Byl testován potenciální vliv kyselých srážek na inhibici nekrózy modřínu způsobenou brvenkou modřínovou (Lachnellula willkommii) na modřínu opadavém (Larix decidua). Pokus probíhal od října 2016 do března 2017. Testován byl vliv čtyř koncentrací roztoku kyseliny sírové o pH 4, 5, 6 a 7.
V rámci diplomové práce bylo prokázáno, že rozvoj poškození způsobené brvenkou modřínovou průkazně závisí na pH postřiku simulujícího kyselé srážky. Největší poškození bylo zjištěno u postřiku o pH = 6 (odpovídá pH normálních srážek), naopak nejmenší poškození bylo zjištěno u pH 4 (pH srážek v oblastech zatížených imisemi SO2). V rámci prací byla potvrzena různá úroveň virulence testovaných izolátů brvenky modřínové.
Zjištěný výsledek jednoznačně potvrzuje možnost inhibice rozvoje poškození modřínu brvenkou modřínovou kyselými srážkami v průběhu minulého století v Krušných horách a vysvětluje související recentní rozvoj epidemie choroby. Současný rozvoj poškození může být také podpořen významnou acidifikací půd a přetrvávající zátěží NOx, které mohou výrazně zvýšit citlivost modřínu vůči infekci.
Anotace v angličtině
In this work was tested potential effect of acid rain on inhibition of larch canker on common larch (Larix decidua) caused by Lachnellula willkommii). The experiment was taking place from october 2016 to march 2017. Effect of four conentrations of sulphur acid with pH 4, 5, 6 and 7 was tested.
Within this master theses was conclusively demonstrated effect of pH of the spray imitating acid rain on development of the damage caused by L. willkommii. The biggest damage was found on samples treated by sprayig of pH 6 (corresponding with pH of normal rain), the smallest on the other hand on samples treated by spraying with pH 4 (corresponding with pH of rain in areas with SO2 emissions). Within the experiment were confirmed different level of virulence of tested isolates of L. willkommii.
The results conclusively confirmed the possibility of inhibition of damage done by L. willkommii to larch by acid rain in the course of last century in Ore mountains and explains recent outbreak of epidemy of larch canker. Present development of the damage can also be supported by significant acidification of soil and continuous exposition to Nox emissions, which can significantly raise the sensitivity of larch to infection.
European larch, larch canker, epidemic, Krušné hory Mountains, acid rain, air pollution SO2
Rozsah průvodní práce
47
Jazyk
CZ
Anotace
Byl testován potenciální vliv kyselých srážek na inhibici nekrózy modřínu způsobenou brvenkou modřínovou (Lachnellula willkommii) na modřínu opadavém (Larix decidua). Pokus probíhal od října 2016 do března 2017. Testován byl vliv čtyř koncentrací roztoku kyseliny sírové o pH 4, 5, 6 a 7.
V rámci diplomové práce bylo prokázáno, že rozvoj poškození způsobené brvenkou modřínovou průkazně závisí na pH postřiku simulujícího kyselé srážky. Největší poškození bylo zjištěno u postřiku o pH = 6 (odpovídá pH normálních srážek), naopak nejmenší poškození bylo zjištěno u pH 4 (pH srážek v oblastech zatížených imisemi SO2). V rámci prací byla potvrzena různá úroveň virulence testovaných izolátů brvenky modřínové.
Zjištěný výsledek jednoznačně potvrzuje možnost inhibice rozvoje poškození modřínu brvenkou modřínovou kyselými srážkami v průběhu minulého století v Krušných horách a vysvětluje související recentní rozvoj epidemie choroby. Současný rozvoj poškození může být také podpořen významnou acidifikací půd a přetrvávající zátěží NOx, které mohou výrazně zvýšit citlivost modřínu vůči infekci.
Anotace v angličtině
In this work was tested potential effect of acid rain on inhibition of larch canker on common larch (Larix decidua) caused by Lachnellula willkommii). The experiment was taking place from october 2016 to march 2017. Effect of four conentrations of sulphur acid with pH 4, 5, 6 and 7 was tested.
Within this master theses was conclusively demonstrated effect of pH of the spray imitating acid rain on development of the damage caused by L. willkommii. The biggest damage was found on samples treated by sprayig of pH 6 (corresponding with pH of normal rain), the smallest on the other hand on samples treated by spraying with pH 4 (corresponding with pH of rain in areas with SO2 emissions). Within the experiment were confirmed different level of virulence of tested isolates of L. willkommii.
The results conclusively confirmed the possibility of inhibition of damage done by L. willkommii to larch by acid rain in the course of last century in Ore mountains and explains recent outbreak of epidemy of larch canker. Present development of the damage can also be supported by significant acidification of soil and continuous exposition to Nox emissions, which can significantly raise the sensitivity of larch to infection.
European larch, larch canker, epidemic, Krušné hory Mountains, acid rain, air pollution SO2
Zásady pro vypracování
Úvod
Cíle: ověřit potenciální vliv pH na rozvoj infekce L. willkommii na modřínu opadavém
Vlastní šetření: Cca 3leté sazenice modřínu opadavého budou inokulovány třemi izoláty L. willkommii izolovanými z napadených stromů v Krušných horách (Fláje) a uloženými ve sbírce Odboru biologických rizik VÚKOZ, v. v. i. Inokulované rostliny (20 rostlin v každém ošetření izolátxpH) budou ošetřovány simulovanými kyselými srážkami o pH 3, 4, 5 a 6; jako kontrola bude deionizovaná voda (pH 7). Kmínky inokulovaných dřevin (+ kontroly) budou ošetřovány sprejem roztoku (10 cm nad až 10 cm pod místem inokulace) do skanutí v režimu srážek odpovídajícímu srážkám v Krušných horách. V průběhu pokusu budou rostliny zastřešeny a zalévány vodovodní vodou, pokud bude potřeba.
Vyhodnocení výsledků: Na konci pokusu budou plochy lézí oskenovány, digitálně změřeny a provedeno statistické vyhodnocení pomocí analýzy variace (Statistica).
Diskuse: porovnání výsledků s literaturou
Závěr
Literatura
Přílohy
Zásady pro vypracování
Úvod
Cíle: ověřit potenciální vliv pH na rozvoj infekce L. willkommii na modřínu opadavém
Vlastní šetření: Cca 3leté sazenice modřínu opadavého budou inokulovány třemi izoláty L. willkommii izolovanými z napadených stromů v Krušných horách (Fláje) a uloženými ve sbírce Odboru biologických rizik VÚKOZ, v. v. i. Inokulované rostliny (20 rostlin v každém ošetření izolátxpH) budou ošetřovány simulovanými kyselými srážkami o pH 3, 4, 5 a 6; jako kontrola bude deionizovaná voda (pH 7). Kmínky inokulovaných dřevin (+ kontroly) budou ošetřovány sprejem roztoku (10 cm nad až 10 cm pod místem inokulace) do skanutí v režimu srážek odpovídajícímu srážkám v Krušných horách. V průběhu pokusu budou rostliny zastřešeny a zalévány vodovodní vodou, pokud bude potřeba.
Vyhodnocení výsledků: Na konci pokusu budou plochy lézí oskenovány, digitálně změřeny a provedeno statistické vyhodnocení pomocí analýzy variace (Statistica).
Diskuse: porovnání výsledků s literaturou
Závěr
Literatura
Přílohy
Seznam doporučené literatury
1. Cech T. (2013): Infectious Forest Diseases. 19 Larch canker. [Eds. By: Gonthier P. and Nicolotti G.] 641 p.
2. Gregorová B., Černý K., Holub V., Strnadová V., Rom J., Šumpich J., Kloudová K. (2006): Poškození dřevin a jeho příčiny. 43. ZO ČSOP, Praha 504 s.
3. Pešková V., Modlinger R. (2014): K poškození modřínů v Krušných horách v roce 2014. Lesnická práce, 93/12, 808809.
4. Pešková V., Soukup F., Lubojacký J. (2015): Největší fytopatologické problémy posledních 20 let. Zpravodaj ochrany lesa 18, 5965.
5. Saunders PJW (1966): The toxicity of sulphur dioxide to Diplocarpon roseae Wolf causing blackspot of roses. Annals of Applied Biology 58, 103114.
6. Sylvestre-Guinot G., Delatour C. (1983): Possibilités d'appréciation de la sensibilité du genre Larix au Lachnellula willkommii (Hartig) Dennis par inoculations artificielles. Annals of Forest Science 40, 337354. Yde-Andersen A (1979): Host spectrum, host morphology and geographic distribution of larch canker, Lachnellula willkommii. Forest Patology 9, 211219.
7. Yde-Andersen A (1979): Disease symptoms, taxonomy and morphology of Lachnellula willkommii. Forest Patology 9, 220228.
8. Yde-Andersen A (1980): Infection process and the influence of frost damage in Lachnellula willkommii. Forest Patology 10, 2836.
Seznam doporučené literatury
1. Cech T. (2013): Infectious Forest Diseases. 19 Larch canker. [Eds. By: Gonthier P. and Nicolotti G.] 641 p.
2. Gregorová B., Černý K., Holub V., Strnadová V., Rom J., Šumpich J., Kloudová K. (2006): Poškození dřevin a jeho příčiny. 43. ZO ČSOP, Praha 504 s.
3. Pešková V., Modlinger R. (2014): K poškození modřínů v Krušných horách v roce 2014. Lesnická práce, 93/12, 808809.
4. Pešková V., Soukup F., Lubojacký J. (2015): Největší fytopatologické problémy posledních 20 let. Zpravodaj ochrany lesa 18, 5965.
5. Saunders PJW (1966): The toxicity of sulphur dioxide to Diplocarpon roseae Wolf causing blackspot of roses. Annals of Applied Biology 58, 103114.
6. Sylvestre-Guinot G., Delatour C. (1983): Possibilités d'appréciation de la sensibilité du genre Larix au Lachnellula willkommii (Hartig) Dennis par inoculations artificielles. Annals of Forest Science 40, 337354. Yde-Andersen A (1979): Host spectrum, host morphology and geographic distribution of larch canker, Lachnellula willkommii. Forest Patology 9, 211219.
7. Yde-Andersen A (1979): Disease symptoms, taxonomy and morphology of Lachnellula willkommii. Forest Patology 9, 220228.
8. Yde-Andersen A (1980): Infection process and the influence of frost damage in Lachnellula willkommii. Forest Patology 10, 2836.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V rámci obhajoby své diplomové práce přednesla studentka svou prezentaci. Studentka v ní představila metodiku, výsledky a závěry své práce formou fotodokumentace, grafů a. U obhajoby nebyl přítomen vedoucí práce ani oponent. Posudek oponenta a vedoucího přečetl předseda komise Doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D. V diskuzi byly vzneseny následující dotazy a připomínky:Doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D.- Pochvala za využití velkého množství zahraniční literatury. Vyšlo z práce jaké je postižení lesa celkově zmiňovanou houbou? Při kyselých deštích byla tedy houba likvidována? Postřiky jste si volila sama? Doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.- Kde jste měla přístřešek a kde jste vzala sazenice? Jaký má vliv stáří stromu? Po napadení dochází k úhynu? Jak to vypadá v současnosti s výskytem houby? Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc.- Jak jste napojena na VÚKOZ? Studentka reagovala na dotazy v dostačující míře. Komise vyzvedla vlastní experiment s návazností na VÚKOZ, ale v závěru rozhodla snížit celkové hodnocení práce na velmi dobrou z důvodu nedodržení počtu stran uvedeného v zadání.