Obec Brniště (okres Česká Lípa) se skládá ze tří částí. Části Hlemýždí a Jáchymov byly do roku 1951 samostatnou vesnicí. Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto a nahrazeno dosídlenci převážně z východních Čech, ale i z Polska a ze Slovenska. Po válce vznikly místní správní komise, které později nahradily národní výbory, které měly na starosti správu obce. Po celou dobu poválečného období si obec udržela svůj zemědělský ráz. Vliv kolektivizace proto způsobil nejen změnu většiny vlastnických poměrů, ale zanechal i stopy v krajině. Vedle JZD v Brništi existovala řada továren, ale fungovalo zde i několik prodejen a dalších provozoven podporující občanskou vybavenost. Kromě toho zde byl i prostor pro čilý kulturní život.
Anotace v angličtině
Brniště (Česká Lípa district) consists of three parts. Parts of Hlemýždí and Jáchymov were an independent village until 1951. After World War II, the original German population was expelled and replaced by people mainly from Eastern Bohemia, but also from Poland and Slovakia. After the war, local administrative commissions were established, which were later replaced by national committees in charge of municipal administration. Throughout the postwar period, the village maintained its agricultural character. Therefore, the influence of collectivization not only caused a change in the majority of ownership, but also it left behind significantly different landscape. In addition to the collective farm (JZD) in Brniště, there were a number of factories, but there were also several shops and other establishments supporting civic amenities. In addition, there was a place for an active cultural life.
Klíčová slova
Brniště, Hlemýždí, odsun Němců, národní výbor, kolektivizace, jednotné zemědělské družstvo, 1945-1989
Klíčová slova v angličtině
Brniště, Hlemýždí, expulsion of Germans, national committee, collectivization, collective farm, 1945-1989
Rozsah průvodní práce
89 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Obec Brniště (okres Česká Lípa) se skládá ze tří částí. Části Hlemýždí a Jáchymov byly do roku 1951 samostatnou vesnicí. Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto a nahrazeno dosídlenci převážně z východních Čech, ale i z Polska a ze Slovenska. Po válce vznikly místní správní komise, které později nahradily národní výbory, které měly na starosti správu obce. Po celou dobu poválečného období si obec udržela svůj zemědělský ráz. Vliv kolektivizace proto způsobil nejen změnu většiny vlastnických poměrů, ale zanechal i stopy v krajině. Vedle JZD v Brništi existovala řada továren, ale fungovalo zde i několik prodejen a dalších provozoven podporující občanskou vybavenost. Kromě toho zde byl i prostor pro čilý kulturní život.
Anotace v angličtině
Brniště (Česká Lípa district) consists of three parts. Parts of Hlemýždí and Jáchymov were an independent village until 1951. After World War II, the original German population was expelled and replaced by people mainly from Eastern Bohemia, but also from Poland and Slovakia. After the war, local administrative commissions were established, which were later replaced by national committees in charge of municipal administration. Throughout the postwar period, the village maintained its agricultural character. Therefore, the influence of collectivization not only caused a change in the majority of ownership, but also it left behind significantly different landscape. In addition to the collective farm (JZD) in Brniště, there were a number of factories, but there were also several shops and other establishments supporting civic amenities. In addition, there was a place for an active cultural life.
Klíčová slova
Brniště, Hlemýždí, odsun Němců, národní výbor, kolektivizace, jednotné zemědělské družstvo, 1945-1989
Klíčová slova v angličtině
Brniště, Hlemýždí, expulsion of Germans, national committee, collectivization, collective farm, 1945-1989
Zásady pro vypracování
Severočeská obec Brniště (okres Česká Lípa) prošla po druhé světové válce velkými změnami, které byly ovlivněny jak proměnou struktury obyvatel, tak politickým vývojem. Diplomová práce se věnuje dějinám obce v časovém úseku 1945-1989 z hlediska demografického, politického, stavebního a kulturního.
Osnova práce:
Úvod,
1. Historie Brniště do roku 1945,
2. Vysídlení Němců a příchod nových obyvatel,
3. Politický vývoj,
4. Stavební vývoj,
5. Hospodářství,
6. Kulturní život,
Závěr
Postup práce:
1. Do července 2017 studium literatury,
2. Do konce srpna 2017 shromáždění archivního materiálu,
3. Do konce března 2018 zpracování získaných dat, vyhotovení jednotlivých kapitol práce
Zásady pro vypracování
Severočeská obec Brniště (okres Česká Lípa) prošla po druhé světové válce velkými změnami, které byly ovlivněny jak proměnou struktury obyvatel, tak politickým vývojem. Diplomová práce se věnuje dějinám obce v časovém úseku 1945-1989 z hlediska demografického, politického, stavebního a kulturního.
Osnova práce:
Úvod,
1. Historie Brniště do roku 1945,
2. Vysídlení Němců a příchod nových obyvatel,
3. Politický vývoj,
4. Stavební vývoj,
5. Hospodářství,
6. Kulturní život,
Závěr
Postup práce:
1. Do července 2017 studium literatury,
2. Do konce srpna 2017 shromáždění archivního materiálu,
3. Do konce března 2018 zpracování získaných dat, vyhotovení jednotlivých kapitol práce
Seznam doporučené literatury
SOkA Česká Lípa, fond Místní národní výbor Brniště 1945-1990, fond Archiv obce Brniště 1756-1945.
ARBURG, Adrian von, Abschied und Neubeginn. Der Bevölkerungswechsel in den Sudetengebieten nach 1945, in: Als die Deutschen weg waren. Was nach der Vertreibung geschah: Ostpreußen, Schlesien, Sudetenland, Berlín 2005, s. 185-217. TÝŽ, Tak či onak. Nucené přesídlení v komplexním pojetí poválečné sídelní politiky v českých zemích, in: Soudobé dějiny, 10, 2003, s. 253-292. BERTELMANN, Karel, Vývoj národních výborů do Ústavy 9. května (1945-1948), Praha 1964. BLAŽEK, Petr KUBÁLEK, Michal, Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti, Praha 2008. BOHMANN, Alfred, Das Sudentendeutschtum in Zahlen. Handbuch über den Bestand und die Entwicklung der sudetendeutschen Volksgruppe in den Jahren 1910 bis 1950, Mnichov 1959. BRANDES, Detlef, Cesta k vyhnání 1938-1945. Plány a rozhodnutí o "transferu" Němců z Československa a z Polska, Praha 2002. BŘEZINA, Vladimír PERNES, Jiří (ed.), Závěrečná fáze kolektivizace zemědělství v Československu 1957-1960, Praha 2010. BUREŠOVÁ, Jana, Zemědělská politika v Československu v letech 1945-1948 v kontextu vývoje ostatních evropských zemí sovětské sféry vlivu, in: Zemědělství na rozcestí 1945-1948, Uherské Hradiště, s. 62-68. ČAPKA, František - SLEZÁK, Lubomír- VACULÍK, Jaroslav, Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005. HAIŠMAN, Tomáš, Několik poznámek k procesu formování nových lokálních společností v českém pohraničí po roce 1945, in: Český lid, 71, 1948, s. 141-153. Historický lexikon obcí České republika, 1869-2005, Praha 2006. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka JANÁK, Jan DOBEŠ, Jan, Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost, Praha 2007. HONCŮ, Miroslav, Mimoň v zrcadle staletí, Mimoň 2012. KALINOVÁ, Lenka, K sociálním dějinám Československa 1969-1989, Praha 1999. KAPLAN, Karel, Československo v letech 1945-1948, Praha 1991. TÝŽ, Československo v letech 1948-1953, Praha 1991. TÝŽ, Československo v letech 1953-1966, Praha 1992. TÝŽ, Československo v letech 1967-1969, Praha 1993.
TÝŽ, Pět kapitol o únoru, Brno 1997. KASTNER, Quido, Osídlování českého pohraničí od května 1945 (na příkladu vybraných obcí Litoměřicka), Ústí nad Labem 1999. KUBAČÁK, Antonín, Organizace zemědělské správy v letech 1948-1949, in: AUC Philosophica et Historica 1987, č. 4-5, s. 121-146. KUSÁK, Alexej, Kultura a politika v Československu 1945-1956, Praha 1998. MĚCHÝŘ, Jan, Volby roku 1946, in: Dějiny a současnost, 13, 1991, s. 28-33. NOSKOVÁ, Helena, Osídlovací komise ÚV KSČ a reemigrace v letech 1945-1954, in: Historické studie. K sedmdesátinám Milana Otáhala, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR (ed.) Praha 1998, s. 116-129. PANÁČEK, Ja.roslav VOJTÍŠKOVÁ, Marie SMEJKAL, Ladislav, Z dějin České Lípy, Česká Lípa 1999. PAPAJÍK, David, Dějiny měst, městeček a vesnic (metodická příručka), Olomouc 2005. SOVADINA, Miloslav, Správní vývoj okresu Česká Lípa od roku 1848 do roku 1990, Česká Lípa 1998. SPURNÝ, Matěj, Nejsou jako my. Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945-1960), Praha 2012. STANĚK, Tomáš, Odsun Němců z Československa 1945-1947, Praha 1991. VOJTÍŠKOVÁ, Marie PANÁČEK, Jaroslav, Česká Lípa, Česká Lípa 1976.
VOREL, Petr, Základy historické regionalistiky. Metodika výzkumu a interpretace pramenných zdrojů místních a regionálních dějin, Pardubice 2005. WIEDEMANN, Andeas, Komm mit uns und Grenzland aufbauen!, Essen 2007.
Seznam doporučené literatury
SOkA Česká Lípa, fond Místní národní výbor Brniště 1945-1990, fond Archiv obce Brniště 1756-1945.
ARBURG, Adrian von, Abschied und Neubeginn. Der Bevölkerungswechsel in den Sudetengebieten nach 1945, in: Als die Deutschen weg waren. Was nach der Vertreibung geschah: Ostpreußen, Schlesien, Sudetenland, Berlín 2005, s. 185-217. TÝŽ, Tak či onak. Nucené přesídlení v komplexním pojetí poválečné sídelní politiky v českých zemích, in: Soudobé dějiny, 10, 2003, s. 253-292. BERTELMANN, Karel, Vývoj národních výborů do Ústavy 9. května (1945-1948), Praha 1964. BLAŽEK, Petr KUBÁLEK, Michal, Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti, Praha 2008. BOHMANN, Alfred, Das Sudentendeutschtum in Zahlen. Handbuch über den Bestand und die Entwicklung der sudetendeutschen Volksgruppe in den Jahren 1910 bis 1950, Mnichov 1959. BRANDES, Detlef, Cesta k vyhnání 1938-1945. Plány a rozhodnutí o "transferu" Němců z Československa a z Polska, Praha 2002. BŘEZINA, Vladimír PERNES, Jiří (ed.), Závěrečná fáze kolektivizace zemědělství v Československu 1957-1960, Praha 2010. BUREŠOVÁ, Jana, Zemědělská politika v Československu v letech 1945-1948 v kontextu vývoje ostatních evropských zemí sovětské sféry vlivu, in: Zemědělství na rozcestí 1945-1948, Uherské Hradiště, s. 62-68. ČAPKA, František - SLEZÁK, Lubomír- VACULÍK, Jaroslav, Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005. HAIŠMAN, Tomáš, Několik poznámek k procesu formování nových lokálních společností v českém pohraničí po roce 1945, in: Český lid, 71, 1948, s. 141-153. Historický lexikon obcí České republika, 1869-2005, Praha 2006. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka JANÁK, Jan DOBEŠ, Jan, Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost, Praha 2007. HONCŮ, Miroslav, Mimoň v zrcadle staletí, Mimoň 2012. KALINOVÁ, Lenka, K sociálním dějinám Československa 1969-1989, Praha 1999. KAPLAN, Karel, Československo v letech 1945-1948, Praha 1991. TÝŽ, Československo v letech 1948-1953, Praha 1991. TÝŽ, Československo v letech 1953-1966, Praha 1992. TÝŽ, Československo v letech 1967-1969, Praha 1993.
TÝŽ, Pět kapitol o únoru, Brno 1997. KASTNER, Quido, Osídlování českého pohraničí od května 1945 (na příkladu vybraných obcí Litoměřicka), Ústí nad Labem 1999. KUBAČÁK, Antonín, Organizace zemědělské správy v letech 1948-1949, in: AUC Philosophica et Historica 1987, č. 4-5, s. 121-146. KUSÁK, Alexej, Kultura a politika v Československu 1945-1956, Praha 1998. MĚCHÝŘ, Jan, Volby roku 1946, in: Dějiny a současnost, 13, 1991, s. 28-33. NOSKOVÁ, Helena, Osídlovací komise ÚV KSČ a reemigrace v letech 1945-1954, in: Historické studie. K sedmdesátinám Milana Otáhala, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR (ed.) Praha 1998, s. 116-129. PANÁČEK, Ja.roslav VOJTÍŠKOVÁ, Marie SMEJKAL, Ladislav, Z dějin České Lípy, Česká Lípa 1999. PAPAJÍK, David, Dějiny měst, městeček a vesnic (metodická příručka), Olomouc 2005. SOVADINA, Miloslav, Správní vývoj okresu Česká Lípa od roku 1848 do roku 1990, Česká Lípa 1998. SPURNÝ, Matěj, Nejsou jako my. Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945-1960), Praha 2012. STANĚK, Tomáš, Odsun Němců z Československa 1945-1947, Praha 1991. VOJTÍŠKOVÁ, Marie PANÁČEK, Jaroslav, Česká Lípa, Česká Lípa 1976.
VOREL, Petr, Základy historické regionalistiky. Metodika výzkumu a interpretace pramenných zdrojů místních a regionálních dějin, Pardubice 2005. WIEDEMANN, Andeas, Komm mit uns und Grenzland aufbauen!, Essen 2007.