Předkládaná práce se zabývá problematikou distributivní spravedlnosti. Podle Johna Rawlse mají být výhody ze společenské kooperace rozděleny ku maximálnímu možnému prospěchu nejméně zvýhodněných (zjednodušeně nejchudších). V reakci na Rawlse byly v prostředí angloamerické normativní politické filosofie formulovány (u nás nereflektované) teorie označované "zastřešujícím" pojmem 'luck egalitarianism' (zde egalitarismus 'náhody'), podle nichž spravedlnost vyžaduje v první řadě kompenzovat morálně arbitrární znevýhodnění (tzn. ta, jež jsme nemohli ovlivnit: nedostatek vrozené talentovanosti, který nás znevýhodňuje na trhu práce, nešťastná náhoda apod.). V práci se zabývám Rawlsovým druhým principem spravedlnosti a koncepcemi dvěma egalitaristů 'náhody', Ronalda Dworkina a Geralda Cohena; následně Rawlse a egalitaristy 'náhody' srovnávám. Rawls a egalitaristé 'náhody' se neshodnou, nakolik významná je pro teorii spravedlnosti "praktická" naplnitelnost jejích principů. Dále, zatímco egalitaristé 'náhody' pokládají za nespravedlivou distribuci statků, jež je morálně arbitrární, Rawls trvá na důsledné neutralitě státu k různým pojetím dobra; mezi těmito záměry existuje napětí, nikoli však triviální. "Morálně arbitrární" lze v daném kontextu číst jako "nezasloužená"; co je "zasloužené" či "nezasloužené", egalitaristé 'náhody' neodvozují bezprostředně z nějaké specifické koncepce dobra, lze však zpochybňovat, že by egalitarismus 'náhody' mohl být k různým pojetím dobra ve "výsledku" neutrální (alespoň tak jako Rawls). V neposlední řadě se Rawls a egalitaristé 'náhody' neshodnou, zda je (více) problematické se při hledání principů distributivní spravedlnosti pokusit stanovit, jaká znevýhodnění jsou morálně arbitrární (jak se o to pokouší egalitaristé 'náhody'), nebo na to zcela rezignovat (jak na to rezignuje Rawls).
Anotace v angličtině
The main concern of this thesis is the recent debate about distributive justice. John Rawls holds that inequalities should be arranged so that they are to the greatest benefit of the least advantaged (the poorest). Rawls stressed the importance of moral arbitrary facts' effects on distribution of goods, but was criticised by so called luck egalitarians, who state that in accordance to justice, we should redress or compensate moral arbitrary disadvantages as such (disadvantages we are in some sense not directly responsible for: lack of natural talents talents in high demand on the market bad luck etc.), which was not Rawls' claim. My purpose is to discuss Rawls' second principle of justice and theories of two luck egalitarians, Ronald Dworkin and Gerald Cohen; then, I compare Rawls and luck egalitarians. Rawls and luck egalitarians disagree about how important the feasibility of principles of justice is for valuing them. Moreover, while luck egalitarians claim that distribution of goods should not be influenced by moral arbitrary facts, Rawls insists that we should be neutral between competing conceptions of the good; there is some tension between these aims, however, this tension cannot be trivially explained. Moral arbitrary means something like "undeserved"; despite the fact that luck egalitarians don't impose any particular conception of the good, in accordance with which distributions would be evaluated as "deserved" or "undeserved", they cannot remain neutral between competing conceptions of the good (at least in the way Rawls can). And last but not least, Rawls prefers to avoid controversies about what specifically is moral arbitrary; luck egalitarians think (or must assume) it is a mistake.
Klíčová slova
distributivní spravedlnost, John Rawls, luck egalitarianism, egalitarismus náhody, Ronald Dworkin, Gerald Cohen, zásluha, odpovědnost, rovnost, diferenční princip, princip rozdílnosti
Klíčová slova v angličtině
distributive justice, John Rawls, luck egalitarianism, Ronald Dworkin, Gerald Cohen, desert, responsibility, equality, difference principle
Rozsah průvodní práce
117 s. (465 000 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Předkládaná práce se zabývá problematikou distributivní spravedlnosti. Podle Johna Rawlse mají být výhody ze společenské kooperace rozděleny ku maximálnímu možnému prospěchu nejméně zvýhodněných (zjednodušeně nejchudších). V reakci na Rawlse byly v prostředí angloamerické normativní politické filosofie formulovány (u nás nereflektované) teorie označované "zastřešujícím" pojmem 'luck egalitarianism' (zde egalitarismus 'náhody'), podle nichž spravedlnost vyžaduje v první řadě kompenzovat morálně arbitrární znevýhodnění (tzn. ta, jež jsme nemohli ovlivnit: nedostatek vrozené talentovanosti, který nás znevýhodňuje na trhu práce, nešťastná náhoda apod.). V práci se zabývám Rawlsovým druhým principem spravedlnosti a koncepcemi dvěma egalitaristů 'náhody', Ronalda Dworkina a Geralda Cohena; následně Rawlse a egalitaristy 'náhody' srovnávám. Rawls a egalitaristé 'náhody' se neshodnou, nakolik významná je pro teorii spravedlnosti "praktická" naplnitelnost jejích principů. Dále, zatímco egalitaristé 'náhody' pokládají za nespravedlivou distribuci statků, jež je morálně arbitrární, Rawls trvá na důsledné neutralitě státu k různým pojetím dobra; mezi těmito záměry existuje napětí, nikoli však triviální. "Morálně arbitrární" lze v daném kontextu číst jako "nezasloužená"; co je "zasloužené" či "nezasloužené", egalitaristé 'náhody' neodvozují bezprostředně z nějaké specifické koncepce dobra, lze však zpochybňovat, že by egalitarismus 'náhody' mohl být k různým pojetím dobra ve "výsledku" neutrální (alespoň tak jako Rawls). V neposlední řadě se Rawls a egalitaristé 'náhody' neshodnou, zda je (více) problematické se při hledání principů distributivní spravedlnosti pokusit stanovit, jaká znevýhodnění jsou morálně arbitrární (jak se o to pokouší egalitaristé 'náhody'), nebo na to zcela rezignovat (jak na to rezignuje Rawls).
Anotace v angličtině
The main concern of this thesis is the recent debate about distributive justice. John Rawls holds that inequalities should be arranged so that they are to the greatest benefit of the least advantaged (the poorest). Rawls stressed the importance of moral arbitrary facts' effects on distribution of goods, but was criticised by so called luck egalitarians, who state that in accordance to justice, we should redress or compensate moral arbitrary disadvantages as such (disadvantages we are in some sense not directly responsible for: lack of natural talents talents in high demand on the market bad luck etc.), which was not Rawls' claim. My purpose is to discuss Rawls' second principle of justice and theories of two luck egalitarians, Ronald Dworkin and Gerald Cohen; then, I compare Rawls and luck egalitarians. Rawls and luck egalitarians disagree about how important the feasibility of principles of justice is for valuing them. Moreover, while luck egalitarians claim that distribution of goods should not be influenced by moral arbitrary facts, Rawls insists that we should be neutral between competing conceptions of the good; there is some tension between these aims, however, this tension cannot be trivially explained. Moral arbitrary means something like "undeserved"; despite the fact that luck egalitarians don't impose any particular conception of the good, in accordance with which distributions would be evaluated as "deserved" or "undeserved", they cannot remain neutral between competing conceptions of the good (at least in the way Rawls can). And last but not least, Rawls prefers to avoid controversies about what specifically is moral arbitrary; luck egalitarians think (or must assume) it is a mistake.
Klíčová slova
distributivní spravedlnost, John Rawls, luck egalitarianism, egalitarismus náhody, Ronald Dworkin, Gerald Cohen, zásluha, odpovědnost, rovnost, diferenční princip, princip rozdílnosti
Klíčová slova v angličtině
distributive justice, John Rawls, luck egalitarianism, Ronald Dworkin, Gerald Cohen, desert, responsibility, equality, difference principle
Zásady pro vypracování
Předkládaná práce se zabývá problematikou distributivní spravedlnosti. V reakci na Johna Rawlse byly v prostředí angloamerické normativní politické filosofie formulovány (u nás nereflektované) teorie označované zastřešujícím pojmem 'luck egalitarianism' (zde egalitarismus 'náhody'), podle nichž spravedlnost vyžaduje v první řadě kompenzovat morálně arbitrární znevýhodnění. V práci se zabývám Rawlsovým druhým principem spravedlnosti a koncepcemi dvěma egalitaristů 'náhody', Ronalda Dworkina a Geralda Cohena; následně Rawlse a egalitaristy 'náhody' srovnávám. Rawls a egalitaristé 'náhody' se neshodnou, nakolik významná je pro teorii spravedlnosti "praktická" naplnitelnost jejích principů. Dále, zatímco egalitaristé 'náhody'pokládají za nespravedlivou distribuci statků, jež je co do své "geneze" morálně arbitrární, Rawls trvá na důsledné neutrálnosti k různým pojetím dobra; mezi těmito záměry existuje napětí, nikoli však triviální.
1. část. Konkrétní koncepce distributivní spravedlnosti
I. John RAWLS: morálně arbitrární skutečnosti a spravedlnost jako férovost
II. Ronald DWORKIN: hypotetické pojištění proti "neeliminovatelné" náhodě
III. Gerald COHEN: spravedlnost jako rovný přístup k výhodám
IV. Co je egalitarismus 'náhody' aneb Co pojí Dworkina s Cohenem
2. část. Koncept a koncepce spravedlnosti: rozdíly mezi Rawlsem a egalitaristy 'náhody'
V. Princip spravedlnosti vs. pravidlo sociální regulace? (G.Cohen)
VI. Ideální a ne-ideální teorie aneb Zajímat se o uskutečnitelnost?
VII. "Zásluhovost", kontroverznost a neutralita k různým pojetím dobra
Zásady pro vypracování
Předkládaná práce se zabývá problematikou distributivní spravedlnosti. V reakci na Johna Rawlse byly v prostředí angloamerické normativní politické filosofie formulovány (u nás nereflektované) teorie označované zastřešujícím pojmem 'luck egalitarianism' (zde egalitarismus 'náhody'), podle nichž spravedlnost vyžaduje v první řadě kompenzovat morálně arbitrární znevýhodnění. V práci se zabývám Rawlsovým druhým principem spravedlnosti a koncepcemi dvěma egalitaristů 'náhody', Ronalda Dworkina a Geralda Cohena; následně Rawlse a egalitaristy 'náhody' srovnávám. Rawls a egalitaristé 'náhody' se neshodnou, nakolik významná je pro teorii spravedlnosti "praktická" naplnitelnost jejích principů. Dále, zatímco egalitaristé 'náhody'pokládají za nespravedlivou distribuci statků, jež je co do své "geneze" morálně arbitrární, Rawls trvá na důsledné neutrálnosti k různým pojetím dobra; mezi těmito záměry existuje napětí, nikoli však triviální.
1. část. Konkrétní koncepce distributivní spravedlnosti
I. John RAWLS: morálně arbitrární skutečnosti a spravedlnost jako férovost
II. Ronald DWORKIN: hypotetické pojištění proti "neeliminovatelné" náhodě
III. Gerald COHEN: spravedlnost jako rovný přístup k výhodám
IV. Co je egalitarismus 'náhody' aneb Co pojí Dworkina s Cohenem
2. část. Koncept a koncepce spravedlnosti: rozdíly mezi Rawlsem a egalitaristy 'náhody'
V. Princip spravedlnosti vs. pravidlo sociální regulace? (G.Cohen)
VI. Ideální a ne-ideální teorie aneb Zajímat se o uskutečnitelnost?
VII. "Zásluhovost", kontroverznost a neutralita k různým pojetím dobra
Seznam doporučené literatury
Michael BLAKE Mathias RISSE, Two Models of Equality and Responsibility, Canadian Journal of Philosophy 38, 2/2008, s. 165-200.
Gerald COHEN [ed.M.Otsuka], On the Currency of Egalitarian Justice, and Other Essays in Political Philosophy, Princeton-Oxford 2011.
G. COHEN, Rescuing Justice and Equality, Harvard-Cambridge 2008.
Ronald DWORKIN, Sovereign Virtue: The Theory and Practice of Equality, London 2002.
Ethics, 113, 1/2003 (číslo věnované Dworkinově Sovereign Virtue).
Samuel FREEMAN, Justice and the Social Contract: Essays on Rawlsian Political Philosophy, Oxford 2007.
Susan HURLEY, Justice, Luck and Knowledge, Harvard 2005.
Carl KNIGHT, Luck Egalitarianism: Equality, Responsibility, and Justice, Edinburgh 2008.
Will KYMLICKA, Contemporary Political Philosophy: An Introduction, Oxford 2002.
Thomas POGGE, John Rawls: His Life and Theory of Justice, Oxford 2007.
Kasper L. RASMUSSEN, Luck Egalitarianism, London 2015.
John RAWLS, Political Liberalism, New York 1996.
J. RAWLS, Teorie spravedlnosti, Praha 1995.
Samuel SCHEFFLER, Equality & Tradition: Questions of Value in Moral and Political Theory, Oxford 2010.
Marián SEKERÁK, Neutralizace nejistoty a "vyrovnávání" štěstí: k principům kompenzace (ne)šťastné náhody, Politické vedy 1/2015, roč. 18, s. 8-33.
Seznam doporučené literatury
Michael BLAKE Mathias RISSE, Two Models of Equality and Responsibility, Canadian Journal of Philosophy 38, 2/2008, s. 165-200.
Gerald COHEN [ed.M.Otsuka], On the Currency of Egalitarian Justice, and Other Essays in Political Philosophy, Princeton-Oxford 2011.
G. COHEN, Rescuing Justice and Equality, Harvard-Cambridge 2008.
Ronald DWORKIN, Sovereign Virtue: The Theory and Practice of Equality, London 2002.
Ethics, 113, 1/2003 (číslo věnované Dworkinově Sovereign Virtue).
Samuel FREEMAN, Justice and the Social Contract: Essays on Rawlsian Political Philosophy, Oxford 2007.
Susan HURLEY, Justice, Luck and Knowledge, Harvard 2005.
Carl KNIGHT, Luck Egalitarianism: Equality, Responsibility, and Justice, Edinburgh 2008.
Will KYMLICKA, Contemporary Political Philosophy: An Introduction, Oxford 2002.
Thomas POGGE, John Rawls: His Life and Theory of Justice, Oxford 2007.
Kasper L. RASMUSSEN, Luck Egalitarianism, London 2015.
John RAWLS, Political Liberalism, New York 1996.
J. RAWLS, Teorie spravedlnosti, Praha 1995.
Samuel SCHEFFLER, Equality & Tradition: Questions of Value in Moral and Political Theory, Oxford 2010.
Marián SEKERÁK, Neutralizace nejistoty a "vyrovnávání" štěstí: k principům kompenzace (ne)šťastné náhody, Politické vedy 1/2015, roč. 18, s. 8-33.