|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Teoretické základy automatizační techniky, úvod do problematiky, definice základních pojmů a prvků, technická kybernetika. 2. Automatizační řetězec a jeho mapování, jednotlivé prvky a vzájemné vazby mezi těmito prvky, zásady při navrhování a konstrukci celého řetězce. 3. Procesní instrumentace a její subsystémy, zásady projektování a používání prvků procesní instrumentace v současných automatizovaných systémech výroby. 4. Vstupní část procesní instrumentace, základní a nejvíce používané snímače a měřící prvky, principy převodů neelektrických veličin na elektrické. 5. Výstupní část procesní instrumentace, základní a nejvíce používané akční členy, základní parametry akčních členů, zásady volby a projekce akčních členů pro reálný automatizovaný výrobní systém, či technologický celek. 6. Řízení pohonů, (Elektromotory, servomotory, krokové motory). Pneumatické akční členy, jejich řízení pomocí moderních elektronických prvků v návaznosti na řídicí systémy. Mechanické, elektrické a ostatní parametry těchto akčních členů a jejich implementace do reálné automatizované soustavy 7. Přenos a signálová cesta mezi řídicími systémy a prvky procesní instrumentace, metalické systémy a sběrnicové systémy. Normalizované signály v automatizační technice a jejich přenos s ohledem na délku a elektromagnetickou kompatibilitu. 8. Řídící systémy - historie vývoj a popis od prvků malé automatizace, po rozsáhlé moderní systémy PLC, IPC a ostatní prvky řídicích systémů tzv. velké automatizace. 9. Základní struktura Programovatelných Logických Prvků (PLC), programovací jazyky dle platných norem EC a ČSN. Úvod do algoritmizace a syntaxe těchto programovacích jazyků. 10. Vizualizační prvky pro výrobní systémy, definice HMI (Human Machina Interface) systémů, rozdělení vizualizačních prvků, programovatelné HMI systémy. 11. Dispečerské systémy, druhy rozdělení jejich praktické využití. Základy tvorby dispečerského systému s ohledem na automatizační úlohu. Moderní a používaná vývojová prostřední pro konstrukci dispečerských systémů v ČR a v EU.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Základní principy a teoretický popis průmyslové automatizace s důrazem na oblast výrobních systémů, rozdělení a definice prvků procesní instrumentace v současném použití, vývoj a přehled řídicích systémů, vizualizačních prvků a SCADA systémů, včetně systémů ukládání a zpracování dat. Akční členy automatizačního řetězce, elektromotory servomotory, pneumatické členy, hydraulické a ostatní prvky.
Studenti tohoto předmětu mají znalosti ze základů automatizační techniky reálných a moderních výrobních systémů, orientaci v celém automatizačním řetězci, dokázat popsat a vhodně navrhnout prvky procesní instrumentace na základě požadavků vyplývajících z automatizované úlohy. V oblasti řídících systémů pak bude výstupem znalost řídících systémů hlavně na bázi PLC a IPC (industry personal computer) se základními dovednostmi algoritmizace úlohy v popsaných programovacích jazycích. V oblasti vizualizace a dispečerských systémů pak dovednosti v rozdělení HMI systémů a jejich použití v praktických úlohách průmyslové automatizace.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
|
|
Doporučená literatura
|
-
Balátě, J. Automatické řízení, Praha, 2004. ISBN 80-7300-148-9. Praha, 2004. ISBN 80-7300-148-9.
-
Hofeiter, M. a kol. Příklady a úlohy z autimatického řízení, ČVUT Praha, 1999.
-
Šmejkal, L., Martinásková, M. PCL a automatizace. BEN- technická literatura, Praha, 1999.
-
Švarc, I. Teorie automatického řízení I-II, VUT Brno, 1993.
-
Zítek, P., Hofreiter, M., Hlava, J. Automatické řízení, ČVUT Praha, 2000.
|