Předmět: PVK Šlecha, její vznik, vývoj a úloha

« Zpět
Název předmětu PVK Šlecha, její vznik, vývoj a úloha
Kód předmětu KHI/PV104
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinně-volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Velímský Tomáš, doc. PhDr. CSc.
Obsah předmětu
Výuka předmětu v prezenční formě zahrnuje tato témata po jednotlivých týdnech: 1. K pramenům a literatuře. Přehled obecné problematiky vzniku šlechty v evropské středověké společnosti 2. Co víme o raných slovanských elitách 6.-8. století 3. Elity na Velké Moravě 4. Vznik českého raně feudálního státu Přemyslovců a jeho organizace, úloha knížecích družin v období druhé poloviny 9. a v 10. století. 5. K postavení vrstvy předáků a družiníků v beneficiárním období - 11.- počátek 12. století. 6. Postupná emancipace vrstvy knížecích bojovníků a úředníků v průběhu 11.-12. století, od pozemkových beneficií ke vzniku dědičné pozemkové držby, osídlování újezdů a proces teritorializace 7. Odraz procesu teritorializace šlechty: soukromé církevní donace a fundace, počátky používání predikátů, románské tribunové kostely a raně feudální sídla 8. Právní zakotvení soukromé pozemkové držby - statuta knížete Konráda Oty a jejich problematika, vyústění procesu majetkové "privatizace" ve 13. století 9. Vývoj majetkové držby šlechty - vznik rozsáhlých majetkových dominií (Hrabišici, Markvartici, Ronovci, Vítkovci) 10. K počátkům šlechtických hradů, šlechta a městotvorný proces 11. Další projevy sebeidentifikace: rodová znamení, erby, pečetě, rodové nekropole, náhrobníky 12. Počátky diferenciace šlechty - od milites secundi ordinis ke drobné šlechtě ve službách panovníka či velkých feudálů - lenní systém a manská služba. Sídla drobné šlechty - tvrze a dvory 13. Šlechta v českém státě vrcholného středověku, camerarius regis - camerarius regni - od dvorských funkcí k zemským úřadům, od knížecích kolokvií k zemským sněmům. Vznik zemského soudu a desek zemských. Státotvorná role šlechty v období politických krizí 1278-1283 a 1306-1310. Šlechta a krajské zřízení 14. Dvorská rytířská kultura vrcholného středověku a její reflexe ve šlechtickém prostředí

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce (statická, dynamická)
Výstupy z učení
Cílem kurzu je představit studentům aktuální pohled na problematiku počátků české středověké šlechty (od raně slovanských elit, přes družiníky v raně středověkém státě Přemyslovců, po konstituování vrcholně středověké pozemkové šlechty) a poukázat na obtíže jejího studia i rozdílnost názorů historiků, kteří se tímto problémem zabývají.
Student se seznámí s vývojem elit v českém prostředí od časně slovanského období až do vrcholného středověku (13.-14. století). Získá představu o pramenech, které mají medievisté pro studium této problematiky k dispozici, a pochopí, že jejich výpověď není jednoznačná a vede také k rozdílným interpretacím. Zjistí, že vývoj elit v prostředí prvních státních útvarů na našem území (Velká Morava a následně český přemyslovský stát) nelze sledovat bez přihlédnutí k vlivům z prostředí franské říše a později obnovené říše římské za panovníků otonské, sálské a štaufské dynastie. Obeznámí se podrobněji s procesem transformace družinných elit, jejichž předáci i řadoví příslušníci se rekrutovali především z rodových klanů a své postavení odvozovali jak ze své autority v rámci klanů, tak především ze služby panovníkovi, a to nejen jako bojovníci, ale také ve dvorských úřadech či v hradské správě. S postupným nárůstem pozemkové držby v průběhu vnitřní kolonizace země v 11. a zejména 12. století začali příslušníci elit budovat svá vlastní sídla - dvorce, vybavované také vlastnickými kostely. Proces přeměny ve vrcholně středověkou šlechtu pak vyvrcholil v průběhu 13. století, kdy také došlo k postupnému rozdělení na šlechtu vyšší a nižší.
Předpoklady
České a obecné dějiny středověku

Hodnoticí metody a kritéria
Písemná zkouška

Pro udělení zápočtu je třeba zvládnout písemný test v rozsahu dvou stránek, prověřující elementární znalosti z přednášek. Dále se uskuteční krátký pohovor, který prověří znalost dvou přečtených titulů doporučené literatury
Doporučená literatura
  • BOK, V. Moravo, Čechy, radujte se! (němečtí a rakouští básníci v českých zemích za posledních Přemyslovců). Praha, 1998.
  • CARDINI, F. Válečník a rytíř, in: Středověký člověk a jeho svět, eds. J. Le Goff, (s. 69-99). Praha, 1999.
  • KLÁPŠTĚ, J. Proměna českých zemí ve středověku. Praha, 2005.
  • M. BLÁHOVÁ, J. FROLÍK, N. PROFANTOVÁ. Velké dějiny zemí koruny české I. (do roku 1197). Praha-Litomyšl, 1999.
  • MACEK, J. Česká středověká šlechta. Praha, 1996.
  • SEDLÁČEK, A. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty, ed. Vladimír Růžek, sv. 1-5. Praha, 2001.
  • TŘEŠTÍK, D. Počátky Přemyslovců. Praha, 1997.
  • TŘEŠTÍK, D. Vznik Velké Moravy - Moravané, Čechové a střední Evropa 791 - 871. Praha, 2001.
  • VANÍČEK,V. Velké dějiny zemí České koruny III.. Praha-Litomyšl, 2002.
  • VANÍČEK,V. Velké dějiny zemí České koruny II.. Praha-Litomyšl, 2000.
  • VELÍMSKÝ, T. Hrabišici. Páni z Rýzmburka. Praha, 2002.
  • VELÍMSKÝ, T. Páni ze Svojšína. Praha, 2013.
  • VELÍMSKÝ, T. Trans montes, ad fontes! K roli újezdů při středověké kolonizaci středních a vyšších poloh na území severozápadních Čech. Most, 1998.
  • WOJCIECH, I. Po stopách rytířských příběhů. Praha, 2001.
  • ŽEMLIČKA, J. Čechy v době knížecí 1034 - 1198. Praha, 1997.
  • ŽEMLIČKA, J. Počátky Čech královských 1198-1253. Praha, 2002.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Historie (dvouoborové) (A14) Kategorie: Obory z oblasti historie - Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: -