|
Vyučující
|
-
Kahuda Klokočková Lenka, MgA. Ph.D.
-
Kuriš Martin, doc. MgA. Ph.D.
-
Brody Mikulicová Jitka, MgA.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Ateliérová, fantazijní či ilustrativní kresba. 2. Ateliérová, fantazijní či ilustrativní kresba. 3. Ateliérová, fantazijní či ilustrativní kresba, její rozbor. 4. Ateliérová, fantazijní či ilustrativní kresba, její rozbor. 5. Cvičení: hledání těžiště, zkoumání využití světla a stínu. 6. Analýza a interpretace: vztah mezi celkem a detailem, komponování do formátu. 7. Ateliérová, fantazijní či ilustrativní kresba, její rozbor. 8. Ateliérová, fantazijní či ilustrativní kresba, její rozbor. 9. Ateliérová, fantazijní či ilustrativní kresba, její rozbor. 10. Ateliérová, fantazijní či ilustrativní kresba, její rozbor. 11. Prezentace, rozbor a klasifikace pracovní činnosti studenta a jeho díla.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
|
Výstupy z učení
|
Výtvarné techniky II / Kresba Povinná výuka kresby jako discipliny bytostně spjaté s uměleckou praxí respektuje klasickou skladbu vysokoškolské výuky výtvarných oborů. Koncepce tohoto kurzu nesleduje pouze respekt k řemeslu a tradici, ale odráží i individuální ambice studenta a aktuálně vnímané nebezpečí vyhasínání spoje mozek - ruka v úchopovém gestu - tradiční kresebný nástroj. V době "rokoka" elektronických technologií a přístrojů generujících alternativní kresebné výstupy, tak toto pojetí představuje nosný základ, umožňující studentům setkat se s fyzickým prožitkem tvorby v reálném čase, v přirozeném měřítku a proporčním vztahu k prostoru, v němž se nachází. I z tohoto důvodu je výuka kresby založena také na skicách podle modelů. Od studentů se tedy nepožaduje pouze konceptuální, ale též reálná fyzická aktivita a vnímání kresebného gesta coby extenze vlastního těla vedoucí ke stimulaci tvůrčí inspirace, k uvolnění zápěstí, k osvojení proporcí, konstrukce, stavby modelu, k vyjádření charakteru materiálu, k osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Kresba je tedy takto celostně vnímána jako specifický "filtr", jímž tvůrce reflektuje okolní svět (anebo si vytváří svůj svět vlastní, imaginární).
Získané způsobilosti představují zvládnutí a osvojení si znalostí v daném oboru, vycházejí z konkrétní anotace předmětu a směřují k naplnění profilu absolventa daného oboru
|
|
Předpoklady
|
Úspěšné absolvování předchozího studia
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Docházka
|
|
Doporučená literatura
|
-
Eco,Umberto. Dějiny krásy.. Praha: Argo, 2005.
-
Eco,Umberto. Dějiny ošklivosti. Argo, 2015.
-
Hale, Robert Beverly. Drawing Lessons from the Great Masters. Watson-Guptill Public, 1989.
-
PATRASOVÁ, Taťána (ed.); ŠVÁCHA, Rostislav (ed.). Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Praha, 2017. ISBN 80-904-5348-1.
-
SÝKOROVÁ, Lenka (ed.). Postkonceptuální přesahy v české kresbě. FUD UJEP, 2015. ISBN 978-80-7414-956-6.
-
SZUNYOGHY, András; FEHÉR, György. Anatomie pro výtvarníky - Člověk. Slovart, 2013.
-
ZATLOUKAL, Pavel; BINDER, Ivo; DANĚK, Ladislav; ŠIMKOVÁ, Anežka; MILÁČKOVÁ, Martina. Uhlem, štětcem, skalpelem. Muzeum umění Olomouc, 2016.
|