Předmět: Památková péče

« Zpět
Název předmětu Památková péče
Kód předmětu KHI/PPN
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia 2
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Honys Vít, PhDr.
Obsah předmětu
1. Počátky vztahů k dílům minulosti a zrod záměrných snah o uchování památek ve službách národní ideje (do poč. 19. st.). Antika, náboženská a dynastická úcta středověku a raného novověku, počátky ochrany památek v etapě renesančního papežství, renesanční sběratelství, první ojedinělé případy respektu k patině stáří, středověký a barokní historismus v architektuře a umění, první státní nařízení a reskripty na ochranu segmentů fondu historických památek 17. - 18. století, etapa Velké francouzské revoluce. 2. Osobnost E. E. Violleta le Duc a puristický koncept obnovy památky. Romantické cítění ve spojení s probouzejícím se národním povědomím jako zdroj obdivu k památkám středověké minulosti, vliv fenoménu ruin, první pokusy o záchranu a dokumentaci středověkých památek v Sasku a Durynsku, ustanovení funkce generálního inspektora historických památek ve Francii, osobnost E. E. Violleta le Duc, jeho teoretické přístupy k obnově (restaurování) historických památek, inspirativní obnova dómu v Kolíně nad Rýnem a vliv na středoevropské prostředí. John Ruskin a jeho opozice proti restaurování středověké architektury. 3. Vznik a působnost CK Centrální komise pro vyhledávání a uchovávání stavebních památek v rakouské monarchii. Přednáška: Okolnosti vzniku CK Centrální komise?, okruh působnosti, vnímání památky, vytvoření sítě konzervátorů a dopisovatelů, princip uchování posledního dochovaného stavebního stavu, rozšiřování působnosti komise (1873), přípravy soupisové činnosti, vznik Uherské dočasné komise pro památky r. 1872 a uherský zákon o zachování uměleckých památek z r. 1881. 4. Teoretické koncepty G. Dehia, A. Riegla, B. Ebharta na přelomu 19. - 20. století. Přednáška: Rieglovo dílo "Der moderne Denkmalkultus, sein Wesen und seine Entstehung" - analýza hodnot památky a teoretické uznání významu hodnoty stáří památky jako hodnoty citové, poměr k ostatním hodnotám, respektování vlivu všech slohových období odmítnutí puristického konceptu obnovy památky a orientace k její pouhé konzervaci, polemika s G. G. Dehiem (památka jako součást národního bytí) a B. Ebhardtem v díle: "Neue Strömungen in der Denkmalpflege". 5. Max Dvořák a jeho reforma Centrální komise, vývoj oboru do období 1. svět. války. Přednáška:Zahájení soupisů památek, založení Klubu za starou Prahu, reforma Centrální komise r. 1911 a ustanovení zemských konzervátorů pro české a německé oblasti v Království českém, protektorství F. Ferdinanda d´Este, akceptování rieglovských principů v prostředí Klubu za starou Prahu a spojenectví s progresivní architektonickou tvorbou, válečné rekvizice kovů, zvonů a prospektových varhanních píšťal, vydání a význam Dvořákova Katechismu památkové péče. 6. Památková péče po vzniku 1. čs. republiky Přednáška: Atmosféra euforie ničení soch a symbolů spojených s habsburskou monarchií, následky pozemkové reformy na údržbu památek, osobnost Z. Wirtha, jeho teoretické i praktické působení, struktura a činnost památkových úřadů na území ČSR analytická metoda obnovy památek, léta hospodářské krize, postupné vystřízlivění z rieglovského opojení, neúspěšný pokus o prosazení zákona na ochranu památek, počátky syntetického přístupu V. Wagnera k obnově památek. 7. Památková péče po 2. svět. válce do konce 50. let 20. století Národní kulturní komise a koncepty využití znárodněných hradů a zámků, omezení pravomocí instituce pam. péče a změny jejích organizačních struktur, perzekuce V. Wagnera a některých dalších osobností, vyhlášení prvních městských památkových rezervací, postupné chátrání památkového fondu (likvidace soukromého sektoru stavebnictví, řemesel, politické tendence, nepřístupnost pohraničních oblastí a vojenských prostorů). 8. První československý zákon o kulturních památkách 22/1958 Sb. a vývoj pam. péče v 60. - 80. letech 20. stol. Přednáška: Charakteristika zákona č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách, vznik krajských středisek státní památkové péče a ochrany přírody.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Projekce (statická, dynamická)
Výstupy z učení
Seznámení s vývojem péče o památky od prvních projevů respektu k historickému a uměleckému dílu minulosti až po současnou situaci. Po úvodní přednášce, prezentující výběrové příklady citlivého přístupu či vztahu k artefaktům minulosti ještě před vznikem prvních legislativních nástrojů na ochranu památek, je věnována pozornost zejména vývoji principů ochrany památek 19. a 20. století včetně. vzniku a působnosti vídeňské C.K. komise pro uchovávání a vyhledávání stavebních památek. Prezentovány jsou koncepty přístupu k památkám v teoretických dílech i praktických realizacích předních osobností oboru (E. E. Viollet le Duc, J. Ruskin, A. Riegl, G. G. Dehio, M. Dvořák, Z. Wirth, V. Wagner) se zaměřením na středoevropské prostředí. Pozornost je věnována i neblahým regionálním specifikům severočeského regionu po 2. světové válce a jejich důsledkům včetně dostupných dokumentů k tomuto tématu. Závěrem je podána charakteristika současné památkové legislativy v ČR a fungování odborných organizací a výkonných orgánů státní památkové péče. Nechybí porovnání se systémy památkové péče ve vybraných evropských zemích vč. současné ekonomické informace o příspěvkové stimulaci vlastníků památek a některých aktuálních problémech oboru.
Absolvent kurzu disponuje základní orientací ve vývoji a základních teoretických východiscích a ideových proudech (vč. vybraných osobností) památkové péče vč. příslušné oborové terminologie. Dále se orientuje v základních problémech památkové legislativy s důrazem na praktické využití (např. problematika zpracování návrhu na prohlášení za kulturní památku, struktura a poslání výkonných orgánů a organizací státní památkové péče, zákonné opory památkové ochrany, aktuální možnosti dotačních titulů v prospěch záchrany a obnovy památek apod.) Je obeznámen se specifickou problematikou devastace památkového fondu severních Čech ve 2. pol. 20. století (problematika tzv. těžební oblasti) i orientační srovnávací charakteristikou systémů památkové péče v některých dalších evropských zemích. Dále disponuje bazálním přehledem o nejvýznamnějších informačních zdrojích odborných organizací státní památkové péče v ČR zahraničí. Disponuje také přehledem o dostupnosti oborové literatury v rámci knihovních fondů v regionu a v Praze. Zná spektrum periodik, přinášejících články a studie k tématu předmětu.
Předpoklady
Dějiny umění

Hodnoticí metody a kritéria
Známkou, Analýza výkonů studenta

Referát + aktivní zapojení do diskuse
Doporučená literatura
  • Ciulisová Ingrid. Historismus a moderna v pamiatkovej ochrane. Bratislava, 2000.
  • Dvořák Max. Katechismus památkové péče. Praha, 2004. ISBN 80-86234-55-X.
  • H. Magirius (ed.). Geschichte der Denkmalpflege Sachsen. Berlin, 1989.
  • Hlobil Ivo. Na základech konzervativní teorie české památkové péče (výbor textů). Praha, 2008. ISBN 978-80-87104-32-3.
  • Honys Vít. K okolnostem likvidace kostelů a kaplí severočeské těžební oblasti, in: Monumentorum Custos 2017, s. 31 - 38.. Ústí nad Labem, 2018.
  • Honys Vít, ŠimkovÁ Táňa, Radová Lucie, Veselá Hana. Metodika dokumentace sakrální architektury (kostely a prostorové kaple). Ústí nad Labem, 2015. ISBN 978-80-85036-59-6.
  • Hrubý Petr, Altová Eva, Kadlec Antonín. Metodika dokumentace drobných památek. Ústí nad Labem, 2015. ISBN 978-80-7414-953-5.
  • Jakub Pavel. Dějiny památkové péče v českých zemích v 19. století,in: Sborník archivních prací 25, s. 143 - 293. Praha, 1975.
  • Kiessow Gottfried. Německá památková péče. Praha, 2012.
  • Kolektiv. Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Praha, 2002. ISBN 978-80-87104-14-9.
  • Kroupa Petr. Čas a autenticita památky, in: Zprávy památkové péče 64, 2004/5, s. 431-442. 2004.
  • Nejedlý Vratislav. Počátky státem organizované ochrany památek v rakouské monarchii a dnešek, in: Zprávy památkové péče 53, s. 151-156. Praha, 1993.
  • Nejedlý Vratislav. 1. světová válka - památky a památkáři, in: Zprávy památkové péče 74, č,4, S. 267-278. Praha, 2014.
  • Podroužek Kamil. Kuprová Renata, Skalický David, Horák Jan, Trněný Michal. Metodika dokumentace lidové architektury. Ústí nad Labem, 2015. ISBN 978-80-85036-58-9.
  • Riegl Alois. Moderní památková péče. Praha, 2004. ISBN 80-86234-34-7.
  • Sedlmayr Hans. Demolovaná krása. Praha, 1992.
  • Theodor Brückler. Thronfolger Franz Ferdinand als Denkmalpfleger. 2009. ISBN 3205783069.
  • Uhlíková Kristina. Čas pověřenců. Působení osobností angažovaných v záchraně movitých památek v období bezprostředně po skončení 2. světové války, zvláště v severních a severozápadních Čechách. In: Zprávy památkové péče 78, s. 187-202. Praha, 2018.
  • Uhlíková Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. Praha, 2004. ISBN 80-903230-8-1.
  • Uhlíková Kristina. Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy 1878-1939. Praha, 2010. ISBN 978-80-87104-60-6.
  • Wagner Václav. Umělecké dílo minulosti a jeho ochrana. Praha, 2006.
  • Zídek Martin. Ochrana památek v Rakousku, in: Almanach Programu regenerace městských památkových rezervací a zón V, s. 65-96.. Praha, 2000.
  • Žažová Henrieta. Velká vojna a ochrana pamiatok, in: Monument revue III, s. 2-7. 2014.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Historie (jednooborové) (A14) Kategorie: Obory z oblasti historie 2 Doporučený ročník:2, Doporučený semestr: Letní