Cíl: Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký je výskyt kardiovaskulárních rizik u populace Ústeckého kraje v produktivním věku a zmapovat rozdíl ve výskytu kardiovaskulárních rizik mezi muži a ženami.
Materiál a metody: Práce je výzkumného charakteru, pří které byl pomocí standardizovaného dotazníku použit kvantitativní výzkum. Dotazník obsahuje otázky o životním stylu a rodinné anamnéze. Dále proběhlo měření respondentů, při kterém se měřil krevní tlak, hodnota glykémie a cholesterolu. Pomocí přístroje BODY-JETT byl spočítán BMI a změřil se WHR. Výzkumu se zúčastnilo 395 respondentů, z nich plně vyplněný dotazník mělo 312 respondentů. Vzorek obsahoval 96 mužů ve věkovém rozmezí 21 60 let. Z kohorty 216 žen byl udělán náhodný výběr 96 žen také ve věkovém rozmezí 21 60 let. Výsledná data byla vyhodnocena pomocí absolutních a relativních četností. Statistické vyhodnocení hypotéz bylo zpracováno pomocí funkce Když a následně testováním na hladině významnosti pomocí chí-kvadrátu.
Výsledky: Muži mají větší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Z celkového počtu 96 mužů má 19,8 % mužů zvýšené riziko. A z celkového počtu 96 žen má 9,4 % žen zvýšené riziko. Závislost pohlaví na vzniku kardiovaskulárních onemocnění je statisticky významná, což potvrdilo i provedení chí-testu, kde p (hladina významnosti) vyšla p=0,040855. Potvrdila se také závislost výskytu nadváhy nebo obezity u více než poloviny mužů a žen, což bylo potvrzeno provedením testu chí-kvadrát, kde p (hladina významnosti) vyšla p=0,000373. Cíle práce byly splněny.
Závěr: Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v celé Evropě. Jejich léčba neustále zvyšuje náklady na zdravotní péči a je hlavním důvodem invalidity. Prevence výskytu kardiovaskulárních rizik by měla být jednou z prioritních náplní práce v praxi vysokoškolsky vzdělané sestry.
Anotace v angličtině
Objective: The objective of the bachelor thesis is to find out the incidence of cardiovascular risk of people in the productive age in the population of the Ústí Region and to map the difference in cardiovascular risks between men and women.
Material and methods: The thesis is a quantitative research where a standardized questionnaire was used. The questionnaire includes questions about lifestyle and family anamnesis. In addition, blood pressure, glycaemia and cholesterol were measured. BMI was calculated using the BODY-JETT and WHR was measured. The research involved 395 respondents, 312 of them fully completed the questionnaire. The sample consisted of 96 men ranging in age from 21 to 60 years. Random selection of 96 women was made from the group of 216 women also in the age range 21-60 years. The resulting data were analyzed using absolute and relative frequencies. Statistical evaluation of hypotheses have been processed using the IF function and then testing for the level of significance using the chi-square test.
Results: Men have a higher risk of cardiovascular disease. From a total of 96 men, 19,8 % is at risk. From a total of 96 women, 9,4 % is at increased risk. Dependence on sex in cardiovascular disease is statistically significant, which confirmed the chi-square, where p (significance level) was p=0,040855. The dependence of overweight or obesity for more than half of men and women was also confirmed using the chi-square test, where p (significance level) was p=0,000373. Objectives of the theses have been met.
Conclusion: Cardiovascular diseases are among the most frequent causes of death in Europe. The treatment is constantly rising health care costs and it is a major cause of disability. Prevention of cardiovascular risks should be one of the priorities of university-educated nurses.
Cíl: Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký je výskyt kardiovaskulárních rizik u populace Ústeckého kraje v produktivním věku a zmapovat rozdíl ve výskytu kardiovaskulárních rizik mezi muži a ženami.
Materiál a metody: Práce je výzkumného charakteru, pří které byl pomocí standardizovaného dotazníku použit kvantitativní výzkum. Dotazník obsahuje otázky o životním stylu a rodinné anamnéze. Dále proběhlo měření respondentů, při kterém se měřil krevní tlak, hodnota glykémie a cholesterolu. Pomocí přístroje BODY-JETT byl spočítán BMI a změřil se WHR. Výzkumu se zúčastnilo 395 respondentů, z nich plně vyplněný dotazník mělo 312 respondentů. Vzorek obsahoval 96 mužů ve věkovém rozmezí 21 60 let. Z kohorty 216 žen byl udělán náhodný výběr 96 žen také ve věkovém rozmezí 21 60 let. Výsledná data byla vyhodnocena pomocí absolutních a relativních četností. Statistické vyhodnocení hypotéz bylo zpracováno pomocí funkce Když a následně testováním na hladině významnosti pomocí chí-kvadrátu.
Výsledky: Muži mají větší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Z celkového počtu 96 mužů má 19,8 % mužů zvýšené riziko. A z celkového počtu 96 žen má 9,4 % žen zvýšené riziko. Závislost pohlaví na vzniku kardiovaskulárních onemocnění je statisticky významná, což potvrdilo i provedení chí-testu, kde p (hladina významnosti) vyšla p=0,040855. Potvrdila se také závislost výskytu nadváhy nebo obezity u více než poloviny mužů a žen, což bylo potvrzeno provedením testu chí-kvadrát, kde p (hladina významnosti) vyšla p=0,000373. Cíle práce byly splněny.
Závěr: Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v celé Evropě. Jejich léčba neustále zvyšuje náklady na zdravotní péči a je hlavním důvodem invalidity. Prevence výskytu kardiovaskulárních rizik by měla být jednou z prioritních náplní práce v praxi vysokoškolsky vzdělané sestry.
Anotace v angličtině
Objective: The objective of the bachelor thesis is to find out the incidence of cardiovascular risk of people in the productive age in the population of the Ústí Region and to map the difference in cardiovascular risks between men and women.
Material and methods: The thesis is a quantitative research where a standardized questionnaire was used. The questionnaire includes questions about lifestyle and family anamnesis. In addition, blood pressure, glycaemia and cholesterol were measured. BMI was calculated using the BODY-JETT and WHR was measured. The research involved 395 respondents, 312 of them fully completed the questionnaire. The sample consisted of 96 men ranging in age from 21 to 60 years. Random selection of 96 women was made from the group of 216 women also in the age range 21-60 years. The resulting data were analyzed using absolute and relative frequencies. Statistical evaluation of hypotheses have been processed using the IF function and then testing for the level of significance using the chi-square test.
Results: Men have a higher risk of cardiovascular disease. From a total of 96 men, 19,8 % is at risk. From a total of 96 women, 9,4 % is at increased risk. Dependence on sex in cardiovascular disease is statistically significant, which confirmed the chi-square, where p (significance level) was p=0,040855. The dependence of overweight or obesity for more than half of men and women was also confirmed using the chi-square test, where p (significance level) was p=0,000373. Objectives of the theses have been met.
Conclusion: Cardiovascular diseases are among the most frequent causes of death in Europe. The treatment is constantly rising health care costs and it is a major cause of disability. Prevention of cardiovascular risks should be one of the priorities of university-educated nurses.
1) Práce s literaturou, analýza informačních zdrojů, tvorba rešerší
2) Seznámení s teoretickými východisky práce (stav zkoumané problematiky)
3) Vymezení hlavního cíle práce, úkolů práce, stanovení hypotézy (výzkumné otázky)
4) Popis metodiky a použitých metod
5) Sběr dat
6) Zpracování dat, analýza výsledků
7) Diskuse, komparace výsledků s dostupnými výzkumy, závěr, doporučení pro praxi
Zásady pro vypracování
1) Práce s literaturou, analýza informačních zdrojů, tvorba rešerší
2) Seznámení s teoretickými východisky práce (stav zkoumané problematiky)
3) Vymezení hlavního cíle práce, úkolů práce, stanovení hypotézy (výzkumné otázky)
4) Popis metodiky a použitých metod
5) Sběr dat
6) Zpracování dat, analýza výsledků
7) Diskuse, komparace výsledků s dostupnými výzkumy, závěr, doporučení pro praxi
Seznam doporučené literatury
FAIT, Tomáš, Michal VRABLÍK a Richard ČEŠKA. Preventivní medicína. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Maxdorf, c2011, 770 s. Jessenius. ISBN 978-80-7345-237-7.
GAZIANO, J.Michael, Atlas of Cardiovascular Risk Factors (Unnumbered). Philadelphia: Current Medicine LLC, c2005, 368 s. ISBN 978-1573402323
HAINER, Vojtěch. Základy klinické obezitologie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, XXVI, 422 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-3252-7.
MARINOV, Zlatko a Dalibor PASTUCHA. Praktická dětská obezitologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 222 s. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 978-80-247-4210-6.
ROSOLOVÁ, Hana. Preventivní kardiologie: v kostce. 1. vyd. Praha: Axonite CZ, 2013, 248 s. Asclepius. ISBN 978-80-904899-5-0.
VRABLÍK, Michal. Otazníky kardiovaskulární prevence 2009. Vyd. 1. Brno: FactaMedica, c2009, 158 s. ISBN 978-80-904260-2-3.
Seznam doporučené literatury
FAIT, Tomáš, Michal VRABLÍK a Richard ČEŠKA. Preventivní medicína. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Maxdorf, c2011, 770 s. Jessenius. ISBN 978-80-7345-237-7.
GAZIANO, J.Michael, Atlas of Cardiovascular Risk Factors (Unnumbered). Philadelphia: Current Medicine LLC, c2005, 368 s. ISBN 978-1573402323
HAINER, Vojtěch. Základy klinické obezitologie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, XXVI, 422 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-3252-7.
MARINOV, Zlatko a Dalibor PASTUCHA. Praktická dětská obezitologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 222 s. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 978-80-247-4210-6.
ROSOLOVÁ, Hana. Preventivní kardiologie: v kostce. 1. vyd. Praha: Axonite CZ, 2013, 248 s. Asclepius. ISBN 978-80-904899-5-0.
VRABLÍK, Michal. Otazníky kardiovaskulární prevence 2009. Vyd. 1. Brno: FactaMedica, c2009, 158 s. ISBN 978-80-904260-2-3.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka obhajovala bakalářskou práci na téma Výskyt kardiovaskulárních rizik v české populaci.
Cílem práce bylo zjistit úroveň výskytu kardiovaskulárních rizik v Ústeckém kraji.
Celkový počet respondentů byl 395 a plně vyplněná data byla u 312 dotazníků. Metodika byla složená ze 4 částí. První část byla rešerše, dále sběr dat, třetí částí bylo statistické vyhodnocení dat pomocí tabulek a grafů a nakonec výstup výzkumu, kde studentka ověřila stanovené hypotézy. Následně studentka prezentovala výsledky svého šetření a závěrem uvedla, že cíle práce byly splněny a potvrdily se stanovené hypotézy.
Otázky vedoucího práce a oponenta:
1) V souhrnu o výsledcích jsou nepřesné formulace, objasněte je.
2) Jaká je závislost vzniku KVO na pohlaví?
2) Vyhodnocení H2A:, v textu se uvádí H1.
3) Dotazník ? nejasná otázka 5 ?Léčite se srdcem?
4) V rámci diskuse doplňte konkrétní obsah i formy intervencí v rámci prevence KVN.
5) Které faktory, tedy podle vašeho názoru, ovlivňují zvýšené kardiovaskulární riziko u mužů ?
Studentka zodpověděla všechny dotazy členú komise.