Předmět: Restaurování památek I

« Zpět
Název předmětu Restaurování památek I
Kód předmětu KHI/RPA1
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia 1
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Honys Vít, PhDr.
Obsah předmětu
1) Úvodní přednáška - pojmy restaurování a konzervace v praxi státní památkové péče. Rozdílnost obsahu pojmů restaurování a konzervace v ČR a zahraničí, vývoj principů restaurování a konzervace ve 20. století, neujasněnost současné zákonné definice, role památkového odborníka ve spolupráci s restaurátorem, etické kodexy restaurátorů a konzervátorů, preventivní péče o sbírkové předměty. 2) Kámen v sochařské a uměleckořemeslné praxi Čech, charakteristika základních hornin. Rozdělení základních hornin - vyvřelé, sedimentární, metamorfované, historicky používané horniny a jejich lomy v kamenické a kamenosochařské produkci severních Čech včetně jejich vlastností, importované horniny, obtížná dostupnost hornin z vytěžených ložisek, aktuální zdroje. 3) Barokní severočeská kamenosochařská díla, barevné povrchové úpravy kamenosoch. děl. Domácí tradice kamenosochařského řemesla 17. stol., J. Brokoff, A. F. Kitzinger, F. Tollinger, vrcholně barokní impulsy F. A. Kuena, M. B. Brauna a F. M. Brokoffa a jejich vliv na regionální rozkvět barokní kamenosochařské produkce v dílech E. J. Richtera, J. A. Dietze, M. Kühnela aj., klasicizující vlivy, historické barevné povrchové úpravy kamenosochařských děl a nástup estetiky přírodního kamene 4) Základní příčiny poškozování kamenných artefaktů, restaurátorský průzkum. Degradační vlivy fyzikální, chemické a biologické, vlivy nevhodných obnovovacích zásahů, jejich projevy a důsledky, nutnost vymezení cíle a smyslu restaurátorského průzkumu ve vztahu k uchování autentických hodnot restaurovaného díla (průzkum salinity, stratigrafie povrchových úprav apod.) a formulaci restaurátorského záměru. 5) Proces čištění a konsolidace kamenných artefaktů. Charakteristika jednotlivých metod čištění povrchu kamene vč. konkrétních dopadů na čištěný předmět a autentičnost materiálu i uměleckohistorických hodnot, nutnost usměrnění procesu čištění památkovým dozorem, okolnosti prekonsolidace, biosanace, metody a materiály zpevňování kamene v minulosti. 6) Současné metody zpevňování kamenných artefaktů. Orientační přehled konsolidantů a metod (postřik, povrchové napouštění, petrifikace za níženého tlaku)aplikovaných od 2. poloviny 20. století pro zpevnění různých sedimentárních a metamorfovaných hornin, nároky na jejich vlastnosti, možné důsledky a nutnost uvážlivé aplikace. 7) Závěrečná restaurátorská interpretace (retuše, hydrofobizace), problematika děl v rostlé skále. Respektování zásady lokálního charakteru retuše či lazurního zmírnění kontrastu, možnosti rekonstrukce historické barevné povrchové úpravy, hydrofobní ošetření a zásady jeho aplikace, vztah kamenosochařské památky a okolí, specifika děl v rostlé skále, kašny, omezenost možností jejich konsolidace, ochrana přístřešky 8) Štuk a vývoj štukatérství do období raného baroka Nejstarší doklady technik štuku z antického období, ústup a redukce technik v období středověku, technika "litého kamene" renesance technik antického štuku v období vrcholné renesance, dominance vlašských štukatérů v Záalpí v období renesance a raného baroka, expanze štukové dekorace a její zapojení do souborné umělecké výzdoby interiéru. 9) Vývoj štukatérství od období baroka po současnost II Inspirace římského vrcholně barokního sochařství, kombinování štuku s dalšími materiály, scagliola, umělý mramor, štukolustro, vývoj štukatérství ve střední Evropě jeho dominance v rámci raně a vrcholně barokního konceptuálního souborného uměleckého díla (G. A Corbellini), založení domácí tradice bavorského štukatérství ( Wessobrunská škola, Egid Quirin Asam), nové technologie reprodukcí 19. století. 10) Restaurování štuku a sgrafit - specifičnost disciplíny. Příčiny choulostivosti štukových dekorací na vlivy prostředí, propojení s architekturou, podceňování jejich významu v nedávné minulosti, specifika jejich konsolidace, nutnost restaurátorského průzkumu složení a povrchových úprav, problematika restaurování a obnovy, charakteristika techniky sgrafita ve středoevropských podmínkách

Studijní aktivity a metody výuky
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce (statická, dynamická)
Výstupy z učení
Seznámit s problematikou konzervace a restaurování obecně a s přihlédnutím k základním materiálům (anorganickýcm) a sférám uměleckých a uměleckořemeslných děl. Představeny budou základní techniky, opracování; dále pak metodické principy konsolidace, průzkumu a možnosti interpretace.
Absolvent prokazuje základní znalost specifik poškození materiálové substance uměleckořemeslných a uměleckých děl z výše uvedených materiálů (specifické kontaminace materiálu kamene, problematika údržby kamenných artefaktů v rostlé skále, problém rozsáhlých a nedořešených transferů apod.) Je schopen se orientovat a částečně i samostatně zacházet s písemným a dokumentačním materiálem sloužícím jako podpůrný materiál k rozšíření znalostí o díle určeném ke konzervačnímu - restaurátorskému zákroku (dobové smlouvy, soupisy náboženských soch a křížů, úřední písemnosti, restaurátorské zprávy, dokumentační fotografie, restaurátorské laboratorní průzkumy, světecké legendy, atd.). Tyto informace dokáže využít např. pro upřesnění ztracených ikonografických detailů konkrétního uměleckého díla, v minulosti užitých technologií, vymezení nedotknutelných hodnot díla, doplňků atd. Absolvování kurzu přispěje k rozšíření vědomostí a znalostí v oboru práce s prameny a odbornou literaturou k historii a tematice historických zásahům a proměn na uměleckém díle určeném k restaurování vč. procvičení znalostí z novověké paleografie a dobové terminologie. Ve smyslu pokusu o doplnění ikonologické interpretace díla a rozšíření poznatků o technologiích mohou získané poznatky obohatit sféru dějin umění a také dosud málo probádanou oblast studia důsledků rest. zásahů provedených v minulosti. Absolvent využije získané dovednosti a znalosti především ve sféře praktické péče o kulturní památky a sbírkové fondy (dodržování optimálního režimu údržby a průběžné péče) Vedle toho aplikuje řadu poznatků v rámci uměleckohistorického a kulturněhistorického bádání především v regionálních podmínkách na konkrétních příkladech v rámci seminárních cvičení, s některými poznatky s podle možností seznámí také v rámci terénní praxe -např. čištění, konsolidace omítek, fixace barevných vrstev ve spolupráci s restaurátorem.
Předpoklady
nespecifikováno

Hodnoticí metody a kritéria
Analýza výkonů studenta, Rozhovor

Dostatečná docházka a průběžné plnění zadaných úkolů.
Doporučená literatura
  • Petra Hečková. Restaurování antických soch v raně novověkém Římě. Pardubice, 2015. ISBN 978-80-7395-932-6.
  • Salvador Munoz Vinas. Současná teorie konzervování. Pardubice, 2015. ISBN 978-80-7395-931-9.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Kulturní historie (A14) Kategorie: Obory z oblasti historie 1 Doporučený ročník:1, Doporučený semestr: Zimní