Předmět: PVK Venkovské obyvatelstvo v raném novověku

« Zpět
Název předmětu PVK Venkovské obyvatelstvo v raném novověku
Kód předmětu KHI/PV318
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinně-volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Knobloch Jan, Mgr.
Obsah předmětu
Výuka předmětu v prezenční formě zahrnuje tato témata po jednotlivých týdnech: 1. Úvod do problematiky - zasazení vesnice do kontextu doby a prostoru raně novověkého státu, vesničan v raně novověké společnosti, vnímání vesnice a jejích obyvatel ostatními společenskými skupinami 2. Vývoj a směry agrární historiografie, základní literatura a pojmy, základní prameny k poznání dějin venkovského obyvatelstva - ukázky, jejich četba a interpretace 3.-4. Proměny v postavení venkovského obyvatelstva v raném novověku (15. - 18. století) - od středověku k době předbělohorské (proměny středověkého vesnického osídlení, vnitřní struktura vesnického společenství, sociální stratifikace) 5. Proměny v postavení venkovského obyvatelstva v raném novověku (15. - 18. století) - 17. a 18. století - důsledky třicetileté války pro vesnické prostředí, tzv. "druhé nevolnictví", selské rebelie a první robotní patenty 6. Sociální aspekty vývoje venkovského obyvatelstva - venkovská elita a samospráva, soudnictví nesporné - právní poměry, poddanské, rodinné a majetkové právo, transakce s poddanskou nemovitostí 7. Sociální aspekty vývoje venkovského obyvatelstva - soudnictví sporné, vrchnost vs samospráva, kriminalita a tresty, sociální problémy 8. Agrární cyklus - zemědělcův rok, svět práce a profesní stratifikace (zemědělské technologie a postupy v raném novověku), vinařství ve venkovském prostředí 9. Kulturní cyklus - svět svátků, zvyků a lidové magie, rok v lidové kultuře, zbožnost a rekatolizace 10. Každodenní život venkovského obyvatelstva - životní úroveň a její proměny, strava, oblékání atd., základní životní etapy, venkovská rodina 11. Vesnice a vrchnostenský velkostatek 12. Badatelský seminář 13. Test - reflexe vybraných aspektů raně novověkého venkova

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Výstupy z učení
Obsah kurzu by měl studentům historických oborů poskytnout ucelenou informaci o vývoji českého venkova a jeho obyvatel v průběhu středověku a raného novověku. Zájem bude nejprve orientován k právním a sociálním aspektům vývoje postavení venkovského obyvatelstva v českých zemích. Ústřední téma zde představují otázky geneze poddanství a dále proměny postavení poddaného obyvatelstva do zrušení nevolnictví. V kontextu těchto otázek bude představen i vývoj sociální struktury venkovského obyvatelstva, otázky poddanské samosprávy či charakter majetkového transferu poddanské nemovitosti aj. Proměny postavení poddanského obyvatelstva doplní též pohled historické demografie, v jejímž rámci bude vedle celkového demografického a populačního vývoje českého venkova naznačena i problematika životních cyklů venkovského obyvatelstva, charakteristika venkovské rodiny či rozsah geografické mobility poddanského obyvatelstva. Samostatnou kapitolu budou představovat otázky spojené s poznáním hmotné kultury venkovského prostředí v kontextu každodenního života raně novověkých venkovanů. Postupně zde budou účastníkům kurzu prezentovány otázky spojené s podobou a funkcí středověké a raně novověké vesnice a vesnického domu, oblečení či stravy. Podstatnou součástí tohoto okruhu problematiky bude i představení rámce pracovních aktivit poddanského zemědělského rolníka v průběhu neměnného cyklu agrárního roku. Nedílnou součástí jsou také témata směřující k poznání lidové kultury a mentality doby.
Absolvent by měl získat ucelený obraz o vývoji postavení poddanského venkovského obyvatelstva v českých zemích od vzniku poddanství do zrušení nevolnictví. Zároveň bude disponovat znalostmi o hlavních okruzích badatelského zájmu o toto téma v české a částečně zahraniční historiografii. Práce s konkrétním pramenným materiálem pak přinese studentům též alespoň základní představu o typech pramenů, které lze k poznávání venkovského prostředí využít.
Předpoklady
Nejsou.

Hodnoticí metody a kritéria
Didaktický test

1) Pravidelná a aktivní účast v přednášce/semináři (diskuse, práce s ukázkami pramenů) 2) Zápočtový test zaměřený na základní pojmy, rozbor vybrané pramenné ukázky
Doporučená literatura
  • BERANOVÁ Magdalena - KUBAČÁK Antonín. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha, 2012.
  • BŮŽEK Václav a kol. Společnost českých zemí v raném novověku. Struktury, identity, konflikty. Praha, 2010.
  • ČECHURA Jaroslav. Selské rebelie roku 1680 :sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní souvislosti. Praha, 2001.
  • CHOCHOLÁČ Bronislav. Selské peníze (sonda do finančního hospodaření poddaných na západní Moravě koncem 16. a 17. století). Brno, 1999.
  • Kol. autorů. Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, svaz. I-III. Praha, 2007.
  • MIKULEC Jiří. Poddanská otázka v barokních Čechách. Praha, 1993.
  • PEKAŘ Josef. Kniha o Kosti (kus české historie) - 4. vydání (ed. F. Kutnar). Praha, 1970.
  • PETRÁŇ Josef a kol. Dějiny hmotné kultury. I. 1 (Vymezení kulturních dějin, kultura každodenního života od pravěku do 15. století). Praha, 1985.
  • PETRÁŇ Josef a kol. Dějiny hmotné kultury. I. 2. (Kultura každodenního života od 13. do 15. století). Praha, 1985.
  • PETRÁŇ Josef a kol. Dějiny hmotné kultury (Kultura každodenního života od 16. do 18. století), II. 1 (1995), II. 2 (1998). Praha.
  • PETRÁŇ Josef. Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic. Praha, 2012.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr