Základním východiskem studia v ateliéru je poznávání a využívání přírodních zákonitostí a z nich vycházející objevování a vytváření zkušeností s širokým spektrem různorodých materiálů sloužících k uměleckému vyjádření. Součástí výuky je osvojení si nezbytných technologických a řemeslných principů a jejich posun do výtvarné oblasti, spojování získaných zkušeností s klasickými disciplinami řešícími tvar, barvu a prostor spolu s časem, zvukem, světlem v konceptuálním rámci. Spolu se získanými řemeslnými dovednostmi studenti při řešení úkolů objevují vlastní přístupy a možnosti realizací zasahující do oblasti volného i užitého umění a designu. Hledání a zvládnutí řemeslných postupů vyžaduje aktivní a tvořivou účast studenta, který se tak seznamuje s problematikou návrhu i reálnými možnostmi tvorby. Z toho vychází materiálová, technologická i obsahová různorodost ateliéru, ale také šíře výstupů. Ateliérová výuka je zaměřená na výchovu uměleckých osobností schopných samostatně řešit úlohy s mírou citu a pochopení pro materiál a prostor i pro nejrůznější a nezřídka nové technologie. Cílem studia je vyškolit všestranného umělce, který bude řemeslně zdatný a bude schopen se pohybovat na poli mezi výtvarným a užitým uměním. Nedílnou součástí studia je také spolupráce s regionálním muzeem v přírodě, oživování zapomínaných řemesel a jejich současné výtvarné využití, poznávání pracovních postupů v příslušných provozech, dílnách a zařízeních.
V rámci svého projektu student umí volit a zpracovat vlastní strategii práce s recipientem. Na základě zadání umí vybrat a připravit klauzurní téma a zabezpečit realizaci klauzurního návrhu. Umí se zorientovat v problematice výstavního prostoru, dovede nainstalovat své dílo, či vymyslet prezentaci uměleckého projektu. Student umí umělecký projekt zasadit do kontextu současného umění. Student umí obhájit projekt před komisí, vysvětlit specifika jeho ideového a technologického řešení. Dovede sepsat písemnou obhajobu projektu a umí popsat jednotlivé kroky své tvůrčí práce.
|
-
Berger, John. Způsoby vidění. Praha: Labyrint, 2016.
-
Broeckmann, A. Machine art in the Twentieth Century. Cambridge, Massachusetts: The Mit Press, 2016.
-
Brouček, S.; Jeřábek, R. (ed.). Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Etnologický ústav AV ČR a Ústav evropské etnologie FF MU v Brně, 2007.
-
CÍSAŘ, K. Stav věcí: sochy v ulicích III. Brno, 2011.
-
Collins, J. Sculpture today. London: Phaidon, 2007.
-
Duby, G.; Daval, Jean-Luc. Sculpture: from antiquity to the present day. Koln: Taschen, 2013.
-
FOSTER, Hal. Umění po roce 1900: modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha: Slovart, 2010. ISBN 80-7209-952-3.
-
Chalupecký, Jindřich. Nové umění v Čechách. H + H, 1994.
-
Janotka, M.; Linhart, K. Řemesla našich předků. Svoboda, 1987.
-
Janotka, M.; Linhart, K. Zapomenutá řemesla. Svoboda, 1984.
-
Kastener, J.; Wallis B. Land and Enviromental Art. London:Phaidon, 1998.
-
Křížová, A. Proměny českého šperku na konci 20. století. Praha: Academia, 2002.
-
LEONARDO. Journal of Arts, Sciences and technology, časopis. The MIT Press.
-
Malpas, W. Land art: a complete guide to landscape, environmental, earthworks, nature, sculpture and installation. Maidstone, Kent: Crescent Moon Pub, 2007.
-
Marková, G. Košíkářství. Grada, Praha, 2005.
-
Marzona, Daniel. Conceptual Art. Taschen, 2004.
-
Myers, W. Bio Art: Altred Realities. Thames and Hudson, 2015.
-
O´doherty, B. Uvnitř bílé krychle: ideologie galerijního prostoru. Praha: tranzit.cz, 2014.
-
PETŘÍČEK, M. Úvod do (současné) filosofie. Praha, 1997.
-
Popper, F. Art of the Electronic Age. Thames and Hudson, Londýn, 1993.
-
Popper, F. Origins and Development of Kinetic Art. Studio Vista, Londýn, 1968.
-
Semerák, G.; Bohmann, K. Umělecké kovářství a zámečnictví. Praha: SNTL, 1979.
-
Srp, Karel. Minimal Art, Conceptual Art. Jazzpetit, Praha, 1982.
-
Struken, M.; Cartwrihht L. Studia vizuální kultury. Praha: Portál, 2009.
-
Šedý, V. Technika sochařské práce v kameni a dřevě. Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962.
-
Vařeka, J.; Frolec, V. Lidová architektura: encyklopedie. Praha: Grada, 2007.
|