|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Teoretické základy automatizační techniky, úvod do problematiky. 2. Automatizační řetězec a jeho mapování, jednotlivé prvky a vzájemné vazby mezi těmito prvky. 3. Procesní instrumentace a její subsystémy, zásady projektování a používání prvků procesní instrumentace v automatizovaných systémech výroby. 4. Vstupní část procesní instrumentace, snímače a měřící prvky, principy převodů neelektrických veličin na elektrické. 5. Výstupní část procesní instrumentace, používané akční členy, základní parametry akčních členů, zásady volby a projekce akčních členů pro reálný automatizovaný výrobní systém či technologický celek. 6. Řízení pohonů, (elektromotory, servomotory, krokové motory). Pneumatické akční členy, jejich řízení pomocí moderních elektronických prvků v návaznosti na řídicí systémy. Mechanické, elektrické a ostatní parametry těchto akčních členů a jejich implementace do reálné automatizované soustavy. 7. Přenos a signálová cesta mezi řídicími systémy a prvky procesní instrumentace, metalické systémy a sběrnicové systémy. Normalizované signály v automatizační technice a jejich přenos. 8. Řídicí systémy ? popis od prvků malé automatizace po rozsáhlé moderní systémy PLC, IPC a ostatní prvky řídicích systémů tzv. velké automatizace. 9. Základní struktura Programovatelných Logických Prvků (PLC), programovací jazyky dle platných norem EC a ČSN. Úvod do algoritmizace a syntaxe programovacích jazyků. 10. Vizualizační prvky pro výrobní systémy, definice HMI (Human Machina Interface) systémů, rozdělení vizualizačních prvků, programovatelné HMI systémy. 11. Dispečerské systémy, druhy rozdělení, jejich praktické využití. Moderní a používaná vývojová prostřední pro konstrukci dispečerských systémů.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Základní principy a teoretický popis průmyslové automatizace s důrazem na oblast výrobních systémů, rozdělení a definice prvků procesní instrumentace v současném použití, vývoj a přehled řídicích systémů, vizualizačních prvků a SCADA systémů, včetně systémů ukládání a zpracování dat. Akční členy automatizačního řetězce, elektromotory servomotory, pneumatické členy, hydraulické a ostatní prvky.
Studenti tohoto předmětu mají znalosti ze základů automatizační techniky reálných a moderních výrobních systémů, orientaci v celém automatizačním řetězci, dokázat popsat a vhodně navrhnout prvky procesní instrumentace na základě požadavků vyplývajících z automatizované úlohy. V oblasti řídicích systémů pak bude výstupem znalost řídicích systémů hlavně na bázi PLC a IPC (Industry Personal Computer) se základními dovednostmi algoritmizace úlohy v popsaných programovacích jazycích. V oblasti vizualizace a dispečerských systémů pak dovednosti v rozdělení HMI systémů a jejich použití v praktických úlohách průmyslové automatizace.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
|
|
Doporučená literatura
|
-
Balátě, J. Vybrané statě z automativkého řízení. VUT v Brně, 1996.
-
Hofeiter, M. a kol. Příklady a úlohy z autimatického řízení, ČVUT Praha, 1999.
-
Šmejkal, L., Martinásková, M. PCL a automatizace. BEN- technická literatura, Praha, 1999.
-
Švarc, I. Teorie automatického řízení I-II, VUT Brno, 1993.
-
Zítek, P., Hofreiter, M., Hlava, J. Automatické řízení, ČVUT Praha, 2000.
|