Cílem diplomové práce je shrnutí dosavadního výzkumu barokního období na Slánsku, včetně pojednání o problematice průběhu rekatolizace a změn, kterými procházela pobělohorská společnost, konkrétně šlechta a církevní instituce, které se svou stavební a donační činností podílely na vzniku barokních památek a proměně krajiny.
Jednotlivé kapitoly se zaměřují především na odezvu společenských změn v krajině a v dochovaných památkách, které jsou v úrodné krajině často spojeny se svatoizidorským kultem. Práce je rozdělena do tří kapitol, nejprve je pozornost věnována proměnám společnosti v pobělohorském období s důrazem na konfiskace majetku a rekatolizaci. Následně pak principům barokního umění obecně, zmíněna jsou pak specifika a vývoj českého baroka. Do těchto obecnějších informací je zasazeno líčení barokního vývoje na Slánsku, které bylo typické velmi radikální a intenzivní rekatolizací. Právě tato skutečnost je poté konfrontována s charakterem dochovaných barokních památek. Pozornost je přitom věnována městskému i venkovskému prostředí. Výsledky výzkumu jsou v závěru posouzeny v kontextu celkového vývoje v českých zemích a komparovány se sousedním Lounskem.
Anotace v angličtině
The aim of thesis is to summarize current research of Baroque period in Slánsko region, including the problematics of recatholization and changes that were influencing the society after the Battle of White Mountain. From this point of view, thesis focuses mainly on aristocracy and religious institutions, which contributed the most to creation of Baroque monuments and transformation of landscape.
Chapters focus mainly on influence of social changes on landscape and preserved monuments, which are often associated with the St. Isidor´s cult. The thesis is divided into three chapters, first the attention is paid to the transformation of the society in the post-White Mountain period with emphasis on property confiscation and recatholization. Subsequently, thesis examines Baroque art in general with focus on development of Czech Baroque. This part includes not only general information, but also evaluates development of Baroque in region Slánsko, which was characterized by a very radical and intense recatholization. This is then confronted with the character of preserved Baroque monuments. Attention is paid to both urban and rural environments. Results of research are concluded in context of overall development in the Czech lands and confronted with the situation in neighbouring Lounsko.
Klíčová slova
Slánsko, baroko, konfiskace, rekatolizace, barokní památky, barokní umění
Klíčová slova v angličtině
Slánsko, Baroque, confiscation, recatholization, baroque monuments, baroque art
Rozsah průvodní práce
121 s., 13 s. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem diplomové práce je shrnutí dosavadního výzkumu barokního období na Slánsku, včetně pojednání o problematice průběhu rekatolizace a změn, kterými procházela pobělohorská společnost, konkrétně šlechta a církevní instituce, které se svou stavební a donační činností podílely na vzniku barokních památek a proměně krajiny.
Jednotlivé kapitoly se zaměřují především na odezvu společenských změn v krajině a v dochovaných památkách, které jsou v úrodné krajině často spojeny se svatoizidorským kultem. Práce je rozdělena do tří kapitol, nejprve je pozornost věnována proměnám společnosti v pobělohorském období s důrazem na konfiskace majetku a rekatolizaci. Následně pak principům barokního umění obecně, zmíněna jsou pak specifika a vývoj českého baroka. Do těchto obecnějších informací je zasazeno líčení barokního vývoje na Slánsku, které bylo typické velmi radikální a intenzivní rekatolizací. Právě tato skutečnost je poté konfrontována s charakterem dochovaných barokních památek. Pozornost je přitom věnována městskému i venkovskému prostředí. Výsledky výzkumu jsou v závěru posouzeny v kontextu celkového vývoje v českých zemích a komparovány se sousedním Lounskem.
Anotace v angličtině
The aim of thesis is to summarize current research of Baroque period in Slánsko region, including the problematics of recatholization and changes that were influencing the society after the Battle of White Mountain. From this point of view, thesis focuses mainly on aristocracy and religious institutions, which contributed the most to creation of Baroque monuments and transformation of landscape.
Chapters focus mainly on influence of social changes on landscape and preserved monuments, which are often associated with the St. Isidor´s cult. The thesis is divided into three chapters, first the attention is paid to the transformation of the society in the post-White Mountain period with emphasis on property confiscation and recatholization. Subsequently, thesis examines Baroque art in general with focus on development of Czech Baroque. This part includes not only general information, but also evaluates development of Baroque in region Slánsko, which was characterized by a very radical and intense recatholization. This is then confronted with the character of preserved Baroque monuments. Attention is paid to both urban and rural environments. Results of research are concluded in context of overall development in the Czech lands and confronted with the situation in neighbouring Lounsko.
Klíčová slova
Slánsko, baroko, konfiskace, rekatolizace, barokní památky, barokní umění
Klíčová slova v angličtině
Slánsko, Baroque, confiscation, recatholization, baroque monuments, baroque art
Zásady pro vypracování
Prace je zaměřena na pobělohorské období a návazné období v oblasti Slánska. Bude se věnovat především problematice průběhu rekatolizace a změn, kterými prošla pobělohorská společnost (konkrétně skladba šlechtického majetku, církevní instituce). Zaměří se především na odezvu těchto změn v krajině a v dochovaných památkách, spojených často se svatoizidorským kultem. Jejím výsledkem by mělo být posouzení průběhu "barokizace" oblasti Slánska v kontextu s celkovým, vývojem v českých zemích.
Cílem této diplomové práce je zachycení historického vývoje na Slánsku v době vrcholící rekatolizace po Bílé Hoře a rozvoje Slánského regionu, kdy zde vznikla celá řada významných církevních staveb.Vedle použité literatury budou zpracovány i fondy SOA Praha, SOkA Kladno, SOA Zámrsk, SOA Děčín (šlechtické rodové archivy). Dále dokumentů uložených v NPÚ, ú.o.p., Střední Čechy - východiskem pro pramenný výzkum bude základ zpracovaný v rámci bakalářské práce.
Postup práce:
1. Studium litertury a pramenů( do října 2016).
2. Analýza použitých pramenů ( do prosince 2016).
3. Vznik jednotlivých kapitol práce, korektury ( do února 2017).
Rámcová osnova:
Úvod
(Objasnění východisek práce, hlavních cílů práce, popis použitých pramenů a literatury, objasnění skladby jednotlivých kapitol).
1. Vymezení regionu, historický vývoj sledované oblasti s důrazem na průběh rekatolizace a dobu 17.- 18. století.
2. Proměny šlechty na Slánsku ve sledovaném období.
3. Barokní památky na Slánsku a jejich historický kontext.
Závěr.
Zásady pro vypracování
Prace je zaměřena na pobělohorské období a návazné období v oblasti Slánska. Bude se věnovat především problematice průběhu rekatolizace a změn, kterými prošla pobělohorská společnost (konkrétně skladba šlechtického majetku, církevní instituce). Zaměří se především na odezvu těchto změn v krajině a v dochovaných památkách, spojených často se svatoizidorským kultem. Jejím výsledkem by mělo být posouzení průběhu "barokizace" oblasti Slánska v kontextu s celkovým, vývojem v českých zemích.
Cílem této diplomové práce je zachycení historického vývoje na Slánsku v době vrcholící rekatolizace po Bílé Hoře a rozvoje Slánského regionu, kdy zde vznikla celá řada významných církevních staveb.Vedle použité literatury budou zpracovány i fondy SOA Praha, SOkA Kladno, SOA Zámrsk, SOA Děčín (šlechtické rodové archivy). Dále dokumentů uložených v NPÚ, ú.o.p., Střední Čechy - východiskem pro pramenný výzkum bude základ zpracovaný v rámci bakalářské práce.
Postup práce:
1. Studium litertury a pramenů( do října 2016).
2. Analýza použitých pramenů ( do prosince 2016).
3. Vznik jednotlivých kapitol práce, korektury ( do února 2017).
Rámcová osnova:
Úvod
(Objasnění východisek práce, hlavních cílů práce, popis použitých pramenů a literatury, objasnění skladby jednotlivých kapitol).
1. Vymezení regionu, historický vývoj sledované oblasti s důrazem na průběh rekatolizace a dobu 17.- 18. století.
2. Proměny šlechty na Slánsku ve sledovaném období.
3. Barokní památky na Slánsku a jejich historický kontext.
Závěr.
Seznam doporučené literatury
BLAŽÍČEK, Oldřich J., Jan Jiří Bendl: Výběr řezeb pražského sochaře raného baroka. Praha: Národní galerie, 1992.
BOHÁČ, Zdeněk, Poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2005.
ČECHURA, Jaroslav, Selské rebelie roku 1680. Praha: Libri, 2001.
ČERNÝ, Václav, Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatkku v XI.- XIX. století. Praha, 1933.
HLADÍK, Tomáš a kol., Baroko v Čechách. Praha: Národní galerie, 2013.
KADEŘÁBEK, Josef, Nerovný boj o víru. Město Slaný a Martinicové v letech 1602 - 1665. Disertační práce, České budějovice: Jihočeská univerzita, 2013.
KASTNER, Karl Georg, LCI, Lexikon der christlichen Ikonographie 7, Freiburg in Breisgau: Herder, 2004.
KOMÁREK, František, Paměti panství a farní osady Budenické. Praha: V. Kotrba, 1911.
LACINA, Josef, Paměti královského města Slaného, Slaný: Vokoun, 1885.
MACEK, Petr - BIEGEL, Richard - BACHTÍK, Jakub, Barokní architektura v Čechách. Praha: Karolinum, 2015.
MIKULEC, Jiří, Náboženský život a barokní zbožnost v Českých zemích. Praha: Grada, 2013.
NEUMANN, Augustin, Piaristé a český barok. Přerov: Společenská knihtiskárna, 1993.
ROYT, Jan, Slovník biblické ikonografie. Praha: Karolinum, 2006.
ROYT, Jan, Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Praha: 1999.
VÁLKA, Josef, Hospodářská politika feudálního velkostatku. Praha: SPN, 1962.
Seznam doporučené literatury
BLAŽÍČEK, Oldřich J., Jan Jiří Bendl: Výběr řezeb pražského sochaře raného baroka. Praha: Národní galerie, 1992.
BOHÁČ, Zdeněk, Poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2005.
ČECHURA, Jaroslav, Selské rebelie roku 1680. Praha: Libri, 2001.
ČERNÝ, Václav, Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatkku v XI.- XIX. století. Praha, 1933.
HLADÍK, Tomáš a kol., Baroko v Čechách. Praha: Národní galerie, 2013.
KADEŘÁBEK, Josef, Nerovný boj o víru. Město Slaný a Martinicové v letech 1602 - 1665. Disertační práce, České budějovice: Jihočeská univerzita, 2013.
KASTNER, Karl Georg, LCI, Lexikon der christlichen Ikonographie 7, Freiburg in Breisgau: Herder, 2004.
KOMÁREK, František, Paměti panství a farní osady Budenické. Praha: V. Kotrba, 1911.
LACINA, Josef, Paměti královského města Slaného, Slaný: Vokoun, 1885.
MACEK, Petr - BIEGEL, Richard - BACHTÍK, Jakub, Barokní architektura v Čechách. Praha: Karolinum, 2015.
MIKULEC, Jiří, Náboženský život a barokní zbožnost v Českých zemích. Praha: Grada, 2013.
NEUMANN, Augustin, Piaristé a český barok. Přerov: Společenská knihtiskárna, 1993.
ROYT, Jan, Slovník biblické ikonografie. Praha: Karolinum, 2006.
ROYT, Jan, Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Praha: 1999.
VÁLKA, Josef, Hospodářská politika feudálního velkostatku. Praha: SPN, 1962.
Přílohy volně vložené
10 fotografií, 1 opis zakládací listiny piaristické koleje z 1. června 1658