Povodně jsou jedním z nejčastějších a nejrozsáhlejších ohrožení, které ekonomicky, ekologicky ale i zdravotně ohrožuje lidskou populaci a krajinu. V současnosti je věnována zvýšená pozornost alternativním postupům zmírňování povodňového rizika, jako je odkupování pozemků, využití volných ploch, poldrů, zpevňování břehů pomocí vegetace, tedy přírodě bližším opatřením apod., oproti technickým opatřením, trendům, jakými jsou hráze nebo zábrany. Zároveň dochází k posunu protipovodňového managementu od legislativních a centrálních ke komunitním přístupům, a taktéž od financování nápravy po povodni směrem k prevenci škod.
Cílem této práce je zjistit, jaké okolnosti, věcné či legislativní, brání nebo naopak pomáhají starostům vybraných obcí řešit povodňová opatření, a jak si v jejich překonávání počínají.
Na základě dat VÚV a prostorové statistiky v GIS budou vybrány obce, u nichž je zaplavené území větší než předem daná hodnota rizikovosti.
Výstupem práce bude formulace hlavních bariér, které brání v implementaci opatření na úrovni obcí.
Anotace v angličtině
Floods are one of the most common and most widespread threat that economically, ecologically but also threatens the health of human populations and landscapes. At present, special attention under alternative strategies for mitigating flood risks, such as repurchasing the land use of open spaces, polders, bank reinforcement through vegetation, thus closer to nature like measures., As opposed to technical measures, trends, such as dikes or barriers. At the same time there is a shift of flood management from legislative and central to community-based approaches, and also funding from the axle after the flood towards preventing damage.
The aim of this work is to determine what circumstances, factual or legal, prevent, and help mayors of selected municipalities deal with flood measures and how to overcome them begin.
Based on data from WRI and spatial statistics in GIS will be selected municipalities, where the flooded area larger than the predetermined value risk.
The outcome of the work will be defining the main barriers to the implementation of measures at the municipal level.
Klíčová slova
povodeň, percepce, starosta, využití ploch, prevence
Klíčová slova v angličtině
flood, perception, mayor, land use, prevention
Rozsah průvodní práce
78 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Povodně jsou jedním z nejčastějších a nejrozsáhlejších ohrožení, které ekonomicky, ekologicky ale i zdravotně ohrožuje lidskou populaci a krajinu. V současnosti je věnována zvýšená pozornost alternativním postupům zmírňování povodňového rizika, jako je odkupování pozemků, využití volných ploch, poldrů, zpevňování břehů pomocí vegetace, tedy přírodě bližším opatřením apod., oproti technickým opatřením, trendům, jakými jsou hráze nebo zábrany. Zároveň dochází k posunu protipovodňového managementu od legislativních a centrálních ke komunitním přístupům, a taktéž od financování nápravy po povodni směrem k prevenci škod.
Cílem této práce je zjistit, jaké okolnosti, věcné či legislativní, brání nebo naopak pomáhají starostům vybraných obcí řešit povodňová opatření, a jak si v jejich překonávání počínají.
Na základě dat VÚV a prostorové statistiky v GIS budou vybrány obce, u nichž je zaplavené území větší než předem daná hodnota rizikovosti.
Výstupem práce bude formulace hlavních bariér, které brání v implementaci opatření na úrovni obcí.
Anotace v angličtině
Floods are one of the most common and most widespread threat that economically, ecologically but also threatens the health of human populations and landscapes. At present, special attention under alternative strategies for mitigating flood risks, such as repurchasing the land use of open spaces, polders, bank reinforcement through vegetation, thus closer to nature like measures., As opposed to technical measures, trends, such as dikes or barriers. At the same time there is a shift of flood management from legislative and central to community-based approaches, and also funding from the axle after the flood towards preventing damage.
The aim of this work is to determine what circumstances, factual or legal, prevent, and help mayors of selected municipalities deal with flood measures and how to overcome them begin.
Based on data from WRI and spatial statistics in GIS will be selected municipalities, where the flooded area larger than the predetermined value risk.
The outcome of the work will be defining the main barriers to the implementation of measures at the municipal level.
Klíčová slova
povodeň, percepce, starosta, využití ploch, prevence
Klíčová slova v angličtině
flood, perception, mayor, land use, prevention
Zásady pro vypracování
Povodně jsou jedním z nejčastějších a nejrozsáhlejších ohrožení, které ekonomicky, ekologicky ale i zdravotně ohrožuje lidskou populaci a krajinu. V současnosti je věnována zvýšená pozornost alternativním postupům zmírňování povodňového rizika, jako je odkupování pozemků, využití volných ploch, poldrů, zpevňování břehů pomocí vegetace, tedy přírodě bližším opatřením apod., oproti technickým opatřením, trendům, jakými jsou hráze nebo zábrany. Zároveň dochází k posunu protipovodňového managementu od legislativních a centrálních ke komunitním přístupům, a taktéž od financování nápravy po povodni směrem k prevenci škod.
Cílem této práce je, pomocí dotazníkového šetření, zjistit, jaké okolnosti, věcné či legislativní, brání nebo naopak pomáhají starostům vybraných obcí řešit povodňová opatření, a jak si v jejich překonávání počínají. Na základě dat VÚV a prostorové statistiky v GIS budou vybrány obce, u nichž je zaplavené území větší než předem daná hodnota rizikovosti. Výsledky dotazníkového šetření v těchto obcích budou vyhodnoceny pomocí statistických metod.
Výstupem práce bude formulace hlavních bariér, které brání v implementaci opatření na úrovni obcí.
Zásady pro vypracování
Povodně jsou jedním z nejčastějších a nejrozsáhlejších ohrožení, které ekonomicky, ekologicky ale i zdravotně ohrožuje lidskou populaci a krajinu. V současnosti je věnována zvýšená pozornost alternativním postupům zmírňování povodňového rizika, jako je odkupování pozemků, využití volných ploch, poldrů, zpevňování břehů pomocí vegetace, tedy přírodě bližším opatřením apod., oproti technickým opatřením, trendům, jakými jsou hráze nebo zábrany. Zároveň dochází k posunu protipovodňového managementu od legislativních a centrálních ke komunitním přístupům, a taktéž od financování nápravy po povodni směrem k prevenci škod.
Cílem této práce je, pomocí dotazníkového šetření, zjistit, jaké okolnosti, věcné či legislativní, brání nebo naopak pomáhají starostům vybraných obcí řešit povodňová opatření, a jak si v jejich překonávání počínají. Na základě dat VÚV a prostorové statistiky v GIS budou vybrány obce, u nichž je zaplavené území větší než předem daná hodnota rizikovosti. Výsledky dotazníkového šetření v těchto obcích budou vyhodnoceny pomocí statistických metod.
Výstupem práce bude formulace hlavních bariér, které brání v implementaci opatření na úrovni obcí.
Seznam doporučené literatury
Čamrová, L., & Jílková, J. a kol. (2006): Povodně v územíinstitucionální a
ekonomické souvislosti. IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou
politiku Fakulty národohospodářské, Vysoká škola ekonomická v Praze. Eurolex
Bohemia, Praha. 176 s. ISBN 80-7379-000-9.
Čamrová, L. (2007). Problems with Buy-outs for the Purpose of the Flood
Protection-Economics, Politics and Reality. Vodní Hospodářství, 57(6), 207.
Čamrová, L., & Jílková, J. (2004). Povodně jako průřezový problém státní
politiky. Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) Fakulty
národohospodářské, Vysoká škola ekonomická.
Seznam doporučené literatury
Čamrová, L., & Jílková, J. a kol. (2006): Povodně v územíinstitucionální a
ekonomické souvislosti. IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou
politiku Fakulty národohospodářské, Vysoká škola ekonomická v Praze. Eurolex
Bohemia, Praha. 176 s. ISBN 80-7379-000-9.
Čamrová, L. (2007). Problems with Buy-outs for the Purpose of the Flood
Protection-Economics, Politics and Reality. Vodní Hospodářství, 57(6), 207.
Čamrová, L., & Jílková, J. (2004). Povodně jako průřezový problém státní
politiky. Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) Fakulty
národohospodářské, Vysoká škola ekonomická.