- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Ve stínu stromů aneb historická paměť krajiny zámeckého parku. Kynžvartský park a jeho funkce v krajinné kultuře 19. století.
Hlavní téma v angličtině
In the shadow of trees or historical memory landscape of the castle´s park. Kynžvar´s park and its features in the landscape culture of the 19th century.
Název dle studenta
-
Název dle studenta v angličtině
In the shadow of trees or historical memory lanscape of the castle´s park. Kynzvart´s park and its features in the landscape culture of the 19th century
Předkládaná diplomová práce Ve stínu stromů aneb historická paměť krajiny zámeckého parku. Kynžvartský park a jeho funkce v krajinné kultuře 19. století, se zabývá krajinou parku u zámku Kynžvart. Během historie se zámecké zahrady/parky staly neodlučitelnou součástí šlechtických sídel a kulturního života jejich obyvatel. Práce se snaží postihnout, jaký vliv měl majitel rodového sídla a význam panství s jeho funkcemi na tvář krajiny, její proměnu, v kontextu dobového kulturního/estetického/krajinářského diskursu. Na základě analýzy písemných, kartografických a ikonografických pramenů se práce zaměří na funkce zahrady/parku, které byly utvářeny životem tehdejší aristokratické společnosti a skladbu krajinných typů, jež byly v krajině zámeckého parku obsaženy.
Anotace v angličtině
Presented thesis In the shadow of trees or historical memory lanscape of the castle´s park. Kynzvart´s park and its features in the landscape culture of the 19th century, deals with the landscape of the park at Kynzvart Castle. Throughout history, castle gardens / parks have become an integral part of the aristocratic residences and cultural life of their residents. The work tries to describe the influence of the owner of the family seat and the importance of the estate with its functions on the face of the landscape, its transformation, in the context of contemporary cultural / aesthetic / landscape discourse. Based on the analysis of written, cartographic and iconographic sources, the work will focus on the functions of the garden / park, which were shaped by the life of the then aristocratic society and the composition of the landscape types that were contained in the landscape of the castle park.
Klíčová slova
Metternichové, zámek Kynžvart, paměť krajiny, zámecký park, kancléř Klemens Václav Lothar Metternich, krajinářský park, 19. století, krajina, funkce zámeckého parku
Klíčová slova v angličtině
Metternichs, Castle Kynzvart, memory of the landscape, castle park, Chancellor Klemens Vaclav Lothar Metternich, landscaped park, 19th century, landscape, castle park function
Rozsah průvodní práce
101 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Předkládaná diplomová práce Ve stínu stromů aneb historická paměť krajiny zámeckého parku. Kynžvartský park a jeho funkce v krajinné kultuře 19. století, se zabývá krajinou parku u zámku Kynžvart. Během historie se zámecké zahrady/parky staly neodlučitelnou součástí šlechtických sídel a kulturního života jejich obyvatel. Práce se snaží postihnout, jaký vliv měl majitel rodového sídla a význam panství s jeho funkcemi na tvář krajiny, její proměnu, v kontextu dobového kulturního/estetického/krajinářského diskursu. Na základě analýzy písemných, kartografických a ikonografických pramenů se práce zaměří na funkce zahrady/parku, které byly utvářeny životem tehdejší aristokratické společnosti a skladbu krajinných typů, jež byly v krajině zámeckého parku obsaženy.
Anotace v angličtině
Presented thesis In the shadow of trees or historical memory lanscape of the castle´s park. Kynzvart´s park and its features in the landscape culture of the 19th century, deals with the landscape of the park at Kynzvart Castle. Throughout history, castle gardens / parks have become an integral part of the aristocratic residences and cultural life of their residents. The work tries to describe the influence of the owner of the family seat and the importance of the estate with its functions on the face of the landscape, its transformation, in the context of contemporary cultural / aesthetic / landscape discourse. Based on the analysis of written, cartographic and iconographic sources, the work will focus on the functions of the garden / park, which were shaped by the life of the then aristocratic society and the composition of the landscape types that were contained in the landscape of the castle park.
Klíčová slova
Metternichové, zámek Kynžvart, paměť krajiny, zámecký park, kancléř Klemens Václav Lothar Metternich, krajinářský park, 19. století, krajina, funkce zámeckého parku
Klíčová slova v angličtině
Metternichs, Castle Kynzvart, memory of the landscape, castle park, Chancellor Klemens Vaclav Lothar Metternich, landscaped park, 19th century, landscape, castle park function
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
Zámecký park se během historie stal neodlučitelnou součástí šlechtických sídel a kulturního života jejich obyvatel. Jedná se o mnohotvárné dílo, které během své existence proměňovalo svoji rozlohu i funkci. Kynžvartský park je v 19. století spojen s rodem Metternichů, především s nejvýznamnějším členem kancléřem Klementem Metternichem, který se zapříčinil o mnoho parkových úprav. Práce si klade dva cíle. Prvním cílem je pomocí historickogeografického výzkumu postihnout proměnu rozlohy a skladby parku. Druhým cílem je pak pomocí plošného průzkumu zmapovat a následně inventarizovat dochované hodnotné krajinné prvky.
Harmonogram práce:
1.) Studium odborné literatury a pramenná heuristika (září 2017)
2.) Kritická četba a interpretace pramenů (listopad 2017)
3.) Vyhotovení textu práce podle rámcové osnovy (únor 2018)
4.) Korektury a odevzdání práce (duben 2018)
Rámcová osnova:
Úvod
1. Zámek Kynžvart a rod Metternichů
2. Zámecký park; vnímání, význam a funkce v 19. století
3. Proměna parku historickogeografický pohled
4. Obraz parku plošný průzkum a inventarizace zahradní architektury
Závěr
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
Zámecký park se během historie stal neodlučitelnou součástí šlechtických sídel a kulturního života jejich obyvatel. Jedná se o mnohotvárné dílo, které během své existence proměňovalo svoji rozlohu i funkci. Kynžvartský park je v 19. století spojen s rodem Metternichů, především s nejvýznamnějším členem kancléřem Klementem Metternichem, který se zapříčinil o mnoho parkových úprav. Práce si klade dva cíle. Prvním cílem je pomocí historickogeografického výzkumu postihnout proměnu rozlohy a skladby parku. Druhým cílem je pak pomocí plošného průzkumu zmapovat a následně inventarizovat dochované hodnotné krajinné prvky.
Harmonogram práce:
1.) Studium odborné literatury a pramenná heuristika (září 2017)
2.) Kritická četba a interpretace pramenů (listopad 2017)
3.) Vyhotovení textu práce podle rámcové osnovy (únor 2018)
4.) Korektury a odevzdání práce (duben 2018)
Rámcová osnova:
Úvod
1. Zámek Kynžvart a rod Metternichů
2. Zámecký park; vnímání, význam a funkce v 19. století
3. Proměna parku historickogeografický pohled
4. Obraz parku plošný průzkum a inventarizace zahradní architektury
Závěr
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Národní archiv Praha
Rodinný archiv Metternichů, 1209 - 1799
Státní oblastní archiv v Plzni
Velkostatek lázně Kynžvart, 1564 1947, č. f. 20067
ústřední správa Metternich, 1740 1947, č. f. 20005
Soubory map (vojenská mapování, císařské otisky map stabilního katastru, mapy panství)
Letecká snímkování (50. léta 20. století)
Literatura:
Sked ALAN , Metternich a Rakousko; pokus o hodnocení, Brno 2014.
Olga BAŠEOVÁ, Krajinářský park romantismu, in: Marie Mžyková (ed), Kamenná kniha. The Stone Book. Sborník k romantickému historismu - novogotice, Sychrov 1997.
Pavel BĚLINA - Milan HLAVAČKA - Daniela TINKOVÁ, Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XI. a, 1792-1860, Praha 2013.
Jan DVOŘÁK, Průhonický zámek a park - dílo přírody a lidského ducha pamětní síň hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy (1860-1936), Průhonice 2005.
Ladislav FUKS, Zámek Kynžvart; historie a přítomnost, Karlovy Vary 1958.
Jan HENDRYCH, Tvorba krajiny a zahrad; Historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny; jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana, Praha 2005.
Franz HERRE, Metternich, Praha 1996.
Zdeněk NOVÁK, Dědictví staletých vlivů knížat z Lichtenštejna na zahradní kulturu a krajinu českých zemí, Časopis Matice moravské 132, 2013, s. 105-140.
Božena PACÁKOVÁ -HOŠŤÁLKOVÁ a kol., Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004.
Marie PAVLÁTOVÁ - Marek EHRLICH, Park Terezino údolí a krajina buquoyského panství na Novohradsku, in: Komponovaná kulturní krajina a možnost její obnovy a zachování. Přednášky z odborného semináře konaného v Olomouci ve dnech 22. - 23. dubna 2010, Olomouc 2010, s. 5-15.
Marie PAVLÁTOVÁ, Krajinářské úpravy v okolí schwarzenberských sídel Třeboň, Český Krumlov, Červený Dvůr a dalších na území Jihočeského kraje, in: M. Gaži (ed), Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, České Budějovice 2008, s. 87-102.
Jan PEŠTA a kol., Stavebněhistorický a archeologický průzkum a hodnocení stavebních, technických a uměleckých objektů v památkách zahradního umění, Průhonice 2015.
Veronika PINCOVÁ, Zahradní a parkové úpravy na průhonickém panství za vlastníků Nostitz-Rieneck, in: T. Hájek (ed), Tvář naší země - krajina domova. Sv. 6. Naše krajina v kulturním prostoru Evropy, Lomnice nad Popelkou 2005, s. 77-82.
Eva SEMOTANOVÁ, Historická geografie Českých zemí, Praha 2002.
Simon SCHAMA, Krajina a paměť, Praha 2007.
Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Krajinářská tvorba Jana Rudolfa Černína; vznik a vývoj parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Petrohradě a Chudenicích, Praha 2014.
Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, The Principles and Development of Landscape Parks in the Czech Republic and Their Study from the Perspective of Historical Geography, Historická geografie 38/1, 2012, s. 99-118.
Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Využití písemných a obrazových pramenů při studiu historických krajinných úprav na příkladu parku lázeň v Chudenicích u Klatov, Historická geografie 40/2, 2014, s. 235-262.
Josef TLAPÁK, K chotkovským krajinářským úpravám a stavební činnosti na Novodvorsku na přelomu 18. a 19. století, Vědecké práce Národního zemědělského muzea. Národní zemědělské muzeum 30, 1996, s. 145-153.
Pavel VLČEK, Anglický krajinářský park v Krásném Dvoře, Umění. Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky 49, 2001, s. 337-349.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Národní archiv Praha
Rodinný archiv Metternichů, 1209 - 1799
Státní oblastní archiv v Plzni
Velkostatek lázně Kynžvart, 1564 1947, č. f. 20067
ústřední správa Metternich, 1740 1947, č. f. 20005
Soubory map (vojenská mapování, císařské otisky map stabilního katastru, mapy panství)
Letecká snímkování (50. léta 20. století)
Literatura:
Sked ALAN , Metternich a Rakousko; pokus o hodnocení, Brno 2014.
Olga BAŠEOVÁ, Krajinářský park romantismu, in: Marie Mžyková (ed), Kamenná kniha. The Stone Book. Sborník k romantickému historismu - novogotice, Sychrov 1997.
Pavel BĚLINA - Milan HLAVAČKA - Daniela TINKOVÁ, Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XI. a, 1792-1860, Praha 2013.
Jan DVOŘÁK, Průhonický zámek a park - dílo přírody a lidského ducha pamětní síň hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy (1860-1936), Průhonice 2005.
Ladislav FUKS, Zámek Kynžvart; historie a přítomnost, Karlovy Vary 1958.
Jan HENDRYCH, Tvorba krajiny a zahrad; Historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny; jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana, Praha 2005.
Franz HERRE, Metternich, Praha 1996.
Zdeněk NOVÁK, Dědictví staletých vlivů knížat z Lichtenštejna na zahradní kulturu a krajinu českých zemí, Časopis Matice moravské 132, 2013, s. 105-140.
Božena PACÁKOVÁ -HOŠŤÁLKOVÁ a kol., Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004.
Marie PAVLÁTOVÁ - Marek EHRLICH, Park Terezino údolí a krajina buquoyského panství na Novohradsku, in: Komponovaná kulturní krajina a možnost její obnovy a zachování. Přednášky z odborného semináře konaného v Olomouci ve dnech 22. - 23. dubna 2010, Olomouc 2010, s. 5-15.
Marie PAVLÁTOVÁ, Krajinářské úpravy v okolí schwarzenberských sídel Třeboň, Český Krumlov, Červený Dvůr a dalších na území Jihočeského kraje, in: M. Gaži (ed), Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, České Budějovice 2008, s. 87-102.
Jan PEŠTA a kol., Stavebněhistorický a archeologický průzkum a hodnocení stavebních, technických a uměleckých objektů v památkách zahradního umění, Průhonice 2015.
Veronika PINCOVÁ, Zahradní a parkové úpravy na průhonickém panství za vlastníků Nostitz-Rieneck, in: T. Hájek (ed), Tvář naší země - krajina domova. Sv. 6. Naše krajina v kulturním prostoru Evropy, Lomnice nad Popelkou 2005, s. 77-82.
Eva SEMOTANOVÁ, Historická geografie Českých zemí, Praha 2002.
Simon SCHAMA, Krajina a paměť, Praha 2007.
Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Krajinářská tvorba Jana Rudolfa Černína; vznik a vývoj parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Petrohradě a Chudenicích, Praha 2014.
Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, The Principles and Development of Landscape Parks in the Czech Republic and Their Study from the Perspective of Historical Geography, Historická geografie 38/1, 2012, s. 99-118.
Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Využití písemných a obrazových pramenů při studiu historických krajinných úprav na příkladu parku lázeň v Chudenicích u Klatov, Historická geografie 40/2, 2014, s. 235-262.
Josef TLAPÁK, K chotkovským krajinářským úpravám a stavební činnosti na Novodvorsku na přelomu 18. a 19. století, Vědecké práce Národního zemědělského muzea. Národní zemědělské muzeum 30, 1996, s. 145-153.
Pavel VLČEK, Anglický krajinářský park v Krásném Dvoře, Umění. Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky 49, 2001, s. 337-349.