Kriminalita jedince - zkoumaná prostřednictvím komunikačních strategií,
nahlížená pomocí analytické kategorie gender v kontextu sledované společnosti -
se stala hlavním cílem předkládané disertační práce. Výzkum je zasazen do
celkového vývoje soudobé společnosti, která se prostřednictvím procesu
modernizace transformuje do zcela nových podob. V intencích osvícenecky
racionálního kalkulu se proměňují i kdysi stabilní kategorie jako je zločin, vina a
trest a zločinné jednání je nově podmíněno svobodnou vůlí jedince, který si je
vědomý překročení platných norem. Podobné proměny jsme svědky i v případě
fungování vězeňských institucí, nově pojímaných jako centrální prostor výkonu
trestu, jehož podstatou je odnětí svobody. Především v rámci internačních
zařízení určených ženám lze s úspěchem aplikovat gender jako analytickou
kategorii výzkumu (re)produkce znakového systému v rámci (re)formace
veškerých praktik a jednání uvnitř těchto institucí.
Genderově specifické rysy vykazuje i charakter trestné činnosti
odsouzených žen. Významnou roli v rámci ženské zločinnosti hraje jak
v absolutních ukazatelích, tak v roli referenční kategorie především specifický
zločin infanticidia a některé další druhy násilných trestných činů jako je vražda,
zabití či ublížení na zdraví. Pokud tedy jako referenční ukazatel zvolíme kvalitu
trestné činnosti, jeví se adjektivum ženská v souvislosti s kriminalitou ve druhé
polovině dlouhého devatenáctého století jako adekvátní avšak s vědomím že ona
ženskost je determinována genderem a nikoliv pohlavím.
Většinu trestaných žen lze z hlediska sociálního a rodinného zázemí
zařadit mezi dolní či dokonce vyloučené vrstvy populace, proto se jako velmi
problematické jeví postihnutí jakýchkoliv souvislostí ženského emancipačního
hnutí a kriminálního jednání. Emancipační diskurs vnímáme především
v prostředí vyšších a vzdělanějších skupin obyvatelstva, avšak vzorce chování a
způsoby jednání jednotlivých trestaných žen odrážejí spíše rigiditu
kriminalizovaných vrstev než doklady cíleně emancipovaných aktů.
Stereotypizované výpovědi trestněprávních pramenů umožňují sledovat složitou
síť sociálních vazeb uvnitř venkovských i městských komunit, kde se v rámci
kriminalizovaného jednání podřizuje forma sociální komunikace obraně
jednotlivce před trestním stíháním na jedné straně a veřejné kontrole sociálního
prostoru na straně druhé. Četnost užití jednotlivých komunikačních strategií
potom odkazuje k jejich kolektivnímu porozumění. Kontrolní mechanismy
fungovaly jako standardní způsob (sebe)disciplinace s cílem zachovat status quo
dané society, a měly proto preventivní i represivní charakter. Celkový
mechanismus obrany i kontroly zkoumaný prostřednictvím komunikačních
strategií uvnitř sledovaných komunit lze modelovat jako komplexní síť navzájem
propojených vztahů, které fungují na principu kooperace a kombinace. Charakter
zkoumaných jevů a způsob komunikace sledovaných jedinců však ukazují, že
principy kriminality a zločinnosti lze vnímat spíše jako příznačný projev longue
durée, než jako prvek modernizace společnosti. Myšlenkové struktury
kriminalizace tak demonstrují rigiditu okrajových vrstev společnosti, které
navzdory modernizačním tendencím zůstávají v zajetí zcela předmoderních
schémat.
Anotace v angličtině
The criminality of the individuals examined through communication strategies
using analytical category of gender in the context of the society has become the
main goal of this dissertation. The research is put into the context of development
of contemporary society, which is transformed through the process of
modernization into entirely new forms. Once stable categories such as crime,
guilt and punishment are also changing in the intentions of the Enlightenment's
rational calculation and criminal action is reconditioned by the free will of the
individual aware of crossing the current standards. We are witnessing similar
changes in the function of prison institutions, newly conceived as the central area
of the sentence based on imprisonment. We can successfully apply gender,
especially in the context of detention facilities for women, as an analytical
category for research of (re)production of sign-system in the context the
(re)formation of all the practices and behaviour inside these institutions.
The nature of crime committed by sentenced women also shows the
gender-specific features. Especially the specific crime of infanticidium and some
other types of violent crimes (murder, homicide or battery) plays an important
role in female criminality ? both, as an absolute term and in the role of the
reference category. Therefore, if we choose as benchmark the quality of crime,
the adjective female in relation to the crime in the second half of the long
nineteenth century seems as an adequate, knowing that this femininity is
determined by gender not sex.
Most of the women prisoners can be classified in terms of social and family
background as the members of the lower or even excluded classes, so it seems
very difficult to identify the context of the female emancipation and criminal
behaviour. Emancipative discourse is perceived rather in a milieu of higher and
more educated classes, but the behaviour patterns and manners of women
prisoners reflects the rigidity of criminalized classes rather than intentional
emancipated acts.
Stereotyped testimonies of criminal sources let us study the complexity of socialrelationships-
web within both rural and urban communities, where form of social
communication in the context of criminalized actions subordinates the protection
of individuals from prosecution on the one hand and public control of social
space on the other hand. The frequency of usage of various communication
strategies refers to the collective understanding. The control mechanisms served
as a standard way of (self)disciplanation to maintain the status quo of the society
therefore had a preventive and repressive character. The general mechanism of
defence and control examined through communication strategies within
communities can be modelled as a comprehensive network of interconnected
relationships based on a principle of cooperation and combination. However, the
nature of researched phenomena and manner of communication of studied
individuals show that the principles of crime and criminality can be seen rather as
a sign of longue durée than an element of modernization. Ergo, criminalization
thought-structures demonstrate the rigidity of the excluded classes, which despite
modernization tendencies remain in captivity of completely premodern schemes.
Klíčová slova
19. století, kriminalita, gender, ženy, modernizace, disciplinace
Klíčová slova v angličtině
19th century, criminality, gender, women, modernization,
disciplanation
Rozsah průvodní práce
188
Jazyk
CZ
Anotace
Kriminalita jedince - zkoumaná prostřednictvím komunikačních strategií,
nahlížená pomocí analytické kategorie gender v kontextu sledované společnosti -
se stala hlavním cílem předkládané disertační práce. Výzkum je zasazen do
celkového vývoje soudobé společnosti, která se prostřednictvím procesu
modernizace transformuje do zcela nových podob. V intencích osvícenecky
racionálního kalkulu se proměňují i kdysi stabilní kategorie jako je zločin, vina a
trest a zločinné jednání je nově podmíněno svobodnou vůlí jedince, který si je
vědomý překročení platných norem. Podobné proměny jsme svědky i v případě
fungování vězeňských institucí, nově pojímaných jako centrální prostor výkonu
trestu, jehož podstatou je odnětí svobody. Především v rámci internačních
zařízení určených ženám lze s úspěchem aplikovat gender jako analytickou
kategorii výzkumu (re)produkce znakového systému v rámci (re)formace
veškerých praktik a jednání uvnitř těchto institucí.
Genderově specifické rysy vykazuje i charakter trestné činnosti
odsouzených žen. Významnou roli v rámci ženské zločinnosti hraje jak
v absolutních ukazatelích, tak v roli referenční kategorie především specifický
zločin infanticidia a některé další druhy násilných trestných činů jako je vražda,
zabití či ublížení na zdraví. Pokud tedy jako referenční ukazatel zvolíme kvalitu
trestné činnosti, jeví se adjektivum ženská v souvislosti s kriminalitou ve druhé
polovině dlouhého devatenáctého století jako adekvátní avšak s vědomím že ona
ženskost je determinována genderem a nikoliv pohlavím.
Většinu trestaných žen lze z hlediska sociálního a rodinného zázemí
zařadit mezi dolní či dokonce vyloučené vrstvy populace, proto se jako velmi
problematické jeví postihnutí jakýchkoliv souvislostí ženského emancipačního
hnutí a kriminálního jednání. Emancipační diskurs vnímáme především
v prostředí vyšších a vzdělanějších skupin obyvatelstva, avšak vzorce chování a
způsoby jednání jednotlivých trestaných žen odrážejí spíše rigiditu
kriminalizovaných vrstev než doklady cíleně emancipovaných aktů.
Stereotypizované výpovědi trestněprávních pramenů umožňují sledovat složitou
síť sociálních vazeb uvnitř venkovských i městských komunit, kde se v rámci
kriminalizovaného jednání podřizuje forma sociální komunikace obraně
jednotlivce před trestním stíháním na jedné straně a veřejné kontrole sociálního
prostoru na straně druhé. Četnost užití jednotlivých komunikačních strategií
potom odkazuje k jejich kolektivnímu porozumění. Kontrolní mechanismy
fungovaly jako standardní způsob (sebe)disciplinace s cílem zachovat status quo
dané society, a měly proto preventivní i represivní charakter. Celkový
mechanismus obrany i kontroly zkoumaný prostřednictvím komunikačních
strategií uvnitř sledovaných komunit lze modelovat jako komplexní síť navzájem
propojených vztahů, které fungují na principu kooperace a kombinace. Charakter
zkoumaných jevů a způsob komunikace sledovaných jedinců však ukazují, že
principy kriminality a zločinnosti lze vnímat spíše jako příznačný projev longue
durée, než jako prvek modernizace společnosti. Myšlenkové struktury
kriminalizace tak demonstrují rigiditu okrajových vrstev společnosti, které
navzdory modernizačním tendencím zůstávají v zajetí zcela předmoderních
schémat.
Anotace v angličtině
The criminality of the individuals examined through communication strategies
using analytical category of gender in the context of the society has become the
main goal of this dissertation. The research is put into the context of development
of contemporary society, which is transformed through the process of
modernization into entirely new forms. Once stable categories such as crime,
guilt and punishment are also changing in the intentions of the Enlightenment's
rational calculation and criminal action is reconditioned by the free will of the
individual aware of crossing the current standards. We are witnessing similar
changes in the function of prison institutions, newly conceived as the central area
of the sentence based on imprisonment. We can successfully apply gender,
especially in the context of detention facilities for women, as an analytical
category for research of (re)production of sign-system in the context the
(re)formation of all the practices and behaviour inside these institutions.
The nature of crime committed by sentenced women also shows the
gender-specific features. Especially the specific crime of infanticidium and some
other types of violent crimes (murder, homicide or battery) plays an important
role in female criminality ? both, as an absolute term and in the role of the
reference category. Therefore, if we choose as benchmark the quality of crime,
the adjective female in relation to the crime in the second half of the long
nineteenth century seems as an adequate, knowing that this femininity is
determined by gender not sex.
Most of the women prisoners can be classified in terms of social and family
background as the members of the lower or even excluded classes, so it seems
very difficult to identify the context of the female emancipation and criminal
behaviour. Emancipative discourse is perceived rather in a milieu of higher and
more educated classes, but the behaviour patterns and manners of women
prisoners reflects the rigidity of criminalized classes rather than intentional
emancipated acts.
Stereotyped testimonies of criminal sources let us study the complexity of socialrelationships-
web within both rural and urban communities, where form of social
communication in the context of criminalized actions subordinates the protection
of individuals from prosecution on the one hand and public control of social
space on the other hand. The frequency of usage of various communication
strategies refers to the collective understanding. The control mechanisms served
as a standard way of (self)disciplanation to maintain the status quo of the society
therefore had a preventive and repressive character. The general mechanism of
defence and control examined through communication strategies within
communities can be modelled as a comprehensive network of interconnected
relationships based on a principle of cooperation and combination. However, the
nature of researched phenomena and manner of communication of studied
individuals show that the principles of crime and criminality can be seen rather as
a sign of longue durée than an element of modernization. Ergo, criminalization
thought-structures demonstrate the rigidity of the excluded classes, which despite
modernization tendencies remain in captivity of completely premodern schemes.
Klíčová slova
19. století, kriminalita, gender, ženy, modernizace, disciplinace
Klíčová slova v angličtině
19th century, criminality, gender, women, modernization,
disciplanation
Zásady pro vypracování
Struktura práce
ÚVOD
1. KRIMINALITA ŽEN NA PRAHU MODERNÍ DOBY JAKO BADATELSKÁ VÝZVA - metody prameny
2. TRESTNÍ PRÁVO A VĚZEŇSTVÍ. VÝVOJ KRIMINÁLNÍHO DISKURSU A KRIMINALIZAČNÍCH PRAKTIK
3. KRIMINALITA ŽEN NEBO ŽENSKÁ KRIMINALITA? - kvantitativní i kvalitativní analýza kriminality páchané ženami na území českých zemí ve druhé polovině dlouhého 19. století
4. EMANCIPACE VERSUS KRIMINALIZACE - mancipační a kriminalizační mechanismy
5. ZLOČIN V SÍTI VZTAHŮ - obranné strategie kontrolní mechanismy
ZÁVĚR
Zásady pro vypracování
Struktura práce
ÚVOD
1. KRIMINALITA ŽEN NA PRAHU MODERNÍ DOBY JAKO BADATELSKÁ VÝZVA - metody prameny
2. TRESTNÍ PRÁVO A VĚZEŇSTVÍ. VÝVOJ KRIMINÁLNÍHO DISKURSU A KRIMINALIZAČNÍCH PRAKTIK
3. KRIMINALITA ŽEN NEBO ŽENSKÁ KRIMINALITA? - kvantitativní i kvalitativní analýza kriminality páchané ženami na území českých zemí ve druhé polovině dlouhého 19. století
4. EMANCIPACE VERSUS KRIMINALIZACE - mancipační a kriminalizační mechanismy
5. ZLOČIN V SÍTI VZTAHŮ - obranné strategie kontrolní mechanismy
ZÁVĚR
Seznam doporučené literatury
ARNOT Margaret L. USBORNE Cornelie, Gender and crime in modern Europe, London 1999.
BAHENSKÁ Marie, Počátky emancipace žen v Čechách. Dívčí vzdělávání a ženské spolky v Praze v 19. století, Praha 2005, s. 150.
BAUER J., Das "lange" 19. Jahrhundert. Profil einer Epoche, Stuttgart 2004.
BOROVSKÝ Tomáš HANUŠ Jiří ŘEPA Milan (eds.), Kultura jako téma a problém dějepisectví, Brno 2006.
BOURDIEU Pierre, Nadvláda mužů, Praha 2000.
BURKE Peter (ed.), New Perspektives on Historical Writing, Philadelphia 2007.
BURKE Peter, Variety kulturních dějin, Brno 2006.
CARLEN Pat WORRALL Anne, Analysing Women's Imprisonment, Cullompton 2004.
CLARK Linda L., Women and Achievement in Nineteenth-Century Europe, Cambridge 2008.
CONNELL Raewyn, Gender and Power. Society, the Person, and Sexual Politics, Stanford 1987.
ČECHURA Jaroslav, Kriminalita a každodennost v raném novověku, Praha 2008.
DIBELKA Jaroslav, Obranné strategie mužů a žen obviněných ze smilstva a cizoložství. Panství Třeboň na přelomu 17. a 18. století, České Budějovice 2012.
DIBELKA Jaroslav, Tajemství rodiny Hlučných. Obranné strategie žen obviněných z infanticidia, DaS 29, 9/2007, s. 3739.
van DÜLMEN Richard, Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích. Nepočestnost a sociální izolace v raném novověku, Praha 2003
van DÜLMEN Richard, Historická antropologie. Vývoj, problémy, úkoly, Praha 2002.
ELIAS Norbert, O procesu civilizace. Sociogenetické a psychogemetické studie. Proměny chování světských horních vrstev na Západě, I. II., Praha 20062007.
FOUCAULT Michel, Dějiny sexuality I. Vůle k vědění, Praha 1999.
FOUCAULT Michel, Dějiny sexuality II. Užívání slastí, Praha 2003.
FOUCAULT Michel, Dějiny sexuality III. Péče o sebe, Praha 2003
FOUCAULT Michel, Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha 1999.
FOUCAULT Michel, Myšlení vnějšku, Praha 2003.
FRAISSE Genevi?ve PERROT Michelle (eds.), A History of Women in the West IV., Emerging Feminism from Revolution to World War, London 1993
FUCHS Rachel G., Gender and Poverty in Nineteenth-Century Europe, New York 2005.
GEERTZ Clifford, Interpretace kultur. Vybrané eseje, Praha 2000.
HARDING Sandra (ed.), Feminism and Methodology. Social Science Issues, Bloomington 1987.
HEIDENSOHN Frances, Gender and Justice. New concepts and approaches, Portland 2006.
HEIDENSOHN Frances, Women and Crime, New York 1985.
HIML Pavel, Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století, Praha 2007.
HLAVAČKA Milan a kol., České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době I.II., Praha 2014, s. 935.
JONES David, Crime, Protest, Community and Police in Nineteenth-Century Britain, London 1982.
LENDEROVÁ Milena JIRÁNEK Tomáš MACKOVÁ Marie, Z dějin české každodennosti. Život v 19. století, Praha 2009.
MALÍNSKÁ Jana, Do politiky prý žena nesmí proč? Vzdělání a postavení žen v české společnosti v 19. a počátku 20. století, Praha 2005.
NEDBÁLKOVÁ Kateřina, Spoutaná rozkoš. Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici, Praha 2006.
NODL Martin TINKOVÁ Daniela (eds.), Antropologické přístupy v historickém bádání, Praha 2007.
PEISERTOVÁ Lucie PETRBOK Václav RANDÁK Jan, Zločin a trest v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 30. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň 25.27. února 2010, Praha 2011.
PEŠEK Jiří LEDVINKA Václav, Ponížení a odstrčení. Města versus katastrofy. Sborník příspěvků z 8. vědeckého zasedání Archivu hlavního města Prahy, konaného ve dnech 2. a 3. října 1990, a z 13. vědeckého zasedání Archivu hlavního města Prahy ve dnech 3. a 4. října 1995, Praha 1998.
TINKOVÁ Daniela, Hřích, zločin a šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.
URBAN Otto, Česká společnost 18481918, Praha 1982.
VÁLKOVÁ Jana, Kriminalita žen, Praha 1993.
VELKOVÁ Alice, Schuld und Strafe. Von Frauen begangene Morde in den böhmischen Ländern in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts, München 2012.
Seznam doporučené literatury
ARNOT Margaret L. USBORNE Cornelie, Gender and crime in modern Europe, London 1999.
BAHENSKÁ Marie, Počátky emancipace žen v Čechách. Dívčí vzdělávání a ženské spolky v Praze v 19. století, Praha 2005, s. 150.
BAUER J., Das "lange" 19. Jahrhundert. Profil einer Epoche, Stuttgart 2004.
BOROVSKÝ Tomáš HANUŠ Jiří ŘEPA Milan (eds.), Kultura jako téma a problém dějepisectví, Brno 2006.
BOURDIEU Pierre, Nadvláda mužů, Praha 2000.
BURKE Peter (ed.), New Perspektives on Historical Writing, Philadelphia 2007.
BURKE Peter, Variety kulturních dějin, Brno 2006.
CARLEN Pat WORRALL Anne, Analysing Women's Imprisonment, Cullompton 2004.
CLARK Linda L., Women and Achievement in Nineteenth-Century Europe, Cambridge 2008.
CONNELL Raewyn, Gender and Power. Society, the Person, and Sexual Politics, Stanford 1987.
ČECHURA Jaroslav, Kriminalita a každodennost v raném novověku, Praha 2008.
DIBELKA Jaroslav, Obranné strategie mužů a žen obviněných ze smilstva a cizoložství. Panství Třeboň na přelomu 17. a 18. století, České Budějovice 2012.
DIBELKA Jaroslav, Tajemství rodiny Hlučných. Obranné strategie žen obviněných z infanticidia, DaS 29, 9/2007, s. 3739.
van DÜLMEN Richard, Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích. Nepočestnost a sociální izolace v raném novověku, Praha 2003
van DÜLMEN Richard, Historická antropologie. Vývoj, problémy, úkoly, Praha 2002.
ELIAS Norbert, O procesu civilizace. Sociogenetické a psychogemetické studie. Proměny chování světských horních vrstev na Západě, I. II., Praha 20062007.
FOUCAULT Michel, Dějiny sexuality I. Vůle k vědění, Praha 1999.
FOUCAULT Michel, Dějiny sexuality II. Užívání slastí, Praha 2003.
FOUCAULT Michel, Dějiny sexuality III. Péče o sebe, Praha 2003
FOUCAULT Michel, Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha 1999.
FOUCAULT Michel, Myšlení vnějšku, Praha 2003.
FRAISSE Genevi?ve PERROT Michelle (eds.), A History of Women in the West IV., Emerging Feminism from Revolution to World War, London 1993
FUCHS Rachel G., Gender and Poverty in Nineteenth-Century Europe, New York 2005.
GEERTZ Clifford, Interpretace kultur. Vybrané eseje, Praha 2000.
HARDING Sandra (ed.), Feminism and Methodology. Social Science Issues, Bloomington 1987.
HEIDENSOHN Frances, Gender and Justice. New concepts and approaches, Portland 2006.
HEIDENSOHN Frances, Women and Crime, New York 1985.
HIML Pavel, Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století, Praha 2007.
HLAVAČKA Milan a kol., České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době I.II., Praha 2014, s. 935.
JONES David, Crime, Protest, Community and Police in Nineteenth-Century Britain, London 1982.
LENDEROVÁ Milena JIRÁNEK Tomáš MACKOVÁ Marie, Z dějin české každodennosti. Život v 19. století, Praha 2009.
MALÍNSKÁ Jana, Do politiky prý žena nesmí proč? Vzdělání a postavení žen v české společnosti v 19. a počátku 20. století, Praha 2005.
NEDBÁLKOVÁ Kateřina, Spoutaná rozkoš. Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici, Praha 2006.
NODL Martin TINKOVÁ Daniela (eds.), Antropologické přístupy v historickém bádání, Praha 2007.
PEISERTOVÁ Lucie PETRBOK Václav RANDÁK Jan, Zločin a trest v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 30. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň 25.27. února 2010, Praha 2011.
PEŠEK Jiří LEDVINKA Václav, Ponížení a odstrčení. Města versus katastrofy. Sborník příspěvků z 8. vědeckého zasedání Archivu hlavního města Prahy, konaného ve dnech 2. a 3. října 1990, a z 13. vědeckého zasedání Archivu hlavního města Prahy ve dnech 3. a 4. října 1995, Praha 1998.
TINKOVÁ Daniela, Hřích, zločin a šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.
URBAN Otto, Česká společnost 18481918, Praha 1982.
VÁLKOVÁ Jana, Kriminalita žen, Praha 1993.
VELKOVÁ Alice, Schuld und Strafe. Von Frauen begangene Morde in den böhmischen Ländern in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts, München 2012.