Předmět: Mezinárodní veřejné zdravotnictví

« Zpět
Název předmětu Mezinárodní veřejné zdravotnictví
Kód předmětu KSZD/MVO3
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia 3
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Barták Miroslav, PhDr. Ph.D.
  • Mičíková Lucia, PhDr. Ing.
Obsah předmětu
Témata přednášek: (3 hod/týden) 1. Základní pojmy v oblasti globálního veřejného zdraví, vývoj pojmu od tropické medicíny k planetárnímu zdraví, měření zdraví na globální úrovni. 2. Přehled epidemiologické situace (fyzické a duševní zdraví) v jednotlivých regionech Světové zdravotnické organizace. Nerovnosti ve zdraví, ekvita ve zdraví. 3. Rozvojové cíle tisíciletí (MDG) a jejich naplňování na globální úrovni. Role mezinárodních a nadnárodních organizací v oblasti globálního veřejného zdraví. Behaviorální a strukturální přístup k naplňování cílů MDG. 4. Role kvantitativního a kvalitativního výzkumu globálního veřejného zdraví, databáze a další zdroje informací o globálním veřejném zdraví. Mezinárodní zdravotnické předpisy. 5. Globální veřejné zdraví a vybrané populační skupiny - děti, ženy, senioři, koncept zátěž nemocemi. 6. Lidské zdroje pro globální veřejné zdraví - problematika vzdělávání zdravotníků v globálním veřejném zdraví, dostupnost služeb globálního veřejného zdraví. 7. Přírodní katastrofy, komplexní humanitární krize, klimatické změny a válečné konflikty v globálním veřejném zdraví. 8. Humanitární pomoc a podpora států v oblasti globálního veřejného zdraví. Témata seminářů: (2 hod/týden) 1. Základní pojmy v oblasti globálního veřejného zdraví, vývoj pojmu od tropické medicíny k planetárnímu zdraví, měření zdraví na globální úrovni - etapy vývoje, východiska aktuálního pojetí, historické souvislosti. Přehled epidemiologické situace (fyzické a duševní zdraví) v jednotlivých regionech Světové zdravotnické organizace. Nerovnosti ve zdraví, ekvita ve zdraví - role Světové zdravotnické organizace. 2. Rozvojové cíle tisíciletí (MDG) a jejich naplňování na globální úrovni. Role mezinárodních a nadnárodních organizací v oblasti globálního veřejného zdraví. Behaviorální a strukturální přístup k naplňování cílů MDG - aplikace cílů na současnou situaci v jednotlivých regionech světa v oblasti zdraví. 3. Role kvantitativního a kvalitativního výzkumu globálního veřejného zdraví, databáze a další zdroje informací o globálním veřejném zdraví. Mezinárodní zdravotnické předpisy - evidence based global public health. 4. Globální veřejné zdraví a vybrané populační skupiny - děti, ženy, senioři, koncept zátěž nemocemi. Případové studie jednotlivých populačních skupin v kontextu globálního veřejného zdraví. 5. Lidské zdroje pro globální veřejné zdraví - problematika vzdělávání zdravotníků v globálním veřejném zdraví, dostupnost služeb globálního veřejného zdraví - celoživotní učení, krize lidských zdrojů ve zdravotnictví a možnosti řešení. 6. Přírodní katastrofy, komplexní humanitární krize, klimatické změny a válečné konflikty v globálním veřejném zdraví - případové studie globálních událostí a jejich veřejnozdravotní řešení. Humanitární pomoc a podpora států v oblasti globálního veřejného zdraví - - případové studie globálních událostí a jejich veřejnozdravotního řešení.

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení
Výstupy z učení
Tento kurz poskytne studujícím základní přehled o důležitých složkách globálního veřejného zdraví. Kurz se zaměří na aktuální témata na jedné straně globalizovaného a na druhé straně také vysoce fragmentovaného světa. Pozornost bude věnována jak infekčním, tak i chronickým onemocněním, otázkám, jakými jsou podvýživa i epidemiologie obezity, zajištění dostupnosti základních zdravotních služeb, ale také otázkám změny klimatu, mimořádným událostem a ozbrojeným konfliktům, které jsou v dnešním globálním veřejném zdraví přítomné. Globální veřejné zdraví je kolektivní činnost, kterou podnikáme na celém světě za účelem zlepšení zdraví a rovnosti v oblasti zdraví a jejímž cílem je poskytnout nejlepší dostupné, nákladově efektivní a proveditelné intervence všem skupinám obyvatelstva a vybraným vysoce rizikovým skupinám. Mezi základní kolektivní opatření pro zlepšení zdraví patří prevence nemocí, podpora zdraví, ochrana zdraví a poskytování zdravotní péče.
Odborné znalosti: Studující je po absolvování kurzu schopen vyhodnotit determinanty globálního veřejného zdraví v různých souvislostech, prokázat porozumění mezinárodním předpisům, přenosu nových poznatků v oblasti zdravotnictví do zdravotnických systémů a řízení programů globálního zdraví. Dále pak analyzovat základní příčiny nemocnosti a úmrtnosti v hlavních regionech světa a způsoby, jakými jsou ovlivněny demografickými, sociokulturními, biologickými a profesními a environmentálními faktory. Odborné dovednosti: Studující umí po absolvování kurzu porozumět a na dané úrovni studia ovlivňovat ekonomické, vzdělávací, politické, sociokulturní, environmentální, ekologické a biologické podmínky, které představují překážky pro dosahování globálního zdraví. Obecné způsobilosti: Student prokazuje dovednosti potřebné pro praxi v oblasti globálního zdravotnictví, včetně písemných a ústních projevů, komunikační dovedností, schopnost mezioborové týmové práce a managementu.
Předpoklady
nespecifikováno

Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška

Zápočet - zpracování a obhajoba seminární práce na vybrané téma kurzu v rozsahu 10 normostran. Ústí zkoušení v rozsahu přednášené látky a základní literatury kurzu.
Doporučená literatura
  • DETELS, R., GULLIFORD, M., KARIM, Q. A., & TAN, C. C. Oxford textbook of global public health. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780199661756..
  • EDELSTEIN, M., LEE, L. M., HERTEN-CRABB, A., HEYMANN, D. L., & HARPER, D. R. Strengthening global public health surveillance through data and benefit sharing. Emerging infectious diseases, 24(7), 1324..
  • HOSSAIN, M. M., NESA, F., DAS, J., AGGAD, R., TASNIM, S., BAIRWA, M.. & RAMIREZ, G. Global burden of mental health problems among children and adolescents during COVID-19 pandemic: An umbrella review. Psychiatry research, 114814..
  • LAL, A., ERONDU, N. A., HEYMANN, D. L., GITAHI, G., & YATES, R. Fragmented health systems in COVID-19: rectifying the misalignment between global health security and universal health coverage. The Lancet, 397(10268), 61-67..
  • NUZZO, J. B., BORIO, L. L., & GOSTIN, L. O. The WHO declaration of monkeypox as a global public health emergency. Jama, 328(7), 615-617..
  • OGURA, S., & JAKOVLJEVIC, M. M. Global population aging-health care, social and economic consequences. Frontiers in public health, 6, 335..
  • ONI, T., YUDKIN, J. S., FONN, S., ADONGO, P., KASEJE, M., AJUWON, A.. & LONDON, L. Global public health starts at home: upstream approaches to global health training. The Lancet Global Health, 7(3), e301-e302..
  • PLAMONDON, K., & NEUFELD, V. Are we there yet? Principles in advancing equity though global public health research. Canadian Journal of Public Health, 113(2), 178-183..
  • ŠPAČKOVÁ, M., IVANOVÁ, K., ORLÍKOVÁ, H., KYNČL, J., & LÍČENÍK, R. Veřejné zdravotnictví založené na důkazech: proč je důležité a čím se odlišuje od klinické medicíny založené na důkazech. Hygiena, 67(2), 49-55.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr