Základním východiskem studia v ateliéru je poznávání a využívání přírodních zákonitostí a z nich vycházející objevování a vytváření zkušeností s širokým spektrem různorodých materiálů sloužících k uměleckému vyjádření. Součástí výuky je osvojení si nezbytných technologických a řemeslných principů a jejich posun do výtvarné oblasti, spojování získaných zkušeností s klasickými disciplinami řešícími tvar, barvu a prostor spolu s časem, zvukem, světlem v konceptuálním rámci. Spolu se získanými řemeslnými dovednostmi studenti při řešení úkolů objevují vlastní přístupy a možnosti realizací zasahující do oblasti volného i užitého umění a designu. Hledání a zvládnutí řemeslných postupů vyžaduje aktivní a tvořivou účast studenta, který se tak seznamuje s problematikou návrhu i reálnými možnostmi tvorby. Z toho vychází materiálová, technologická i obsahová různorodost ateliéru, ale také šíře výstupů. Ateliérová výuka je zaměřená na výchovu uměleckých osobností schopných samostatně řešit úlohy s mírou citu a pochopení pro materiál a prostor i pro nejrůznější a nezřídka nové technologie. Cílem studia je vyškolit všestranného umělce, který bude řemeslně zdatný a bude schopen se pohybovat na poli mezi výtvarným a užitým uměním. Nedílnou součástí studia je také spolupráce s regionálním muzeem v přírodě, oživování zapomínaných řemesel a jejich současné výtvarné využití, poznávání pracovních postupů v příslušných provozech, dílnách a zařízeních.
Student rozvíjí zkušenosti z předchozího semestru a dovede řešit přechody mezi jednotlivými digitálními a analogovými technologiemi, ručním a strojním zpracováním. Umí zapojit do svého návrhu základní interaktivní prvky a vytvořit vazby s prostředím. Je schopen experimentovat s materiály i formami zpracování. Své návrhy uměleckého projektu dovede konzultovat, prezentovat a zobrazit příslušnou technikou.
|
-
Berger, John. Způsoby vidění. Praha: Labyrint, 2016.
-
Broeckmann, A. Machine art in the Twentieth Century. Cambridge, Massachusetts: The Mit Press, 2016.
-
Brouček, S.; Jeřábek, R. (ed.). Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Etnologický ústav AV ČR a Ústav evropské etnologie FF MU v Brně, 2007.
-
CÍSAŘ, K. Stav věcí: sochy v ulicích III. Brno, 2011.
-
Collins, J. Sculpture today. London: Phaidon, 2007.
-
Duby, G.; Daval, Jean-Luc. Sculpture: from antiquity to the present day. Koln: Taschen, 2013.
-
FOSTER, Hal. Umění po roce 1900: modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha: Slovart, 2010. ISBN 80-7209-952-3.
-
Chalupecký, Jindřich. Nové umění v Čechách. H + H, 1994.
-
Janotka, M.; Linhart, K. Řemesla našich předků. Svoboda, 1987.
-
Janotka, M.; Linhart, K. Zapomenutá řemesla. Svoboda, 1984.
-
Kastener, J.; Wallis B. Land and Enviromental Art. London:Phaidon, 1998.
-
Křížová, A. Proměny českého šperku na konci 20. století. Praha: Academia, 2002.
-
LEONARDO. Journal of Arts, Sciences and technology, časopis. The MIT Press.
-
Malpas, W. Land art: a complete guide to landscape, environmental, earthworks, nature, sculpture and installation. Maidstone, Kent: Crescent Moon Pub, 2007.
-
Marková, G. Košíkářství. Grada, Praha, 2005.
-
Marzona, Daniel. Conceptual Art. Taschen, 2004.
-
Myers, W. Bio Art: Altred Realities. Thames and Hudson, 2015.
-
O´doherty, B. Uvnitř bílé krychle: ideologie galerijního prostoru. Praha: tranzit.cz, 2014.
-
PETŘÍČEK, M. Úvod do (současné) filosofie. Praha, 1997.
-
Popper, F. Art of the Electronic Age. Thames and Hudson, Londýn, 1993.
-
Popper, F. Origins and Development of Kinetic Art. Studio Vista, Londýn, 1968.
-
Semerák, G.; Bohmann, K. Umělecké kovářství a zámečnictví. Praha: SNTL, 1979.
-
Srp, Karel. Minimal Art, Conceptual Art. Jazzpetit, Praha, 1982.
-
Struken, M.; Cartwrihht L. Studia vizuální kultury. Praha: Portál, 2009.
-
Šedý, V. Technika sochařské práce v kameni a dřevě. Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962.
-
Vařeka, J.; Frolec, V. Lidová architektura: encyklopedie. Praha: Grada, 2007.
|