Předmět: PVK Rurální architektura

« Zpět
Název předmětu PVK Rurální architektura
Kód předmětu KHI/PV313
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 3
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinně-volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Podroužek Kamil, PhDr. Ph.D.
Obsah předmětu
Výuka předmětu v prezenční formě zahrnuje tato témata po jednotlivých týdnech: 1. Rurální architektura, lidová architektura nebo venkovské stavby? - Představení koncepce výuky, základní pojmoslovný aparát, definice a paradigmata, přehled o pracovištích a směrech výzkumu vesnických staveb, přehled o literatuře oboru, Seminář - diskuse nad tématy seminárních prací. 2. Teoretické aspekty a východiska formování kulturní krajiny - Obecné polohopisné a výškopisné schéma venkovského osídlení v tradiční společnosti. Tradiční společnost a venkovské osídlení - definice sociální struktury a výrobního způsobu tradiční venkovské society. Obec a ves - dichotomie sociálního obsahu a jeho formálních projevů. Prostor a jeho struktura - prvky osídlení a jejich vztahy. Areály zdrojové - sídelní - výrobní - odpadové. Hierarchie prostoru: centrum a periferie, sakrální a profánní, obecný a soukromý. Komunikace a hranice. Tendence vývoje - přisvojování a archeologizace. Chápání jednoty a opakovatelnosti světa v tradiční společnosti - znaky, symboly a rituály. Seminář - Pramenná základna výzkumu venkovských staveb: Vývoj katastru. Výpovědní hodnota matrik. Stavba jako hmotný historický pramen. 3. Formy venkovských sídlišť - Typologie vesnických sídlišť dle jejich formálního uspořádání od románské doby do počátku 20. století. Podoby vesnických sídlišť v Čechách v období kolonizací: raně středověké, vrcholně středověké, raně novověké, vrcholně barokní, osvícenecké, průmyslové, jako obraz proměny sociálně výrobních vztahů. Lingvistické prameny k dějinám venkovského osídlení. Seminář - Jev, projev a determinanty: Dělnické kolonie v neurbární krajině. Archeologické výzkumy vesnických staveb na území České republiky. Údolní lánová ves, nejčastější typ vsi vrcholně středověké kolonizace v oblasti severních Čech. 4. Struktura tradiční venkovské usedlosti - Jednotlivé prvky zástavby usedlosti a jejich vztahy, formální typy uspořádání zástavby usedlostí, okruhy typů v Čechách na Moravě a ve Slezsku, vlivy kulturních okruhů sousedních zemí. Projevy sociálního statutu obyvatel v uspořádání usedlosti. Projevy typu zemědělské výroby v úspořádání tradiční venkovské usedlosti. Seminář - struktura a její evoluce:Výminek jako sociální institut. Vývoj map a stavebních plánů. 5. Dispozice tradičního trvale obytného venkovského domu I: Vztahy jednotlivých prvků v dispozici venkovského obytného domu, typy dispozice venkovského obytného domu, komunikační schéma, okruhy typů v Čechách na Moravě a ve Slezsku, vlivy kulturních okruhů sousedních zemí. Vývojové tendence. Vztah funkce a formálního uspořádání jednotlivých prostorů ve venkovském obytném domě. Seminář - kulturní okruhy, difuze kulturních jevů: Stavební regulace. Nejstarší plánová dokumentace venkovských staveb. 6. Dispozice trvale obytného tradičního venkovského domu II: Dichotomické dělení prostoru jizby: mužská a ženská část, pracovní a odpočinková část, sakrální a profánní část. Formální uspořádání zařízení v jizbě jako projev sociální interakce obyvatel. Seminář - Venkovský nábytek v muzejních sbírkách. Stylzované venkovské jizby v muzejních expozicích. 7. Zařízení tradičního venkovského trvale obytného domu I. - Zařízení jako formální projev a strukturující znak funkce prostoru. Vývoj vytápění v tradičním venkovském obytném domě. Typy topenišť, jejich pojmenování, charakteristiky, funkce a umístění. Seminář - Topeniště v muzejních sbírkách. Vývoj kachlů v Českých zemích od středověku po modernu. 8. Zařízení tradičního venkovského trvale obytného domu II. - Zařízení jako formální projev a strukturující znak funkce prostoru. Typy a vývoj osvětlení, nábytek a jeho umístění v tradičním veenkovském obytném domě v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Stání a žlaby v chlévě a maštali. Světlá šatní komora, tmavá spížní komora. Zobytňování podstřeší. Dílny a werkštaty. Seminář - Prvky struktury a jejich interakce: Metrické charakteristiky obsluhy ustájených zvířat. Metrické charakteristiky skladovacích prostorů tradiční

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování
Výstupy z učení
Cílem předmětu je seznámit absolventy s typologií sídel a staveb tradiční venkovské společnosti a se základními tendencemi jejich stavebního vývoje na území České republiky. Důraz je kladen na jednotlivé funkční typy staveb, proměnu jejich vnitřního zařízení a uplatňované tradiční konstrukce. Vedle praktické funkce je sledován i společenský význam a symbolický smysl staveb a jejich částí.
Student se učí sledovat odraz sociálních vztahů ve formální stavební struktuře venkovských sídel a staveb. Získá znalosti o typech venkovských sídel a staveb tradiční společnosti a základní představu o jimi definovaných kulturních oblastech. Student získá základní kompetence v identifikaci, analýze a interpretaci těchto sídel a staveb. Obeznámí se také se s dějinami a metodikou výzkumu tradičních venkovských staveb a se způsobem jejich ochrany v České republice. Získá tak základní kompetence k posouzení výpovědní hodnoty těchto staveb jako hmotného historického pramene.
Předpoklady
Není podmíněno předchozím absolvováním jiného předmětu.

Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška, Písemná zkouška, Didaktický test

Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: samostatné prezentace určeného seminárního tématu a ověření studijních výsledků. Student samostatně prezentuje v přednášce s následnou diskusí vybrané aktuální téma rurální architektury v rozsahu 20 min. Dokladem absolvování je odevzdaná prezentace. Způsob ověření studijních výsledků proběhne zápočtem před zkouškou a zkouškou. Znalosti a dovednosti k zápočtu jsou prověřovány formou kolokviální prezentace výše uvedeného seminárního tématu. Znalosti ke zkoušce jsou prověřovány písemným testem. Student si vylosuje po jednom pracovním listu z každé ze 14 tematických oblastí. Odpovědi na zadání píše a kreslí přímo do pracovního listu. Písemnou část testování může vyučující doplnit verbálním testováním formou ústního pohovoru.
Doporučená literatura
  • Frolec, V. Vařeka, J. Lidová architektura. Praha, 1983.
  • J. PETRÁŇ. Dějiny hmotné kultury II/1-2. Praha, 1995.
  • J. PETRÁŇ. Dějiny hmotné kultury I/1-2. Praha, 1985.
  • Langer, J. Co mohou prozradit lidové stavby. Rožnov pod Radhoštěm, 1997.
  • Langer, J. Evropská muzea v přírodě. Praha, 2004.
  • Mencl, V. Lidová architektura v Československu.. Praha, 1980.
  • P. Vařeka. Archeologie středověkého domu. Plzeň, 2005.
  • Podroužek, K. Člověk a pískovec. Ústí nad Labem, 2018.
  • Scheybal, J. V. - Scheybalová, J. Umění lidových tesařů, kameníků a socharů v Severních Čechách. Ústí nad Labem, 1985.
  • Škabrada, J. Lidové stavby. Architektura českého venkova. Praha, 1999.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr