Diplomová práce bude pomocí dotazníku TSC - 40 mapovat adaptační fázi vězněných jedinců ve dvou momentech: těsně po dodání do výkonu vazby nebo po nástupu do výkonu trestu, a následně po uplynutí šesti týdnů. Vzájemnou korelací budou posouzeny všechny zkoumané skupiny s cílem identifikovat období, jež je z hlediska adaptace vězněného jedince nejrizikovější, zejména ve vztahu ke vzniku mimořádných událostí, jako je např. autoagrese, heteroagrese, útěk apod. Na základě posouzení úrovně psychosomatické zátěže v obou fázích adaptačního období osob omezených na svobodě, bude rozhodnuto o tom, které období je z hlediska vzniku mimořádných událostí rizikovější. Praktickým výstupem diplomové práce budou doporučení pro orgány Vězeňské služby ČR, vedoucí k minimalizaci vzniku mimořádných událostí, např. pomocí preventivních programů zacházení, kterými se Vězeňská služba ČR snaží tomuto přetrvávajícímu problému čelit.
Anotace v angličtině
Using the questionnaire TSC - 40, this thesis will map adaptation phase of incarcerated individuals at two moments: immediately after entering pre-trial detention or after their imprisonment, and then after six weeks have elapsed. Mutual correlations will assess all the studied groups to identify the period of time that is in terms of adaptation of the imprisoned individual the riskiest, especially in relation to the occurrence of extraordinary events, such as auto-aggression, hetero-aggression, escape and so on. Based on the assessment of the level of psychosomatic strain in both phases of the adaptation period of persons deprived of their liberties, there will be a determination of which of the periods is riskier in relation to the occurrence of extraordinary events. The practical outcome of this thesis are recommendations for the authorities of the Prison Service of the Czech Republic to minimize the occurrence of extraordinary events, for example by using preventive treatment programs that the Prison Service of the Czech Republic uses to confront this persistent problem.
Klíčová slova
Penitenciární prostředí, penologie, prizonizace, psychosomatické potíže, stres, trauma, Vězeňská služba ČR, výkon trestu, výkon vazby.
Klíčová slova v angličtině
Penitentiary environment, penology, prisonization, psychosomatic disoders, stress, trauma, Prison service of the Czech Republic, execution of punishment, execution of custody.
Rozsah průvodní práce
90 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce bude pomocí dotazníku TSC - 40 mapovat adaptační fázi vězněných jedinců ve dvou momentech: těsně po dodání do výkonu vazby nebo po nástupu do výkonu trestu, a následně po uplynutí šesti týdnů. Vzájemnou korelací budou posouzeny všechny zkoumané skupiny s cílem identifikovat období, jež je z hlediska adaptace vězněného jedince nejrizikovější, zejména ve vztahu ke vzniku mimořádných událostí, jako je např. autoagrese, heteroagrese, útěk apod. Na základě posouzení úrovně psychosomatické zátěže v obou fázích adaptačního období osob omezených na svobodě, bude rozhodnuto o tom, které období je z hlediska vzniku mimořádných událostí rizikovější. Praktickým výstupem diplomové práce budou doporučení pro orgány Vězeňské služby ČR, vedoucí k minimalizaci vzniku mimořádných událostí, např. pomocí preventivních programů zacházení, kterými se Vězeňská služba ČR snaží tomuto přetrvávajícímu problému čelit.
Anotace v angličtině
Using the questionnaire TSC - 40, this thesis will map adaptation phase of incarcerated individuals at two moments: immediately after entering pre-trial detention or after their imprisonment, and then after six weeks have elapsed. Mutual correlations will assess all the studied groups to identify the period of time that is in terms of adaptation of the imprisoned individual the riskiest, especially in relation to the occurrence of extraordinary events, such as auto-aggression, hetero-aggression, escape and so on. Based on the assessment of the level of psychosomatic strain in both phases of the adaptation period of persons deprived of their liberties, there will be a determination of which of the periods is riskier in relation to the occurrence of extraordinary events. The practical outcome of this thesis are recommendations for the authorities of the Prison Service of the Czech Republic to minimize the occurrence of extraordinary events, for example by using preventive treatment programs that the Prison Service of the Czech Republic uses to confront this persistent problem.
Klíčová slova
Penitenciární prostředí, penologie, prizonizace, psychosomatické potíže, stres, trauma, Vězeňská služba ČR, výkon trestu, výkon vazby.
Klíčová slova v angličtině
Penitentiary environment, penology, prisonization, psychosomatic disoders, stress, trauma, Prison service of the Czech Republic, execution of punishment, execution of custody.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce bude pomocí dotazníku TSC 40 mapovat adaptační fázi vězněných jedinců ve dvou momentech: těsně po dodání do výkonu vazby nebo po nástupu do výkonu trestu, a následně po uplynutí šesti týdnů. Vzájemnou korelací budou posouzeny všechny zkoumané skupiny s cílem identifikovat období, jež je z hlediska adaptace vězněného jedince nejrizikovější, zejména ve vztahu ke vzniku mimořádných událostí, jako je např. autoagrese, heteroagrase, útěk apod. Na základě posouzení úrovně psychosomatické zátěže v obou fázích adaptačního období osob omezených na svobodě, bude rozhodnuto o tom, které období je z hlediska vzniku mimořádných událostí rizikovější. Praktickým výstupem diplomové práce budou doporučení pro orgány Vězeňské služby ČR, vedoucí k minimalizaci vzniku mimořádných událostí, např. pomocí "preventivních programů zacházení", kterými se Vězeňská služba ČR snaží tomuto přetrvávajícímu problému čelit.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce bude pomocí dotazníku TSC 40 mapovat adaptační fázi vězněných jedinců ve dvou momentech: těsně po dodání do výkonu vazby nebo po nástupu do výkonu trestu, a následně po uplynutí šesti týdnů. Vzájemnou korelací budou posouzeny všechny zkoumané skupiny s cílem identifikovat období, jež je z hlediska adaptace vězněného jedince nejrizikovější, zejména ve vztahu ke vzniku mimořádných událostí, jako je např. autoagrese, heteroagrase, útěk apod. Na základě posouzení úrovně psychosomatické zátěže v obou fázích adaptačního období osob omezených na svobodě, bude rozhodnuto o tom, které období je z hlediska vzniku mimořádných událostí rizikovější. Praktickým výstupem diplomové práce budou doporučení pro orgány Vězeňské služby ČR, vedoucí k minimalizaci vzniku mimořádných událostí, např. pomocí "preventivních programů zacházení", kterými se Vězeňská služba ČR snaží tomuto přetrvávajícímu problému čelit.
Seznam doporučené literatury
FISCHER, S. Etopedie v penitenciární praxi. Ústí nad Labem: UJEP, 2006. ISBN 80-7044-772-9
FISCHER, S. ŠKODA, J. Sociální patologie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2781-3
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. BrNO: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0
GOLEMAN, D. Emoční inteligence. Praha: Metafora, 2011. ISBN 978-80-7359-334-6
HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-569-1
HÁLA, J. Jak mluví čeští vězni. S.I.: [s;n] 2002
HÁLA, J. Úvod do teorie vězeňství
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1916-3
SOCHŮREK, J. Kapitoly z penologie. Liberec: TU, 2007. ISBN 978-80-7372-204-3
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3
Seznam doporučené literatury
FISCHER, S. Etopedie v penitenciární praxi. Ústí nad Labem: UJEP, 2006. ISBN 80-7044-772-9
FISCHER, S. ŠKODA, J. Sociální patologie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2781-3
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. BrNO: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0
GOLEMAN, D. Emoční inteligence. Praha: Metafora, 2011. ISBN 978-80-7359-334-6
HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-569-1
HÁLA, J. Jak mluví čeští vězni. S.I.: [s;n] 2002
HÁLA, J. Úvod do teorie vězeňství
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1916-3
SOCHŮREK, J. Kapitoly z penologie. Liberec: TU, 2007. ISBN 978-80-7372-204-3
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3