funkčního stavu a návratu ke sportovním aktivitám.
Závěr: Práce mě obohatila o poznatek, že díky včasné a správně vedené fyzioterapii spolu s
dobře spolupracujícím pacientem, je možno dosáhnout optimálních výsledků při fyzioterapii
po plastice LCA i přes malé počáteční komplikace, které u pacienta nastaly. Pro mého
pacienta měla terapie pozitivní efekt i díky jeho motivaci a dobré spolupráci byl možný
bezproblémový návrat ke sportu, což je pro něj velmi důležité i z hlediska psychosociálního.
Anotace v angličtině
Title: Physiotherapy after ACL reconstruction.
Aim: The goal of this bachelor thesis is to contribute to solving the problems of selecting
optimal therapeutic methods, concepts and methods for a selected client after reconstructive
surgery on the knee joint.
Methodology: I processed a case report of a 20- year- old patient diagnosed with ACL plastic
status. Physiotherapeutic intervention is recorded in the postoperative period of four and half
mounths. An initial kinesiological analysis is prepared and based on a short-term plan. I
describe the treatment during the six-week ambulatory physiotherapy when I tracked the
parameters of the range of motion, muscle strength and stability of the knee joint. In the
beginning, I used therapies such as positioning, cryotherapy, vascular gymnastics, soft tissue
techniques, Zdena Jebavá's Ball Facility, closed kinematic exercise, and PFS. I continued with
active exercise in open kinematic chains, PNF, exercise with overball and theraband and other
aids for sensorimotor exercise. Within the last ambulatory therapeutic intervention, I
performed an outpatient examination based on a long-term physiotherapy plan and
recommended regimes, together with recommendations for optimal exercise load. In my
work, I further evaluated the functional status of the knee joint yet tree months, when a
control examination focused on the range of motion and muscle strength performed.
Parameters of this time interval were compared, and the patient was consulted on his sports
load. Within the long-term physiotherapy plan and regimen, the knee was stabilized, the
overall functional status improved, and the patient has been able to return to sports activities.
Conclusion: The work has enriched me with the knowledge that thanks to timely and wellmanaged
physiotherapy as well as a well-collaborating patient, it is possible to achieve
optimal results after ACL reconstruction despite the minor initial complications that occurred
to the patient. For my patient, the therapy has had a positive effect, and thanks to his
motivation and good cooperation, a smooth return to sport was possible, which is also very
important from a psychosocial point of view.
Results: Based on the physiotherapeutic intervention within the short-term plan, the range of
movement was increased, as well as muscular strength and the stereotyped gait adjustment.
Název: Fyzioterapie po plastice LCA.
Cíl: Cílem práce je přispět k řešení problematiky volby optimálních fyzioterapeutických
postupů, konceptů a metod u vybraného klienta po rekonstrukčním zákroku v oblasti
kolenního kloubu.
Metodika: Zpracovala jsem kazuistiku 20letého pacienta s diagnózou stav po plastice LCA.
Je zaznamenána fyzioterapeutická intervence v pooperačním období v délce čtyř a půl měsíce.
Je zpracován vstupní kineziologický rozbor a na jeho podkladě stanoven krátkodobý plán.
Popisuji ošetření v průběhu šesti týdenní ambulantní fyzioterapie, kdy jsem sledovala
parametry rozsah pohybu, svalová síla a stabilita kolenního kloubu. V terapii jsem v začátku
použila prostředky jako polohování, kryoterapie, cévní gymnastika, techniky měkkých tkání,
Míčková facilitace dle Zdeny Jebavé, cvičení v uzavřeném kinematickém řetězci a PFS. Dále
jsem pokračovala v aktivním cvičení v otevřených kinematických řetězcích, PNF, cvičení
s overballem a therabandem a dalšími pomůckami pro senzomotorické cvičení. V rámci
poslední ambulantní terapeutické intervence jsem provedla výstupní vyšetření, na jehož
podkladě byl stanoven dlouhodobý fyzioterapeutický plán a doporučena režimová opatření,
spolu s doporučením optimální sportovní zátěže. Ve své práci jsem dále monitorovala funkční
stav kolenního kloubu ještě tři měsíce. Bylo provedeno kontrolní vyšetření zaměřené na
rozsah pohybu a svalovou sílu. Došlo k porovnání parametrů v tomto časovém odstupu a
s pacientem byla konzultována sportovní zátěž.
Výsledky: Na základě fyzioterapeutické intervence v rámci krátkodobého plánu došlo
k obnově rozsahu pohybu, zvýšení svalové síly a úpravě stereotypu chůze. V rámci
dlouhodobého fyzioterapeutického plánu a režimovým opatřením došlo k stabilizaci kolene,
zlepšení celkového funkčního stavu a návratu ke sportovním aktivitám.
Závěr: Práce mě obohatila o poznatek, že díky včasné a správně vedené fyzioterapii spolu s
dobře spolupracujícím pacientem, je možno dosáhnout optimálních výsledků při fyzioterapii
po plastice LCA i přes malé počáteční komplikace, které u pacienta nastaly. Pro mého
pacienta měla terapie pozitivní efekt i díky jeho motivaci a dobré spolupráci byl možný
bezproblémový návrat ke sportu, což je pro něj velmi důležité i z hlediska psychosociálního.
Anotace v angličtině
Title: Physiotherapy after ACL reconstruction.
Aim: The goal of this bachelor thesis is to contribute to solving the problems of selecting
optimal therapeutic methods, concepts and methods for a selected client after reconstructive
surgery on the knee joint.
Methodology: I processed a case report of a 20- year- old patient diagnosed with ACL plastic
status. Physiotherapeutic intervention is recorded in the postoperative period of four and half
mounths. An initial kinesiological analysis is prepared and based on a short-term plan. I
describe the treatment during the six-week ambulatory physiotherapy when I tracked the
parameters of the range of motion, muscle strength and stability of the knee joint. In the
beginning, I used therapies such as positioning, cryotherapy, vascular gymnastics, soft tissue
techniques, Zdena Jebavá's Ball Facility, closed kinematic exercise, and PFS. I continued with
active exercise in open kinematic chains, PNF, exercise with overball and theraband and other
aids for sensorimotor exercise. Within the last ambulatory therapeutic intervention, I
performed an outpatient examination based on a long-term physiotherapy plan and
recommended regimes, together with recommendations for optimal exercise load. In my
work, I further evaluated the functional status of the knee joint yet tree months, when a
control examination focused on the range of motion and muscle strength performed.
Parameters of this time interval were compared, and the patient was consulted on his sports
load. Within the long-term physiotherapy plan and regimen, the knee was stabilized, the
overall functional status improved, and the patient has been able to return to sports activities.
Conclusion: The work has enriched me with the knowledge that thanks to timely and wellmanaged
physiotherapy as well as a well-collaborating patient, it is possible to achieve
optimal results after ACL reconstruction despite the minor initial complications that occurred
to the patient. For my patient, the therapy has had a positive effect, and thanks to his
motivation and good cooperation, a smooth return to sport was possible, which is also very
important from a psychosocial point of view.
Results: Based on the physiotherapeutic intervention within the short-term plan, the range of
movement was increased, as well as muscular strength and the stereotyped gait adjustment.
a) Teoretická analýza odborné literatury shrnující problematiku fyzioterapie po úrazu
kolenního kloubu
b) Kineziologický rozbor (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření pohybového
systému, pohybový stereotyp) před a po ukončení fyzioterapeutické intervence, kontrolní
hodnocení zjištěných parametrů v průběhu fyzioterapie ? sledování stabilituy kolenního
kloubu
c) Porovnání vyšetřených hodnot (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření
pohybového systému, pohybový stereotyp)
d) Stanovení krátkodobého a dlouhodobého plánu fyzioterapie na základě výsledků vstupního a
výstupního kineziologického rozboru
Zásady pro vypracování
a) Teoretická analýza odborné literatury shrnující problematiku fyzioterapie po úrazu
kolenního kloubu
b) Kineziologický rozbor (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření pohybového
systému, pohybový stereotyp) před a po ukončení fyzioterapeutické intervence, kontrolní
hodnocení zjištěných parametrů v průběhu fyzioterapie ? sledování stabilituy kolenního
kloubu
c) Porovnání vyšetřených hodnot (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření
pohybového systému, pohybový stereotyp)
d) Stanovení krátkodobého a dlouhodobého plánu fyzioterapie na základě výsledků vstupního a
výstupního kineziologického rozboru
Seznam doporučené literatury
DELEE J. C. a D. DREZ, 2009. DeLee and Drez's Orthopaedic Sports Medicine. 3rd ed. Saunders.2392p. ISBN 978-1416031437
DUNGL P., 2005. Ortopedie. 1. vyd. Praha. Grada. 1280s. ISBN 80-247-0550-8
KENDALL F. P. et al., 2005 Muscles, Testing and Function with Posture and Pain. 5th ed. Lippincott, Williams and Wilkins. 480p. ISBN 0-7817-4780-5
KOLÁŘ, P. et al., Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1.
MANSKE R. C., 2006. Postsurgical Orthopedic Sports Rehabilitation Knee and Shoulder. 1st ed. St. Louis. Mosby. 714p. ISBN 13 978-0-323-02702-1
NOYES F. R., 2009. Noyes' Knee Disorders: Surgery, Rehabilitation, Clinical Outcomes. 1st ed. Saunders, 1179 p. ISBN 978-1416054740
VIŠŇA P.a R. HART, 2006. Chrupavka kolena. 1. vyd. Praha. Maxdorf Jessenius. 205s. ISBN 80-7345-084-4
Seznam doporučené literatury
DELEE J. C. a D. DREZ, 2009. DeLee and Drez's Orthopaedic Sports Medicine. 3rd ed. Saunders.2392p. ISBN 978-1416031437
DUNGL P., 2005. Ortopedie. 1. vyd. Praha. Grada. 1280s. ISBN 80-247-0550-8
KENDALL F. P. et al., 2005 Muscles, Testing and Function with Posture and Pain. 5th ed. Lippincott, Williams and Wilkins. 480p. ISBN 0-7817-4780-5
KOLÁŘ, P. et al., Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1.
MANSKE R. C., 2006. Postsurgical Orthopedic Sports Rehabilitation Knee and Shoulder. 1st ed. St. Louis. Mosby. 714p. ISBN 13 978-0-323-02702-1
NOYES F. R., 2009. Noyes' Knee Disorders: Surgery, Rehabilitation, Clinical Outcomes. 1st ed. Saunders, 1179 p. ISBN 978-1416054740
VIŠŇA P.a R. HART, 2006. Chrupavka kolena. 1. vyd. Praha. Maxdorf Jessenius. 205s. ISBN 80-7345-084-4
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
ilustrace
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Otázky oponenta práce:
1. V čem shledáváte největší problém při terapii klientů s poraněním LCA?
2. Co je plyometrický trénink?
Autorka zpracovala bakalářskou práci na téma Fyzioterapie po plastice LCA. Cílem práce bylo přispět k řešení problematiky volby optimálních fyzioterapeutických postupů, konceptů a metod u vybraného klienta po rekonstrukčním zákroku v oblasti kolenního kloubu. V předložené bakalářské práci je zpracována kazuistika 20 letého pacienta s diagnózou Stav po plastice LCA. Na základě vstupního kineziologického rozboru byl sestaven krátkodobý fyzioterapeutický plán. Autorka popisuje fyzioterapeutickou intervenci v průběhu šesti týdenní ambulantní fyzioterapie, kdy sledovala rozsah pohybu, svalovou sílu a stabilitu kolenního kloubu. V počáteční fázi terapie použila prostředky jako polohování, kryoterapie, cévní gymnastika, techniky měkkých tkání, míčkovou facilitaci dle Zdeny Jebavé, cvičení v uzavřeném kinematickém řetězci a PFS. Dále využila cvičení v otevřených kinematických řetězcích, PNF, cvičení s overballem a therabandem a dalšími pomůckami pro senzomotorické cvičení. V rámci poslední ambulantní terapeutické intervence provedla výstupní vyšetření, na jehož podkladě byl stanoven dlouhodobý fyzioterapeutický plán a doporučena režimová opatření, spolu s doporučením optimální sportovní zátěže. Ve své práci dále hodnotila funkční stav kolenního kloubu v období okolo třetího a šestého měsíce od operace, kdy bylo provedeno kontrolní vyšetření zaměřené na rozsah pohybu a svalovou sílu. Došlo k porovnání parametrů v tomto časovém odstupu a s pacientem byla konzultována sportovní zátěž. Komise se přiklonila k navržené známce vedoucího práce a hodnotila známkou výborně.