Tato práce se věnuje druhové skladbě dřevin v liniové vegetaci hranic zemědělských pozemků. V šesti různých lokalitách v Krkonoších a Podkrkonoší byla zjišťována druhová pokryvnost dřevin v liniové vegetaci v keřovém a stromovém patře. Pokryvnost stromového patra byla obecně mnohem větší než keřového. Největší pokryvnosti dosahovaly druhy Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior a Quercus robur, jejich zastoupení se však mezi lokalitami lišilo. Acer pseudoplatanus a Fraxinus excelsior se nejvíce vyskytovaly v chladné klimatické oblasti v nadmořských výškách kolem 650 m. Quercus robur byl oproti tomu zaznamenán pouze v lokalitách ležících ve výšce 600 m n. m. a níže. Celkem bylo v liniové vegetaci hranic zemědělských pozemků zjištěno 32 druhů dřevin, ve všech studovaných lokalitách se nicméně nacházely jen čtyři z nich.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the woody plant species composition in hedgerows. At six sites situated in diverse environments in the Krkonoše Mountains and the Podkrkonoší region, the cover of woody species in hedgerows was recorded (separately for the shrub layer and the tree layer). Compared to the shrub layer, the tree layer cover was generally much greater. Species with the greatest cover in the tree layer included Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior and Quercus robur, their share of the total cover varied however among the sites. Acer pseudoplatanus and Fraxinus excelsior were distributed mainly at altitudes around 650 m a.s.l., in the cold climate region. Contrary to this, Quercus robur was restricted to the sites located at 600 m a.s.l. and lower. There were recorded 32 species in total but only four of these were found at all of the sites.
Klíčová slova
liniová vegetace, agrární valy, meze, druhy dřevin, zemědělství, záhumenicové plužiny
Tato práce se věnuje druhové skladbě dřevin v liniové vegetaci hranic zemědělských pozemků. V šesti různých lokalitách v Krkonoších a Podkrkonoší byla zjišťována druhová pokryvnost dřevin v liniové vegetaci v keřovém a stromovém patře. Pokryvnost stromového patra byla obecně mnohem větší než keřového. Největší pokryvnosti dosahovaly druhy Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior a Quercus robur, jejich zastoupení se však mezi lokalitami lišilo. Acer pseudoplatanus a Fraxinus excelsior se nejvíce vyskytovaly v chladné klimatické oblasti v nadmořských výškách kolem 650 m. Quercus robur byl oproti tomu zaznamenán pouze v lokalitách ležících ve výšce 600 m n. m. a níže. Celkem bylo v liniové vegetaci hranic zemědělských pozemků zjištěno 32 druhů dřevin, ve všech studovaných lokalitách se nicméně nacházely jen čtyři z nich.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the woody plant species composition in hedgerows. At six sites situated in diverse environments in the Krkonoše Mountains and the Podkrkonoší region, the cover of woody species in hedgerows was recorded (separately for the shrub layer and the tree layer). Compared to the shrub layer, the tree layer cover was generally much greater. Species with the greatest cover in the tree layer included Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior and Quercus robur, their share of the total cover varied however among the sites. Acer pseudoplatanus and Fraxinus excelsior were distributed mainly at altitudes around 650 m a.s.l., in the cold climate region. Contrary to this, Quercus robur was restricted to the sites located at 600 m a.s.l. and lower. There were recorded 32 species in total but only four of these were found at all of the sites.
Klíčová slova
liniová vegetace, agrární valy, meze, druhy dřevin, zemědělství, záhumenicové plužiny
Markantním krajinným prvkem nižších a středních poloh Krkonoš jsou dřevinná liniová společenstva vzniklá v posledních desetiletích spontánně na hranicích zemědělských pozemků, především na mezích a agrárních valech. Doposud jim však nebyla, na rozdíl od jiných oblastí, věnována náležitá pozornost. Teoretická část práce bude zaměřena na obdobná sukcesní liniová společenstva v Česku a Evropě. Součástí práce bude charakteristika relevantních přírodních podmínek i vybraných aspektů historického vývoje regionu. Prvním cílem práce je kvantifikovat vybrané prostorové parametry liniových dřevinných porostů ve vybraných krajinných segmentech a navazujícím cílem je zjistit, jaké faktory ovlivňují eventuální rozdíly mezi těmito krajinnými segmenty. Metodický postup bude zahrnovat vektorizaci ortofotomap, terénní průzkum (druhová skladba dřevin, patrovitost a výška společenstva, typ agrárního tvaru, skeletovitost půdy,...) a analýzu hyperspektrálních snímků. Zkoumané krajinné segmenty budou vybrány tak, aby postily variabilitu přírodních podmínek v Krkonoších (klima, geologické a pedologické poměry, expozice svahu,) a případné vlivy managementu (způsob, jeho vývoj).
Zásady pro vypracování
Markantním krajinným prvkem nižších a středních poloh Krkonoš jsou dřevinná liniová společenstva vzniklá v posledních desetiletích spontánně na hranicích zemědělských pozemků, především na mezích a agrárních valech. Doposud jim však nebyla, na rozdíl od jiných oblastí, věnována náležitá pozornost. Teoretická část práce bude zaměřena na obdobná sukcesní liniová společenstva v Česku a Evropě. Součástí práce bude charakteristika relevantních přírodních podmínek i vybraných aspektů historického vývoje regionu. Prvním cílem práce je kvantifikovat vybrané prostorové parametry liniových dřevinných porostů ve vybraných krajinných segmentech a navazujícím cílem je zjistit, jaké faktory ovlivňují eventuální rozdíly mezi těmito krajinnými segmenty. Metodický postup bude zahrnovat vektorizaci ortofotomap, terénní průzkum (druhová skladba dřevin, patrovitost a výška společenstva, typ agrárního tvaru, skeletovitost půdy,...) a analýzu hyperspektrálních snímků. Zkoumané krajinné segmenty budou vybrány tak, aby postily variabilitu přírodních podmínek v Krkonoších (klima, geologické a pedologické poměry, expozice svahu,) a případné vlivy managementu (způsob, jeho vývoj).
Seznam doporučené literatury
AKSOY, S., AKCAY, H. G., WASSENAAR, T. (2010): Automatic mapping of linear woody vegetation features in agricultural landscapes using very high-resolution imagery. Geoscience and Remote Sensing, 48, č. 1, s. 511-522.
DECKERS, B. et al. (2005): Long-term spatio-temporal dynamics of a hedgerow network landscape in Flanders, Belgium. Environmental Conservation, 32, č. 1, s. 20-29.
FAUVEL, M. et al. (2013): Detection of hedges in a rural landscape using a local orientation feature: from linear opening to path opening. IEEE J-STARS, 6, č. 1, s. 15-25.
FORMAN, R.T.T., GODRON, M. (1986): Landscape ecology. John Wiley and Sons, USA, 617 s.
LIPSKÝ, Z. (1998): Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Karolinum, Praha, 129 s.
MOLNÁROVÁ, K. (2008): Hedgerow-defined medieval field patterns in the Czech Republic and their conservation - a literature review. Journal of Landscape Studies, 1, s. 27-47.
MOLNÁROVÁ, K. (2008): Long-term dynamics of the structural attributes of hedgerow networks in the Czech Republic - three case studies in areas with preserved medieval field patterns. Journal of Landscape Studies, 1, s. 113-127.
PROSTŘEDNÍK, J., ŠÍDA, P. (2003): Středověké plužiny v Krkonoších. Krkonoše - Jizerské hory, 36, č. 9, s. 42-44.
SKALOŠ, J., ENGSTOVÁ, B. (2010): Methodology for mapping non-forest wood elements using historic cadastral maps and aerial photographs as a basis for management. Journal of Environmental Management, 91, s. 831-843.
SKLENICKA, P. et al. (2009): Remnants of medieval field patterns in the Czech Republic: Analysis of driving forces behind their disappearance with special attention to the role of hedgerows. Agriculture, Ecosystems and Environment, 129, s. 465-473.
Seznam doporučené literatury
AKSOY, S., AKCAY, H. G., WASSENAAR, T. (2010): Automatic mapping of linear woody vegetation features in agricultural landscapes using very high-resolution imagery. Geoscience and Remote Sensing, 48, č. 1, s. 511-522.
DECKERS, B. et al. (2005): Long-term spatio-temporal dynamics of a hedgerow network landscape in Flanders, Belgium. Environmental Conservation, 32, č. 1, s. 20-29.
FAUVEL, M. et al. (2013): Detection of hedges in a rural landscape using a local orientation feature: from linear opening to path opening. IEEE J-STARS, 6, č. 1, s. 15-25.
FORMAN, R.T.T., GODRON, M. (1986): Landscape ecology. John Wiley and Sons, USA, 617 s.
LIPSKÝ, Z. (1998): Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Karolinum, Praha, 129 s.
MOLNÁROVÁ, K. (2008): Hedgerow-defined medieval field patterns in the Czech Republic and their conservation - a literature review. Journal of Landscape Studies, 1, s. 27-47.
MOLNÁROVÁ, K. (2008): Long-term dynamics of the structural attributes of hedgerow networks in the Czech Republic - three case studies in areas with preserved medieval field patterns. Journal of Landscape Studies, 1, s. 113-127.
PROSTŘEDNÍK, J., ŠÍDA, P. (2003): Středověké plužiny v Krkonoších. Krkonoše - Jizerské hory, 36, č. 9, s. 42-44.
SKALOŠ, J., ENGSTOVÁ, B. (2010): Methodology for mapping non-forest wood elements using historic cadastral maps and aerial photographs as a basis for management. Journal of Environmental Management, 91, s. 831-843.
SKLENICKA, P. et al. (2009): Remnants of medieval field patterns in the Czech Republic: Analysis of driving forces behind their disappearance with special attention to the role of hedgerows. Agriculture, Ecosystems and Environment, 129, s. 465-473.