|
Vyučující
|
-
Beneš Libor, prof. Dr. Ing. IWE
|
|
Obsah předmětu
|
1. Podstata a účel tepelného zpracování. Klasifikace metod tepelného a chemicko-tepelného zpracování kovů. 2. Cíle a způsoby žíhání (na měkko, homogenizační/difúzní, normalizační, rekrystalizační, izotermické, žíhání na odstranění pnutí). 3. Kalení - podstata a způsoby (přímé, lomené, přerušované), kalicí teplota, prokalitelnost a její hodnocení. 4. Popouštění - podstata a způsoby, použití u nástrojových a konstrukčních ocelí, popouštěcí křehkost. 5. Procesy při chemicko-tepelném zpracování, jednotlivé způsoby (cementování, nitrocementování, nitridování, sulfonitridace, boridování, alitování). 6. Aktuální trendy, perspektivní materiály a technologie pro tepelné a chemicko-tepelného zpracování kovů. 7. Praktické aspekty technologií tepelného zpracování - oceli pro pružiny a valivá ložiska, konstrukční oceli, korozivzdorné (austenitické, martenzitické) oceli, nástrojové oceli. 8. Terminologie a klasifikace způsobů tepelného zpracování neželezných kovů. 9. Tepelné zpracování hliníkových slitin (homogenizační žíhání, žíhaní na měkko, odstranění vnitřního pnutí, rekrystalizační žíhaní). 10. Podstata a způsoby vytvrzování Al - slitin (cíl vytvrzování, postupy - přirozené a umělé vytvrzování). Podstata a způsoby tepelného zpracování za tepla lisovaných práškových kovů (prášková metalurgie).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Z pohledu aplikačního, většina výrobních firem používá, v průběhu technologických procesů, některou z metod tepelného zpracování materiálu. Jedná se o technologie, uplatňované u hutních polotovarů, při výrobě strojních součástí, dílů či nástrojů na bázi kovových materiálů. To je důvodem, proč by se pracovníci ze strojírenských provozů, technické přípravy výroby, výstupní kontroly, resp. laboratoří, měli kvalifikovaně orientovat ve způsobech a podstatě změn při tepelném zpracování, včetně diagnostických metod, jimiž lze jednoznačně verifikovat výsledné charakteristiky materiálu - což je hlavním cílem tohoto předmětu.
Zvládnutí základních znalostí a schopností stanovit vhodné postupy tepelného zpracování kovových materiálů. Znalost podstaty a průběhu dějů, probíhajících při tepelném zpracování kovů. Schopnost určit nejvhodnější postup tepelného zpracování pro daný případ použitého materiálu. Orientace v jednotlivých metodách tepelného zpracování a znalost jeho možného vlivu na materiál.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
|
|
Doporučená literatura
|
-
CALLISTER, W. D., Jr. Materials Science and Engineering. John Wil, 2004.
-
FISCHER, U. a kol. Základy strojnictví. Europa - Sobotáles CZ s.r.o, 2004.
-
FREMUNT, P., KREJČÍK, J., PODRÁBSKÝ, T. Nástrojové oceli. Dům techniky Brno, 1994.
-
FREMUNT, P., PODRÁBSKÝ, T. Konstrukční oceli. Akadem. Naklad. CERM, s.r.o., Brno, 1996.
-
Michna Š., Nová, I. Technologie a zpracování kovových materiálů. 2008. ISBN 978-80-89244-38-6.
-
NOVOTNÝ, J., ŠANOVEC, J., BEDNÁŘ, B., KREIBICH, V. Technologie I. Vydavatelství ČVUT, Praha, 2006.
-
SINHA, S., KUMAR, A. Physical Metalurgy Handbook. Mc Graw Hill Handbooks, 2002.
|