Poslední výzkumy ukazují, že i na různých narušených stanovištích se mohou vyskytovat vzácné a mizející druhy organismů, což nutí do jisté míry k přehodnocení současného pohledu na metody, jinak úspěšných rekultivací. S ohledem na podporu biodiverzity volně žijících druhů se jako smysluplným jeví doplnění technické rekultivační praxe o plochy ponechané spontánní sukcesí. Za zájmovou lokalitu s potenciálem pro ochranu biodiverzity byla zvolena oblast antropogenně vzniklých navážek písku na Velebudické výsypce. Důvodem jejich vzniku přitom byla potřeba uložení materiálu pro pozdější zasypání lomu Šverma, nikoli podpora biodiverzity. Modelovou skupinou pro sledování se stali pavouci, významná bioindikační skupina bezobratlých živočichů. Z celkového počtu 71 druhů bylo zaznamenáno 15 druhů, které jsou uvedeny v Červeném seznamu ohrožených druhů pavouků. Většinou šlo přitom o druhy, které jsou v naší krajině stále poměrně běžné, ale s poměrně specifickou biotopovou preferencí. V rychle se měnící krajině se však mohou stát skutečně ohroženými. Výsledná data práce indikují, že lokalita může být významným útočištěm pro další ohrožené druhy organismů.
Anotace v angličtině
The latest researches shows that in various disturbed habitats may be rare and vanishing species of organisms, which to some extent to make the current view of methods, otherwise successful recultivations. With a view to support biodiversity wildlife as a meaningful experience to complete the technical recultivation to areas retained spontaneous succession. For the focus location with the potential for protection of biodiversity was chosen the area of anthropogenically incurred by the landfills of sand on Velebudice dump. The reason for their creation was the need to store materials for later backfilling of the quarry Šverma, not to support biodiversity. A model group for monitoring became the spiders, a significant bioindication invertebrates. The total number of 71 species were recorded 15 species which are listed in the Red List of Czech spiders. Mostly the species which are still fairly common in our landscape, but with relatively specific biotope preferences. In a rapidly changing landscape, however, they can become really vulnerable. The resulting data of work indicate that the location may be significant refuge for other endangered species of organisms.
Poslední výzkumy ukazují, že i na různých narušených stanovištích se mohou vyskytovat vzácné a mizející druhy organismů, což nutí do jisté míry k přehodnocení současného pohledu na metody, jinak úspěšných rekultivací. S ohledem na podporu biodiverzity volně žijících druhů se jako smysluplným jeví doplnění technické rekultivační praxe o plochy ponechané spontánní sukcesí. Za zájmovou lokalitu s potenciálem pro ochranu biodiverzity byla zvolena oblast antropogenně vzniklých navážek písku na Velebudické výsypce. Důvodem jejich vzniku přitom byla potřeba uložení materiálu pro pozdější zasypání lomu Šverma, nikoli podpora biodiverzity. Modelovou skupinou pro sledování se stali pavouci, významná bioindikační skupina bezobratlých živočichů. Z celkového počtu 71 druhů bylo zaznamenáno 15 druhů, které jsou uvedeny v Červeném seznamu ohrožených druhů pavouků. Většinou šlo přitom o druhy, které jsou v naší krajině stále poměrně běžné, ale s poměrně specifickou biotopovou preferencí. V rychle se měnící krajině se však mohou stát skutečně ohroženými. Výsledná data práce indikují, že lokalita může být významným útočištěm pro další ohrožené druhy organismů.
Anotace v angličtině
The latest researches shows that in various disturbed habitats may be rare and vanishing species of organisms, which to some extent to make the current view of methods, otherwise successful recultivations. With a view to support biodiversity wildlife as a meaningful experience to complete the technical recultivation to areas retained spontaneous succession. For the focus location with the potential for protection of biodiversity was chosen the area of anthropogenically incurred by the landfills of sand on Velebudice dump. The reason for their creation was the need to store materials for later backfilling of the quarry Šverma, not to support biodiversity. A model group for monitoring became the spiders, a significant bioindication invertebrates. The total number of 71 species were recorded 15 species which are listed in the Red List of Czech spiders. Mostly the species which are still fairly common in our landscape, but with relatively specific biotope preferences. In a rapidly changing landscape, however, they can become really vulnerable. The resulting data of work indicate that the location may be significant refuge for other endangered species of organisms.
Úvod práce
Stručné uvedení do problematiky
Cíle práce
Zhodnocení území za pomoci bioindikační klasifikace fauny pavouků (vlastní sběr, determinace M. Holec školitel práce)
Literární rešerše
Stručně k narušení území těžbou, biologický výzkum v oblasti SHR, historie území Velebudické výsypky, původ vzniku zájmových "písečných ostrovů", bioindikační klasifikace obecně až konkrétně pavouci apod.
Metodika: zemní pasti v počtu minimálně 60, rozmístění v zájmovém biotopu písčin a na kontrolních otevřených plochách s dominantní třtinou. Kontrola pastí 1x až 2x týdně vysoká pravděpodobnost rušení výzkumu motokros, třídění odchyceného materiálu zemních pastí vytřídění pavouků a příprava k determinaci. Zpracování dat formou zhodnocení za pomoci bioindikační klasifikace. Základní statistická hodnocení.
Výsledky
Formou textu s odkazem na tabulky a grafy sdělení o výsledcích práce..
Diskuse
Podložená diskuse s využitím literatury, která se dotýká problematiky písčiny, pavouci, narušená území, bioindikace apod.
Závěry a doporučení: Stručný přehled nejdůležitějších závěrů práce, doporučení k případnému zlepšení stavu
Zásady pro vypracování
Úvod práce
Stručné uvedení do problematiky
Cíle práce
Zhodnocení území za pomoci bioindikační klasifikace fauny pavouků (vlastní sběr, determinace M. Holec školitel práce)
Literární rešerše
Stručně k narušení území těžbou, biologický výzkum v oblasti SHR, historie území Velebudické výsypky, původ vzniku zájmových "písečných ostrovů", bioindikační klasifikace obecně až konkrétně pavouci apod.
Metodika: zemní pasti v počtu minimálně 60, rozmístění v zájmovém biotopu písčin a na kontrolních otevřených plochách s dominantní třtinou. Kontrola pastí 1x až 2x týdně vysoká pravděpodobnost rušení výzkumu motokros, třídění odchyceného materiálu zemních pastí vytřídění pavouků a příprava k determinaci. Zpracování dat formou zhodnocení za pomoci bioindikační klasifikace. Základní statistická hodnocení.
Výsledky
Formou textu s odkazem na tabulky a grafy sdělení o výsledcích práce..
Diskuse
Podložená diskuse s využitím literatury, která se dotýká problematiky písčiny, pavouci, narušená území, bioindikace apod.
Závěry a doporučení: Stručný přehled nejdůležitějších závěrů práce, doporučení k případnému zlepšení stavu
Seznam doporučené literatury
1. Buchar J. and Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha, 351 pp.
2. Růžička V. and Hejkal J. (1997): Succession of epigeic spider communities (Araneae) on spoil banks in North Bohemia. Acta Soc. Zool. Bohem., 61: 381-388.
3. Jongepierová I., Pešout P., Jongepier J. W. and Prach K. (eds.) (2012): Ekologická obnovav České republice. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha.
4. Konvička M., Beneš J. a Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť : ochrana a management. Sagittaria, Olomouc.
5. Prach K. and Hobbs R.J. (2008): Spontaneous succession versus technical reclamation in the restoration of disturbed sites. Restoration Ecology 16: 363366.
6. Řehounek J., Řehounková K. a Prach K. (eds) (2010): Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi (Ecological restoration of sites disturbed by ŠTÝS, S. 2010: Rekultivace Velebudické výsypky. Mostecké listy. Duben 2010, č. 4, s. 2. DOI: Mostecké listy.
7. PRŮVODCE PO REKULTIVACÍCH NA MOSTECKU. Ekologické centrum Most [online]. [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=pruvodce_shr
Seznam doporučené literatury
1. Buchar J. and Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha, 351 pp.
2. Růžička V. and Hejkal J. (1997): Succession of epigeic spider communities (Araneae) on spoil banks in North Bohemia. Acta Soc. Zool. Bohem., 61: 381-388.
3. Jongepierová I., Pešout P., Jongepier J. W. and Prach K. (eds.) (2012): Ekologická obnovav České republice. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha.
4. Konvička M., Beneš J. a Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť : ochrana a management. Sagittaria, Olomouc.
5. Prach K. and Hobbs R.J. (2008): Spontaneous succession versus technical reclamation in the restoration of disturbed sites. Restoration Ecology 16: 363366.
6. Řehounek J., Řehounková K. a Prach K. (eds) (2010): Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi (Ecological restoration of sites disturbed by ŠTÝS, S. 2010: Rekultivace Velebudické výsypky. Mostecké listy. Duben 2010, č. 4, s. 2. DOI: Mostecké listy.
7. PRŮVODCE PO REKULTIVACÍCH NA MOSTECKU. Ekologické centrum Most [online]. [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=pruvodce_shr
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V rámci obhajoby své diplomové práce přednesl student svou prezentaci. Student zde představil metodiku, výsledky a závěry formou tabulek, grafů a fotodokumentace. U obhajoby byl přítomen vedoucí práce Mgr. Michal Holec, PhD., který následně přečetl svůj posudek.
Posudek oponenta přečetla předsedkyně komise Doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D.
Student se vyjádřil k připomínkám a zodpověděl otázky z posudků vedoucího práce a oponenta.
V diskuzi byly vzneseny následující dotazy a připomínky:
Doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D.- Co bylo nejnáročnější v rámci zpracování Vaší práce?
Ing. Martin Neruda, Ph.D.- Technická připomínka ke sjednocení způsobu citací uvnitř textu.
Doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.- Jak pasti vypadají?