Tato diplomová práce na téma "Rekultivační management různých typů rekultivovaných stanovišť na výsypkách Mostecké pánve" je zaměřena na problematiku rekultivovaných ploch v oblasti Mostecké pánve s výskytem různých typů výsypkových zemin. Mostecká hnědouhelná pánev je největší a v současnosti nejdůležitější podkrušnohorskou pánví. Dobývání hnědého uhlí zde přirozeně vedlo ke značnému poškození krajiny, a proto mají rekultivační práce v této lokalitě velmi zásadní význam. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit různé metodiky rekultivace ploch - lesnické a zemědělské rekultivace a oblasti dlouhodobě ponechané přirozeným procesům sukcese. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, která stručně popisuje vznik ložisek hnědého uhlí v této lokalitě, význam a proces rekultivace, geologický a stratigrafický vývoj oblasti Mostecké pánve, metodiku laboratorních analýz a zhodnocení využitelnosti výsypkových zemin zkoumané lokality. Analytická část práce hodnotí vývoj pedologických vlastností na základě provedených analýz půdních vzorků z jednotlivých sond. Dále je zde hodnocena úspěšnost rekultivačního procesu vybraných ploch na stanovištích výsypky Obránců míru a výsypky Střimice v souvislosti se zvolenou metodikou rekultivace.
Anotace v angličtině
This diploma thesis on the topic "Reclamation management of various types of reclaimed areas of the Most Basin dumps" focuses on the issue of reclaimed areas with various types of dump soils. The Most Brown Coal Basin is the largest and currently the most important basin in the region under the Krušné Hory Mts. the Mountains. The mining of lignite has naturally led to considerable damage to the landscape, and therefore the reclamation work in this locality is very important. The aim of the thesis was to evaluate various methodologies of areas reclamation - forestry and agricultural reclamation and areas retained to natural succession. The thesis is divided into a theoretical part, which briefly describes the origin of brown coal deposits in this locality, the importance and process of reclamation, the geological and stratigraphic development of the Most Basin area, the methodology of laboratory analyses and the evaluation of the usability of the dump soils of the research sites. The analytical part of the thesis evaluates the development of pedological properties on the basis of analyses of soil samples from individual probes. Furthermore, the success of the reclamation methodology of selected areas at the research areas of the Obránců Míru dump and the Střimice dump in connection with the chosen reclamation methodology is evaluated here.
reclamation, natural succession, hopper, soil probe, Most basin
Rozsah průvodní práce
83
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce na téma "Rekultivační management různých typů rekultivovaných stanovišť na výsypkách Mostecké pánve" je zaměřena na problematiku rekultivovaných ploch v oblasti Mostecké pánve s výskytem různých typů výsypkových zemin. Mostecká hnědouhelná pánev je největší a v současnosti nejdůležitější podkrušnohorskou pánví. Dobývání hnědého uhlí zde přirozeně vedlo ke značnému poškození krajiny, a proto mají rekultivační práce v této lokalitě velmi zásadní význam. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit různé metodiky rekultivace ploch - lesnické a zemědělské rekultivace a oblasti dlouhodobě ponechané přirozeným procesům sukcese. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, která stručně popisuje vznik ložisek hnědého uhlí v této lokalitě, význam a proces rekultivace, geologický a stratigrafický vývoj oblasti Mostecké pánve, metodiku laboratorních analýz a zhodnocení využitelnosti výsypkových zemin zkoumané lokality. Analytická část práce hodnotí vývoj pedologických vlastností na základě provedených analýz půdních vzorků z jednotlivých sond. Dále je zde hodnocena úspěšnost rekultivačního procesu vybraných ploch na stanovištích výsypky Obránců míru a výsypky Střimice v souvislosti se zvolenou metodikou rekultivace.
Anotace v angličtině
This diploma thesis on the topic "Reclamation management of various types of reclaimed areas of the Most Basin dumps" focuses on the issue of reclaimed areas with various types of dump soils. The Most Brown Coal Basin is the largest and currently the most important basin in the region under the Krušné Hory Mts. the Mountains. The mining of lignite has naturally led to considerable damage to the landscape, and therefore the reclamation work in this locality is very important. The aim of the thesis was to evaluate various methodologies of areas reclamation - forestry and agricultural reclamation and areas retained to natural succession. The thesis is divided into a theoretical part, which briefly describes the origin of brown coal deposits in this locality, the importance and process of reclamation, the geological and stratigraphic development of the Most Basin area, the methodology of laboratory analyses and the evaluation of the usability of the dump soils of the research sites. The analytical part of the thesis evaluates the development of pedological properties on the basis of analyses of soil samples from individual probes. Furthermore, the success of the reclamation methodology of selected areas at the research areas of the Obránců Míru dump and the Střimice dump in connection with the chosen reclamation methodology is evaluated here.
reclamation, natural succession, hopper, soil probe, Most basin
Zásady pro vypracování
Cílem práce je přispět k hodnocení problematiky rekultivace různých typů výsypkových ploch a sukcese na vybraných stanovištích Mostecké pánve. Práce vychází z různou metodikou rekultivovných ploch a sukcesních ploch. Obsahuje stručný popis dlouhodobě sledované lokality Střimice (bílinaská část). Hlavní pozornost bude věnována výzkumu lokality výsypka Obránců Míru a ploše s aplikací spraše na mostecké části výsypky Střimice. Na základě zejména pedologického hodnocení ploch bude posouzena úspěšnost jednotlivých metod managementu ploch a doporučena optimální metodika průzkumu a rekultivace v podmínkách Mostecké pánve.
1. Úvod
2. Cíle práce
3. Literární rešerše
4. Metodika práce
5. Stručné shrnutí geologické situace oblasti mostecké pánve se zaměřením na pedologii
6. Rekultivační využitelnost výsypkových zemin a dostupných substrátů oblasti mostecké pánve
7. Výzkum oblasti výsypky Obránců Míru bez aplikace rekultivačních aditiv
7.1 Výzkum rekultivované plochy a lesnickou rekultivací
7.2 Výzkum ploch dlouhodobě ponechaných přirozené sukcesi s různým stářím
8. Výzkum oblasti výsypky Střimice s aplikací zúrodnitelných zemin
8.1 Výzkum rekultivované plochy s aplikací spraší
8.2 Výzkum rekultivované plochy s aplikací bentonitu
9. Diskuze
10. Závěr
Zásady pro vypracování
Cílem práce je přispět k hodnocení problematiky rekultivace různých typů výsypkových ploch a sukcese na vybraných stanovištích Mostecké pánve. Práce vychází z různou metodikou rekultivovných ploch a sukcesních ploch. Obsahuje stručný popis dlouhodobě sledované lokality Střimice (bílinaská část). Hlavní pozornost bude věnována výzkumu lokality výsypka Obránců Míru a ploše s aplikací spraše na mostecké části výsypky Střimice. Na základě zejména pedologického hodnocení ploch bude posouzena úspěšnost jednotlivých metod managementu ploch a doporučena optimální metodika průzkumu a rekultivace v podmínkách Mostecké pánve.
1. Úvod
2. Cíle práce
3. Literární rešerše
4. Metodika práce
5. Stručné shrnutí geologické situace oblasti mostecké pánve se zaměřením na pedologii
6. Rekultivační využitelnost výsypkových zemin a dostupných substrátů oblasti mostecké pánve
7. Výzkum oblasti výsypky Obránců Míru bez aplikace rekultivačních aditiv
7.1 Výzkum rekultivované plochy a lesnickou rekultivací
7.2 Výzkum ploch dlouhodobě ponechaných přirozené sukcesi s různým stářím
8. Výzkum oblasti výsypky Střimice s aplikací zúrodnitelných zemin
8.1 Výzkum rekultivované plochy s aplikací spraší
8.2 Výzkum rekultivované plochy s aplikací bentonitu
9. Diskuze
10. Závěr
Seznam doporučené literatury
1. Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří. I. Část: Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří. (2008)- Vráblíková, J. a kol.
2. Severočeský hnědouhelný revír. Most: Oborové ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů, 1973.
3. ČERMÁK P., KOHEL V. et ŠPIŘÍK M., 1993: Rekultivace území devastovaných báňskou činností v oblasti severočeského hnědouhelného revíru - metodika. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha.
4. ŘEHOŘ M., ŠÁLEK M. et HENDRYCHOVÁ M., 2010: Geologicko-pedologický a biologický výzkum různých typů ploch po těžbě hnědého uhlí a optimalizace rekultivačních přístupů k obnově krajiny. Dílčí zpráva o řešení grantového projektu za rok 2010, Grantová agentura ČR, Praha.
5. ŠTÝS S., 1981: Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin. SNTL, Praha.
6. MAJER J.D., 1989: Animals in primary succession. The role of fauna in reclaimed land. Cambridge University Press, Cambridge
7. PRACH K. et HOBBS R. J., 2008: Spontaneous Succession Versus Technical Reclamation in the Restoration of Disturbed Sites, Restoration Ecology. Vol.16, No.3, pp. 363-366.
8. HENDRYCHOVÁ M., ŠÁLEK M. et ŘEHOŘ M., 2011: How restoration management of spoil heaps after brown coal mining affects invertebrate diversity on late Successional forest stands: importance of soil properties Restoration Ecology, Elsevier, Society for Ecological Restoration International. doi: 10.1111/j.1526-100X.2011.00841.x.
Seznam doporučené literatury
1. Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří. I. Část: Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří. (2008)- Vráblíková, J. a kol.
2. Severočeský hnědouhelný revír. Most: Oborové ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů, 1973.
3. ČERMÁK P., KOHEL V. et ŠPIŘÍK M., 1993: Rekultivace území devastovaných báňskou činností v oblasti severočeského hnědouhelného revíru - metodika. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha.
4. ŘEHOŘ M., ŠÁLEK M. et HENDRYCHOVÁ M., 2010: Geologicko-pedologický a biologický výzkum různých typů ploch po těžbě hnědého uhlí a optimalizace rekultivačních přístupů k obnově krajiny. Dílčí zpráva o řešení grantového projektu za rok 2010, Grantová agentura ČR, Praha.
5. ŠTÝS S., 1981: Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin. SNTL, Praha.
6. MAJER J.D., 1989: Animals in primary succession. The role of fauna in reclaimed land. Cambridge University Press, Cambridge
7. PRACH K. et HOBBS R. J., 2008: Spontaneous Succession Versus Technical Reclamation in the Restoration of Disturbed Sites, Restoration Ecology. Vol.16, No.3, pp. 363-366.
8. HENDRYCHOVÁ M., ŠÁLEK M. et ŘEHOŘ M., 2011: How restoration management of spoil heaps after brown coal mining affects invertebrate diversity on late Successional forest stands: importance of soil properties Restoration Ecology, Elsevier, Society for Ecological Restoration International. doi: 10.1111/j.1526-100X.2011.00841.x.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V rámci obhajoby své diplomové práce přednesla studentka svou prezentaci. Studentka v ní představila metodiku, výsledky a závěry své práce formou tabulek, map a fotodokumentace.
U obhajoby byl přítomen vedoucí práce RNDr. Michal Řehoř, Ph.D. Posudek oponenta přečetl předseda komise doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.
V diskuzi byly vzneseny následující dotazy a připomínky:
doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.: V práci chybí rozdělení procent plochy na vybraných výsypkách dle typů rekultivace. Co znamená termín vyšší četnost kořínků používaný v tabulkách (méně nebo více než vysoká)?. Kopané sondy by bylo vhodné označit i souřadnicemi.
doc. RNDr. Pavel Cudlín, CSc.: Vadilo by, kdyby vznikla na místě rozsáhlé přirozené sukcese divočina? Proč to není možné?
oc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.: Zabývala jste se v práci tím, proč na těchto místech sukcesní plochy vznikly?