Předložená práce se věnuje rodícímu se vztahu a následnému uzavření manželského svazku dvou příslušníků vysoké historické šlechty v českém prostředí - Terezii (roz. Kinské) a Siegfriedovi Clary-Aldringenovi. Cílem práce je zkoumání tohoto konkrétního sňatku a na jeho základě ukázat projevy a specifika šlechty jako určité sociální skupiny druhé poloviny 19. století, kdy dochází k proměně elit a sňatek je nejen tradičním nástrojem rodinné strategie, ale stává se i disciplinačním nástrojem celé sociální skupiny. Práce sleduje tak půlroční období v jejich životě (prosinec 1884 - červen 1885) před jejich sňatkem a po něm. Nahlíží tak na vzájemný vztah snoubenců, resp. manželů v dobovém historickém kontextu a s přihlédnutím ke specifikům šlechtické mentality druhé poloviny 19. století. Práce tak poukazuje, zda byly dodrženy obvyklé požadavky šlechty 19. století v oblasti sňatkové politiky, především princip rovnorodosti. Lze nastolit též otázku, zda se jednalo o tzv. sňatek z rozumu nebo z lásky. V další rovině chce předkládaná bakalářská práce sledovat rodinné strategie dvou významných historických rodů. Pokusí se přiblížit mentalitu a životní styl šlechty 19. století a lépe tak rozhodnout, zda zmíněné manželství konvenovalo s dobovou praxí. A naopak - na příkladu sňatku doloží specifika a projevy sledované sociální skupiny.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis is focusing on the beginning of the relationship and marriage of two members of Czech high nobility Terezia (maiden name Kinská) and Siegfried Clary-Aldringen. I tis mapping less than a six months in their life (december of 1884 - june of 1885) a period before their marriage and after. The main goal of this thesis is a research on this particular marriage and to show specifics of nobility in the second period of 19th century. The thesis is focusing on a mutual relationship of two betrotheds - married couple and on specifics of mentality of nobility in the contemporary historical context in the second period of 19th century. The thesis is also focusing if they respected common demands of nobility in the ambit of marriage policy. Primarily on a principal of uniformity. The other raised question is, if it was a marriage of convenience or marriage of love. In the other part the theses focuses on family strategies of these two important historical nobel families. It is trying show mentality and lifestyle of nobility of 19th century and it tries to show, if the marriage respected contemporary practice.
Klíčová slova
Šlechta, rodinné strategie, životní styl šlechty, Kinský, Clary-Aldringen, sňatek, manželství, 19. století.
Klíčová slova v angličtině
Aristocracy, family strategies, lifestyle of nobility, Kinsky, Clary-Aldringen, marriage, 19th century.
Rozsah průvodní práce
68 s. (137 757 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Předložená práce se věnuje rodícímu se vztahu a následnému uzavření manželského svazku dvou příslušníků vysoké historické šlechty v českém prostředí - Terezii (roz. Kinské) a Siegfriedovi Clary-Aldringenovi. Cílem práce je zkoumání tohoto konkrétního sňatku a na jeho základě ukázat projevy a specifika šlechty jako určité sociální skupiny druhé poloviny 19. století, kdy dochází k proměně elit a sňatek je nejen tradičním nástrojem rodinné strategie, ale stává se i disciplinačním nástrojem celé sociální skupiny. Práce sleduje tak půlroční období v jejich životě (prosinec 1884 - červen 1885) před jejich sňatkem a po něm. Nahlíží tak na vzájemný vztah snoubenců, resp. manželů v dobovém historickém kontextu a s přihlédnutím ke specifikům šlechtické mentality druhé poloviny 19. století. Práce tak poukazuje, zda byly dodrženy obvyklé požadavky šlechty 19. století v oblasti sňatkové politiky, především princip rovnorodosti. Lze nastolit též otázku, zda se jednalo o tzv. sňatek z rozumu nebo z lásky. V další rovině chce předkládaná bakalářská práce sledovat rodinné strategie dvou významných historických rodů. Pokusí se přiblížit mentalitu a životní styl šlechty 19. století a lépe tak rozhodnout, zda zmíněné manželství konvenovalo s dobovou praxí. A naopak - na příkladu sňatku doloží specifika a projevy sledované sociální skupiny.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis is focusing on the beginning of the relationship and marriage of two members of Czech high nobility Terezia (maiden name Kinská) and Siegfried Clary-Aldringen. I tis mapping less than a six months in their life (december of 1884 - june of 1885) a period before their marriage and after. The main goal of this thesis is a research on this particular marriage and to show specifics of nobility in the second period of 19th century. The thesis is focusing on a mutual relationship of two betrotheds - married couple and on specifics of mentality of nobility in the contemporary historical context in the second period of 19th century. The thesis is also focusing if they respected common demands of nobility in the ambit of marriage policy. Primarily on a principal of uniformity. The other raised question is, if it was a marriage of convenience or marriage of love. In the other part the theses focuses on family strategies of these two important historical nobel families. It is trying show mentality and lifestyle of nobility of 19th century and it tries to show, if the marriage respected contemporary practice.
Klíčová slova
Šlechta, rodinné strategie, životní styl šlechty, Kinský, Clary-Aldringen, sňatek, manželství, 19. století.
Klíčová slova v angličtině
Aristocracy, family strategies, lifestyle of nobility, Kinsky, Clary-Aldringen, marriage, 19th century.
Zásady pro vypracování
Sňatek a manželství je nástrojem rodinných strategií aristokracie. Ve druhé polovině 19. století je v prostředí vysoké šlechty stále chápan jako základ společenského pořádku a garantuje jméno, čest, tradici a symbolický kapitál rodiny a potažmo celé sociální skupiny. Proto byl kladen důraz zejména na zachování principu rovnorodosti. Bakalářská práce bude sledovat tuto problematiku na příkladu manželství Terezie, roz. Kinské (1867-1943) a Siegfrieda Clary- Aldringena (1848-1929). Zejména na základě pramenů osobní povahy (korespondence, deníky) se zaměří na seznámení, sňatek a každodennost manželství v prostředí této významné severočeské šlechtické rodiny.
Osnova:
Úvod
1. Šlechta a její životní styl 2. poloviny 19. století jako téma (literatura, metody, prameny, historický kontext)
2. Sňatek, manželství a rodinné strategie ve šlechtickém prostředí 2. poloviny 19. stol.
3. Rod Clary-Aldringen - dějiny a význam
4. Rod Kinských - dějiny a význam
5. Snoubenci Terezie Kinská a Siegfried Clary- Aldringen
6. Sňatek
7. Manželství a jeho každodennost
Závěr
Harmonogram vzniku práce:
1. Zpracování základní bibliografie (listopad - prosinec 2016).
2. Studium archivních pramenů a dokumentů ke zvolenému tématu (listopad - prosinec 2016).
3. Studium odborné literatury ke zvolenému tématu (leden - březen 2017).
4. Shrnutí výzkumu, utřídění získaného materiálu a jeho kritické zhodnocení (březen 2017).
5. Zpracování jednotlivých kapitol bakalářské práce (duben - červen 2017).
6. Vyhotovení čistopisu, redakční úpravy, korektury a odevzdání bakalářské práce (červen 2017).
Zásady pro vypracování
Sňatek a manželství je nástrojem rodinných strategií aristokracie. Ve druhé polovině 19. století je v prostředí vysoké šlechty stále chápan jako základ společenského pořádku a garantuje jméno, čest, tradici a symbolický kapitál rodiny a potažmo celé sociální skupiny. Proto byl kladen důraz zejména na zachování principu rovnorodosti. Bakalářská práce bude sledovat tuto problematiku na příkladu manželství Terezie, roz. Kinské (1867-1943) a Siegfrieda Clary- Aldringena (1848-1929). Zejména na základě pramenů osobní povahy (korespondence, deníky) se zaměří na seznámení, sňatek a každodennost manželství v prostředí této významné severočeské šlechtické rodiny.
Osnova:
Úvod
1. Šlechta a její životní styl 2. poloviny 19. století jako téma (literatura, metody, prameny, historický kontext)
2. Sňatek, manželství a rodinné strategie ve šlechtickém prostředí 2. poloviny 19. stol.
3. Rod Clary-Aldringen - dějiny a význam
4. Rod Kinských - dějiny a význam
5. Snoubenci Terezie Kinská a Siegfried Clary- Aldringen
6. Sňatek
7. Manželství a jeho každodennost
Závěr
Harmonogram vzniku práce:
1. Zpracování základní bibliografie (listopad - prosinec 2016).
2. Studium archivních pramenů a dokumentů ke zvolenému tématu (listopad - prosinec 2016).
3. Studium odborné literatury ke zvolenému tématu (leden - březen 2017).
4. Shrnutí výzkumu, utřídění získaného materiálu a jeho kritické zhodnocení (březen 2017).
5. Zpracování jednotlivých kapitol bakalářské práce (duben - červen 2017).
6. Vyhotovení čistopisu, redakční úpravy, korektury a odevzdání bakalářské práce (červen 2017).
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín, Rodinný archiv Clary-Aldringen - osobní pozůstalosti Terezie Clary- Aldringen a Siegfrieda Clary-Aldringen.
CLARY-ALDRINGEN, Alfons, Geschichten eines alten Österreichers, Wien Berlin 1977.
Literatura:
BEZECNÝ, Zdeněk, Příliš uzavřená společnost. Orličtí Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Čechách v druhé polovině 19. a na počátku 20. století, České Budějovice 2005
DIEMEL, Christa, Adelige Frauen im bürgerlichen Jahrhundert. Hofdamen, Stiftsdamen, Salondamen 1800-1870, Frankfurt am Main 1998
LENDEROVÁ, Milena, K hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století, Praha 1999 SLABÁKOVÁ, Radmila, Rodina a její hodnota u rakousko-české aristokracie v 19. století (na příkladu Dietrichsteinů a Mensdorffů-Pouilly), Studie k sociálním dějinám 6, 2001, s. 275-285
ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila, Rodinné strategie šlechty. Mensdorffové-Pouilly v 19. století, Praha 2007
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín, Rodinný archiv Clary-Aldringen - osobní pozůstalosti Terezie Clary- Aldringen a Siegfrieda Clary-Aldringen.
CLARY-ALDRINGEN, Alfons, Geschichten eines alten Österreichers, Wien Berlin 1977.
Literatura:
BEZECNÝ, Zdeněk, Příliš uzavřená společnost. Orličtí Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Čechách v druhé polovině 19. a na počátku 20. století, České Budějovice 2005
DIEMEL, Christa, Adelige Frauen im bürgerlichen Jahrhundert. Hofdamen, Stiftsdamen, Salondamen 1800-1870, Frankfurt am Main 1998
LENDEROVÁ, Milena, K hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století, Praha 1999 SLABÁKOVÁ, Radmila, Rodina a její hodnota u rakousko-české aristokracie v 19. století (na příkladu Dietrichsteinů a Mensdorffů-Pouilly), Studie k sociálním dějinám 6, 2001, s. 275-285
ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila, Rodinné strategie šlechty. Mensdorffové-Pouilly v 19. století, Praha 2007