Hlavním cílem této bakalářské práce je zjištění míry světelného znečištění Ústí nad Labem v jeho okolí, na základě terénního měření. Dále pak určit hlavní zdroje znečištění v zájmových oblastech. V první části práce je popsáno obecné pojetí světelného znečištění a vysvětlení pojmu oblast tmavé oblohy. Výzkumná část práce je založena na terénním měření světelného znečištění na předtím stanovených místech měření, na trasách Ústí nad Labem Teplice a Ústí nad Labem Úštěk. Výsledné hodnoty jsou přehledně zpracovány do tabulek a jsou pořízeny fotografie z míst měření, zachycující zdroje světelného znečištění. V diskuzi je provedeno zhodnocení a komparace naměřených výsledků. Následuje pak zhodnocení hlavního znečišťovatele v zájmovém území. Důležité jsou i možnosti řešení redukce světelného znečištění centra Ústí nad Labem při jeho vlivu na okolí.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor's work is to detect the level of light pollution in Ústí nad Labem and its surroundings, based on field research. Furthermore, the goal is to spot the main sources of pollution in targeted areas. The first part of the work deals with general concept of light pollution and explanation of the term "area of dark sky". The research part of this work is based on a field research of light pollution in set areas, on routes Ústí nad Labem - Teplice, Ústí nad Labem - Úštěk. The final results are set out in charts and photographs of places with light pollution have been taken and enclosed. Evaluation and comparison can be seen in the discussion part. The evaluation of the main polluter in targeted areas follows. Possible solutions to the reduction of light pollution of the centre of Ústí nad Labem and its influence on the surroundings are important as well.
Klíčová slova
světelné znečištění, Ústí nad Labem, umělé světlo, terénní výzkum, jasoměr (SQM)
Klíčová slova v angličtině
light pollution, Ústí nad Labem, artificial light, field research, Sky Quality Meter
Rozsah průvodní práce
60 s. (84 410 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Hlavním cílem této bakalářské práce je zjištění míry světelného znečištění Ústí nad Labem v jeho okolí, na základě terénního měření. Dále pak určit hlavní zdroje znečištění v zájmových oblastech. V první části práce je popsáno obecné pojetí světelného znečištění a vysvětlení pojmu oblast tmavé oblohy. Výzkumná část práce je založena na terénním měření světelného znečištění na předtím stanovených místech měření, na trasách Ústí nad Labem Teplice a Ústí nad Labem Úštěk. Výsledné hodnoty jsou přehledně zpracovány do tabulek a jsou pořízeny fotografie z míst měření, zachycující zdroje světelného znečištění. V diskuzi je provedeno zhodnocení a komparace naměřených výsledků. Následuje pak zhodnocení hlavního znečišťovatele v zájmovém území. Důležité jsou i možnosti řešení redukce světelného znečištění centra Ústí nad Labem při jeho vlivu na okolí.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor's work is to detect the level of light pollution in Ústí nad Labem and its surroundings, based on field research. Furthermore, the goal is to spot the main sources of pollution in targeted areas. The first part of the work deals with general concept of light pollution and explanation of the term "area of dark sky". The research part of this work is based on a field research of light pollution in set areas, on routes Ústí nad Labem - Teplice, Ústí nad Labem - Úštěk. The final results are set out in charts and photographs of places with light pollution have been taken and enclosed. Evaluation and comparison can be seen in the discussion part. The evaluation of the main polluter in targeted areas follows. Possible solutions to the reduction of light pollution of the centre of Ústí nad Labem and its influence on the surroundings are important as well.
Klíčová slova
světelné znečištění, Ústí nad Labem, umělé světlo, terénní výzkum, jasoměr (SQM)
Klíčová slova v angličtině
light pollution, Ústí nad Labem, artificial light, field research, Sky Quality Meter
Zásady pro vypracování
Cílem práce je zjistit míru světelného znečištění Ústí nad Labem a jeho okolí, na základě vlastního terénního měření, následné výsledky analyzovat, porovnat a vyvodit z nich hlavní zdroje světelného znečištění v této oblasti. 1) Úvod, cíle, metody, 2) Světelné znečištění v obecném pojetí, 3)Způsob a metodika měření světelného znečištění, 4)Vymezení tras měření terénního výzkumu a jejich stručná charakteristika, 5)Míra světelného znečištění Ústí nad Labem a jeho okolí, 6) Diskuze, 7)Závěr.
Zásady pro vypracování
Cílem práce je zjistit míru světelného znečištění Ústí nad Labem a jeho okolí, na základě vlastního terénního měření, následné výsledky analyzovat, porovnat a vyvodit z nich hlavní zdroje světelného znečištění v této oblasti. 1) Úvod, cíle, metody, 2) Světelné znečištění v obecném pojetí, 3)Způsob a metodika měření světelného znečištění, 4)Vymezení tras měření terénního výzkumu a jejich stručná charakteristika, 5)Míra světelného znečištění Ústí nad Labem a jeho okolí, 6) Diskuze, 7)Závěr.
Seznam doporučené literatury
1. ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST. 2014. Proč c(h)tít oblasti tmavé oblohy? [online]. [cit. 2017-09-30]. Dostupné z: .
2. HOLLAN, J. 2004. Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování umělým světlem na živou přírodu na území České republiky. Výzkumná zpráva VaV/740/3/30. Brno: Masarykova univerzita v Brně. 115 s. [online]. [cit. 2017-09-30]. Dostupné z: .
3. KOCOUREK, D. 2014. Geografické aspekty světelného znečištění. Praha. 58 s. Bakalářská práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlově v Praze. Vedoucím bakalářské práce RNDr. Tomáš Matějček Ph.D. (odevzdáno k obhajobě v červnu 2014).
4. LENŽA, L., SUCHAN, P. 2006. Proč se zabývat světelným znečištěním? Nejde o to zhasnout, jde o to svítit účelněji! Praha: Česká Astronomická společnost, Nadace partnerství. [online]. [cit. 2017- 09-25]. Dostupné z:
.
5. LONGCORE, T., RICH, C. 2004. Ecological Light Pollution. The Ecological Society of America. Roč. 2004, č. 2. [online]. [cit. 2017-09-30]. Dostupné z: .
6. MATĚJČEK, T. 2009. Světelné znečištění. Geografické rozhledy: časopis pro výuku a popularizaci geografie. Praha: IRIS. Roč. 19, č. 2, 12-13 s. ISSN: 1210-3004.
Seznam doporučené literatury
1. ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST. 2014. Proč c(h)tít oblasti tmavé oblohy? [online]. [cit. 2017-09-30]. Dostupné z: .
2. HOLLAN, J. 2004. Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování umělým světlem na živou přírodu na území České republiky. Výzkumná zpráva VaV/740/3/30. Brno: Masarykova univerzita v Brně. 115 s. [online]. [cit. 2017-09-30]. Dostupné z: .
3. KOCOUREK, D. 2014. Geografické aspekty světelného znečištění. Praha. 58 s. Bakalářská práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlově v Praze. Vedoucím bakalářské práce RNDr. Tomáš Matějček Ph.D. (odevzdáno k obhajobě v červnu 2014).
4. LENŽA, L., SUCHAN, P. 2006. Proč se zabývat světelným znečištěním? Nejde o to zhasnout, jde o to svítit účelněji! Praha: Česká Astronomická společnost, Nadace partnerství. [online]. [cit. 2017- 09-25]. Dostupné z:
.
5. LONGCORE, T., RICH, C. 2004. Ecological Light Pollution. The Ecological Society of America. Roč. 2004, č. 2. [online]. [cit. 2017-09-30]. Dostupné z: .
6. MATĚJČEK, T. 2009. Světelné znečištění. Geografické rozhledy: časopis pro výuku a popularizaci geografie. Praha: IRIS. Roč. 19, č. 2, 12-13 s. ISSN: 1210-3004.